Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko v noci ostřelovalo i Charkovskou oblast, informovala agentura Ukrinform. V Kupjansku byly poškozeny obytné domy, zranění utrpěla starší žena.

Čina si nechce kvůli Ukrajině kazit vztahy s EU

Čína nechce, aby ukrajinská krize kazila její vztahy s Evropskou unií, uvedl čínský velvyslanec při EU Fu Cong. Považuje za „velmi neracionální“, pokud se sedmadvacítka na Čínu hněvá kvůli tomu, jak ke konfliktu Ruska proti Ukrajině přistupuje.

Nespokojenost s postoji Číny vyjádřil například vysoce postavený diplomat EU v Číně Jorge Toledo, který poukázal, že ve stanovisku Pekingu vydaném k ročnímu výročí začátku ruské invaze „není žádná zmínka o agresorovi“.

Ředitel CIA Bill Burns v sobotním rozhovoru pro CBS News označil za možné, že Čína poskytne Rusku „smrtící zbraně určené k použití proti Ukrajině, o které mají Rusové velký zájem“.

Dněpropetrovská oblast Ukrajiny čelila v noci ostřelování, uvedla agentura Ukrinform. Podle místních úřadů byly poškozeny budovy včetně obytných domů ve městech Nikopol, Marhanec a Myrivsk. Nejsou zatím informace o případných obětech útoků.

Evropská unie dnes oficiálně schválila další, už desátý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho vpádu na Ukrajinu.

Nová opatření zasáhnou banky, export technologií využitelných pro vojenské účely nebo vývoz ruských surovin. Rozšíří se také sankční seznam, na nějž přibyde 121 jmen. Kromě toho dnes EU přijala další sankce i vůči ruské žoldnéřské Wagnerově skupině, která působí na Ukrajině a v několika afrických zemích. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijetí sankcí přivítal, zároveň vyzval k dalšímu zvyšování tlaku na Rusko.

Na nových protiruských sankcích se dohodli velvyslanci členských zemí EU v pátek, tedy v den prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, formálně je unie přijala dnes. Schvalování bylo tentokrát komplikovanější než obvykle, protože země se nedokázaly shodnout na podrobnostech zákazu vývozu ruského syntetického kaučuku navrženého Polskem.

"Budeme dál zvyšovat tlak na Rusko - a budeme to dělat tak dlouho, dokud to bude potřeba," uvedl dnes v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell. "Máme teď k dispozici vůbec nejdalekosáhlejší sankce, které pomáhají ztenčit válečný arzenál Ruska a těžce dopadají na jeho ekonomiku," napsala na twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

"Tlak na ruského agresora se musí zvýšit: očekáváme rozhodné kroky proti Rosatomu a ruskému jadernému průmyslu, více tlaku na armádu a bankovní sektor," uvedl v reakci na přijetí desátého balíku unijních sankcí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Očekáváme další zintenzivnění tlaku a restrikcí, obzvlášť v oblasti jaderného průmyslu a aktivit Rosatomu," uvedl rovněž na twitteru ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Rosatom je ruský státní koncern se zaměřením na jadernou energetiku.

Restrikce vůči Rusku se nově týkají bank Alfa a Tinkoff, které čeká odpojení od mezinárodního platebního systému SWIFT. Omezen má být vývoz komponentů využitelných pro vojenské účely, například elektronických součástek pro výrobu raket a vrtulníků nebo termokamer. Sankce mají zasáhnout i výrobu dronů, které dodává Rusku Írán. Na seznam individuálních sankcí, které postihují jednotlivce a organizace mimo jiné zákazem nakládat s majetkem v unii, přibyli například činitelé odpovědní za násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska.

EU dnes přijala i nové sankce vůči žoldnéřské Wagnerově skupině, které se týkají 11 jednotlivců a sedmi subjektů. Jsou mezi nimi i dva velitelé žoldnéřů, kteří se podíleli na bojích u východoukrajinského Soledaru, nebo velitel jednotek v Mali. Kromě toho unie ve svém rozhodnutí zmiňuje i porušování lidských práv ze strany ruských žoldnéřů ve Středoafrické republice a v Súdánu.

