Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Koordinátorkou pro uprchlíky z Ukrajiny jmenovala vláda Šimáčkovou Laurenčíkovou

Adaptaci a integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny bude koordinovat dosavadní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Dnes ji do pozice národní koordinátorky jmenovala vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu o tom informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že se nic nemění na připravenosti ministerstva vnitra v případě eskalace krize zintenzivnit práci krizového štábu.

Šest let vězení uložil ruský soud novinářce za psaní o bombardování Mariupolu

Ruský soud dnes poslal na šest let do trestanecké kolonie novinářku, která obvinila ruské síly z bombardování divadla v jihoukrajinském Mariupolu. Marija Ponomarenková také nesmí pět let vykonávat novinářské povolání, napsala agentura Reuters.

Okresní soud v sibiřském městě Barnaul Ponomarenkovou shledal vinnou z šíření "falešných zpráv" v rámci nových ruských zákonů namířených na potlačení odpůrců ruské invaze na Ukrajinu.

Oběti války na Ukrajině připomnělo na Staroměstském náměstí v Praze 480 párů bot

Na Staroměstském náměstí v Praze dnes vznikla inscenace ze 480 párů bot, které reprezentují zmizelé civilisty na Ukrajině. Atmosféru strachu a beznaděje se tak veřejnosti snažilo přiblížit hnutí Amnesty International (AI) spolu s ukrajinskou scénografkou Margaritou Chalou. Cílem projektu je podle hnutí apelovat na co nejrychlejší vyšetření ruských válečných zločinů na Ukrajině.

Podle vedoucí advokacie české pobočky AI Ireny Hůlové symbolizují páry bot jen zlomek životů, které byly kvůli této válce ztraceny. Po vystavení na Staroměstském náměstí poputují boty do Chersonské oblasti. Součástí inscenace byla kromě bot i rozbořená stěna, na kterou během úvodních projevů nasprejovala Chala červenou barvou nápis "Russia, stop the killing" (Rusko, zastav zabíjení). Stěnu plánují organizátoři akce vystavit i na dalších místech v Praze.

Ukrajinský ministr obrany Reznikov agentuře Reuters řekl, že zůstává ve funkci na žádost prezidenta Zelenského. Jeho pozicí otřásly korupční skandály.

Komerční banka se přidá k bankám, které se rozhodly neprovádět platby do Ruska

Komerční banka se od 1. března přidá k těm tuzemským bankám, které se s ohledem na ruskou agresi proti Ukrajině s podporou Běloruska rozhodly neprovádět platby do Ruska a Běloruska v jakékoliv měně, a to nad rámec zákonných sankcí. Banka o tom dnes informovala ČTK. Již počátkem ledna takový krok oznámila Moneta Money Bank, koncem ledna pak Raiffeisenbank.

„Platby do těchto zemí jsou vnímány jako mimořádné bezpečnostní riziko. Zpracování plateb z uvedených zemí není tímto rozhodnutím dotčeno, čímž se však nevylučuje jejich nepřijetí či prodloužení jejich zpracování z důvodu jejich detailního prověřování,“ uvedla mluvčí skupiny KB Šárka Nevoralová.

Rusko zesiluje útoky v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny

Ruské síly zesilují útoky v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedli dnes ukrajinští představitelé. Moskva oznámila, že ruským vojákům se podařilo v tomto regionu prolomit obranné linie a donutit Ukrajince ustoupit o několik kilometrů. Kyjev to nepotvrdil, informovala agentura Reuters.

"Během uplynulého dne jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny odrazily útoky okupantů v nevském, kreminnském a bilohorivském okrese," uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Připustil však, že situace ukrajinských obránců v Luhanské oblasti je obtížná.

Stoltenberg: NATO zvyšuje výrobu munice, lépe ochrání kritickou infrastrukturu

Státy Severoatlantické aliance se shodly na spolupráci při rozšíření výroby munice a vojenského materiálu, jehož zásoby se ztenčily kvůli protahující se ruské agresi vůči Ukrajině. Po jednání aliančních ministrů obrany to oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož již některé země začaly navyšovat výrobu například dělostřelecké munice.

