Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 25. října 2022
Musíme podpořit obnovu Ukrajiny i s ohledem na její cestu do EU, řekla von der Leyenová v Berlíně na mezinárodní konferenci o obnově Ukrajiny.
Ruské síly se nejspíš nestahují z Chersonu, město chtějí bránit, tvrdí experti
Ruské síly se patrně připravují na obranu jihoukrajinského města Cherson, domnívají se analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Nejisté je postavení ruských jednotek na severu Chersonské oblasti, který pravděpodobně ukrajinské jednotky znovu získají pod svou kontrolu do konce letošního roku, píše se v dnešní zprávě institutu.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v pondělí uvedl, že Rusové se z Chersonu nestahují, ale naopak město připravují na bitvu. Budanovo vyjádření odpovídá poznatkům ISW z druhé polovině tohoto měsíce. Ruské síly se podle analytiků částečně stahují ze severozápadu oblasti, zároveň se však připravují oblastní metropoli bránit.
Postavení ruské armády v severní části Chersonské oblasti je nicméně neudržitelné a ukrajinské síly pravděpodobně tuto část znovu dobydou do konce letošního roku, uvádí ISW. Ozývají se i hlasy proruských bloggerů, podle kterých se Moskva má Chersonu vzdát, protože pokus o jeho obranu stejně nejspíš vyústí v porážku.
Rusko ale na výraznou porážku v Chersonu či Chersonské oblasti nepřipravuje svůj informační prostor, upozorňuje ISW. Výjimkou jsou obvinění ze strany Moskvy, že Ukrajina chystá odpálit nálože na Kachovské vodní elektrárně na Dněpru. Kyjev i Západ tato tvrzení odmítají, a naopak z úmyslu zničit elektrárnu a zaplavit rozsáhlá území po proudu viní Rusko.
Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, se stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit. Chersonská oblast je zároveň jednou ze čtyř ukrajinských oblastí, které se Rusko rozhodlo anektovat po hlasováních místních obyvatel, která Západ i Ukrajina neuznávají a označují je za pseudoreferenda.
Německý prezident Steinmeier přicestoval do Kyjeva, setká se se Zelenským
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier přicestoval dnes ráno do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu. Uvedla to agentura DPA. Steinmeier měl do Kyjeva odcestovat minulý týden, cestu ale z bezpečnostních důvodů zrušil. Je to poprvé, co se německý prezident vydal do ukrajinské metropole od začátku ruské invaze.
Steinmeier přicestoval dnes ráno do Kyjeva vlakem. Během dne bude jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle agentury DPA oba politici vyzvou německá města, aby uzavírala partnerství s ukrajinskými obcemi a poskytla jim pomoc.
Steinmeier přijel do Kyjeva poté, co se mu dvakrát nepodařilo cestu podniknout. V dubnu, kdy chtěl navštívit ukrajinskou metropoli s polským prezidentem Andrzejem Dudou, mu Kyjev vzkázal, že si jeho návštěvu nepřeje. Steinmeier pak měl odjet do Kyjeva minulý týden. Po sérii raketových a leteckých útoků ruské armády na velká ukrajinská města ale návštěvu z bezpečnostních důvodů zrušil.
Do ČR nemohou Rusové cestující s vízem vydaným státy EU za turismem či sportem
Rusové s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli členským státem Evropské unie, kteří cestují za účelem turistiky, sportu či kultury, nemohou ode dneška vstoupit na území České republiky. Rozhodla o tom 12. října vláda na návrh ministerstva zahraničí.
Česko se tak připojilo k pobaltským zemím, Polsku a Finsku, které své hranice pro ruské turisty uzavřely v předchozích týdnech v reakci na pokračující ruskou invazi na Ukrajině.
Do Česka podle údajů ministerstva denně přes mezinárodní letiště přicestuje až 200 ruských občanů. Nově tak bude odepřen vstup ruským občanům, kteří na české území přijíždějí přes vnější schengenské hranice, tedy i přes české mezinárodní letiště, za účelem turistiky, sportu či kultury. Opatření se bude vztahovat na cestující s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli státem EU.
