Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 13. listopadu 2022
Válka stála život přes 80 tisíc ruských vojáků
Ukrajinské jednotky během soboty zabily 650 ruských vojáků a zničily čtyři desítky kusů nepřátelské techniky, uvedl ukrajinský generální štáb, podle kterého Rusko od začátku války přišlo o téměř 81 000 vojáků.
Počet víz vydaných uprchlíkům z Ukrajiny klesl v uplynulém týdnu o pětinu
Počet víz dočasné ochrany vydaných v Česku uprchlíkům z Ukrajiny za posledních sedm dní klesl oproti předchozímu týdnu asi o pětinu na 2650. Celkem bylo vydáno od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu 458 405 víz. Vyplývá to z údajů, které zveřejňuje na twitteru ministerstvo vnitra. Víza jejich držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v zemi.
Lavrov obvinil Západ ze snahy militarizovat asijský a tichomořský region
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na závěr summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) obvinil Spojené státy a jejich západní spojence ze snahy ovládnout tento region a militarizovat jej ve snaze omezit čínské a ruské zájmy v asijsko-tichomořské oblasti.
Agentura Reuters označila Lavrovy výpady za přípravu na konfrontaci se Západem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Indonésii, kde Lavrov povede ruskou delegaci namísto prezidenta Vladimira Putina. Půjde o první setkání svého druhu od únorového vpádu Ruska na Ukrajinu, kde se západní vůdci nejspíše budou snažit přimět Čínu a Indii, aby odsoudily ruské tažení.
Na summitu ASEAN se nepodařilo dohodnout společného prohlášení, "protože Spojené státy a jejich západní kolegové trvali na naprosto nepřijatelném jazyku ohledně situace na Ukrajině a okolo ní", prohlásil Lavrov podle agentury TASS.
Ukrajinský vyjednávač vidí šanci na mírová jednání v druhém pololetí 2023
Předseda poslaneckého klubu ukrajinské vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija, který vedl ukrajinskou delegaci při jarních rozhovorech s Rusy, odhadl, že šance na jednání s Ruskem by se mohla objevit v druhé polovině příštího roku, před blížícími se prezidentskými volbami ve Spojených státech a v Rusku v následujícím roce. Nyní Moskva podle Arachemiji nastoluje otázku rozhovorů, protože potřebuje čas na obnovu sil.
„Upřímně řečeno, myslím si, že to bude až tehdy, kdy volební cykly ve Spojených státech a Rusku začnou fungovat, tedy někdy v druhé polovině příštího roku, kdy už se nastartuje klání v prezidentských volbách v USA. A k tomu v roce 2024 budou volby i u ruského prezidenta Vladimira Putina. A všichni budou muset politicky něco předvést,“ prohlásil v ukrajinské televizi Arachamija podle agentury Unian.
Ukrajinci odrážejí ruské útoky
Ukrajinské síly během uplynulých 24 hodin odrazily ruské útoky proti 12 obcím v Donbasu na východě země a ukrajinské letectvo podniklo 13 náletů proti soustředění sil nepřítele a jeho protileteckým zbraním, uvádí ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti v 263. den války. Tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit z nezávislých zdrojů.
Stažení z Chersonu vyvolává podle analytiků kritiku Putina a rozkol
Ústup ruských vojsk z Chersonu, jediného oblastního centra dobytého Rusy při invazi na Ukrajinu, vyvolává podle analytiků amerického Ústavu pro studium války (ISW) bezprecedentní kritiku namířenou proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a budí ideologický rozkol mezi Putinem a radikálními stoupenci války.
Pro Putina bude čím dál těžší usmířit si část svých radikálních stoupenců kvůli neschopnosti dosáhnout slibovaných cílů svrhnout ukrajinskou vládu a zmocnit se celé země, jak již dříve vyhodnotili experti ISW. Analytici jako příklad uvádějí příspěvek ideologa Alexandra Dugina, který prezidenta za ústup z Chersonu otevřeně kritizoval.
Nacionalisticky naladění propagandisté, jako je televizní moderátor Vladimir Solovjov, stále častěji požadují od Kremlu a vojenského velení plné zapojení do války proti Ukrajině. Solovjov po ústupu z Chersonu dokonce vyzval k úplné mobilizaci a propuštění neschopných hodnostářů.
Zprávy ze dne 12. listopadu 2022
Mezi lobbisty na klimatické konferenci OSN jsou ruští oligarchové, píše The Guardian
Mezi lobbisty na klimatické konferenci OSN COP27 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch jsou ruští oligarchové a šéfové několika společností, na které se vztahují sankce. Napsal to v sobotu zpravodajský web britského listu The Guardian.
Do Šarm aš-Šajchu podle The Guardian přicestoval například ruský miliardář a někdejší hliníkárenský magnát Oleg Děripaska, na kterého Spojené státy, Evropská unie a Británie uvalily sankce, či rusko-běloruský miliardář Andrej Melničenko, bývalý šéf výrobce hnojiv Eurochem. Melničenko čelí sankcím EU, které označil za „absurdní a nesmyslné“.
Plynárenský gigant Gazprom vyslal na klimatickou konferenci šest delegátů a také generálního ředitele Sberbank. Na obě společnosti se vztahují sankce EU a USA. Jednání se účastní také zástupci ropné společnosti Lukoil, hutní společnosti Severstal a Magnitogorských železáren a oceláren, z nichž všechny čelí americkým sankcím.
Ropná a plynárenská společnost Tatněfť, na kterou EU uvalila sankce, vyslala na klimatickou konferenci tři lobbisty, vyplývá z údajů sestavených organizacemi Corporate Accountability, Global Witness a Corporate Europe Observatory. V ruské delegaci jsou také zástupci ocelárny NLMK.
Letošní klimatická konference je do značné míry ovlivněna debatami o tom, jak by se svět měl přizpůsobit nedostatku ruských dodávek plynu. Děje se tak po měsících obav v Evropě z nedostatku energie pramenícího z rozhodnutí Moskvy náhle zastavit dodávky plynu do Evropy v reakci na mezinárodní sankce zavedené kvůli únorové invazi na Ukrajinu, píše The Guardian.
Ruské síly zničily před svým útěkem z Chersonu všechnu kritickou infrastrukturu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Konkrétně zmínil dodávky vody, tepla i elektřiny.
Ruský prezident Vladimir Putin hovořil telefonicky se svým íránským protějškem Ebráhímem Raísím a shodli se na prohloubení politické, obchodní a ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na tiskové prohlášení Kremlu. Kdy se telefonát odehrál, není jasné. Rusko používá v posledních týdnech při svých útocích na Ukrajině drony právě íránské výroby.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se sešel se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. „Zdůraznil jsem, že když vidíme obyvatele Chersonu, jak se slzami radosti vítají své osvoboditele, cítíme i my vděčnost USA a americkému lidu za veškerou podporu,“ napsal na Twitteru. Kuleba také poděkoval za další dodávky moderní vojenské techniky.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč podle agentury Unian prohlásil, že Antonivskyj most nevyhodili do povětří Rusové, ale poničil ho zásah raketou vypálenou ukrajinskými jednotkami z raketometu HIMARS během pronásledování kolony ustupujících ruských vojsk.
Ukrajinská vojenská rozvědka v sobotu uvedla, že Moskva a Teherán připravují návrh dohody o dodávkách íránských balistických raket do Ruska. Napsal to deník The Kyiv Independent. Podle Vadyma Skibitského, jednoho z velitelů ukrajinského vojenského zpravodajství, tlačí nedostatek moderních zbraní v důsledku západních sankcí Moskvu k nákupu zbraní od světových vyděděnců, uvedly dále noviny.
„Letos v létě podepsalo Rusko s Íránem smlouvu na dodávku asi 1750 bezpilotních letounů dvou typů, Šahed a Mohajer. První várka, která byla dodána do Ruska, čítala asi 350 dronů, druhá asi 250,“ uvedl Skibitsky.
Zástupci Velké Británie a EU plánují na nadcházejícím summitu G20 konfrontovat ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a jeho delegaci v souvislosti s invazí Moskvy na Ukrajinu, píše server The Kyiv Independent.
Obě delegace rovněž plánují odejít ze sálu, až na summitu vystoupí ruští delegáti, uvedl deník The Telegraph s odvoláním na nejmenované představitele. Podle deníku udělají představitelé EU „vše pro to“, aby Rusko na summitu G20 izolovali.
Místopředseda Rady bezpečnosti a bývalý prezident Ruské federace Dmitrij Medveděv na Telegramu uvedl, že Rusko údajně dosud nepoužilo svůj „arzenál zbraní, vybavení a munice“, informuje server Ukrainska pravda.
„Rusko ze zřejmých důvodů dosud nepoužilo celý svůj arzenál možných zbraní, vybavení a munice. A nezaútočilo na všechny možné nepřátelské cíle nacházející se v obydlených oblastech. A to nejen z naší vrozené lidské laskavosti. Všechno má svůj čas“.
























Ukrajinci by mohli osvobodit i Melitopol a Mariupol, odhaduje bývalý generál
Penzionovaný americký generál Ben Hodges, který býval velitelem amerických pozemních sil v Evropě, odhadl, že ukrajinské síly by do ledna příštího roku mohly osvobodit Melitopol a Mariupol a pustit se do osvobozování Krymu, anektovaného Ruskem na jaře 2014. „Raketomety HIMARS budou zakrátko střílet z Chersonu. Přístupy ke Krymu jsou na dosah ruky. To oslabí ruskou obranu, zatímco levé křídlo protiofenzívy do ledna obsadí Mariupol a Melitopol. Následně začne rozhodující fáze kampaně - osvobozování Krymu,“ napsal Hodges na Twitteru, kde zveřejnil také mapku s dostřelem různých raket HIMARS z Chersonu.