Jednotky ukrajinské a ruské armády dál svádějí bitvu o město Bachmut a jeho okolí, kam v posledních týdnech napřeli Rusové své síly.

Ukrajinské obránce tam dnes navštívil velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj, uvedl server Ukrajinska pravda. Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle agentury Reuters tvrdí, že jeho jednotky dobyly vesnici Jahidne, která leží při severozápadním okraji Bachmutu.

Ukrajinská armáda dnes ráno informovala, že za posledních 24 hodin Rusové na Ukrajině podnikli 27 leteckých útoků a 75 útoků s použitím salvových raketometů. V Doněcké oblasti při útocích utrpělo zranění pět lidí. V Chersonu byly při ostřelování zasaženy obytné budovy, školka a zdravotnické zařízení, podle prezidentské kanceláře byli v celé Chersonské oblasti zraněni tři civilisté. Podle serveru Ukrajinska pravda dnes zemřeli dva lidé u vesnice Dobrjanka v Chersonské oblasti, když při práci na poli explodovala ruská mina.

Ruské rakety dopadly i na Kramatorsk, zraněný je tam jeden civilista, uvedl gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. V Dněpropetrovské oblasti ruské okupační síly ostřelovaly město Nikopol, poškozeny byly i tři školy, uvedl tamní gubernátor Serhej Lysak.

Šéf žoldnéřů z Wagnerovy skupiny Prigožin dnes uvedl, že jeho muži dobyli u Bachmutu vesnici Jahidne. O den dříve oznámil, že jeho jednotky obsadily i blízkou obec Berchivka. Tato tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Wagnerova skupina a ruská armáda se Bachmut snaží dobýt už půl roku. Podle agentury AFP je sporné, zda je Bachmut natolik strategicky důležitý, kvůli délce bojů a velkým ztrátám na obou stranách však podle ní bude mít výsledek bitvy velký symbolický význam.

V Litoměřicích dnes několik desítek lidí demonstrovalo za odstranění pomníku, který oslavuje sovětskou armádu.

Podle zástupců občanské iniciativy Za odstranění pomníku "Čest a sláva Sovětské armádě" je dílo v Jiráskových sadech symbolem okupace Československa a nemá nic společného s osvobozením země spojeneckými armádami od nacismu v roce 1945. Pomník vznikl v dobách nejtužší normalizace jako jeden z nástrojů okupační a kolaborantské propagandy a je ostudou města, řekl dnes ČTK svolavatel akce Zdeněk Paclík.

"Náš pomník je unikátní, je to vlastně pomník okupantovi. Jmenuje se Čest a sláva Sovětské armádě a ta sovětská armáda v roce 1968 napadla naši zemi a okupovala ji až do roku 1991. Rusko loni napadlo Ukrajinu a okupuje ji doteď, vidím v tom velké paralely," doplnil Paclík. I to je podle něj důvod, proč usilují o to, aby město nechalo pomník odstranit. "My se ale nechceme stavět proti městu, chceme na tom spolupracovat," dodal iniciátor dnešního shromáždění.

Vnitřně drolící se Rusko by podle nastupujícího prezidenta Petra Pavla mohlo být kvůli rozbrojům ještě nebezpečnější než v současnosti, proto by řešení konfliktu na Ukrajině nemělo směřovat k zhroucení agresora.

Pavel to řekl v dnešní hodinové on-line diskusi na svém facebooku na téma ukrajinského konfliktu. "Zhroucené Rusko by bylo velkým problémem," uvedl s tím, že po skončení konfliktu by si mělo Rusko udržet kontrolu a být schopno vést mezinárodní jednání. Zopakoval, že jednání mohou začít pouze pod podmínkou, že Ukrajina dostane pod kontrolu veškeré své území k roku 2014.

