Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Lukašenko vyrazí na návštěvu Číny

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko příští týden pojede na státní návštěvu Číny. Na pozvání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga bude v Pekingu od úterý do čtvrtka, sdělil mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Lukašenko je nejbližším spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a v Číně bude jednat krátce poté, co Peking tento týden zveřejnil dvanáctibodový plán, který by měl ukončit válku na Ukrajině rozpoutanou Ruskem.

Cesta Lukašenka přichází v době, kdy představitelé USA opakovaně varují Čínu, aby neposkytovala vojenskou podporu Moskvě, píše agentura AP. Chystanou návštěvu Číny, která se má uskutečnit v dubnu, v sobotu oznámil také francouzský prezident Emmanuel Macron.

Bělorusko je v konfliktu na Ukrajině důležitým hráčem - Moskvu podporuje a i když do bojů nevyslalo své vojáky, poskytlo Rusko k útoku proti sousední zemi své území a letiště. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev. Ukrajina se obává, že by se Bělorusko mohlo do války zapojit na straně Ruska ještě intenzivněji. Ve čtvrtek Lukašenko ale řekl, že se Bělorusko zapojí do bojů na Ukrajině po boku Rusů jen v případě, že bude samo napadeno.

Deset českých dobrovolníků z Team4Ukraine (T4U) obdrželo v Kyjevě v den výročí ruské invaze medaile za chrabrost od vrchního velitele ozbrojených sil generála Valerije Zalužného. Informoval o tom Radiožurnál. Podle jeho zpravodaje tento týden dobrovolníci předali čtvrtou sanitku a další zdravotnický materiál do dětské nemocnice v ostřelovaném Chersonu. Češi školí ukrajinské vojáky v taktické první pomoci, pomáhají v nemocnici v Bachmutu nebo vozí humanitární pomoc.

Organizace T4U pracuje na různých projektech od roku 2014. Podle zpravodaje Radiožurnálu začínali ve čtyřech. „Nyní jich je zhruba 25, takové to jádro. Jsou to bývalí vojáci, čeští váleční veteráni, pak jsou mezi nimi třeba i bývalí policisté, jsou to lidé, kteří něco o zbraních, o válce vědí,“ uvedl. Doplnil, že členové T4U působí většinou pod přezdívkami, nechtějí na sebe upozorňovat.

Německý ministr obrany Boris Pistorius je skeptický vůči čínskému návrhu na příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. „Slyším zprávy – o kterých nevím, jestli jsou pravdivé – že by Čína mohla plánovat dodávky sebevražedných dronů Rusku a zároveň předkládá mírový plán, takže doporučuji, abychom Čínu soudili podle jejích činů a ne jejích řečí,“ řekl Pistorius v rozhovoru pro Deutschlandrundfunk.

Většina Čechů stále upřednostňuje vyřešení války na Ukrajině diplomatickou cestou. To, že by se Evropská unie i NATO měly snažit nastolit mír diplomatickým jednáním, chce podle průzkumu agentury Median pro Radiožurnál téměř 90 procent dotazovaných, stejně jako před rokem, kdy konflikt na Ukrajině začal. Počet těch, co chtějí cílené protiruské sankce, meziročně klesl o 12 procentních bodů na 68 procent.

Aby Evropská unie a NATO řešily konflikt tím způsobem, že budou dodávat zbraně Ukrajině, si podle průzkumu přeje 56 procent respondentů, mezi nimi převažují studenti a voliči ODS.

Zastánci přímého vojenského zapojení NATO do konfliktu jsou v menšině, preferuje ho 18 procent respondentů, naopak 76 procent se proti takovému řešení spíše vymezilo.

Polovina Čechů také míní, že by Ukrajina měla vstoupit do NATO nebo do Evropské unie. Členství Ukrajiny v Evropské unii by uvítalo 12 procent, pro její vstup do NATO je 11 procent a 27 procent zastává názor přijetí Ukrajiny do obou organizací.

Ukrajinská armáda dnes uvedla, že Rusko v sobotu provedlo neúspěšnou ofenzívu u Jahidne, malé vsi přiléhající k severozápadnímu okraji Bachmutu. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na ranní operační svodku ukrajinského generálního štábu.

Vůdce wagnerovců Jevgenij Prigožin v uplynulém dni řekl, že jeho jednotky dobyly Jahidne. V pátek se přihlásil k ovládnutí Berchivky, přilehlé vesnice na okraji Bachmutu. Ukrajinský generální štáb poté uvedl, že ruské invazní síly podnikly několik neúspěšných útočných akcí ve směru na Bachmut, a zmínil v této souvislosti i oblast kolem Berchivky, a dnes také Jahidne.

„Rusko nadále zaměřuje své hlavní úsilí na vedení útočných operací ve směrech na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Šachtarske,“ poznamenalo velení ukrajinských ozbrojených sil. Za uplynulý den ukrajinské síly odrazily asi 71 nepřátelských útoků v těchto oblastech.

Podle britské vojenské rozvědky nechaly ruské síly v ukrajinské válce zdecimovat svoji námořní pěchotu. Jednotlivé jednotky podle Londýna nasazují do nejtvrdších bojů, a proto mají obzvláště velké ztráty, které Moskva nahrazuje nezkušenými odvedenci.

Válka na Ukrajině může trvat dlouho, země by v NATO patřila k nejzkušenějším, řekl Pavel

Spojenci Ukrajiny by měli doufat v nejlepší, ale měli by se připravit i na potenciálně horší důsledky, řekl ukrajinskému webu Suspilne zvolený český prezident Petr Pavel. Válka nemusí skončit letos, ale může se proměnit v dlouhodobý konflikt. Proto je podle Pavla důležité poskytnout Kyjevu vše, co nyní potřebuje, ale být také připravený na dlouhodobou pomoc, aby mohl pokračovat v obraně země a proměnit ji ve vítězství. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina měla stát členem Severoatlantické aliance, míní Pavel.