Česko jako první členský stát EU plošně pozastavilo vydávání víz pro občany Ruska, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.
Zprávy ze dne 24. října 2022
Nárůst sňatků ukazuje, že Rusko mobilizovalo nejméně 492 tisíc lidí, píše Mediazona
Z nárůstu sňatků v Rusku od vyhlášení částečné mobilizace v poslední třetině září lze odvodit, že úřady povolaly do zbraně nejméně 492 tisíc lidí, uvedl nezávislý ruský portál Mediazona. Muži se totiž podle portálu z praktických důvodů často rozhodli formalizovat vztah se svými partnerkami před odchodem do armády. Podle dřívějšího sdělení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua i ujišťování Kremlu mělo být do zbraně povoláno pouze 300 tisíc záložníků.
Po předložení povolávacího rozkazu se může mobilizovaný ze zákona oženit týž den, kdy se obrátí na úřad, a nemusí čekat měsíc, jak je v Rusku obvyklé.
Nejvíce mobilizovaných je v poměru k počtu obyvatel podle zjištění Mediazony v regionech na východě Ruska a nejméně v Moskvě. Nárůst sňatků je nejpatrnější v Burjatsku na ruském Dálném východě. Od 1. do 21. září, kdy ruský prezident Vladimir Putin mobilizaci oznámil, matriky registrovaly v průměru 83 svateb týdně.
USA: Použití špinavé či jaderné bomby by pro Rusko mělo následky
Použití takzvané špinavé či jaderné bomby na Ukrajině by pro Rusko znamenalo následky, řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price podle agentury Reuters. USA však podle mluvčího nepozorují žádné náznaky, že by se k takovému kroku Moskva chystala. Price odpovídal na dotaz novinářů, zda by USA reagovaly stejně při použití špinavé i jaderné bomby Ruskem.
Náčelník štábu ruské armády mluvil se svými protějšky z USA a Británie
Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov v telefonátech se svými protějšky z Británie a Spojených států Tonym Radakinem a Markem Milleym zopakoval ruská obvinění vůči Kyjevu, že připravuje útok takzvanou špinavou bombou. Podle informací agentury Reuters byl rozhovor Gerasimova a šéfa amerického sboru náčelníků Marka Milleyho prvním telefonátem mezi nejvyššími americkými a ruskými generály od května.
Na údajné nebezpečí, že by Ukrajina v konfliktu s Ruskem mohla použít zbraň, která způsobí radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivního materiálu pomocí běžné trhaviny, upozorňoval své protějšky z USA, Francie, Británie a Turecka v neděli ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruské tvrzení za absurdní a za nebezpečnou lež, stejně tak ho podle Reuters odmítli ministři zahraničí Francie, Británie i USA.
Také šéf britské armády Radakin v telefonátu s Gerasimovem dnes ruské obvinění vůči Kyjevu popřel, uvedlo na twitteru britské ministerstvo obrany. „Vojenští lídři se shodli na důležitosti ponechat komunikační kanály mezi Británií a Ruskem otevřené, aby mohli pracovat na snížení nebezpečí špatného vyhodnocení situace a na usnadnění deeskalace,“ dodalo ale britské ministerstvo.
Zelenskyj vyzval Izrael, aby poskytl Ukrajině zbraně
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Izrael, aby se přidal k západním zemím a dodal Kyjevu zbraně. Na konferenci zorganizované izraelským listem Haarec ukrajinský prezident argumentoval, že neutrální postoj Izraele pomohl k vytvoření spojenectví mezi Ruskem a Íránem, který Moskvě dodává útočné bezpilotní letouny.
Pomocí dronů dodaných z Íránu ruské síly útočí na energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Moskva a Teherán dodávky zbraní z Íránu nepřiznávají.