Velkou roli podle něj může hrát Čína, která je sice ekonomickým partnerem Ruska, ale za rok od počátku konfliktu nevyvinula směrem k Rusku přímou vojenskou podporu. Zmínil v tom směru některé body mírového návrhu Číny.

V hodinové diskusi, kdy po krátkém úvodním slovu vybíral z psaných dotazů sledujících, Pavel několikrát zopakoval, že kvůli řešení budoucích konfliktů je po ukončení konfliktu třeba zaměřit se na změnu pravidel Organizace spojených národů tak, aby byla připravenější a akceschopnější.

Peking v pátek představil mírový plán v dokumentu nazvaném Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. Mimo jiné v něm vybízí, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzývá ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku. Zároveň se Čína přihlásila k principu "svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí".

Dvanáctibodový dokument vypracovaný čínskou diplomacií Kyjev odmítl, pokud nebude zahrnovat stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991, ale zároveň uvedl, že je otevřen jednáním o některých částech plánu. Moskva ho naopak podpořila, Ukrajina by se podle ní měla smířit s "novou územní realitou".

Mírová dohoda pro Ukrajinu musí obsahovat několik základních kamenů, které podle Pavla čínský návrh zmiňuje, ale blíže nespecifikuje, což vede k tomu, že obě strany si ho vykládají odlišně. "Těmi stavebními kameny jsou především teritoriální integrita v mezinárodně uznaných hranicích, což v případě Ukrajiny znamená obnovení kontroly nad celým územím na území před rokem 2014 včetně východního Donbasu, Krymu a včetně území, které Rusko na základě zfalšovaných referend považuje za svoje. To musí být základním východiskem pro mírová jednání. K tomuto stavu jsme se zatím nedostali a žádný z mírových návrhů o něčem takovém nehovoří," shrnul.

Nastupující prezident uvedl, že v začátku konfliktu byly pro Ukrajinu pomocí zbraně sovětské provenience, které Česko poslalo a na které byli Ukrajinci zvyklí. Teď jsou podle něj sklady vyprázdněné, což otevírá prostor na jejich doplnění moderní technikou. Vzhledem k početní převaze Rusů je podle něj třeba, aby ukrajinská strana konkurovala nasazením a kvalitou zbraní.

Premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání ve Varšavě oznámil, že česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun český obranný průmysl. Ministerstvo obrany loni poskytlo Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty (BVP), čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic.

Šéf kanceláře maďarského premiéra Viktora Orbána dnes naznačil možné další zpoždění schválení vstupu Finska a Švédska do NATO.

Hlasování by se podle něj mohlo uskutečnit až v druhé polovině března, informovala agentura Reuters. Maďarský parlament má nadcházející týden začít debatovat o ratifikaci vstupu dvou severských zemí do aliance.

Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v NATO.

Vstup dvojice severských států musí ratifikovat všichni současní členové. Ve 28 případech se tomu tak už stalo. Zbývá jen Maďarsko, které se snaží s Ruskem nadále udržovat dobré vztahy a odmítá posílání zbraní pro Ukrajinu přes své území, a hlavně Turecko.

Orbán v pátek vyjádřil obavy ohledně členství Švédska a Finska v NATO. Kromě jiných výtek obvinil obě země z šíření "naprostých lží“ o zdraví demokracie a právního státu v Maďarsku. Podle Orbána je zapotřebí dalších rozhovorů mezi parlamentními skupinami, než budou zákonodárci hlasovat o vstupu obou zemí do NATO.

Legislativní program zveřejněný na internetových stránkách parlamentu ukázal, že konečné hlasování o ratifikaci vstupu Finska a Švédska do NATO by se mohlo uskutečnit v týdnu od 6. března. Dnes však Orbánův poradce Gergely Gulyás uvedl, že by mohlo být zapotřebí ještě více času.

