Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 28. října 2022
USA pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši 275 milionů dolarů, píše AP
Spojené státy pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši 275 milionů dolarů (přes 6,7 miliard korun). Informovala o tom agentura AP s odvoláním na nejmenované americké činitele, podle nichž bude tento balík z velké části zaměřen na doplnění munice pro zbraňové systémy, které Kyjev používá při protiofenzivě proti ruským invazním silám. Washington novou vojenskou pomoc zřejmě oficiálně oznámí dnes.
Balík nové vojenské pomoci má například obsahovat munici pro raketomety HIMARS.
Americký ministr obrany Lloyd Austin mezitím ve čtvrtek novinářům řekl, že USA dodají Ukrajině dříve přislíbené systémy protivzdušné obrany NASAMS patrně počátkem příštího měsíce. USA slíbily zaslat napadené zemi dva tyto systémy.
Spojené státy tak od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyčlenily na zbraně a další vybavení pro Kyjev téměř 18 miliard dolarů (přes 442 miliard korun), poznamenala AP.
Americké ministerstvo zahraničí mezitím informovalo o úsilí, které vyvíjí s cílem zabránit tomu, aby se zbraně zaslané Spojenými státy na Ukrajinu dostaly do nesprávných rukou, například k ruským vojákům nebo extremistickým skupinám.
„Války mohou poskytnout příležitost k tomu, aby se zbraně dostaly do soukromých rukou skrze krádeže nebo nezákonný prodej, což někdy vytváří černé trhy se zbraněmi, které přetrvávají desítky let,“ uvedla podle stanice CNN americká diplomacie a jako příklad zmínila války na Balkáně v 90. letech minulého století.
USA se tomuto scénáři snaží zabránit skrze plán, jenž zahrnuje posílení schopnosti bezpečnostních sil Ukrajiny a jejich sousedů zabezpečit zbraně nebo posílení ochrany ukrajinských hranic ve snaze zabránit eventuálnímu pašování zbraní.
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že intenzivní poptávka Ukrajiny po zbraních na bojišti zatím zřejmě brání šíření zbraní jako jsou protitankové střely Javelin na černém trhu. Hlavním problémem je podle něj zabavování zbraní ruskými silami při obsazování ukrajinského území. Americká diplomacie varovala, že Moskva tyto zbraně může využít k vyvinutí protiopatření vůči im nebo k provádění operací pod falešnou vlajkou.
Zprávy ze dne 27. října 2022
Putin tvrdí, že ukrajinské ztráty jsou sedmkrát až osmkrát vyšší než ruské
Ukrajinské ztráty jsou sedmkrát až osmkrát vyšší než ruské, tvrdil dnes ruský prezident Vladimir Putin v debatním klubu Valdaj. Prohlásil zároveň, že Rusko nehodlá zasadit Ukrajině jaderný úder. "Nepotřebujeme to udělat. Nemělo by to žádný smysl, ani politický, ani vojenský," řekl.
"Ztráty (ukrajinských ozbrojených sil) místy - hovořím o tom s politováním - tyto ztráty bývají jeden k deseti, jeden k osmi, a to v neprospěch ukrajinských ozbrojených sil. V poslední době je to skoro vždy jeden ku sedmi, jeden ku osmi," prohlásil Putin podle agentury TASS. "(Ukrajinské velení) lidi vůbec nelituje. Cožpak skuteční vlastenci mohou něco takového dopustit? Jdou přímo touto cestou, klidně a na nic se neohlížejí, nepřemýšlejí," dodal.
Putin ponechal bez vysvětlení, jak souvisí jeho odhad ukrajinských ztrát s potřebou zmobilizovat 300.000 Rusů, poznamenal list Ukrajinska pravda v narážce na Putinem vyhlášenou "částečnou" mobilizaci. Pozastavil se také nad tím, že podle šéfa Kremlu Ukrajinci brání "nakradené miliardy" uschované v západních bankách, a ne svrchovanost a celistvost své země. Diktátora nenapadlo, že by Ukrajinci mohli bránit své rodiny před ruskými okupanty a genocidou; Putin si však myslí, že po Kyjevu chodí tisíce lidí s pochodněmi a svastikami, poznamenal ukrajinský list.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu minulý měsíc připustil, že na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků, zatímco ukrajinská strana má 61 207 mrtvých. Ukrajinský generální štáb odhaduje, že Rusko od začátku vpádu na Ukrajinu přišlo už skoro o 70 tisíc zabitých vojáků.
