Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Moldavsko dočasně uzavřelo svůj vzdušný prostor

Moldavsko dnes dočasně uzavřelo svůj vzdušný prostor. Informovala o tom agentura Unimedia, podle které k tomu úřady přistoupily z bezpečnostních důvodů. Uzavírku potvrdily moldavské aerolinky Air Moldova v příspěvku na facebooku a mluvčí mezinárodního letiště v Kišiněvě Rodica Rusuová.

Vzdušný prostor zůstane zavřený do 16:00 místního času (15:00 středoevropského času), píše agentura Unimedia. Moldavský úřad pro civilní letectví se zatím nevyjádřil.

Moldavsko minulý týden uvedlo, že nad jeho vzdušným prostorem přeletěly ruské střely mířící na sousední Ukrajinu. Kišiněv má s Ruskem napjaté vztahy kvůli situaci v separatistickém regionu Podněstří, kde má ruská armáda své jednotky, a Moskvu v posledních dnech obvinil, že se snaží Moldavsko destabilizovat a provést tam násilný převrat.

NATO chce urychlit dodávky zbraní Ukrajině a zvýšit výrobu munice

Ministři obrany zemí NATO a další spojenci Ukrajiny budou dnes v Bruselu řešit otázku, jak urychlit podporu ukrajinské armády čelící ruské ofenzivě a zároveň neohrozit vlastní tenčící se zásoby munice. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg krátce před jednáním řekl, že aliance musí Ukrajině zajistit vybavení nutné k tomu, aby válku vyhrála. K tomu bude podle něj potřeba navýšit výrobu munice. S tím již podle vyjádření ministra obrany Borise Pistoriuse počítá například Německo.

Ministři obrany zemí bloku se scházejí téměř rok po zahájení ruské invaze a v době, kdy Ukrajina čelí obnovenému tlaku ruských sil na východě země. Jejich setkání předchází dopolední jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu vedené Spojenými státy. Podle Stoltenberga musí aliance urychlit zvláště dodávky munice, paliva a náhradních dílů, kterých se ukrajinské armádě nedostává, a rychle dodat i dříve slíbené zbraně.

Rusko odmítlo obvinění ze snah destabilizovat Moldavsko

Moskva dnes odmítla tvrzení moldavské prezidentky Maii Sanduové, že se Rusko snaží destabilizovat Moldavsko. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Sanduová v pondělí uvedla, že Rusko chce v zemi provést násilný převrat, jehož cílem by mělo být odstranění současné prozápadní garnitury.

Podle norské zpravodajské služby (NIS) mají lodě a ponorky #ruské Severní flotily na palubě taktické jaderné zbraně. Je to poprvé za 30 let.

Putin v poslední době pravidelně cestuje obrněným vlakem

Ruský prezident Vladimir Putin zhruba od začátku války na Ukrajině pro své cesty pravidelně využívá obrněný vlak. S odvoláním na nejmenovaného Putinova známého o tom napsal ruský investigativní portál Dosje založený kritikem Kremlu Michailem Chodorkovským. Tento způsob dopravy Putinovi do velké míry umožňuje cesty tajit, uvádí portál. Zatímco sledování letů prezidentské letky umožňují různé nástroje, v případě vlaků osobní dopravy takové možnosti nejsou.

Ministři NATO proberou rychlejší dodávky Ukrajině a navýšení výroby munice

O možnostech urychlení dodávek vojenského materiálu Ukrajině a navýšení výroby a zásob munice budou dnes jednat ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga bude řeč i o možném poskytnutí stíhacích letounů, o které Kyjev západní spojence zatím marně žádá.

Ministři obrany zemí bloku se scházejí téměř rok po zahájení ruské invaze a v době, kdy Ukrajina čelí obnovenému tlaku ruských sil na východě země. Podle Stoltenberga již Rusko zahájilo očekávanou ofenzivu a země NATO musí urychlit zvláště dodávky munice, paliva a náhradních dílů, kterých se ukrajinské armádě nedostává. S konkrétními aktuálními potřebami své země seznámí kolegy ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Běloruský nositel Nobelovy ceny Ales Bjaljacki vyzval k národnímu usmíření

Běloruský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki dnes ve své závěrečné řeči u soudu vyzval k "národnímu usmíření" mezi běloruskými úřady a opozicí. "Už toho bylo dost, musíme zastavit tutu občanskou válku," řekl šedesátiletý Bjaljacki, kterému hrozí až 12 let vězení. Spolu se třemi kolegy z lidskoprávní organizace Vjasna, již běloruské úřady označily za extremistickou organizaci, čelí Bjaljacki obviněním z pašování a z organizace akcí narušujících veřejný pořádek, čímž se mimo jiné míní údajné financování protivládních protestů. Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný.

Řehka jednal s aliančním velitelem o situaci v Evropě i pomoci Ukrajině

O bezpečnostní situaci v Evropě, vojenské pomoci Ukrajině nebo modernizaci armády dnes na generálním štábu jednali vrchní velitel spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT) generál Philippe Lavigne a náčelník českého generálního štábu Karel Řehka. Diskutovali například o tom, jaký dopad může mít změněná bezpečnostní situace na budování vojenských schopností nebo na budoucí koncepci válčení, řekli Řehka a Lavigne po jednání novinářům.

Podle Řehky jednání doprovázela velmi otevřená diskuse, při které si zástupci armády mohli s jedním z nejvýše postavených vojenských představitelů Severoatlantické aliance vyměňovat názory.

Vývoz plynu z Ruska se loni snížil asi o čtvrtinu, řekl vicepremiér Novak

Vývoz plynu z Ruska v loňském roce klesl o 25,1 procenta na 184,4 miliardy krychlových metrů, zejména kvůli sabotážím na plynovodech Nord Stream a odklonu evropských zákazníků od ruského plynu. Uvedl to dnes vicepremiér Alexandr Novak. Situace kolem dodávek ruského plynu do Evropy se zkomplikovala, když Rusko loni v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Wagnerovci jsou obávaným nepřítelem, míní generál v čele pozemních sil Francie

Ruská Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, jejíž žoldnéři bojují společně s řadovou ruskou armádou na Ukrajině, je soupeřem, který budí obavy, a představuje model, který se jistě bude rozvíjet. Řekl to náčelník generálního štábu pozemních sil francouzské armády Pierre Schill. Polovojenskou organizaci označil za ukázku nástroje hybridní války, píše AFP.

Wagnerova skupina kdysi působila v utajení a její zakladatel Jevgenij Prigožin dříve dokonce popíral, že organizace existuje. Nyní ovšem oligarcha s vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina zcela otevřeně mluví o jejím angažmá na Ukrajině. Prigožinovi žoldnéři v minulosti prosazovali zájmy Moskvy na Blízkém východě a v částech Afriky a dnes vedou ruskou ofenzívu u východoukrajinského Bachmutu.

Moldavská prezidentka varovala před snahami Ruska provést v zemi násilný převrat

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v dnešním televizním projevu uvedla, že Rusko chce v zemi provést násilný převrat a odstranit současnou prozápadní vládní garnituru. Informovala o tom moldavská veřejnoprávní stanice Radio Moldova.

Podle Sanduové existují ruské plány na destabilizaci Moldavska již od loňského podzimu, svých cílů ale Rusové nedosáhli díky zákrokům moldavských bezpečnostních složek. Na podzim se Moskva soustředila na energetickou krizi, v této fázi se předpokládají násilné akce za účelem změny vlády v Kišiněvě, které se budou tvářit jako protesty, uvedla prezidentka.

Premiér Fiala: Česká republika by teď neměla vyhošťovat ruského velvyslance, vztahy jsou na minimu

Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že teď není třeba vyhošťovat ruského velvyslance z České republiky. Diplomatické vztahy jsou podle něj už teď na minimu, pro jejich úplně přerušení není. Řekl to dnes v Ostravě při diskusi se studenty v budově Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. K vyhoštění ruského ambasadora přistoupily pobaltské státy, které zároveň vyzvaly své spojence ke stejnému postupu. Fiala studentům také řekl, že osobně nesouhlasí s účastí ruských sportovců na olympijských hrách, rozhodování sportovních organizací je ale podle něj autonomní.

Stoltenberg: NATO musí rychleji zásobovat armádu Ukrajiny a zvýšit výrobu munice

Státy Severoatlantické aliance musí urychlit dodávky zbraní a munice Ukrajině, která je naléhavě potřebuje kvůli očekávané ruské ofenzivě. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který chce o této věci v úterý jednat s aliančními ministry obrany. Zbrojařské závody v členských zemích by podle něj měly kvůli naléhavé ukrajinské potřebě zvýšit zejména produkci munice, aby mohly armády doplnit zásoby a poslat jí dostatek Kyjevu.

Média: Rusko postupuje u Bachmutu, možné vítězství bude jen symbolické

Ruští vojáci metr po metru, pomalu ale jistě, obsazují ukrajinské území u východoukrajinského města Bachmut. Jednotky Moskvy podle novinářů ruskojazyčného serveru BBC bez ustání ostřelují ukrajinské pozice. Ukrajinci město stále drží, i přes nedostatek munice. Možné ovládnutí Bachmutu, ze kterého prakticky nic nezůstalo, bude mít ale pro Rusko už jen čistě symbolickou hodnotu, píše agentura AFP.

Muži bez rukou či nohou, o které je připravily miny a dělostřelecká munice, se stahují z bitevního pole protkaného zákopy a posetého krátery po ostřelování. „Je to jako u Verdunu,“ přirovnává boje k bitvám z prvního světové války Ivan, řidič sanitky čekající u silnice. Bitva o Bachmut, která trvá již sedmým měsícem, je podle AFP stejně jako boje na západní frontě ve Francii v roce 1916 krvavá, dlouhá a marná.

„Jde o klasický problém jako z první světové války,“ uvádí Mark Cancian z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Když první pokusy Moskvy o obklíčení města selhaly, Rusko podle něj dál pokračovalo v útocích. Pokud nakonec uspějí a Bachmut dobydou, „nebude to z operačního a strategického hlediska nic znamenat“, domnívá se Cancian.

„Má to velkou symboliku, takže kdyby se Bachmutu zmocnili, udělali by z toho důležitou záležitost. Ale nebylo by to tak,“ uvádí a dodává, že Ukrajincům zbývá jen jediné. „Pokud je to místo, kde Rusové útočí, tak Ukrajinci nemají na vybranou a musí bránit,“ říká Cancian.

Bitva o Bachmut je jednou z nejtvrdších bitev od začátku ruské invaze loni v únoru. Ruské síly postupně zabírají nové území, a to s podporou bojovníků soukromé Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny. Ta sem vysílá všechny nové vlny žoldnéřů a říká se, že celá pole jsou posetá těly zabitých Rusů, píše BBC.

Dánsko předalo Ukrajině všechny své houfnice Caesar

Dánsko předalo Ukrajině všechny své samohybné houfnice Caesar, informovalo dnes ministerstvo obrany v Kyjevě. V lednu Kodaň uvedla, že je připravena dodat Ukrajině 19 kusů těchto dělostřeleckých systémů francouzské výroby.

„Opravdový přítel, který ví, že náš boj je bojem Evropy. Děkujeme, Dánsko!“ uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany v příspěvku, který ukazuje nakládání vojenské techniky do ukrajinského dopravního letadla.

Houfnice Caesar, vyráběná společností Nexter, má ráži 155 milimetrů. Nainstalovaná je na nákladním voze a je s to vypálit šest ran za minutu až do vzdálenosti 40 kilometrů. Spolu s německými samohybnými houfnicemi Panzerhaubitze 2000 přispěly loni caesary k tomu, že ukrajinská armáda získala schopnost zasahovat cíle hluboko za ruskými liniemi, a zpomalit tak ofenzivu Moskvy.

Francie darovala Ukrajině v loňském roce 18 caesarů. Dalších 12 kusů by mělo být dodáno v nadcházejících týdnech, uvedl koncem ledna francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu s tím, že tato dodávka byla původně určena Dánsku.