Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko nuceně přesouvá obyvatele Ukrajiny na své území, uvádí zpráva AI

Ruské úřady nuceně přesouvaly a deportovaly ukrajinské civilisty na ruské nebo Ruskem kontrolované území. V dnes zveřejněné zprávě to uvádí lidskoprávní organizace Amnesty International (AI), podle které se jednání Ruska v podstatě rovná válečnému zločinu a pravděpodobně i zločinu proti lidskosti. Nucené přesuny se podle AI týkaly i dětí, starších osob nebo lidí s postižením a civilisté při nich čelili špatnému zacházení a v některých případech i mučení.

Organizace hovořila s 88 ženami, muži a dětmi z Ukrajiny. Většina z nich pochází z jihoukrajinského přístavu Mariupol, další pak z Charkovské, Luhanské, Chersonské nebo Záporožské oblasti. Dotazovaní, zejména z Mariupolu, mimo jiné AI popsali nátlak ze strany ruských úřadů nebo vojáků, kvůli kterému neměli v podstatě jinou možnost, než odejít do Ruska nebo na jím okupované území.

Lidé, kteří podstoupili povinnou a násilnou kontrolu ruskými úřady, označovanou také jako filtraci, uvedli, že při ní byli podrobeni mučení a špatnému zacházení včetně bití nebo elektrošoků. Někteří neměli k dispozici vodu ani jídlo a drženi byli v nevyhovujících až nebezpečných podmínkách. Na filtračních stanovištích úředníci lidi fotografovali, vzali jim otisky prstů, prohledali jejich telefony nebo je dlouze vyslýchali. Muže nutili svléct se do půl těla.

Při filtraci po zadržení v Mariupolu byl mimo jiné od své matky oddělen 11letý chlapec, což podle AI odporuje mezinárodnímu humanitárnímu právu. "Moji mámu odvedli do jiného stanu a vyslýchali ji... Řekli mi, že mě mámě vezmou... Neřekli mi, kam máma půjde... Od té doby jsem o ní neslyšel," řekl chlapec AI.

"Oddělení dětí od rodin a nucený odsun lidí stovky kilometrů od jejich domovů je dalším důkazem těžkého utrpení, které ruská invaze způsobila ukrajinským civilistům," uvedla Agnès Callamardová, generální tajemnice AI. "Ruská strategie nucených přesunů a deportace je válečným zločinem. Amnesty International se domnívá, že je to potřeba vyšetřovat jako zločin proti lidskosti," dodala.

Třiatřicetiletá Milena se snažila na jaře utéct z Mariupolu, o který ruské jednotky sváděly prudké boje s ukrajinskými obránci a který byl několik měsíců v obležení. "Když jsme se ptali na evakuace, kam můžeme jít... (ruský voják) mi řekl, že lze jít jenom do Doněcké lidové republiky (DNR) nebo do Ruska," uvedla žena. DNR je samozvaný proruský útvar na území ukrajinské Doněcké oblasti. Milenina manžela, bývalého vojáka ukrajinské námořní pěchoty, zadrželi krátce po překročení ruských hranic a dosud ho nepropustili.

V sedmi případech byli zadržení vystaveni mučení a dalšímu špatnému zacházení. Jeden případ se týkal 31leté ženy, další 17leté chlapce a zbývající pěti mužů kolem dvaceti až třiceti let. Jednatřicetiletého Vitalije ruští vojáci zadrželi, když se 28. dubna pokusil v evakuačním autobuse odjet z Mariupolu, a převezli ho do Dokučajivsku nedaleko Doněcku. Tam mu při výslechu spoutali ruce, nasadili pytel na hlavu a zbili ho. Hüseyn, 20letý student z Ázerbájdžánu, musel každý den po několik týdnů podstoupit sérii elektrošoků a bití. Vojáci mu při výslechu hrozili popravou.

AI ve zprávě také podrobně popisuje nucený přesun 92 obyvatel státního ústavu pro seniory a osoby s postižením v Mariupolu do Doněcku a nebo několik případů starších lidí, které podle všeho při útěku zadržely ruské úřady a umístily je do ústavů v Rusku nebo na Ruskem okupovaném území.

