Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko Íránu zaplatilo za drony v hotovosti a ukořistěnými zbraněmi

Rusko zaplatilo Íránu za dodávky bezpilotních letounů v hotovosti a ukořistěnými britskými a americkými zbraněmi. Uvedla to v úterý večer stanice Sky s odvoláním na zdroj z tajných služeb. Výměnou Rusko dostalo z Íránu 160 dronů včetně těch, jež mohou sloužit pro vedení útoků.

Transakce se podle stanice Sky stala 20. srpna, kdy na letišti nedaleko Teheránu přistálo ruské vojenské letadlo. Podle příslušníka tajných služeb mělo na palubě 140 milionů dolarů v hotovosti (3,5 miliardy korun) a několik kusů ukořistěných britských a amerických zbraní. Jednalo se o protitankové střely Javelin a Nlaw a protivzdušnou střelu Stinger. Náklad byl podle Sky zřejmě platbou za dodávku 160 bezpilotních letounů.

Podle Sky se Rusko a Írán v uplynulých dnech dohodly na dodávce dalších dronů za 200 milionů dolarů. „To znamená, že Írán brzy dodá další velký počet bezpilotních prostředků,“ domnívá se příslušník tajných služeb.

Rusko zasáhlo město Kramatorsk v Doněcké oblasti.

Rusko záměrně brzdí plavbu lodí s obilím přes Černé moře, tvrdí Ukrajina

Ruští inspektoři záměrně brzdí plavbu lodí vyvážejících obilí z ukrajinských černomořských přístavů, prohlásil podle ruské redakce BBC náměstek ukrajinského ministra dopravy Jurij Vaskov. Rusko před zhruba dvěma týdny oznámilo, že pozastavuje svoji účast v dohodě, která v létě i přes pokračující boje na Ukrajině umožnila obnovit export obilí ze zablokovaných ukrajinských přístavů. Poté, co obilná iniciativa fungovala i bez ruské účasti díky společné snaze Ukrajiny, Turecka a OSN, Moskva ohlásila návrat k dohodě.

Po ruském návratu k ujednání ale pohyb lodí přes černomořský obilný koridor znatelně zpomalil, uvedl Vaskov. Na vině jsou podle něj Rusové, kteří provádějí inspekce vypravených lodí.

Evakuace Kyjeva zatím není potřeba, reagoval Šmyhal na varování před blackoutem

Situace v Kyjevě zatím není natolik vážná, aby ukrajinské úřady musely vyhlásit evakuaci jeho obyvatel. Podle agentury Ukrinform to na jednání ukrajinské vlády řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. O víkendu deník The New York Times s odvoláním na kyjevského úředníka napsal, že ukrajinská metropole připravuje plán evakuace obyvatel pro případ, že by pokračující ruské útoky na energetickou infrastrukturu způsobily ve městě úplný blackout.

„Vždy je potřeba mít plán B, ale situace je v současné době daleko od toho, aby byla zapotřebí evakuace jakéhokoli města, které neleží u fronty, a tím spíše hlavního města,“ řekl Šmyhal. Doplnil, že evakuace Kyjeva by byla až poslední nouzová možnost.

Kyjev připustil jednání s Moskvou, podmínkou je obnovení územní celistvosti

Kyjev je ochotný jednat s Moskvou o míru, hlavním podmínkou prezidenta Volodymyra Zelenského je ale obnovení územní celistvosti Ukrajiny, oznámil dnes tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zelenskyj v pondělí i přes předchozí odmítavý postoj naznačil, že by se za určitých podmínek mohly mírové hovory obnovit.

„Hlavní podmínkou ukrajinského prezidenta je obnovení územní celistvosti Ukrajiny,“ napsal na twitteru Danilov. Zelenskyj v pondělí uvedl, že má zájem o jednání s Ruskem - zopakoval ale dříve uváděné podmínky včetně plného obnovení ukrajinských hranic, kompenzací za způsobené škody a potrestání zodpovědných ruských činitelů za spáchané válečné zločiny.

Írán dodal Rusku drony i po začátku války na Ukrajině, tvrdí ukrajinská rozvědka

Části íránských bezpilotních letounů, které Rusko používá na Ukrajině, byly vyrobeny po 24. únoru, tedy až po zahájení ruské invaze. Uvedla to dnes ukrajinská vojenská rozvědka, která uvedla, že o tom získala důkazy. Írán teprve nedávno potvrdil předchozí tvrzení Kyjeva a Západu o dodání íránských dronů Rusku, podle íránské diplomacie tak ale Teherán učinil pouze před začátkem války.

„Vrtule bezpilotního letounu Mohádžer-6 byla vyrobena teprve letos v únoru. Teprve vyrobena. A pak je potřeba započítat čas nutný k dodání do Ruské federace,“ napsala ukrajinská rozvědka na facebooku.

Zelenskyj navrhuje prodloužení stanného práva na Ukrajině o dalších 90 dní.