"Parlament to zařadí na pořad jednání v pondělí a příští týden začne projednávat legislativu," řekl Gulyás na tiskové konferenci. "Na základě maďarského postupu trvá přijímání legislativy asi čtyři týdny, takže z toho vyplývá, že parlament o tom může hlasovat někdy v druhé polovině března, v týdnu od 21. března," dodal. Loni v červenci Orbánovi zákonodárci prosadili legislativu upravující zvýšení daní pro malé podniky za pouhé dva dny, podotkl Reuters.

Rusko přestalo dodávat ropu severní větví ropovodu Družba, která vede do Polska. Na twitteru o tom informoval šéf rafinerské společnosti PKN Orlen Daniel Obajtek. Podle něj to dodávky zákazníkům neovlivní, protože Polsko získávalo v poslední době z Ruska pouze desetinu své spotřeby surové ropy a dodávky nahradí z jiných zdrojů.

V rámci protiruských sankcí zaváděných kvůli invazi na Ukrajinu začal loni v prosinci platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie. Dovoz ropovodem Družba, jehož jižní větev vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky, má z embarga výjimku.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dnes u příležitosti 75. výročí pochodu studentů na Hrad připomněl, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je třeba být ostražití před projevy autoritářství.

Za lidi, kteří bojují za svobodu a dodržování základních lidských práv, je potřeba se postavit, řekl. Podobně jako v roce 1948 Československo podle něj nyní zažívá útlak svobody Ukrajina, kterou napadlo Rusko. Politik to dnes novinářům řekl na pietní akci připomínající studentský pochod v únoru 1948, který byl největším veřejným protestem proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. U pamětní desky v Nerudově ulici se sešlo asi 200 lidí, hlavně studentů, akademiků a politiků, aby si čin studentů před lety připomněli.

Odpor studentů vůči nástupu komunistů je podle Vystrčila i pro dnešní společnost živým tématem. Lidé by si měli činy studentů a jejich odvahu dále připomínat a inspirovat se jimi. "Dnes je to zvláště aktuální i proto, že je to 366 dní od začátku ruské agrese na Ukrajině. Tam je to také o útlaku svobody, o tom, že Rusko krade Ukrajině demokracii, suverenitu, schopnost se samostatně rozhodovat. V tomto musí být postavení ČR jasné. Musíme podporovat Ukrajinu, protože je to něco obdobného, jako se mělo stát (v ČSR) v roce 1948. Měli jsme se postavit za studenty a za to, aby bylo přijato ústavní řešení," řekl.

Dnešní vzpomínková akce, kterou uspořádali Pražský akademický klub 48, předseda Senátu a spolek Mene Tekel, začala ráno u budovy Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí kladením květin k pamětní desce upomínající studentský odpor v roce 1948. Účastníci piety se poté vydali po trase pochodu vysokoškoláků do horní části Nerudovy ulice. Tam památku a odkaz někdejších studentů připomnělo pietní shromáždění, kterého se účastnilo kolem 200 lidí.

Po položení květinových věnců u pamětní desky v blízkosti Hradu promluvil mimo jiné i bývalý předseda horní komory Parlamentu Petr Pithart, z jehož iniciativy pamětní deska v blízkosti Hradu vznikla. Podobně jako zástupci univerzit, jejichž studenti se v minulosti pochodu účastnili, a organizací, které pietu zorganizovaly, zdůraznil důležitost obrany demokracie a postojů studentů pro vývoj společnosti.

Dění na Ukrajině v souvislosti s historickou událostí v Československu připomněl rovněž kardinál Dominik Duka a jeden z posledních žijících účastníků pochodu studentů z roku 1948, pětadevadesátiletý Antonín Kyncl. Pamětník pochodu apeloval na lidi, aby si vážili demokraticky zvolené vlády a netolerovali snahu některých lidí o puč a o nasměrování české politiky k Ruské federaci. Zmínil rovněž to, že na rozpínavost Ruska je třeba pamatovat a upozorňovat, že s tím souvisí nebezpečí. "My jsme tehdy bojovali proti stejnému nepříteli, který dneska masakruje, ničí a zabíjí nevinné lidi na Ukrajině. Je jedno, jestli tehdy stál v čele (Josef) Stalin, (Leonid Iljič) Brežněv nebo dneska (Vladimir) Putin," řekl Kyncl.