Po deportaci do Ruska někteří lidé měli pocit, že jsou nuceni podat si žádost o ruské občanství. V případě, že tak neučinili, měli omezenou svobodu pohybu. Ruské úřady také pro některé sirotky nebo osoby s postižením zjednodušili proces podání žádosti. Tyto kroky podle AI mimo jiné naznačují záměrnou ruskou politiku související s deportací civilistů včetně dětí z Ukrajiny do Ruska.

Rusko opět tvrdí, že je připraveno jednat s Ukrajinou; Kyjev je skeptický

Rusko je připravené vrátit se k jednání s Ukrajinou a vzít přitom v potaz „současnou realitu“, sdělila dnes novinářům podle agentury RIA Novosti mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Ruské ministerstvo obrany zároveň informovalo, že ministr obrany Sergej Šojgu vydal příkaz ke stažení ruských vojsk z pravého břehu řeky Dněpr na jihu Ukrajiny, kde leží i město Cherson. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko v reakci na prohlášení Zacharovové uvedl, že Rusku ve skutečnosti nejde o mír na Ukrajině a že chce jen získat čas k přeskupení svých jednotek, k získání nových zbraní nebo k výcviku nedávno mobilizovaných vojáků.

„Jsme stejně jako dříve otevřeni rozhovorům. Nikdy jsme je neodmítali. Jsme připraveni je vést s ohledem na nynější realitu,“ uvedla Zacharovová. Server Ukrajinska pravda její výrok označil za nečekaný. Ukrajina v minulosti kritizovala, že Rusko v průběhu jednání, které vedlo na jaře s Ukrajinou, odmítalo vzít v potaz vývoj situace a trvalo na svých ultimátech z doby před plnohodnotnou invazí.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Nikolenko ale dnes upozornil, že přestože Rusko navrhuje jednání, dál útočí na civilisty. Na facebooku napsal, že zatímco četl zprávu o údajné ochotě Rusů jednat, na mobilní telefon mu přicházela nová upozornění o leteckém poplachu kvůli vyslání ruských raket na Ukrajinu. „Ti, koho opravdu zajímají mírové rozhovory, neničí města a vesnice a nezabíjejí civilisty. Ruští činitelé začínají nabízet jednání pokaždé, když ruští vojáci čelí porážce,“ podotkl Nikolenko.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak uvedl, že ani stažení ruských vojsk z Chersonu nebude stačit k tomu, aby se Ukrajina vrátila k jednáním. „Cherson není tím bodem, který doopravdy umožní seriózní vyjednávací proces. Ukrajinský prezident (Volodymyr) Zelenskyj jasně říká - až Rusové opustí ukrajinské území, tak tehdy budou jednání skutečně možná,“ sdělil Podoljak televizní stanici Nastojaščeje vremja. Podoljak dnes kromě toho zpochybnil, že se Rusové skutečně mají z Chersonu v plánu stáhnout, a řekl, že Kyjev v tomto ohledu nepřikládá váhu oznámením Moskvy, ale informacím rozvědek.

List The Washington Post v sobotu napsal, že vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku října podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatické rozhovory ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle listu The Washington Post americký kabinet vybízí Zelenského, aby upustil od této podmínky.

V úterý tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov oznámil, že Kyjev je ochotný s Moskvou jednat, ale že hlavní podmínkou ukrajinského prezidenta je obnovení územní celistvosti Ukrajiny. Agentura AP hodnotí toto prohlášení jako obrat, přestože ukrajinské podmínky pro zahájení jednání, k nimž patří podle Danilova také kompenzace za způsobené škody a potrestání zodpovědných ruských činitelů za spáchané válečné zločiny, jsou pro Moskvu patrně nepřijatelné.

Rusko zavede ve školách kurz základní vojenské přípravy

Rusko od příštího školního roku zavede ve školách kurz základní vojenské přípravy, řekl podle agentury TASS ruský ministr školství Sergej Kravcov. Náměstek ruského ministra obrany Valerij Gerasimov doporučil, aby se tomuto kurzu věnovali žáci poslední dva roky sekundárního vzdělávání (tedy ve věku zhruba od 16 do 18 let) po dobu 140 hodin ročně.

„Se začátkem speciální vojenské operace (války na Ukrajině, pozn. ČTK) je tato otázka obzvlášť palčivá. Zavedení takového předmětu ve školách umožní zajistit systematickou přípravu obyvatel k možnému střetu s nepřítelem,“ řekl lídr prokremelské strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, který přišel s návrhem na zavedení předmětu.

Už v letošním školním roce přibyl žákům v Rusku nový předmět, který se oficiálně jmenuje „Rozhovory o tom, co je důležité“. Předmět má podle ministerstva přivést školáky „k lásce k vlasti, k hrdosti za vlast a k patriotismu“. Není sice součástí školních osnov, pokud ho ale dítě nenavštěvuje, hrozí mu podle rodičů vyloučení, uvedl dnes web Nastojaščeje vremja. Podle webu ministerstva školství mají hodinu vlasteneckých hodnot žáci základních i obdoby českých středních škol každé pondělí.

Švýcarská zpravodajská služba upozorňuje na zvýšenou aktivitu ruských špionů

Švýcarská zpravodajská služba (FIS) uvedla, že sílící rozepře mezi západními demokraciemi a autokraciemi jako Rusko a Čína podpořily vzestup špionážních aktivit. Varovala, že Švýcarsko v případě nutnosti podnikne kroky k tomu, aby ruští agenti zůstali mimo jeho území.

FIS v dnes zveřejněném každoročním hodnocení hrozeb uvedla, že alpská země je vystavena „zhoršenému“ politicko-bezpečnostnímu prostředí, což je částečně důsledek ruské invaze na Ukrajinu. Služba dodala, že pro Švýcarsko, které si dlouho bránilo svou neutralitu, pravděpodobně bude nabývat na významu bezpečnostní a obranná spolupráce v Evropě.

Zahraniční zpravodajské služby podle zprávy ve Švýcarsku už nyní sledují kritiky režimů ve svých zemích nebo příslušníky etnických a náboženských menšin. „Ženeva je nadále rájem vyzvědačství,“ stojí dále ve zprávě FIS. Ženeva je přitom sídlem mnoha mezinárodních organizací a institucí OSN.

FIS poznamenala, že zatímco jiné evropské země vyhošťují ruské agenty tajných služeb. Švýcarsko „použije nástroje, které má k dispozici, a zejména zákazy vstupu, které mohou zabránit těmto zpravodajcům ve vstupu na švýcarské území“. Podle zprávy se zahraniční agenti nadále snaží ve Švýcarsku získat i vybavení, které by bylo možné použít k výrobě zbraní hromadného ničení.

Rusko podle FIS na Ukrajině sleduje především své „imperialistické cíle“ a své přání dobývat staví nad své ekonomické zájmy. Moskva prý bude ve své strategii pravděpodobně pokračovat navzdory vojenským neúspěchům na Ukrajině.

Čínský prezident Si Ťin-pching pravděpodobně neustoupí ze svého strategického partnerství s Ruskem, píše FIS, přičemž Peking sám ukázal svou „bojovnost a neústupnost“, pokud jde o územní nároky vůči Indii a sousedům v Jihočínském moři.

„Zvýšené soupeření mezi velmocemi a některými novými regionálními mocnostmi“ podle zprávy povzbudilo „celkovou eskalaci špionážních aktivit“. Mezi ně patří konvenční špionáž, kybernetické špehování, dezinformace, sabotáže a u některých zemí i používání smrtonosného násilí „proti lidem považovaným za nežádoucí“ doma i v zahraničí, upřesňuje služba.

Dělat závěry z oznámení o stažení Rusů z Chersonu by bylo ukvapené, řekl ukrajinský zástupce Podoljak. Část ruských sil podle něj zůstává.

Šojgu nařídil stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru, kde leží Cherson

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes nařídil stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl podle agentury TASS jeho resort. Na pravém břehu řeky leží středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se ruským vojskům podařilo během invaze na Ukrajinu dobýt. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak dnes ale sdělil, že dělat ze Šojguova prohlášení závěry ohledně reálného stažení Rusů z Chersonu by bylo ukvapené. Kyjev podle něj nevidí žádné známky toho, že by se Rusové chystali opustit Cherson bez boje. Ve městě podle něj zůstává významná část ruských sil, a do regionu se dokonce přesouvají další ruští vojáci.

"Zahajte stahování vojsk a přijměte veškerá opatření k zajištění bezpečné přepravy vojáků, zbraní i techniky za řeku Dněpr," řekl Šojgu veliteli ruských invazních sil na Ukrajině Sergeji Surovikinovi poté, co si od něj vyslechl hlášení. "Ochráníme to nejdůležitější - životy našich vojáků a celkově bojeschopnost našich vojsk, která není perspektivní držet v omezeném prostoru na pravém břehu," sdělil v hlášení Surovikin. Ministra ujistil, že ruská vojska zaujmou "v nejbližší době" obranné pozice na levém břehu řeky.

Kyjev na dnešní zprávy o Šojguově rozkazu zareagoval skepticky. "Dokud nad Chersonem nebude vlát ukrajinská vlajka, nemá smysl o ruském ústupu mluvit," řekl Reuters představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Podoljak. "Ukrajina nepřikládá ruským prohlášením význam. Je třeba odlišovat vyjádření od činů," dodal. Na twitteru napsal, že ukrajinské síly dál pokračují v osvobozování území a vycházejí přitom z informací rozvědek, a nikoli z výroků v médiích.

Nad stahováním Rusů z Chersonu vyjádřil pochyby také šéf správy sousední Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. "Když Rusové něco říkají, tak to znamená, že udělají opak," napsal na sociální síti Telegram.

Přesun ruské armády z pravého břehu Dněpru na levý v Chersonské oblasti trvá již několik týdnů. Ruská okupační správa kromě toho od října organizuje evakuaci civilistů v regionu. Už minulý týden zástupce ruských okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov uvedl, že ruská vojska se patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru, ukrajinští představitelé ale varovali, že tvrzení Rusů o stahování může být součástí jejich taktiky a může se jednat o past. Stremousov dnes podle ruské správy zahynul při dopravní nehodě.

Ruští vojáci zničili na pravém břehu Dněpru několik mostů, aby zpomalili postup ukrajinských sil, uvedl dnes poradce šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň. Ruská média dnes informovala o prudkých bojích u Snihurivky, která je významným opevněným bodem bránícím ukrajinskému postupu na Cherson. Protiofenzivu ve snaze vytlačit Rusy z pravého břehu Dněpru a osvobodit samotný Cherson ukrajinská armáda vede od srpna.

Představitel ruské okupační správy v Chersonu Stremousov zemřel při nehodě

Zástupce šéfa ruské okupační správy v ukrajinské Chersonské oblasti Kirill Stremousov dnes zahynul při dopravní nehodě. Informovaly o tom ruské agentury, které se shodně odvolávají na místní úřady. Smrt jedné z nejvýraznějších postav Moskvou dosazené správy v okupované části Ukrajiny přichází v době množících se zpráv o ruském ústupu z Chersonské oblasti.

„Je to pravda,“ potvrdila zprávy o Stremousově úmrtí agentuře TASS kancelář Ruskem dosazeného šéfa Chersonské oblasti. Oblastní ministr zdravotnictví Vadim Ilmijev podle agentury Interfax novinářům sdělil, že nehoda se odehrála na silnici mezi Chersonem a městem Armjansk, která vede na Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym. Soustrast vyjádřil také Ruskem dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvozžajev.

Stremousov byl jednou z nejvýraznějších veřejných tváří ruské okupace Ukrajiny. Na sociálních sítích zveřejňoval mnohdy agresivní prohlášení, z nichž poslední se objevilo dnes ráno. V souvislosti s prudkými boji mezi ukrajinskou a ruskou armádou u města Snihurivka v něm napsal, že situace je „v této fázi plně pod kontrolou“.

Na sociálních sítích pravidelně zveřejňoval také videa o situaci na frontě, mimo jiné i v rychle jedoucích vozidlech, připomněla agentura Reuters. Vzhledem k sílící ukrajinské protiofenzivě v poslední době také vyzýval civilisty k evakuaci ze západního břehu Dněpru. Dnešní nepotvrzené informace na sociálních sítích hovoří o ruském ústupu z některých dlouho držených pozic na pravém břehu řeky.

Rusko koncem září anektovalo Chersonskou oblast spolu se třemi dalšími ukrajinskými regiony. Stalo se tak na základě pseudoreferend, která Kyjev i Západ označily za neplatné.

Ukrajinci svádějí s Rusy prudké boje o město severně od Chersonu

Ukrajinci a Rusové svádějí těžké boje o město Snihurivka, které významným opevněným bodem bránícím ukrajinskému postupu na strategicky důležitý přístav Cherson. Ruské síly podle ukrajinských úřadů v oblasti vyhodily do povětří několik mostů a připravují ústup.

Celý článek najdete zde >>>

Evropská komise navrhuje půjčit příští rok Ukrajině až 18 miliard eur na financování chodu státu, podporu spojuje s institucionálními reformami.

Kreml: Rusko-americké vztahy zůstanou špatné bez ohledu na volby do Kongresu

Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy zůstanou špatné bez ohledu na výsledek nynějších voleb do amerického Kongresu, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Případný úspěch republikánů by mohl ovlivnit podporu Kyjeva ze strany Washingtonu.

„Tyto volby nemohou nic podstatného změnit. Vztahy jsou a zůstanou špatné,“ řekl Peskov s tím, že význam amerických voleb uprostřed prezidentského čtyřletého funkčního období nelze přeceňovat.

Lockheed Martin: F-35 pro Česko posílí evropskou bezpečnost

Na konci desetiletí by mělo obranu vzdušného prostoru nad Evropou zajišťovat okolo 550 stíhaček F-35, naprostá většina z nich přitom v barvách evropských zemí. Česká republika bude tedy v případě, že si tyto stíhačky páté generace skutečně pořídí, těžit z existujícího a kvůli velikosti také úsporného zajištění údržby těchto moderních strojů, říkají zástupci výrobce stíhaček, společnosti Lockheed Martin.

Čeští vojenští piloti v současnosti létají na 12 jednomístných a dvou dvoumístných stíhačkách Jas-39 Gripen, které má Česko pronajaté od Švédska. Pronájem skončí v roce 2027, česká armáda poté může využít dvouletou opci.

Vláda v létě rozhodla, že má o americká letadla zájem, o věci nyní zástupci české strany vyjednávají s představiteli vlády USA. Zahájit jednání o nákupu amerických strojů doporučila armádní analýza, podle které požadavky kladené na české letectvo mohou po roce 2040 splnit pouze stroje páté generace. Jejich jediným dostupným zástupcem je v současné době právě F-35.

Saab argumentuje, že gripeny mohou splňovat požadavky českého letectva nejméně do roku 2040.

Šéf ruské bezpečnostní rady Patrušev přiletěl do Íránu

Tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev přicestoval do Teheránu na jednání o bezpečnostních tématech, uvedla agentura TASS. „Patrušev v Teheránu uskuteční plánované rusko-íránské konzultace o bezpečnosti za účasti specialistů bezpečnostních rad a zástupců řady ministerstev a úřadů obou zemí,“ uvádí se v prohlášení ruské bezpečnostní rady.

Kyjev a západní země viní Írán, že se chystá dodat Moskvě další prostředky pro vzdušné údery proti ukrajinské infrastruktuře. Rusko v posledních týdnech používá drony íránské výroby zejména k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajinská rozvědka před týdnem uvedla, že Rusko by tento měsíc od Íránu mělo obdržet více než 200 dronů Šáhed-136, Mohádžer-6 a Araš-2. Média s odvoláním na nejmenované západní představitele rovněž uvedla, že Moskva čeká také na dodávku íránských balistických raket.