Média: Ukrajina dovezla slovenskou elektřinu, zatím pouze na zkoušku
Ukrajina dnes na zkoušku dovezla elektřinu ze Slovenska, uvedl s odvoláním na energetickou společnost Ukrenerho server RBK-Ukrajina. Možnost dovozu elektřiny z Evropy má snížit rizika plynoucí z ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
První dodávka elektřiny ze Slovenska pomohla energetikům podle portálu vypracovat vzorec, jak pokrýt případný nedostatek elektřiny v důsledku raketových útoků a poškození energetické infrastruktury.
Rusko rozpoutalo masivní ostřelování ukrajinské infrastruktury 10. října. Od následujícího dne musela Ukrajina přerušit vývoz elektřiny do Evropy. Tento export pomáhal kompenzovat omezení dodávek ruského zemního plynu, napsal ukrajinský server.
Rusko v posledních týdnech změnilo taktiku a zaměřilo útoky na klíčovou ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Miliony lidí tak delší dobu musejí přežívat bez dodávek elektřiny i tepla v situaci, kdy se blíží zima.
Biden nemá v úmyslu jednat s Putinem na listopadovém summitu G20, uvedl Bílý dům
Americký prezident Joe Biden nemá v úmyslu jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na listopadovém summitu zemí skupiny G20 v Indonésii. Na tiskovém brífinku to dnes řekl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Uvedl také, že Biden si přeje nadále komunikovat s Čínou, zatím ale není jasné, zda se na summitu setká s prezidentem Si Ťin-pchingem.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 11. října řekl, že Rusko je připraveno posoudit případný návrh na setkání Putina a Bidena na okraj summitu G20, pokud se takový návrh objeví. O tři dny později nicméně Putin v Astaně řekl, že jednání se svým americkým protějškem nepovažuje za nutné.
Kirby na dnešní tiskové konferenci reagoval i na prohlášení ruského diplomata Konstantina Voroncova, že komerční satelity Spojených států a jejich spojenců by se pro Rusko mohly stát legitimním cílem, pokud by se zapojily do války na Ukrajině. Kirby uvedl, že jakýkoli útok na americkou infrastrukturu by se setkal s odpovědí.
Kirby se dotkl i tématu obnovení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů, kterou mezi Ruskem a Ukrajinou v červenci zprostředkovalo Turecko a Organizace spojených národů. USA podle Kirbyho podporují snahy OSN o prodloužení dohody, které by pomohlo snížit ceny potravin.
"Narušování dohody je v podstatě jen dalším způsobem, jak ze základní komodity dělat zbraň," řekl Kirby.
Dohoda o vývozu ukrajinského obilí vyprší ve druhé polovině listopadu. Moskva před dvěma týdny uvedla, že k dohodě má výhrady a uvažuje o tom, že ji neprodlouží. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že plavbu lodí s obilím úmyslně zdržuje s cílem vyvolat migrační vlnu směřující kvůli nedostatku potravin do Evropy.
Putin opět kritizoval Západ, chtěl by s ním jednat jako rovnoprávný partner
Ruský prezident Vladimir Putin dnes opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné "podněcování války na Ukrajině", kterou ale rozpoutal šéf ruského státu svým rozkazem ke vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února. Rusko podle Putina pouze brání své právo na existenci. Prezident současně tvrdil, že Západ bude muset přistoupit na rovnoprávný rozhovor o společné budoucnosti v globálních záležitostech. "Čím dříve, tím lépe," řekl Putin podle agentury TASS při vystoupení v debatním klubu Valdaj.
Ve světě podle Putina dochází k degradaci světových institucí, k erozi principu kolektivní bezpečnosti a k nahrazování mezinárodního práva západními "pravidly", které ve skutečnosti podle vedou pouze k tomu, aby "globální mocnosti mohly žít bez jakýchkoliv pravidel a všechno jim procházelo".
"Moc nad světem je to, na co Západ vsadil ve své hře. Tato hra je nebezpečná, odmítá svrchovanost národů, jejich svébytnost a jedinečnost," prohlásil Putin.
Politiku Západu charakterizoval jako "krvavou a špinavou". "Odmítá svrchovanost zemí a národů, jejich svébytnost a jedinečnost, nehledí ani v nejmenším na zájmy jiných států," poznamenal. Jakákoli kritika Západu je pak označována za "ruku Kremlu", což je podle Putina "blábolení".
Putin v projevu také použil výraz "zaslepenost z nadřazenosti" z někdejší přednášky sovětského a ruského spisovatele Alexandra Solženicyna v Harvardu.
Ukrajinský boxer Lomačenko se po obraně vlasti vrací do ringu
Dvojnásobný olympijský vítěz Vasilij Lomačenko se z ukrajinské armády vrací do ringu. Čtyřiatřicetiletý boxer, jenž v březnu odřekl zápas o mistrovský titul a připojil se k aktivním zálohám, absolvuje první duel od invaze ruských vojsk na Ukrajinu v sobotu v New Yorku proti americkému soupeři Jamaineu Ortizovi.
Lomačenko měl v červnu boxovat s Australanem Georgem Kambososem o titul v lehké váze, ale rozhodl se dát přednost obraně vlasti a zůstal na Ukrajině. "Bylo to jednoznačné rozhodnutí, normální rozhodnutí, které by udělal každý muž, když je potřeba bránit zemi," řekl Lomačenko agentuře Reuters.
Olympijský vítěz z Pekingu 2008 a Londýna 2012 považoval za nejtěžší první dny konfliktu. "Tehdy ruská armáda postupovala velmi rychle, obsazovala jedno město za druhým a mířila ke Kyjevu. Nebylo tedy jasné, co se může ve vaší oblasti stát na druhý den," řekl Lomačenko.
Bývalý profesionální mistr světa ve třech váhových kategoriích a dvojnásobný amatérský šampion si myslí, že zkušenosti z ringu mu v armádě částečně pomohly. "V boxu musíte být také neustále ve střehu a chránit se, aby vám soupeř nezpůsobil žádnou újmu. Samozřejmě nemůžete srovnávat prostředí boxerského ringu s bojištěm, kde vám nad hlavou lítají rakety a kulky, na druhou stranu si ale myslím, že jsem byl lépe připraven než lidé, kteří žádnou zkušenost s bojovými sporty nemají," uvedl Lomačenko.
K boxu se rozhodl vrátit poté, co usoudil, že se situace na bojišti zlepšila. Ukrajinu tak nyní bude reprezentovat v oblasti, jež je mu nejbližší. "Je to další příležitost ukázat světu, kdo jsem, a přitáhnout pozornost k Ukrajině," řekl jeden z nejúspěšnějších amatérských boxerů historie, jenž přešel k profesionálům s bilancí 396 výher a jedné porážky.
Pokud Lomačenko v Madison Square Garden vyhraje nad dosud neporaženým Ortizem, mohl by se dočkat sjednocovacího duelu o titul v lehké váze s Devinem Haneym. Američan ho nahradil pro souboj s Kambososem a Australana porazil v červnu i nedávné říjnové odvetě.
Rusko stíhá prvního vojáka za neuposlechnutí rozkazu odjet na Ukrajinu
Ruští vyšetřovatelé začali trestně stíhat ruského vojáka s profesionálním kontraktem s armádou, který odmítl zúčastnit se na Ukrajině "speciální vojenské operace". Tak Moskva nazývá válku proti sousední zemi, která dnes pokračuje 246. dnem. O stíhání informovala dnes s odvoláním na ochránce lidských práv Pavla Čikova ruská média, podle kterých jde o první případ svého druhu. Nejmenovanému vojákovi hrozí podle Čikova až tři roky vězení.
Podle vyšetřovatelů obviněný nesplnil řádně vydaný rozkaz, aby se vypravil na služební cestu kvůli účasti v bojových operacích.
Deník Kommersant připomněl, že federální kriminální ústředna ve středu poprvé zahájila trestní stíhání kvůli svévolnému opuštění jednotky mobilizovanými vojáky, za což hrozí až pět let odnětí svobody. Vyšetřovatelé podle listu také prověřují dva mobilizované vojáky z řad evangelické Církve svaté Trojice, kteří odmítli odjet do války s odůvodněním, že víra jim nedovoluje chopit se zbraní. Jejich obhájce argumentuje tím, že ruská ústava v těchto případech umožňuje alternativní službu.
Ruský prezident Vladimir Putin 24. září, tedy tři dny poté, co nařídil mobilizaci, podepsal novelu trestního zákona zpřísňující tresty za nesplnění rozkazu velitele, za vyhýbání se mobilizaci, za dobrovolné vzdání se do zajetí a za rabování.