Vysokoškolští studenti se v únoru před 75 lety vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentovi Edvardu Benešovi. O dva dny později se na Hrad vydalo zhruba 5000 lidí. V Nerudově ulici jim ale přehradili cestu policisté, při jejichž zásahu byl postřelen a zmrzačen student Josef Řehounek. Na univerzitách po únorovém uchopení moci komunisty následovaly prověrky studentů a akademiků a vylučování ze škol.

Britská vláda poskytne 3000 vstupenek na hudební soutěž Eurovize vysídleným Ukrajincům, informovala dnes agentura Reuters.

Británie převzala organizaci 67. ročníku písňového klání namísto Ukrajiny, která čelí ruské invazi.

Vláda rovněž uvedla, že poskytne finanční prostředky ve výši deseti milionů liber (267 milionů Kč) na pomoc při pořádání květnové Eurovize jménem Ukrajiny, která soutěž vyhrála v roce 2022 díky skupině Kalush Orchestra s písní Stefania a za běžných okolností by se letos stala hostitelem. Už více než rok se však brání ruské agresi, a organizace 67. ročníku se tak kvůli bezpečnosti účastníků ujal severoanglický Liverpool.

"Dnešní oznámení znamená, že tisíce vstupenek budou nabídnuty těm, kteří byli vysídleni válkou, aby se mohli zúčastnit show na počest své vlasti, své kultury a své hudby," uvedla britská ministryně kultury Lucy Frazerová. "Jako vždy stojíme po boku ukrajinského lidu a jeho boje za svobodu," dodala.

Akci, která obvykle přitahuje téměř 200 milionů televizních diváků a která se v Británii naposledy konala v roce 1998, bude přenášet televizní stanice BBC. Do velkého finále soutěže se automaticky kvalifikovala Ukrajina. Británie se v loňském roce umístila na druhém místě.

Polsko doufá, že Ukrajině poskytne další tanky během několika dnů, nikoli týdnů.

Tiskové agentuře PAP to dnes řekl náměstek ministra zahraničí Pawel Jabloński. Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek v Kyjevě u příležitosti prvního výročí ruské invaze oznámil, že jeho země již Kyjevu dodala čtyři tanky Leopard 2, a dodal, že další budou brzy následovat. Celkem Polsko plánuje předat svému východnímu sousedovi 14 strojů německé výroby.

Morawiecki, který v Kyjevě také jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, rovněž uvedl, že Varšava během několika dnů předá Kyjevu několik svých tanků PT-91 Twardy, což jsou v podstatě modernizované stroje sovětské konstrukce T-72.

Jabloński dnes řekl, že se Polsko chystá brzy poslat na Ukrajinu další tanky. "Doufáme, že to bude velmi brzy, že je to spíše otázka dnů než týdnů," řekl Jabloński. Dodal, že důvodem, proč se Polsko rozhodlo dodat některé tanky co nejdříve, bylo povzbudit ostatní země, aby zvýšily své úsilí.

Polský prezident Andrzej Duda 11. ledna ve Lvově oznámil, že Polsko se rozhodlo nabídnout Ukrajině rotu tanků Leopard 2, tedy 14 vozidel, v rámci snahy o vytvoření větší dárcovské koalice. Německo v lednu po nátlaku spojenců slíbilo, že Ukrajině dodá tanky Leopard 2, a povolilo, aby tyto stroje německé výroby předaly Kyjevu i jiné země.

Pražská židovská obec aktuálně pomáhá zhruba 110 uprchlíkům z Ukrajiny stejného vyznání po jejich příchodu do České republiky.

