Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

EU chce dát miliardu eur na dodávky dělostřelecké munice Ukrajině, píše DPA

Evropská unie chce dát jednu miliardu eur (23,5 miliardy korun) na rychlé dodávky dělostřelecké munice Ukrajině. Píše to dnes agentura DPA, která se seznámila s unijním záměrem. Unijní dotace by měla pokrýt až 90 procent nákladů na poskytnutí střeliva ráže 155 milimetrů. Dělostřelectvo by mělo sehrát klíčovou roli ve snaze ukrajinské armády dobýt nazpět území, která nyní okupují ruské síly.

S částkou jedné miliardy eur počítá návrh, který příští týden předloží na neformálním zasedání ministrů obrany šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Peníze z Evropského mírového nástroje (EFP) mají posloužit pro předání munice ze skladů členských zemí či pro dodávky čerstvě vyrobených dělostřeleckých granátů.

Brusel také mluví o potřebě společných nákupů členských zemí a posílení výrobních kapacit munice na kontinentě. Na to nedávno apeloval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Ukrajina přežila ruský zimní teror, a znovu tak porazila Putina, uvedl Kuleba

Ukrajina se nenechala zlomit ruským zimním terorem, a znovu tak porazila ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Rusko od podzimu provádělo masivní vzdušné útoky na ukrajinské objekty energetiky, čímž Ukrajince připravovalo o elektřinu a teplo a narušovalo i chod kritické infrastruktury.

„Prvního března 2023 Putin utrpěl pátou velkou porážku ode dne plnohodnotné invaze - Ukrajina překonala jeho zimní teror,“ napsal na facebooku Kuleba.

„Přestáli jsme nejtěžší zimu ve své historii. Byla nám zima a chybělo nám světlo, ale byli jsme nezlomní,“ zdůraznil také šéf ukrajinské diplomacie.

U Vuhledaru se odehrála dosud největší tanková bitva války na Ukrajině

U města Vuhledar se v uplynulých třech týdnech odehrála dosud největší tanková bitva války na Ukrajině. Podle listu The New York Times (NYT) to uvedli představitelé ukrajinské armády, kteří vyčíslili ruské ztráty v tomto vojenském střetnutí na východě Ukrajiny na 130 obrněných vozidel. Své ztráty Kyjev nezveřejnil. Americký list zdůraznil, že tvrzení Ukrajinců není možné nezávisle ověřit.

Obě strany vyslaly do boje tanky, které se pohybovaly po polních cestách a manévrovaly kolem zdejších stromořadí. „Když bylo po všem, Rusko nejenže nedokázalo dobýt Vuhledar, ale navíc udělalo stejnou chybu, která stála Moskvu stovky tanků na začátku války: postupem v kolonách, které se dostávaly do léček,“ uvedl americký deník.

Ukrajinská armáda podle něj uvedla, že Rusko v třítýdenní bitvě o město v Doněcké oblasti ztratilo nejméně 130 tanků a obrněných transportérů. Podle vojenských velitelů byly ztráty těchto vozidel natolik velké, že Rusko muselo změnilo taktiku a uchýlit se pouze k útokům pěchoty.

Srbsko odmítlo informace ruských médií, že dodává zbraně Ukrajině

Srbsko odmítlo informace ruských médií, podle kterých dodalo Ukrajině střely do raketometů Grad přes prostředníky v Turecku a na Slovensku. Bělehrad tak reagoval mimo jiné na zprávu ruského zpravodajského serveru Maš, který v souvislosti s údajnými srbskými dodávkami píše o „nepříjemné realitě“. Srbsko, které se ohledně války na Ukrajině snaží udržovat neutrální pozici, tvrdí, že bojujícím stranám nedodává.

„Dávka nepříjemné reality: na ruské občany z Ukrajiny létají rakety ze Srbska,“ napsal v pondělí server Maš. Zároveň zveřejnil video, které má ukazovat sklad v Bratislavě, kde je překládáno celkem 3500 střel ráže 122 milimetrů do salvových raketometů Grad. Dodavatelem je podle portálu srbská zbrojovka Krušik, od níž si rakety původně objednala kanadská firma. Materiál putoval nejprve do Turecka a na Slovensko, odkud byl přepraven ukrajinské armádě. Dodávka se podle serveru uskutečnila na začátku února.