The Moscow Times: Rusko začalo prodávat Indii uhlí se slevou až 70 procent

Rusko v reakci na západní sankce začalo prodávat Indii uhlí se slevou až 70 procent. S odvoláním na analýzy ruské státní banky PSB o tom dnes informoval server The Moscow Times. Snahy Kremlu obrátit exportní toky směrem na východ podle něj ničí ruskou ekonomiku založenou na vývozu surovin.

Ruští těžaři zůstali kvůli invazi na Ukrajinu odříznuti od evropského trhu, kam před válkou směřovala téměř polovina vývozu uhlí z Ruska. Ve snaze najít kupce v Asii proto nabízejí často výrazné slevy. I tak se export uhlí od začátku roku propadl o devět procent a nejméně čtyři doly v největší ruské uhelné pánvi Kuzbas od léta zastavily těžbu.

Zelenskyj vyzval Američany, aby zachovali jednotu, dokud na Ukrajině nebude mír

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Američany, aby zachovali neochvějnou jednotu, dokud nebude na Ukrajině obnoven mír. Informovala o tom agentura AFP. Ve Spojených státech se dnes konají kongresové volby, jejichž výsledek by v případě úspěchu republikánů mohl ovlivnit podporu Kyjeva ze strany Washingtonu.

„Žádám vás, abyste zachovali neochvějnou jednotu, jako je tomu nyní, (až) do dne, kdy uslyšíme všechna ta důležitá slova, o kterých jsme snili, až uslyšíme, že mír byl konečně obnoven,“ řekl Zelenskyj.

Rusko zakázalo spolupráci s desítkami zbrojních firem ze států NATO, včetně ČR

Ruská vláda zakázala ruským subjektům spolupráci a obchod se sedmi desítkami zbrojních firem ze států Severoatlantické aliance. Informovala o tom dnes agentura DPA. Na seznamu je i několik firem z České republiky.

„Vláda schválila seznam zahraničních subjektů, na které jsou uvaleny sankce v oblasti technicko-vojenské spolupráce,“ uvedl ruský premiér Michail Mišustin. Tento druh spolupráce mají ruské subjekty s firmami zakázanou. Opatření jsou součástí reakce na západní sankce.

Zákaz se týká 74 zbrojních firem ze státu NATO, například z Británie, USA, Německa, Polska a Kanady. Na seznamu s datem 5. listopadu jsou i české a slovenské firmy, například Excalibur Army, Explosia či Mil International.

Je otázkou, jaký konkrétní dopad může rozhodnutí Moskvy mít. Na vojenskou spolupráci už řada západních zemí totiž uvalila sankce po nelegální anexi Krymu a začátku války na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Zelenskyj se příští týden zúčastní summitu G20 na Bali, uvedl podle stanice Suspilne jeho mluvčí. Patrně vystoupí přes video.

V Rusku chtěli mobilizovat námořníka nezvěstného od potopení Moskvy, tvrdí média

Ruská armáda při nedávno skončené mobilizaci poslala povolávací rozkaz námořníkovi, který sloužil na potopeném křižníku Moskva. Michail T. se na vojenský úřad nedostavil. Jeho matka po něm od dubna marně pátrá, napsal ruský server Fontanka.ru.

Michail T. narukoval k vojsku před necelým rokem poté, co se rozešel s přítelkyní a neměl peníze na to, aby nástup k povinné vojenské službě dále oddaloval, řekl serveru jeden z jeho přátel. Po převelení k námořnictvu sloužil jako kuchař na raketovém křižníku Moskva. O ruské invazi na Ukrajinu měl jen mlhavé zprávy. Naposledy o sobě dal vědět 8. dubna, kdy tehdejší vlajková loď Černomořské flotily vyplula ze Sevastopolu.

Loď se potopila 14. dubna následkem exploze. Kyjev tvrdí, že plavidlo zasáhly protilodní ukrajinské střely Neptun. Podle Ruska se Moskva potopila na rozbouřeném moři poté, co ji poškodil výbuch munice a požár. Přátelé se snažili kontaktovat přeživší členy posádky, podle nichž šel Michail T. před výbuchem do skladu pro jídlo „a pak ho už nikdo neviděl“. Armáda přiznala smrt 17 námořníků, mezi nimiž však Michail T. nefiguroval.

Matka serveru potvrdila, že rodina obdržela koncem října předvolání vydané vojenským úřadem v petrohradském Frunzenském okrese. „Za nedostavení se na určené místo a v určeném čase bez závažného důvodu můžete být pohnáni k odpovědnosti,“ uvádí se v dokumentu.

Mobilizaci podle ruských médií provázely zmatky, nedostatky a přehmaty, což nakonec připustily i úřady. Okresní vojenská správa serveru Fontanka.ru sdělila, že v rámci mobilizace musela během krátké doby rozeslat obrovské množství předvolání a že neměla vždy aktuální informace. „Bohužel docházelo k chybám,“ uvedl její mluvčí a dodal, že případ mobilizovaného námořníka prověřuje.