Poskytuje jim sociální bydlení i náboženské zázemí, pomáhá s komunikací s úřady i začleněním dětí do škol. Ukrajinci teď jako poděkování pro Čechy chystají kulturní vystoupení, řekla Jana Wichsová ze sociálního oddělení Židovské obce v Praze.

Na pražskou židovskou obec se od začátku války na Ukrajině za poslední rok obrátilo asi 170 uprchlíků, rodin i jednotlivců. Většina z nich byla řadovými členy židovských komunit na Ukrajině, ortodoxní Židé tvoří zhruba desetinu příchozích. Zhruba stejný poměr panuje i mezi pražskými Židy. Obě skupiny společně slaví židovské svátky, obec ale zaštiťuje například i ukrajinský klub nebo společné šabatové večeře pro nově příchozí.

"Měli jsme tu celkem 170 Ukrajinců, ale někteří už odjeli na Západ, jiní se vrátili do vlasti," říká Wichsová. "Máme krizové místo, dvojlůžkový pokoj pro nově příchozí, a také sociální byty. V těch bydlí asi 40 Ukrajinců. Praha ale teď uprchlíky nepřijímá, takže lidé za námi přestali chodit, protože se v Praze nemohou registrovat," dodává.

Dodávat zbraně Ukrajině znamená se zapojit do války proti Rusku. Myslí si to 51 procent Němců, jak ukazuje průzkum agentury YouGov realizovaný pro německou tiskovou agenturu DPA. Opačného názoru bylo 37 procent respondentů. Vůči dodávkám zbraní Ukrajině jsou Němci opatrní, a to hlavně v případě tanků a bojových letounů.

Podle expertů na mezinárodní politiku a právo samotné poskytování zbraní neznamená přímé zapojení do konfliktu zemí, které vojenské technologie předávají. Jiného názoru je Moskva, podle které dodávkami zbraní západní státy bojují proti Rusku.

I rok po invazi ruské armády na Ukrajinu jsou Němci vůči dodávkám dosti skeptičtí.

Zhruba 40 procent z nich si myslí, že Berlín dal Kyjevu příliš moc zbraní. Jako nedostatečnou vidí německou vojenskou pomoci 22 procent respondentů. Pro 23 procent účastníků průzkumu byla přiměřená.

Proti dodávkám moderních tanků Leopard 2 je 44 procent respondentů, zatímco 41 procent se vyslovilo pro poskytnutí těchto zbraní. Vláda v Berlíně již rozhodla, že tyto tanky Ukrajině předá. Větší rozdíl panuje v případě bojových letounů - proti je 56 procent Němců a pro 27 procent. V tomto případě ale Berlín žádné rozhodnutí neudělal.

Podle posledních údajů Berlín dodal Ukrajině zbraně a vojenský materiál v celkové výši 2,6 miliardy eur (zhruba 62 miliard korun). To je mezi státy čtvrtá nejvyšší částka.

WSJ: NATO by Ukrajině mohlo nabídnout bezpečnostní dohodu a přimět ji k jednání

Severoatlantická aliance by mohla nabídnout Ukrajině bezpečnostní dohodu, která by Kyjevu po konci války s Ruskem zpřístupnila větší množství moderních vojenských technologií. To by mělo přimět Kyjev k zahájení jednání o příměří s Ruskem i v momentě, kdy by ruská armáda byla stále na ukrajinském území. Napsal to deník The Wall Street Journal s odkazem na vyjádření představitelů Německa, Francie a Británie.

Bezpečnostní smlouva by neměla takovou váhu jako plnohodnotné členství v alianci. Na Ukrajinu by se tak nevztahoval závazek vzájemné obrany mezi zeměmi NATO a v zemi by nebyli trvale rozmístění vojáci Severoatlantické aliance. Větší dostupnost moderních západních zbraní by ale mohla Moskvu odradit od dalších útoků na sousední zemi.