Mluvčí Kremlu: Putin Zelenskému vzkaz přes prezidenta Guineje-Bissau neposlal
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes popřel informace, že ruský prezident Vladimir Putin poslal prostřednictvím prezidenta Guineje-Bissau vzkaz svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému. Peskov podle médií řekl, že Putin na schůzce s Umarem Sissocem Embalóem mluvil o tom, že Rusko je ochotno s Ukrajinou jednat, ale žádný zvláštní vzkaz jeho prostřednictvím Kyjeva neadresoval.
Rusko je podle Peskova připraveno o zajištění svých zájmů jednat, ale Ukrajinci nic takového nechtějí. O tom mluvil Putin s Embalóem. "Náš kolega z africké země řekl, že stanovisko Ruska předá ukrajinské straně. Žádný speciální vzkaz v tomto případě neexistuje a nemluvilo se o něm," řekl Peskov.
Ruskojazyčný servis BBC připomíná, že ruští představitelé opakovaně prohlašují, že jsou připraveni zasednout k jednacímu stolu, ovšem za podmínek stanovených Moskvou. Kyjev ale tvrdí, že příměří by Rusku pouze nahrálo, protože by Moskva získala čas na přípravu nové ofenzivy.
Podle ukrajinských představitelů Rusko nejdříve musí začít respektovat územní celistvost, suverenitu a hranice Ukrajiny. Na začátku října Zelenskyj navíc podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.
USA urychlují rozmísťování modernizovaných jaderných zbraní v Evropě
Spojené státy urychlují plán rozmístit na základny NATO v Evropě přesnější verze taktické jaderné pumy B61. Píše o tom server Politico s odvoláním na americké diplomatické depeše a dva lidi obeznámené s touto záležitostí. Změna souvisí s hrozbami Ruska, že na Ukrajině nasadí jadernou zbraň, a s přesvědčením některých západních činitelů, že je potřeba dělat více k odstrašení Ruska.
Českou a ukrajinskou vládu čeká společné zasedání
O poválečné obnově Ukrajiny či ukrajinských uprchlících na českém území budou v pondělí jednat ministři české vlády v Kyjevě se svými ukrajinskými protějšky. Společné zasedání obou kabinetů provázejí kvůli trvající ruské vojenské invazi na území Ukrajiny přísná bezpečnostní opatření. Úřad vlády tak dosud nezveřejnil ani přesné složení delegace, která má čítat asi šest ministrů. Veřejně známé téměř jistě nebudou ani podrobnosti o způsobu přepravy a přesném času odjezdu ministrů z Česka.
O společném zasedání české a ukrajinské vlády informoval český kabinet před třemi týdny při jednání na Pražském hradě, které zahrnovalo zasedání Evropského politického společenství (EPC) a neformální summit EU. Premiér Petr Fiala (ODS) si tehdy cestu potvrdil se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem, se kterým se setkal na okraj summitu.
Do Kyjeva by měla vyrazit zhruba třetina Fialovy vlády, premiér od počátku hovoří o šesti ministrech. Výběr podle dřívějších premiérových vyjádření závisel i na požadavcích ukrajinské strany ohledně toho, čeho by se měly především rozhovory týkat. Bezpečnostní aspekty cesty minulý týden projednávala Bezpečnostní rada státu. Podle deníku Blesk by v delegaci měli být ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Rusko připouští útok na západní komerční satelity pomáhající Ukrajině
Komerční satelity Spojených států a jejich spojenců by se pro Rusko mohly stát legitimním cílem, pokud by se zapojily do války na Ukrajině. Členům výboru Valného shromáždění OSN to řekl ruský diplomat Konstantin Voroncov.
„Kvazicivilní infrastruktura může být legitimním cílem pro odvetný útok,“ řekl podle agentury Reuters Voroncov. Západ podle něj Rusko použitím satelitů na podporu Ukrajiny provokuje. „Bavíme se o zapojení civilní kosmické infrastruktury, včetně té komerční, ze strany USA a jejich spojenců ve válečném konfliktu,“ dodal Voroncov, který je náměstkem na odboru ruského ministerstva zahraničí pro nešíření a kontrolu zbraní.
Ruský diplomat konkrétně nezmínil žádnou západní společnost, na Ukrajině ale například internet zajišťuje satelitní síť Starlink společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Podle ukrajinských zdrojů také Kyjev nedávno získal přístup k informacím ze satelitů finské společnosti ICEYE.
Rusko v noci zasáhlo elektrizační soustavu na Ukrajině
Ruská armáda v noci zasáhla elektrizační soustavu na střední Ukrajině, informoval provozovatel ukrajinské sítě Ukrenerho. Nevyloučil, že bude muset ještě více omezit dodávky elektrické energie. Z Ruskem okupovaného Krymu je hlášen útok dronu na elektrárnu.
„Infrastruktura na hlavní síti ukrajinského energetického systému v centrální části země byla poškozena,“ uvedla společnost Ukrenerho na sociální síti telegram.
Ruská armáda ztrácí schopnost útočit, soudí experti
Stav ruské armády na Ukrajině je dlouhodobě špatný a dál se zhoršil během léta letošního roku, po kterém následovala ukrajinská protiofenziva. Píše to americký Institut pro studium války (ISW), jeho hodnocení podporuje i materiál agentury Reuters založený na dokumentech a osobních denících nalezených v opuštěném ruském stanovišti v Balakliji v Charkovské oblasti.
ISW dlouhodobě usuzuje, že ruská armáda je na Ukrajině značně oslabená a od letošního léta ve velké míře přišla o schopnost ofenzivy. Na nízké úrovni je také morálka ruských vojáků. Podle Reuters z více než tisíce stránek dokumentů včetně osobních zápisníků zanechaných ruskou armádou v jednom z domů v Balakliji vyplývá, že tamní jednotky byly silně poddimenzované. Dokumenty rovněž ukazují, že ruští vojáci v oblasti byli už na konci července přesvědčeni, že Ukrajina zahájí protiofenzivu s cílem převzít kontrolu nad oblastí. Velení je ale přehlíželo.
Rusko za poslední den vyslalo na Ukrajinu desítky raket a střel, uvádí Kyjev
Rusko za poslední den proti Ukrajině podniklo 18 leteckých úderů, čtyři raketové útoky a vyslalo 56 střel ze salvových raketometů. Informoval o tom ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti. Ostřelování v noci na dnešek zasáhlo také Kyjevskou oblast, uvedla tamní správa.
Ruská armáda „pokračuje v ničení kritické infrastruktury a civilních budov“, uvádí ukrajinské velení. Údery ve středu hlásila města Záporoží na jihu země, Kupjansk na severovýchodě a Družkivka na východě.
Po zásahu ruských střel v Kyjevské oblasti propukl požár, podle posledního vyjádření oblastního gubernátora Oleksije Kuleby okolo 3:00 SELČ na místě zasahovali hasiči. Podle předběžných informací si útok nevyžádal žádné zraněné ani oběti na životech. Některé střely podle Kuleby zneškodnila ukrajinská protivzdušná obrana.
Rusko podle ukrajinského generálního štábu ostřeluje také pozice ukrajinských vojsk podél frontové linie a naopak své pozice upevňuje - zejména na levém břehu Dněpru.
Kadyrov nezvykle připustil nedávnou smrt 23 svých bojovníků na Ukrajině
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov přiznal nedávnou ztrátu svých bojovníků, kteří se účastní ruské invaze v ukrajinské Chersonské oblasti. Na svém telegramu tento spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina informoval o smrti 23 čečenských vojáků a zranění 58 dalších mužů během ukrajinského dělostřeleckého útoku, jenž se odehrál tento týden. Informovala o tom agentura Reuters a stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Kadyrovovo vyjádření je neobvyklé vzhledem k tomu, že promoskevské síly od začátku války jen zřídka přiznávají velké ztráty na bojišti, podotkl Reuters. „Ano, naše ztráty v časných ranních hodinách toho dne byly velké, ale Čečenci se účastní džihádu ... a pokud je jim souzeno padnout ve svaté válce, je to pro každého pravého muslima čest a velká radost,“ napsal vůdce ruské autonomní republiky.
Kadyrov rovněž tvrdil, že čečenské síly podnikly odvetný útok a zabily na 70 ukrajinských vojáků. Agentura Reuters poznamenala, že jeho prohlášení nemohla bezprostředně ověřit.
Kadyrov je hlasitým zastáncem ruské invaze na Ukrajinu a podle svých dřívějších vyjádření poslal do boje tisíce mužů, včetně tří jeho nezletilých synů. On i jeho milice zvané kadyrovci jsou v Čečensku obviňováni z četných zločinů. Tento týden Kadyrov navrhl vymazat ukrajinská města z povrchu země.