Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Muž, který bojoval na Donbase, neuspěl s ústavní stížností, odpyká si 21 let

Ústavní soud odmítl stížnost Alexeje Fadějeva, jenž si odpykává trest 21 let ve vězení za účast v bojích na Ukrajině v letech 2014 až 2016. Fadějev na Donbase bojoval na straně proruských separatistů. Poté, co jeho dovolání loni odmítl Nejvyšší soud, zůstala ústavní stížnost posledním mimořádným opravným prostředkem. Soudci ji považovali za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v internetové databázi.

„Námitky stěžovatele jsou pouze strohé, obecné a nejasně formulované,“ stojí v usnesení.

Městský soud v Praze Fadějevovi nejprve uložil 4,5 roku vězení za účast v organizované zločinecké skupině. Podle vrchního soudu se však dopustil teroristického útoku, a to jako člen zločinecké organizované skupiny. Odvolací senát proto verdikt výrazně zpřísnil.

Nejvyšší soud rozhodnutí potvrdil, když dospěl k závěru, že povstalecké jednotky nelze pokládat za regulérní armádu. Vedly násilný boj proti ústavnímu zřízení a politické struktuře Ukrajiny jakožto demokratického právního státu.

Fadějev je Bělorus, který žil dlouhodobě v Praze. Přiznal se, že se zúčastnil pomocných aktivit, přímé zapojení do bojů popřel. Podle vrchního soudu se ale na bojových akcích podílel. Podobné argumenty uplatnil Fadějev i v ústavní stížnosti, kritizoval například odborné vyjádření ministerstva obrany a Armády ČR, avšak neuspěl.

Do Německa loni přijelo na 1,1 milionu migrantů z Ukrajiny

Německo v loňském roce zaregistrovalo na 1,1 milionu migrantů z Ruskem napadené Ukrajiny, asi 139 tisíc lidí se na Ukrajinu během roku zase vrátilo, oznámil Spolkový statistický úřad, který uvedl, že čisté přistěhovalectví z Ukrajiny v roce 2022 tak překonalo krizové roky 2014 až 2016, kdy do Německa přišlo 834 tisíc lidí ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

„Od ruského útoku na Ukrajinu 24. února 2022 opustily zemi miliony lidí. V Německu bylo v roce 2022 zaznamenáno okolo 1,1 milionu příchodů z Ukrajiny,“ uvedl statistický úřad ve zprávě, která vychází z předběžných dat. „Dobré dvě třetiny (68 procent) příchozích dorazily mezi březnem a květnem 2022, tedy v prvních třech měsících po útoku,“ dodal úřad.

Statistici uvedli, že vedle velkého přílivu ukrajinských migrantů začal obzvláště od loňského května růst počet lidí, kteří se naopak na Ukrajinu vraceli. Za celý loňský rok pak statistický úřad zaznamenal 139 tisíc lidí, kteří se z Německa vrátili na Ukrajinu. Po odečtení těch, co odešli zpět na Ukrajinu, činilo čisté přistěhovalectví z Ukrajiny do Německa 962 tisíc lidí.

Rusko podniklo sérii vzdušných úderů, ve Lvovské oblasti zasáhlo infrastrukturu

Rusko v noci na dnešek podniklo na Ukrajině sérii vzdušných úderů, uvedl na telegramu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Zásahy podle něj hlásí několik oblastí, většinu střel a dronů ale sestřelila protiukrajinská obrana. V západoukrajinské Lvovské oblasti útok podle tamní místní správy poškodil zařízení kritické infrastruktury.

„Další ruský vzdušný útok. Drony a rakety vyslali v noci. Bohužel jsou zásahy na severu a západě Ukrajiny a také v Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti,“ napsal v příspěvku na telegramu Jermak. „Rusové poněkud změnili taktiku. Provádějí aktivní průzkum, používají falešné cíle. Protivzdušná obrana se ale vypořádala s většinou nepřátelských střel a dronů,“ dodal.

Škody už brzy ráno ohlásila Lvovská oblast, kde podle šéfa oblastní správy Maksyma Kozyckého Rusko zasáhlo blíže neurčené zařízení kritické infrastruktury. Na místě podle něj začalo hořet, požár se ale podařilo uhasit. „Nejsou žádní zranění nebo mrtví,“ napsal Kozyckyj na telegramu.