Ministři podle Stoltenberga rovněž schválili nový plán obrany aliance pro příští roky, který reaguje mimo jiné na ruskou hrozbu. Aliance bude koordinovat zlepšení ochrany kritické infrastruktury a zaměří se na podmořské sítě, dodal Stoltenberg.

Dvojice agentur OSN chce vybrat miliardy dolarů na pomoc Ukrajincům

Vybrat 5,6 miliardy dolarů na podporu Ukrajinců nejvíce zasažených válkou chce dvojice agentur OSN - Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN. K příspěvkům vyzývají vlády, občanskou společnost i obyčejné lidi.

Zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky Martin Griffiths uvedl, že finance jsou určené na potraviny, zdravotní péči a další pomoc pro více než 11 milionů Ukrajinců zasažených válkou.

Von der Leyenová: EU se podařilo osvobodit od závislosti na Rusku

Evropské unii se podařilo nejen odolat ruskému tlaku, ale i osvobodit se od závislosti na Rusku. Putinovo vydírání zkrachovalo, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě Evropského parlamentu o roce války Ruska proti Ukrajině. Šéfka unijní exekutivy ujistila o odhodlání dále pokračovat v podpoře Ukrajiny, na kterou EU už vynaložila miliardy eur.

„(Ruský prezident Vladimir) Putin si myslel, že podpora EU pro Ukrajinu nepotrvá dlouho. I tady se zmýlil. Rok po zahájení války už tuto válku prohrál,“ řekla von der Leyenová, podle které unijní sankce oslabují ruskou válečnou mašinérii.

Upozornila, že příjmy Ruska z prodeje ropy a plynu do EU meziročně poklesly o dvě třetiny, po devíti balících unijních sankcí ruská ekonomika klesá a EK se chystá předložit nový balík v hodnotě 11 miliard eur. Zastropováním cen ropy ztrácí Rusko přibližně 160 milionů eur denně a ceny plynu jsou nižší než před válkou. Zatímco unijní ekonomice se vede lépe, Kreml prodává zlaté rezervy, aby zacelil trhliny.

Von der Leyenová současně poukázala na nutnost zajistit finanční podporu Ukrajiny, jejíž první část už dorazila, po celý rok, a to stabilně a předvídatelně, každý měsíc.

Západ je znepokojen ukrajinským odhodláním udržet Bachmut

Západní spojence znepokojuje snaha Ukrajiny udržet město Bachmut v Doněcké oblasti, na který řadu měsíců útočí ruské síly a kterému začíná hrozit obklíčení. V pravidelné svodce k situaci na ukrajinském bojišti to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ve své analýze se odkazuje na informace západních médií, podle nichž ukrajinská armáda není s to bránit Bachmut a současně provést předpokládanou jarní ofenzivu.

Ukrajina již několik měsíců vynakládá značné prostředky a vojáky na obranu Bachmutu. Její představitelé zároveň dávají najevo, že Ukrajina bude město s předválečnou populací 70 tisíc lidí bránit tak dlouho, dokud to bude možné. Prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém úterním videoposelství připustil, že situace na frontě zůstává extrémně složitá a bojuje se o každý metr čtvereční půdy. Velká část ruské dělostřelecké palby se podle něj soustředí právě na Bachmut.

Deník The Washington Post začátkem týdne uvedl, že američtí vojenští plánovači vyhodnotili, že ukrajinské síly nejsou schopny současně bránit Bachmut a zahájit jarní protiofenzivu. Podle listu proto vyzvali Ukrajinu, aby dala přednost jarní protiofenzivě před obranou Bachmutu a pokusila se osvobodit další okupovaná území.