Pro matku Michaila T. předvolání znamená záblesk naděje, že její syn je stále naživu, uvedli přátelé. Podle nich jen naopak muž mrtvý. Předvolání si vysvětlují tak, že armádní byrokracie jednoduše neinformovala vojenskou správu, co se s křižníkem Moskva a jeho posádkou stalo. Povolávací rozkaz je ale přesto překvapivý s ohledem na to, že Michail T. měl být v době mobilizace stále armádním příslušníkem, uzavírá Fontanka.ru.

Rusko útočí na Donbasu na novém úseku fronty, úspěšné zřejmě není

Rusko u východoukrajinského města Vuhledar podniká ofenzivu na novém úseku fronty. Prorazit obranné linie se mu podle ukrajinské armády zatím nepodařilo, naopak zřejmě utrpělo velké ztráty. Dnes o tom informoval server RBK-Ukrajina, který útoky dává do souvislosti se snahou Moskvy zajistit si náhradní logistické trasy po poškození Krymského mostu.

Podle serveru stáhli Rusové na tento úsek fronty zhruba pět praporových uskupení, přičemž v každém z nich obvykle působí až 800 vojáků. Nejprudší boje se v posledních dnech odehrávají u obce Pavlivka poblíž Vuhledaru v Doněcké oblasti. Ukrajinský generální štáb ve své dnešní ranní svodce uvedl, že Pavlivka je jedním z deseti míst na Donbasu, kde ukrajinská armáda během posledního dne odrazila ruské útoky. Dříve armáda označila situaci na tomto úseku bojiště za velmi obtížnou.

Ruští váleční blogeři uvádějí, že 155. brigáda námořní pěchoty Tichomořské flotily v posledních dnech utrpěla u Pavlivky obrovské ztráty. Stěžovali si také na ruskou generalitu, která špatně připravené útoky zahájené koncem října nařídila. Během čtyř dnů podle nich zemřelo, bylo zraněno či zmizelo 300 vojáků této jednotky. Závažnost informací, které však nebylo možné nezávisle ověřit, přiměla ministerstvo obrany v Moskvě k prohlášení, že dotyčná jednotka velké ztráty na Ukrajině nezaznamenává.

Bývalý mluvčí ukrajinské armády a vojenský odborník Vladyslav Selezňov serveru RBK-Ukrajina řekl, že Rusové se ofenzivou snaží zajistit železniční uzel v okupovaném městě Volnovacha, který je v dosahu ukrajinského dělostřelectva a přeprava vojenského materiálu je tudy krajně riziková. „Rusové nikdy nebyli schopni obnovit plnohodnotné zásobování svého jižního uskupení přes Krymský most. Nyní zde fungují pouze dva pruhy pro osobní automobilovou dopravu a jeden pruh pro železniční dopravu,“ uvedl Selezňov.

Rusko a USA poprvé od ruské invaze na Ukrajinu zvažují obnovení hovorů o strategických jaderných zbraních, píše s odkazem na zdroje list Kommersant.

ISW: Vyčerpané zásoby Rusy přinutí zeslabit útoky na ukrajinskou infrastrukturu

Ruské síly do značné míry vyčerpaly své zásoby vysoce přesných zbraní a velké ztráty utrpělo také letectvo. Nejspíše proto budou mít potíže udržet současné tempo koordinovaných útoků proti ukrajinské kritické infrastruktuře, uvedl ve své pravidelné analýze situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW).

Vlna ruských vzdušných útoků od 10. října poškodila na 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury. V celé zemi jsou běžné výpadky dodávek elektrického proudu. Některé západní státy v reakci na ruské útoky začaly Kyjevu dodávat moderní systémy protivzdušné obrany.

Ukrajinské zdroje v pondělí uvedly, že dodávky elektřiny by mohly být obnoveny na normální úroveň během několika týdnů, pokud by se množství ruských úderů na kritickou infrastrukturu výrazně snížilo.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Valerij Zalužnyj minulý týden oznámil, že ukrajinské síly zničily 278 ruských letounů. Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky GUR Vadym Skibickyj v komentáři pro týdeník Economist v pondělí uvedl, že ruské síly v koordinované kampani proti ukrajinské infrastruktuře použily už více než 80 procent svých moderních raket a že ruským silám zbývá pouze 120 raket Iskander.

Podle britského ministerstva obrany Rusko pravděpodobně nedokáže ztráty svých vzdušných sil v příštích několika měsících nahradit, protože pravděpodobně výrazně převyšují kapacity země na výrobu nových strojů.

Institut se také kloní k názoru, že ruské síly jsou při svých vzdušných útocích na ukrajinskou infrastrukturu čím dál závislejší na dodávkách zbraňových systémů íránské výroby. Skibickyj v této souvislosti informoval, že ruští představitelé dosáhli dohody s íránskými představiteli o nákupu balistických raketových systémů Fateh-110 a Zolfaghar.