Institut: Moskva si uchovala letectvo a může ho na Ukrajině nasadit aktivněji

Rusko přišlo za necelý rok invaze na Ukrajinu o zhruba polovinu svých nejlepších tanků a má obtíže je nahradit. Ve své poslední zprávě hodnotící vojenské schopnosti 173 zemí to uvedl Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS), sídlící v Londýně. Moskva si však podle něj zachovala své letectvo z velké části nedotčené a může ho aktivněji nasadit v další fázi války. List Financial Times (FT) mezitím napsal, že Rusové podle západních zpravodajských služeb shromažďují letadla na hranicích s Ukrajinou.

Švédský premiér nevylučuje, že jeho země dodá Ukrajině stíhačky Gripen. Požaduje ale, aby se tak stalo v mezinárodní koalici, píše agentura Unian.

Senát označil Rusko kvůli invazi na Ukrajinu za hrozbu pro bezpečnost světa

Ruská federace představuje podle Senátu nejvýznamnější hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Horní komora to dnes uvedla v souvislosti s blížícím se ročním výročím ruské vojenské invaze na Ukrajinu. V usnesení také podpořila úsilí vlády o ustanovení mezinárodního tribunálu pro zločiny agrese spáchané vrcholnými ruskými představiteli, o posílení obranných možností Ukrajiny i o zvýšení obranyschopnosti Česka vůči ruské hrozbě.

„Senát považuje Rusko za nejvýznamnější hrozbu pro českou, evropskou a globální bezpečnost, a proto vyzývá vládu, aby činila kroky na obranu republiky,“ stojí v usnesení horní komory, v němž také vybídla kabinet k revizi vztahů s Ruskem. „Dokud Rusko pokračuje ve vojenských operacích na území suverénního státu a okupuje mezinárodně uznané území Ukrajiny, není důvod ke změně našeho postoje,“ poznamenal Senát.

Rusko kvůli explozím plynovodů Nord Stream svolá zasedání Rady bezpečnosti OSN

Rusko kvůli zářijovým explozím na plynovodech Nord Stream svolá na 22. února zasedání Rady bezpečnosti OSN. S odvoláním na ruského zástupce při OSN o tom informovala ruská agentura RIA Novosti. Rusko, Spojené státy i NATO incident označily za sabotáž. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že za výbuchy stojí „Anglosasové“, kterým „nestačí protiruské sankce“. Bílý dům to odmítl, stejně jako další západní vlády.

Zelenskyj se zřejmě v Polsku setká s Bidenem, píše polský list

Pokud se nestane nic mimořádného, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se brzy vypraví na oficiální návštěvu Polska, napsal dnes list Dziennik Gazeta Prawna s odvoláním na své zdroje v Kyjevě. Zelenskyj by se podle nich do sousední země mohl vydat v době, kdy tam bude americký prezident Joe Biden. Varšava ani Kyjev tuto informaci nepotvrdily.

Ukrajinský prezident od loňského 24. února, tedy začátku ruské invaze, navštívil čtyři zahraniční metropole. Nejprve se loni v prosinci vydal do Washingtonu, nedávno byl v Londýně, Paříži a Bruselu. Polsko navštívil dvakrát letmo během cesty ze svých diplomatických výprav. V polském městě Rzeszów, které se nachází poblíž hranic s Ukrajinou, se na závěr obou svých cest setkal s polským protějškem Andrzejem Dudou.

ČOV chce získat právní podklady proti startu Rusů a Bělorusů na OH v Paříži

Představitelé Českého olympijského výboru (ČOV) se rozhodli vytvořit expertní skupinu, jejíž cílem bude připravit právní podklady pro Mezinárodní olympijský výbor (MOV), které zamezí startu ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži 2024. Své zástupce by ve skupině měli mít i iniciátoři petice vyzývající ke stejnému kroku Martin Ondráček a Dalibor Dědek, kteří stojí za iniciativou Dárek pro Putina. ČOV o tom informoval v tiskové zprávě.