Podle serveru Maš vyvezla rakety na Ukrajinu společnost spojená s obchodníkem se zbraněmi Slobodanem Tešičem, který se nachází na sankčním seznamu Spojených států a je na něj vypsán zatykač Interpolu. Novinářská síť BIRN loni informovala o tom, že Tešić vyváží zbraně a munici i přímo do USA, a to firmě spolupracující s Pentagonem. Část těchto dodávek měla opět skončit v rukou ukrajinské armády.

Vláda chce usilovat o vznik tribunálu pro stíhání válečných zločinů na Ukrajině

Vláda chce podle revidovaného programového prohlášení, které má ČTK k dispozici, usilovat o vznik tribunálu pro stíhání válečných zločinů na Ukrajině, o čemž v minulosti mnohokrát hovořil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). V kapitole o zahraniční politice přibyla snaha vlády aktivně se podílet na poválečné obnově země napadené Ruskem či hledat právní nástroje k využití konfiskovaných majetků osob zodpovědných za válku na Ukrajině pro financování nápravy válečných škod.

Jednotlivé body původního programového prohlášení v souvislosti se zahraniční politikou doznaly jen nepatrných změn. Ke spolupráci ve Visegrádské skupině, v níž jsou kromě ČR také Polsko, Slovensko a Maďarsko, přibyla zmínka o Slavkovském formátu, který tvoří ČR, Slovensko a Rakousko.

Nově kabinet do prohlášení zařadil snahu o zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Aktivně se chce podílet na poválečné obnově země, jež nebude jen rekonstrukcí, ale celkovou modernizací, s cílem umožnit Ukrajině vstup do Evropské unie. Využít při tom chce Česko potenciál tuzemských firem a specialistů.

Rusko jako agresor musí učinit první krok k míru, řekl německý kancléř

Rusko jako agresor musí učinit první krok k míru, a to stáhnout vojáky z Ukrajiny. Dnes to po jednání s lotyšským premiérem Krišjánisem Kariňšem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo učiní vše, aby ukrajinská armáda měla zbraně a munici pro svou obranu. Kariňš novinářům řekl, že jednota Západu v podpoře Ukrajiny nadále trvá a nic neukazuje, že by se to mohlo změnit.

„Rusko je země, která zaútočila, proto musí první podniknout kroky k míru, a to stáhnout své jednotky,“ řekl Scholz. Zopakoval, že německá podpora Ukrajině bude trvat, dokud to bude nutné. Stejný názor měl i Kariňš.

„O podporu nemám strach. V USA, v Německu a v Evropské unii nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit,“ odpověděl Kariňš na otázku, zda se neobává možné změny postoje Západu. Ten dosud jednotně stojí za Ukrajinou.

Kariňš řekl, že podporováním Ukrajiny se západní státy rovněž staví za své hodnoty. „Nesmíme připustit, aby nad zásadami právního státu zvítězilo právo silnějšího,“ řekl. Poznamenal, že svět je v tomto případě černobílý, neboť Rusko je jasným útočníkem. „Na Západě vidíme jediného agresora, to je Rusko, které Ukrajinu napadlo,“ dodal.

Finský parlament schválil zákon umožňující členství země v NATO

Finský parlament dnes schválil návrh zákona o vstupu Finska do Severoatlantické aliance. Pro vstup do NATO se země, která byla dlouhé desítky let neutrální, rozhodla po ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce. Přijetí Finska i Švédska, které se o členství v NATO také uchází, musí odsouhlasit všech 30 členských zemí aliance; zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka.

Finská televize Yle uvedla, že 184 poslanců finského parlamentu zákon o členství podpořilo a sedm bylo proti. Schválení zákona, který je potřeba pro to, aby se mohlo Finsko do aliance začlenit, se všeobecně předpokládalo. V květnu členové jednokomorového finského parlamentu schválili žádost Finska o členství v NATO poměrem 188:8.

Finsko před hlasováním uvádělo, že jeho cílem je dokončit legislativní proces do konce volebního období vlády premiérky Sanny Marinové. Na 2. dubna jsou plánovány v zemi parlamentní volby a Helsinky se chtěly vyhnout případnému politickému vakuu.

Finsko a Švédsko ale stále čekají na to, až jejich žádost o členství ratifikuje Maďarsko a Turecko. Zatímco v případě Budapešti by to neměl být problém, Ankara má zejména vůči Švédsku výhrady a kritizuje Stockholm za to, že podle ní poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných projevech protimuslimských projevech.

Moskva tvrdí, že ruská armáda odrazila masivní útok ukrajinských dronů na Krym

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruská armáda odvrátila pokus ukrajinských sil o masivní vzdušný útok na Krym: protivzdušná obrana podle něj sestřelila šest dronů, další čtyři zneškodnily prostředky radioelektronického boje. Žádné škody na zemi ani oběti útok nezpůsobil, tvrdí ministerstvo podle ruských médií.

Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo na jaře 2014, je terčem podobných útoků poměrně často. Minulý měsíc dosazený gubernátor tvrdil, že protivzdušná obrana sestřelila ukrajinské bezpilotní letadlo chystající se zaútočit na paroplynovou elektrárnu v Sevastopolu. Ten bývá terčem útoků dronů i jako základna ruského námořnictva.

Průzkum: Ruský zpracovatelský průmysl v únoru rostl nejrychleji za šest let

Aktivita ruského zpracovatelského průmyslu v únoru rostla nejrychlejším tempem za šest let, zrychlil ale také růst nákladů. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila mezinárodní společnost S&P Global.

Index aktivity zpracovatelského průmyslu se zvýšil na 53,6 bodu z lednových 52,6 bodu. Ruský zpracovatelský průmysl vykazuje růst aktivity už deset měsíců ze sebou.

Rusové si připsali taktické zisky na severu Bachmutu

Ruské jednotky si připsaly „taktické zisky“ na severní straně ukrajinského města Bachmut, o který se v posledních týdnech svádí tvrdé boje, uvádí v nejnovější zprávě o vývoji konfliktu americký Institut pro studium války (ISW). Rusové podle něj v oblasti pokračují v pozemních útocích, jakož i u obcí Kreminna a Svatove, kde pravděpodobně dosáhli omezeného postupu.

Další podrobnosti k ruským útokům američtí analytici v úterním hodnocení neuvádí. Informace navazují na úterní vyjádření ukrajinské armády, podle kterého je situace u Bachmutu mimořádně napjatá. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj hovořil o ruské ofenzívě, v níž byly nasazeny nejlépe vycvičené jednotky žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny. „Nepřítel neustále ničí vše, co může sloužit k ochraně našich pozic,“ uvedl už v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusko se podle všeho snaží město obklíčit a odříznout ukrajinské obránce od zásobovacích tras. Případné dobytí Bachmutu by pro Moskvu znamenalo první větší vítězství za více než půl roku, byť za cenu vysokých ztrát. Ovládnutí města by Rusům otevřelo cestu k útoku na poslední zbývajících městská centra v Doněcké oblasti.

Lukašenko přicestoval na státní návštěvu Číny

Do Číny přiletěl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Informovala o tom dnes odpoledne běloruská média. Na státní návštěvě asijské země, která se koná na pozvání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, bude běloruský prezident do čtvrtka.

Lukašenkova návštěva Číny je sledovaná zejména kvůli možným náznakům ohledně postoje Číny vůči ruské invazi na Ukrajinu. Čína se oficiálně k válce staví neutrálně, ale američtí představitelé nedávno varovali, že Peking zvažuje Moskvě poskytnout vojenskou pomoc, včetně zbraní a munice. Čína označuje americká tvrzení za očerňující kampaň a tvrdí, že prosazuje mírové rozhovory.

Peking tento týden zveřejnil dvanáctibodový plán, který by měl ukončit válku na Ukrajině rozpoutanou Ruskem. Kyjev návrh odmítl, pokud nebude zahrnovat stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991, ale zároveň uvedl, že je otevřen jednáním o některých částech plánu. Moskva ho naopak podpořila, Ukrajina by se podle ní měla smířit s „novou územní realitou“.

Putin podepsal zákon o pozastavení účasti Ruska na jaderné dohodě s USA

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o pozastavení účasti Ruska na smlouvě Nový START omezující počet jaderných zbraní. Informovala o tom dnes agentura TASS. O případném obnovení účasti na dohodě, kterou Rusko uzavřelo s USA v roce 2010, může rozhodnout opět prezident, doplnila agentura. Zákon už byl zveřejněn, a nabyl tak účinnosti.

Putin přerušení ruské účasti na dohodě avizoval minulý týden v projevu k ruským zákonodárcům. Ti pak předložený dokument obratem schválili.

Ruská diplomacie zároveň minulý týden oznámila, že Moskva bude dál dodržovat limity ukotvené v úmluvě, které omezují jaderné arzenály dvou mocností maximálně na 1550 strategických jaderných zbraní a 700 mezikontinentálních střel či bombardérů. Také ministerstvo obrany uvedlo, že se hodlá dál řídit omezeními, která z dohody vyplývají.

Zmíněnou smlouvu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv.