Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina staví na hranici s Běloruskem obrannou bariéru

Ukrajina začala na hranici s Běloruskem stavět obrannou bariéru, uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Opevnění, které tvoří železobetonový plot s ostnatým drátem, zatím podle něj vzniklo na prvním tříkilometrovém úseku.

„Příkop, násep, železobetonový plot s ostnatým drátem - to jsou ženijní zátarasy, které se staví na Volyni (na severu Ukrajiny, pozn. ČTK),“ sdělil Tymošenko a připojil fotografie vznikajícího opevnění. „Tímto způsobem jsou obestaveny už tři kilometry hranice, práce pokračují. Není to ještě všechno, ale podrobnosti vyzrazovat nebudu,“ dodal. Upřesnil, že podobné práce jako na Volyni se vedou také v Rivnenské a Žytomyrské oblasti.

Právě z Běloruska v únoru vpadla na Ukrajinu část ruských vojsk. Stalo se tak poté, co Moskva a Minsk uspořádaly v Bělorusku rozsáhlé společné cvičení. Ruská invaze na Kyjev vedená z Běloruska se nakonec nesetkala s úspěchem.

V září panovaly mezi ukrajinskými představiteli obavy, že by Ukrajina mohla čelit dalším pozemním útokům z Běloruska, kde se aktuálně odehrávají nové, i když menší, manévry ruské a běloruské armády. Bělorusko kromě toho propůjčuje své území k podnikání vzdušných útoků na Ukrajinu.

Scholz se Zelenským hovořil o válce, Chersonu i protivzdušné obraně

Německý kancléř Olaf Scholz dnes telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Před summitem velkých světových ekonomik G20, který se koná příští týden v Indonésii, hovořili o aktuální situaci na Ukrajině. Scholz slíbil pokračování německé podpory energetické infrastruktuře na Ukrajině i ukrajinské obraně proti ruské agresi.

Zelenskyj podle německé vlády Scholze informoval mimo jiné o posledním vývoji v jihoukrajinském Chersonu, který po měsících okupace opustili ruští vojáci. Oba státníci odsoudili útoky ruských ozbrojených sil na civilní infrastrukturu a probrali možnosti posílení ukrajinského energetického sektoru. Kancléř řekl, že Německo bude pokračovat v podpoře Ukrajiny v oblastech energetické infrastruktury a protivzdušné obrany.

Zelenskyj na twitteru potvrdil, že Scholze informoval o bojích a nových ruských útocích na civilisty. „Poděkoval jsem za velký příspěvek obraně našeho nebe a hranic,“ napsal ukrajinský prezident.

Německo bylo zpočátku kritizováno za váhavou vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Zemi ale dodává raketomety, houfnice a především systémy protivzdušné obrany.

Scholz se příští týden zúčastní summitu G20 na Bali, zatímco Zelenskyj se pravděpodobně připojí přes video. Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl schůzky světových lídrů nezúčastnit.

Ukrajinský prezident Zelenskyj na sociální síti Telegram potvrdil, že ukrajinská armáda znovudobyla Cherson na jihu Ukrajiny.

Ukrajinské jednotky vstupují do Chersonu, uvedla ukrajinská vojenská rozvědka

Cherson se vrací pod kontrolu Ukrajiny, vojáci ukrajinské armády vstupují do města, donedávna okupovaného Rusy, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na vojenskou rozvědku. Cherson, ležící na západním břehu Dněpru poblíž ústí do Černého moře, byl prvním větším městem, kterého se Rusové zmocnili po svém jarním vpádu na Ukrajinu. Mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková podle Reuters varovala, že mnozí ruští vojáci se převlékli do civilu a zůstávají ve městě, kde tak podle ní hrozí sabotážní akce. Vstup ukrajinských jednotek do města večer potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Cherson se vrací pod kontrolu Ukrajiny, do města vstupují jednotky ukrajinských ozbrojených sil. Ústupové cesty ruských okupantů svou palbou kontroluje ukrajinská armáda. Skoncuje s jakýmikoliv pokusy klást odpor,“ uvedla rozvědka podle zpravodajského serveru. Rozvědka vyzvala ruské vojáky, aby se raději vzdali, než budou zničeni.

„Naši. Náš. Cherson,“ napsal dnes večer stručně Zelenskyj, který na svém účtu na sociální síti Telegram sdílel video slavících obyvatel Chersonu. V dalším příspěvku upřesnil, že ve městě jsou zatím speciální ukrajinské jednotky a že na místo míří další ukrajinští vojáci.

„Ukrajina vždy navrátí, co jí patří,“ uvedl Zelenskyj a poděkoval všem vojákům podílejícím se na ukrajinské protiofenzivě na jihu země. Doplnil, že město se ještě zcela nezbavilo „přítomnosti nepřítele“, ale že Ukrajinci už odstraňují z ulic ruské symboly a připomínky ruské okupace.

List Ukrajinska pravda zveřejnil video zachycující ukrajinské vojáky při vztyčování státní vlajky na budově policejního velitelství v Chersonu, ale také vítání ukrajinských vojáků na náměstí Svobody v samém centru města. Další video s ukrajinskými vojáky v Chersonu zveřejnila agentura Interfax-Ukrajina. Poradce šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň podle Reuters sdělil, že oblastní středisko je už téměř zcela pod kontrolou ukrajinských sil.

Ruské ministerstvo obrany na dnešní tiskové konferenci oznámilo, že ráno dokončilo stažení ruských sil z pravého břehu řeky Dněpr, na kterém leží i Cherson. Zatímco ministerstvo tvrdí, že ruské síly při stahování z města neutrpěly žádné ztráty, podle Kyjeva se ruský ústup nesl ve znamení chaosu.

„Na pravém břehu nezůstal ani jeden kus vojenské techniky. Všichni ruští vojáci se přepravili na levý břeh Dněpru,“ uvedlo ruské ministerstvo. „Nedošlo ke ztrátám ani u personálu, ani u zbraní a vojenské techniky,“ doplnilo. Na levý břeh Dněpru se dostalo přes 30 tisíc vojáků, sdělilo později.

Serhij Chlaň z ukrajinské oblastní správy ale tvrdí, že při pokusu dostat se přes Dněpr se řada ruských vojáků utopila. Ruští komentátoři podle Reuters na sociálních sítích ve čtvrtek večer uváděli, že se ruští vojáci při přesunu přes řeku dostali pod těžkou palbu ukrajinských sil.

Rusové město, které je správním střediskem stejnojmenné oblasti, okupovali od 2. března. Na podzim se ukrajinský region pokusili anektovat po narychlo uspořádaném hlasování, jehož výsledky svět neuznal. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes novinářům řekl, že Rusko dál město považuje za svoji součást.

Putin na summitu G20 nevystoupí ani přes video, uvedl Kreml

Ruský prezident Vladimir Putin na nadcházejícím summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali nevystoupí ani přes video. Oznámil to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na zprávy, že se ruský prezident připojí k jedné ze schůzek na dálku nebo předem nahraje proslov.

Putin se osobně rozhodl, že na summit nepřijede kvůli svému plnému programu a nutnosti zůstat v Rusku, řekl podle agentury TASS Peskov.

Summit G20 se uskuteční na Bali 15. a 16. listopadu. Účast Indonésii podle médií potvrdilo 17 premiérů a prezidentů včetně americké hlavy státu Joea Bidena, jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Jakarta dosud plný seznam účastníků nezveřejnila.

Summitu se podle ukrajinských médií zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nejspíše přes video. Svou účast už dříve podmínil Putinovou nepřítomností. Rusko letos v únoru zaútočilo na Ukrajinu.

G20 tvoří země skupiny G7 (Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a USA) a dále Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, JAR, Jižní Korea, Turecko a EU. Ukrajina členem není, na summit však obdržela pozvánku.

Ruská vojska dokončila stažení za Dněpr, tvrdí ruské ministerstvo obrany

Ruská vojska završila v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny stažení z pravého, západního břehu Dněpru, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury TASS také uvedlo, že zastavilo postup ukrajinských sil přibližně 30 až 40 kilometrů před místem přepravy ruských jednotek z pravého na levý břeh Dněpru.

"Na chersonském směru dnes v pět hodin ráno moskevského času (03:00 SEČ) skončila přeprava ruských jednotek na levý břeh řeky Dněpr. Ani jediný kus vojenské techniky a výzbroje jsme nenechali na pravém břehu," prohlásil mluvčí ministerstva, generál Igor Konašenkov. "Jednotky zaujaly dříve připravené obranné pozice," dodal.

Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran ověřit z nezávislých zdrojů.

Konašenkov podle agentury Interfax také tvrdil, že postup ukrajinských sil na různých úsecích fronty během posledních 48 hodin nepřesáhl deset kilometrů.

"Palba ruského dělostřelectva, útoky letectva a minová pole zastavila postup ukrajinských jednotek ve vzdálenosti 30 až 40 kilometrů od místa, kde se ruská vojska přepravovala přes Dněpr," prohlásil ruský generál podle TASS.

Ukrajinská vojska podle ukrajinského velení pokračují v postupu v Chersonské a také Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny.

Kreml i přes ruské stahování pokládá Cherson a okolí za součást Ruska

Kreml nadále pokládá Chersonskou oblast, kde se úspěšně rozvíjí ukrajinská protiofenzíva a ruská vojska ustupují, za součást Ruska. Řekl to dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Ve stažení z pravého, západního břehu Dněpru včetně oblastní metropole Chersonu nevidí mluvčí nic ponižujícího.

"Je to (Chersonská oblast) subjekt Ruské federace. Toto postavení je stanoveno a zakotveno v zákonech. Tady nejsou a nemohou být žádné změny," řekl Peskov.

Mluvčí odmítl odpovědět na otázky novinářů, jak prezident Putin přijal hlášení generála Sergeje Surovinkina o situaci v Chersonu a rozhodnutí stáhnout odtud ruská vojska, které přijal ministr obrany Sergej Šojgu.

"Bylo to rozhodnutí ministra obrany, a tak se prosím obraťte na ministerstvo obrany. Já k tomu nemám co říct," prohlásil Peskov. Podobně na ministerstvo obrany odkázal i dotazy ohledně průběhu "speciální vojenské operace", jak v Kremlu nazývají válku proti Ukrajině, pokračující již 261. dnem. Na dotaz BBC mluvčí odvětil, že stažení z Chersonu nepokládají v Kremlu za ponižující.

Putin se na konci září pokusil připojit k Rusku čtyři ukrajinské oblasti, včetně Chersonské, kterých se Rusové částečně zmocnili. Toto rozhodnutí schválil ruský ústavní soud a parlament. Kyjev a většina světa tato ruská rozhodnutí neuznávají.

Peskov dnes řekl novinářům, že v Kremlu nelitují, že uspořádali slavnostní ceremonii k přijetí Chersonské a dalších oblastí do Ruské federace.

Mluvčí rovněž řekl, že Rusko může ukončit "speciální vojenskou operaci" po dosažení jejích cílů. "Konflikt na Ukrajině - a z našeho hlediska speciální vojenskou operaci - lze ukončit po dosažení jejích cílů. Anebo ukončit cestou dosažení cílů mírovými rozhovory, což je taky možné. Ale vzhledem ke stanovisku, které zaujímá ukrajinská strana, nejsou mírové rozhovory možné," dodal Peskov.

Při vpádu ruských vojsk na Ukrajinu označil Putin za cíl operace "denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny", "osvobození Donbasu" a vytvoření podmínek, které by zaručovaly bezpečnost Ruska.

Kyjev podmiňuje jednání tím, že Rusko stáhne svá vojska z okupovaných území, za které Ukrajina pokládá také Krym, anektovaný Ruskem na jaře 2014. S Putinem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednat nehodlá, chce si počkat až na Putinova nástupce.

Z rozpočtu šlo na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny do konce října 15,3 miliardy korun

Výdaje ze státního rozpočtu na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny dosáhly ke konci října 15,3 miliardy korun. Dalších 3,8 miliardy korun činí výdaje samospráv, uvedlo dnes na twitteruministerstvo financí. Nejvyšší položku v nákladech tvořily vyplacené sociální dávky.

Na sociálních dávkách Česko vyplatilo 7,6 miliardy korun. Zajištění zdravotní péče vyšlo veřejné rozpočty na 3,9 miliardy korun, výdaje spojené s ubytováním činily ke konci října 2,6 miliardy korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v říjnu odhadl, že celkové náklady státu na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny by v letošním roce měly být nižší než původně odhadovaných 25 miliard korun.

Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu udělil český stát téměř 458 tisíc dočasných víz Ukrajincům prchajícím před konfliktem. Podle dřívějších informací tvoří zhruba třetinu uprchlíků děti a mladí do 18 let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se zhruba 20 procent uprchlíků vrátilo do vlasti.

U Chersonu se zřítil strategicky významný Antonivskyj most

V jihoukrajinské Chersonské oblasti se zřítil strategicky významný Antonivskyj most přes řeku Dněpr. S odvoláním na svědky o tom dnes informovala ukrajinská veřejnoprávní stanice, která na telegramu zveřejnila fotografii mostu s propadlou vozovkou. Stavbu už dříve poničilo ukrajinské ostřelování, kterým se jednotky Kyjeva snažily zkomplikovat zásobování ruských sil na pravém, západním břehu Dněpru. Není jasné, co kolaps způsobilo, Rusko v oblasti ustupuje před ukrajinskou armádou.

Ani ruské, ani ukrajinské úřady se ke zřícení mostu oficiálně nevyjádřily, napsal ruskojazyčný server BBC. Pouze představitel ruské okupační správy Chersonské oblasti Sergej Jelisejev uvedl, že "Antonivskyj most nebyl vyhozen do povětří, je stále ve stejném stavu".

Zřícení několika mostních oblouků na sociálních sítích ukazuje i fotografie, kterou zveřejnil chersonský novinář Konsťantyn Ryženko, a video pořízené zaměstnancem listu Komsomolskaja pravda Alexandrem Kocem. Propadlou silnici natočil přímo na mostě, podle BBC z levého, východního břehu Dněpru.

"Pravděpodobně ho vyhodili do povětří při stahování ruských sil z pravého na levý břeh," říká ve videu Koc. Tuto informaci ale nelze nezávisle ověřit.

Zprávy o explozích v okolí Antonivského mostu se objevily už ve čtvrtek večer. Ruské ministerstvo obrany předtím oznámilo, že se jeho síly začaly stahovat z pravého břehu Dněpru. Antonivskyj most pro Rusy představoval důležitou zásobovací trasu a umožňoval jim přístup na okupované území severní části Chersonské oblast. Od léta ho ale několikrát zasáhly ukrajinské síly a ruská vojska i místní obyvatelé byli odkázáni na přívozy.

V Chersonu se objevila ukrajinská vlajka, vyvěsili ji partyzáni, hlásí média

V centru Ruskem okupovaného Chersonu se objevila ukrajinská vlajka. Vyvěsili ji příslušníci hnutí odporu, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na snímek, který zveřejnil místní novinář Konsťantyn Ryženko.

"Hnutí odporu pozdravuje. Sláva Ukrajině. Snímek z nynější chvíle," uvedl žurnalista. Ze snímku je patrné, že stožár na samotné budově oblastní správy zůstává prázdný, ruská vlajka z něj byla stažena před týdnem, upozornila ruská redakce BBC.

RBK-Ukrajina připomněl, že ukrajinská protiofenzíva na jihu země postupuje a generální štáb dnes ráno ohlásil osvobození dalších obcí, ale ukrajinské jednotky ještě nedosáhly samotného Chersonu. Ačkoliv ruské velení ohlásilo stahování sil na levý, východní břeh řeky Dněpr, dosud nejsou vidět známky hromadného ústupu nepřátelských vojsk z města, které leží na pravém, západním břehu řeky, dodal portál.

"Není elektřina. Neteče voda. Není žádné vytápění. Funguje plyn," uvedl Ryženko o situaci v Chersonu, který byl prvním větším ukrajinským městem dobytým Rusy po invazi z 24. února. Ve městě ve čtyři ráno zahřměl silný výbuch v teplárně, není ale jasné, zda Rusové odpálili nachystanou nálož, anebo šlo o zásah z ostřelování; teplárna byla podminována, ale někteří svědci hovoří o zásahu. "Lidé chodí pro vodu k řece. Chleba je velmi málo, nedostatek je vážně citelný," poznamenal novinář. Když si lidé potřebují zavolat či se podívat na internet, vycházejí podle něj ven, aby chytili signál. Místy je spojení poskytované mobilními operátory ruské, místy ukrajinské.

Zimní počasí boje na Ukrajině nezastaví, domnívá se americký institut

Nadcházející zimní počasí boje na Ukrajině nezastaví, domnívají se analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Možný pomalejší postup podle nich v následujících měsících způsobí spíš problémy v logistice nebo obranné postavení ruských invazních jednotek než špatné počasí, jak uvádí někteří západní činitelé.

Představitelé Spojených států a dalších západních zemí doufají, že "očekávané zimní zpomalení bojů bude příležitostí pro obnovení diplomatických vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou," uvedl tento týden server NBC News. Vyjádřil se tak například náměstek amerického ministerstva obrany Colin Kahl, podle kterého rozsáhlé ofenzivy na obou stranách zkomplikuje příchod zimy, kdy se intenzita bojů sníží.

"Pokud se boje tuto zimu zastaví, bude to kvůli logistickým výzvám a vyvrcholení několika kampaní obou stran," píše v hodnocení ISW a připomíná, že ruské kampaně za účelem dobytí Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti dosáhly vrcholu už před několika měsíci, ačkoliv Moskva opakovaně trvá na zahájení dalších a dalších útoků. "Ruské síly jsou na na většině fronty v obranné pozici," dodávají analytici.

Vojenský postup může zpomalit nebo zastavit podzimní a jarní bahno nebo špatné či nedostatečné zimní vybavení, uvádí ISW. Některé vojenské vybavení může vyžadovat uzpůsobení pro chladnější počasí a postup může kvůli logistickým potížím zpomalit nedostatek vybavení a munice.

Větší komplikace zima přinese hůře vybaveným ruským silám na Ukrajině. Naopak dobře zásobované ukrajinské jednotky podle všeho své protiofenzivy nezastaví, ale naopak využijí zmrzlého terénu a budou se přesouvat rychleji než na podzim.

Rusko letos 24. února zaútočilo na Ukrajinu a s jarním táním se rovněž potýkalo s problémy, které pro jejich těžkou techniku představovaly rozbahněné cesty a terén. Ukrajina od léta zahájila protiofenzivy na severovýchodě a jihu země, kde zatím úspěšně dobyla část území dříve okupovaného Ruskem.

Ruské ostřelování Mykolajivu si vyžádalo šest mrtvých

Nejméně šest lidí přišlo o život a několik dalších utrpělo zranění poté, co pětipodlažní obytný dům v Mykolajivu na jihu Ukrajiny zasáhla v noci na dnešek ruská raketa. Na telegramu to oznámil starosta města Oleksandr Sjenkevyč. Šéf oblastní správy Vitalij Kim původně psal o čtyřech mrtvých.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruský zásah, který poničil obytný dům od prvního po páté podlaží, za "cynickou odpověď teroristického státu na naše úspěchy na frontě".

Na místě záchranáři pokračují v pátrání po přeživších a případně dalších obětech, uvedl Zelenskyj, který zveřejnil video z místa zásahu.

Na jihu Ukrajiny se nyní ruské síly pod tlakem ukrajinské protiofenzívy stahují z Chersonu, správního střediska Chersonské oblasti, který leží jen zhruba 50 kilometrů jihovýchodně od Mykolajivu. Cherson byl prvním větším ukrajinským městem, které Rusové dobyli po invazi z 24. února.

Reuters: USA chtějí koupit od Jižní Koreje dělostřeleckou munici pro Ukrajinu

Washington chce nakoupit od Jižní Koreje dělostřelecké granáty a poslat je na Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl nejmenovaný americký činitel. Soul ovšem trvá na tom, že konečným uživatelem munice musí být Spojené státy a že na jeho politice nedodávat Ukrajině smrtící zbraně se nic nemění.

Americký představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, potvrdil, že Washington chce poslat na Ukrajinu jihokorejské dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů. Uvedl také, že nákup munice by mohl být hrazen z fondu vytvořeného pro poskytování vojenské pomoci Ukrajině.

Jihokorejské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho postoj neposkytovat Ukrajině smrtící zbraně se nemění a že jednání s Washingtonem jsou vedena "za předpokladu, že konečným uživatelem jsou USA". "S cílem nahradit nedostatek zásob munice ráže 155 milimetrů v USA se odehrávají jednání mezi USA a korejskými společnostmi o vývozu munice," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

K dodávkám zbraní Ukrajině vyzval Jižní Koreu prezident Volodymyr Zelenskyj. Jižní Korea je sice spojencem USA, nechce si však neznepřátelit Rusko jak z ekonomických důvodů, tak kvůli vlivu, který může Moskva uplatňovat na Severní Koreu.

Deník The Wall Street Journal dříve s odvoláním na americké představitele obeznámené s jednáním uvedl, že dohoda se týká nákupu 100.000 dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, které mají být dodány na Ukrajinu.

Minulý měsíc jihokorejský prezident Jun Sok-jol uvedl, že Soul neposkytl Ukrajině žádné smrtící zbraně. Učinil tak poté, co ruský prezident Vladimir Putin varoval, že takové rozhodnutí by zničilo vztahy mezi oběma zeměmi.

Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby minulý týden uvedl, že Washington má informace o tom, že Severní Korea tajně dodává Rusku "významné" množství vlastních dělostřeleckých granátů pro použití na Ukrajině. Moskva i Pchjongjang jakékoli dodávky zbraní popřely.