ISW se kloní k názoru, že rozhodnutí Ukrajiny bránit Bachmut je pravděpodobně strategicky správné, a to i přes náklady, které to Ukrajině přináší. Ukrajinská obrana Bachmutu donutila Kreml nasadit velkou část žoldnéřské Wagnerovy skupiny i elitních výsadkových sil k udržení postupu, který je vykoupen vysokými ztrátami. Podle amerických analytiků tato skutečnost zřejmě vytvoří příznivé podmínky pro budoucí ukrajinskou protiofenzivu. Tvrdí také, že ruské síly by se po obsazení Bachmutu nezastavily a pokračovaly by ve svém postupu dále na západ.

Ukrajina nepošle své zástupce na zasedání OBSE kvůli možné účasti Ruska

Ukrajina nepošle své zástupce na nadcházející zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni. Na twitteru to v úterý oznámil předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Podle Kyjeva jsou rakouské úřady ochotné udělit víza členům ruské delegace a účast ruských zástupců je pro Ukrajinu nepřijatelná.

„Zjistili jsme, že rakouské úřady jsou ochotné vydat víza členům ruské delegace, a umožnit tak ruským poslancům účast na zasedání,“ napsal v dopise předsedkyni Parlamentního shromáždění OBSE Margaretě Cederfeltové šéf ukrajinské delegace Mykyta Poturajev. Podle jeho vyjádření, z nějž citovala agentura APA, je účast Rusů nanejvýš nevhodná i vzhledem k tomu, že zasedání Parlamentního shromáždění OBSE se bude konat 23. a 24. února, tedy na první výročí ruské invaze na Ukrajinu. Poturajev uvedl, že jediným řešením je zasedání odsunout.

Začátkem února vyzvalo přes 80 poslanců z 20 zemí Rakousko, aby zabránilo ruské delegaci v účasti na zasedání. Výzvu podepsali i delegáti z Česka a Slovenska. Litva uvedla, že v případě účasti ruských zástupců bude zasedání bojkotovat.

Austin očekává, že Ukrajina na jaře zahájí ofenzivu

Ukrajina by na jaře mohla zahájit ofenzivu proti ruským silám a spojenci jí budou nadále dodávat požadované zbraně. Po dnešním jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu to prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin, který schůzku předcházející podvečernímu zasedání ministrů obrany Severoatlantické aliance vedl. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga nyní musí aliance urychlit dodávky zbraní a vojenského vybavení pro Kyjev a navýšit výrobu munice.

Zástupci vlád zemí NATO a další spojenci Ukrajiny dnes v Bruselu řeší otázku, jak urychlit podporu ukrajinské armády čelící ruským útokům na východě země a zároveň neohrozit vlastní tenčící se zásoby munice. Podle Austina se dá čekat, že na jaře se ukrajinské vojsko odhodlá k vlastní ofenzivě.

„Ukrajina si chce připravit pozici. Očekáváme, že někdy na jaře přijdou s ofenzivou,“ řekl Austin novinářům. Již před schůzkou prohlásil, že Rusko vytrvává v tlaku s mylnou domněnkou, že podpora spojenců pro Ukrajinu časem ochabne. Aliance a další partneři jsou podle něj stále stejně jednotní.

Putin ocenil Srbsko za jeho zahraniční politiku, nepřidalo se k sankcím

Ruský prezident Vladimir Putin v dopise zaslaném srbskému prezidentovi Aleksandarovi Vučičovi ocenil „vyváženou zahraniční politiku“ Bělehradu. Balkánský stát sice odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň se ale nepřipojil k sankcím vůči Moskvě, které zavedla Evropská unie a další západní země. Putin také vyjádřil Srbsku, které patří k nejvýznamnějším spojencům Ruska v Evropě, podporu v jeho sporu s Kosovem, informovala dnes agentura Reuters.

„Vysoce oceňujeme vyváženou zahraniční politiku, kterou Bělehrad uplatňuje v komplikovaném mezinárodním prostředí. Podporujeme vaše úsilí při ochraně vaší územní celistvosti a při řešení záležitosti Kosova,“ napsal Putin Vučičovi v blahopřání k svátku srbské státnosti, který si balkánská země připomene ve středu. Putin označil Srbsko za „významného a spolehlivého partnera“.