Jak dále uvedl, většina debat na toto téma na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kterých se v polovině února zúčastnil, se mu zdála příliš optimistická. „Určitým způsobem se přehlížely možné negativní dopady. Souhlasím s tím, že je třeba mít dobré naděje. Ale je mnohem lepší myslet na možné horší důsledky. Proto jsem řekl: udělejme vše pro to, aby Ukrajina letos zvítězila, ale buďme připraveni i na jiné možné výsledky,“ řekl Pavel.

Jedním z nich by podle něj mohl být vleklý nebo zamrzlý konflikt. Spojenci by proto podle Pavla měli být připraveni pomáhat Ukrajině dlouhodobě a umět tuto podporu vysvětlit svému obyvatelstvu. Kyjev by ale neměli tlačit k ústupkům, například co se týká znovuzískání celého území, dokud ještě existuje reálná šance na vítězství.

„Takové rozhodnutí může učinit pouze Ukrajina, protože tam neumírají naši lidé. Nejsou to naše města, která jsou ničena. Mnohem jednodušší je říci vám: musíte se držet svých zásad do poslední kapky krve. Zní to dobře, ale není to naše krev, ale vaše. Takže říkám, že je to na vás,“ uvedl Pavel.

Stejně se Pavel vyjádřil i na dotaz, jaký je jeho názor na obnovení územní celistvosti Ukrajiny, což je cíl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Prezident Zelenskyj nemá jinou možnost. Dovedete si představit, že by vůdce země, která byla napadena, řekl: ‘Dobrá, akceptujme ztrátu území’. Je tedy přirozené, že si klade za cíl osvobodit celé území,“ řekl Pavel. „Ale pak samozřejmě, když se ukáže, že realita je jiná, než bychom si přáli, může dojít k určitým korekcím. Ale ty může provést pouze ukrajinský lid a váš vůdce, ne my,“ dodal.

Až válka skončí a bude obnovena suverenita Ukrajiny, pak podle Pavla vyvstane otázka členství v NATO. „Pokud jde o technickou kompatibilitu, Ukrajina splnila svůj domácí úkol. Pokud jde o hodnoty a dlouhodobé strategické zájmy, opět máme plnou kompatibilitu,“ uvedl Pavel. „Jedinou zbývající podmínkou tedy je, aby neprobíhal žádný konflikt nebo územní spor,“ podotkl nastupující český prezident.

Po ukončení konfliktu by Pavel vstup Ukrajiny do NATO podpořil, protože si to podle něj zaslouží za „dodržování standardů a obranu hodnot, které jsou důležité pro nás všechny“. Rovněž ukrajinská armáda bude podle Pavla pravděpodobně nejzkušenější ze všech a byla by pro země NATO velkým přínosem. „Existují tedy všechny důvody, proč bychom měli uvažovat o členství Ukrajiny v NATO ihned po válce,“ soudí Pavel.

Putin se obává jaderného potenciálu NATO

Rusko nemá jinou možnost, než vzít v úvahu jaderný potenciál NATO, protože tato vojenská aliance vedená USA usiluje o porážku Ruska. V rozhovoru se státní televizní stanicí Rossija-1 to uvedl ruský prezident Vladimir Putin.

V interview den po ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu také řekl, že Západ chce Rusko zlikvidovat a rozdělit. Dodávky zbraní NATO na Ukrajinu lze podle Putina považovat za účast na konfliktu, protože aliance za tyto zbraně nedostává peníze. Západ se tak podle něj stává spoluviníkem údajných zločinů Kyjeva.

„Při současných podmínkách, kdy všechny přední země NATO prohlásily, že jejich hlavních cílem je způsobit nám strategickou porážku, aby náš lid trpěl, jak říkají, jak můžeme v těchto podmínkách ignorovat jejich jaderný potenciál?“ řekl šéf Kremlu.

Zároveň obvinil Západ, že jeho jediným cílem je zlikvidovat bývalý Sovětský svaz a Ruskou federaci. Západ chce Rusko podle Putina rozdělit na malé části, aby ho mohl dostat ho pod svou kontrolu a ovládnout největšího světového producenta surovin. To by podle něj mohlo vést ke zničení mnoha národů Ruska, včetně etnické ruské většiny.

Putinovo vyjadřování o ohrožování existence národa naznačuje, že by mohl připravovat Rusy na mnohem hlubší konflikt a také mu dává větší možnosti ve volbě zbraní, která by mohl v budoucnu použít, uvedl Reuters.

Oficiální ruská jaderná doktrína umožňuje použití jaderných zbraní, pokud proti zemi budou použité tyto zbraně nebo jiné zbraně hromadného ničení nebo pokud bude použití konvenčních zbraní ohrožovat „samotnou existenci státu“, připomněla agentura Reuters. Putin již dal najevo, že je připraven zlikvidovat celý systém kontroly jaderných zbraní, včetně moratoria na jaderné zkoušky, pokud Západ neustoupí v otázce Ukrajiny. Rusko zdědilo jaderné zbraně po Sovětském svazu a má největší zásobu jaderných hlavic na světě. Podle Federace amerických vědců má Rusko více hlavic než USA, Francie a Británie dohromady.

Evropská unie v sobotu oficiálně schválila další, už desátý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho vpádu na Ukrajinu.