„Chceme mít pevnou právní oporu pro prosazení toho, co považujeme za správné. Proto jsme začali dávat dohromady skupinu složenou z právníků a expertů na diplomacii, jejíž členové připraví materiál, který najde oporu například v Chartě OSN a Všeobecné deklaraci lidských práv a Olympijské chartě,“ uvedl předseda ČOV Jiří Kejval po dnešním jednání s iniciátory petice. „Domníváme se, že diplomatické řešení věcí je lepší. Věříme, že náš konstruktivní postoj MOV přivítá,“ řekl Kejval.

Spojenci Kyjeva zkompletovali první prapor tanků Leopard, uvedl polský ministr

Polsko a další spojenci Kyjeva už zkompletovali první prapor tanků Leopard. Podle listu Gazeta Wyborcza to dbes oznámil polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. List doplnil, že tankový prapor v ukrajinské armádě čítá 31 strojů. V Polsku a v Německu už také začal výcvik ukrajinských vojáků v ovládání leopardů. Výcvik je intenzivní a namísto obvyklých dvou nebo tří měsíců potrvá pouze jeden měsíc, řekl podle agentury Ukrinform novinářům náčelník polské výcvikové skupiny Krzysztof Sieradzki.

Nad Kyjevem bylo zjištěno asi šest nepřátelských balónů, uvedla správa metropole

Nad Kyjevem bylo zjištěno asi šest nepřátelských balónů, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana většinu z nich sestřelila. S odvoláním na kyjevskou správu o tom dnes informovala agentura Reuters a také server Ukrajinska pravda. Reuters píše, že šlo o ruské balóny. Podle úřadů mohly nést mimo jiné průzkumné zařízení.

„Předběžně bylo ve vzdušném prostoru Kyjeva zjištěno asi šest nepřátelských vzdušných cílů. Podle informací, které se upřesňují, šlo o balóny, které se pohybují v prostoru za působení větru,“ uvedla tisková služba kyjevské správy podle webu Ukrajinska pravda.

Musíme postavit most naděje pro lidi z Ukrajiny, od válečných hrůz k lepší budoucnosti.

Ukrajina je národ definovaný nejen svou historií a dědictvím.

Je to národ definovaný svými sny.

A Evropa je jedním z těchto snů.

Nizozemsko zatím nevyšle na Ukrajinu pronajaté tanky Leopard 2

Nizozemsko se zatím nechystá vyslat na Ukrajinu německé tanky Leopard 2, vyplývá z dnešních zpráv německého deníku Die Welt a agentury Reuters. O možnosti odkoupit stroje, které si Haag pronajímá od Berlína, a poskytnout je Kyjevu hovořil v lednu ve vysílání stanice RTL nizozemský premiér Mark Rutte.

List Die Welt dnes napsal, že Nizozemsko a Dánsko změnily své rozhodnutí na Ukrajinu tanky poslat. Haag ale v souvislosti s tím agentuře Reuters sdělil, že na jeho pozici se nic nemění. "Nizozemsko tanky nevlastní," upozornila mluvčí nizozemského ministerstva obrany Sascha Louwhoffová.

Podle švýcarské vlády by konfiskace ruského majetku odporovaly ústavě

Konfiskace soukromých ruských majetků by byla v rozporu se švýcarskou ústavou a právním pořádkem země. Uvedla to dnes podle agentury Reuters švýcarská vláda s odkazem na zjištění pracovní skupiny, kterou zřídilo ministerstvo spravedlnosti.

Švýcarsko zmrazilo finanční aktiva v hodnotě 7,5 miliard švýcarských franků (zhruba 421 miliardy korun) na základě sankcí proti Rusům kvůli ruské invazi na Ukrajinu, oznámilo v prosinci švýcarské ministerstvo hospodářství. "Podpora Ukrajiny bude pokračovat, nezávisle na diskusích o zmrazených majetcích," ujistila dnes švýcarská vláda.

Vláda nechystá speciální akci k výročí ruské invaze na Ukrajinu

Vláda nechystá speciální akci k výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pátek 24. února. Po jednání kabinetu to dnes novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Namísto formálních připomínek je podle něj důležité setrvat v podpoře země napadené Ruskem.

Fiala uvedl, že i návštěva amerického prezidenta Joea Bidena ve Varšavě a setkání takzvané bukurešťské devítky lze dát do souvislosti s výročím. Premiér je hrdý, že Česko patří k zemím, které od počátku odsuzovaly agresi, podporovaly Ukrajinu v humanitární i vojenské oblasti.