„Pokud bychom bývali okamžitě zajistili ochranu nebe, když jsme začali čelit hrozbě raket a dronů, Rusko by ani nemělo důvod obrátit se na Írán a nabízet mu něco výměnou za to, že mu pomáhá s terorem,“ zdůraznil ve svém videovystoupení Zelenskyj.
Ukrajinský prezident ve virtuálním projevu také varoval, že Rusko výměnou za dodávku dronů pomůže Teheránu s rozvojem jeho jaderného programu. „Jak se Rusko podle vás za to odvděčuje Íránu? Zajímají Írán peníze? Zřejmě vůbec, ale zajímá ho ruská pomoc s íránským jaderným programem,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajina žádá Izrael o dodávky zbraní opakovaně. Tamní vláda to ale odmítá.
Norsko zadrželo dva Rusy kvůli podezření z fotografování vojenské základny
Norská policie oznámila, že v sobotu zadržela dva Rusy kvůli podezření z fotografování vojenské základny na severu země. Muž a žena, kterým je zhruba 30 let, byli převezeni do vazby. Norsko v posledních týdnech zadrželo už několik cizinců, kteří fotografovali i za pomoci dronů v blízkosti vojenských objektů, později je ale propustilo.
Policie pár, který cestoval v autě s ruskou poznávací značkou, zadržela poblíž města Bjerkvik, kde se nachází vojenské zařízení a kasárna norských ozbrojených sil. Dvojice se hájí, že jsou turisté. Podezření z nelegálního pořizování fotografií bude stejně jako v předešlých případech vyšetřovat norská tajná služba PST, uvedl prokurátor Steffen Ravnasen.
Rumunský ministr obrany, který vyzýval Ukrajinu k jednání s Ruskem, odstoupil
Rumunský ministr obrany Vasile Dincu oznámil svou rezignaci. Stalo se tak po kritice, které čelil za své výroky vyzývající Ukrajinu k jednáním s Ruskem.
„Mé gesto (demise) je motivováno nemožností spolupracovat s rumunským prezidentem, vrchním velitelem armády,“ uvedl Dincu v rezignačním dopise zveřejněném na facebooku. „Mé odstoupení z funkce je nezbytné, abych nepoškodil rozhodovací procesy a (...) neblokoval řadu projektů, které jsou pro ministerstvo a armádu naprosto nezbytné,“ dodal.
Dincu zastával funkci od listopadu 2021. Začátkem měsíce prohlásil, že Ukrajina potřebuje mezinárodní spojence, aby mohla vyjednat bezpečnostní záruky a mír s Ruskem. Toto prohlášení okamžitě vyvolalo ostrou kritiku ze strany prezidenta Klause Iohannise, premiéra Nicolaea Ciuky i předsedy socialistické strany PSD, která Dincua do vlády vyslala. Ministra obrany shodně vyzvali, aby se držel oficiální vládní linie, podle níž je pouze na Kyjevu, zda a za jakých podmínek bude s Moskvou vyjednávat o konci války na Ukrajině.
Ruský bombardér, který spadl na Jejsk, se zřítil kvůli střetu s ptáky
Ruský bombardér Su-34 se před týdnem zřítil v Jejsku na jihu Ruska, protože se mu při vzletu do motoru dostali dva ptáci, napsala agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje v bezpečnostních složkách. Bombardér se zřítil na obytný dům v lázeňském městě u Azovského moře. Oba piloti se katapultovali. Neštěstí si vyžádalo 15 mrtvých, včetně tří dětí, další tři desítky osob utrpěly zranění při požáru, který následoval po vznícení leteckého paliva.
„Během vzletu se dva rackové dostali do motorů Su-34. Jejich pozůstatky našli experti při obhlídce trosek letadla. Tato skutečnost vedla k požáru jednoho z motorů letadla, což byla příčina pádu,“ napsala agentura.
Oba piloti hlásili, že letoun vzplál během stoupání po startu. Su-34 odstartoval 17. října z vojenského letiště na cvičný let, letoun byl podle ministerstva obrany bez výzbroje.
Ruský moderátor, který vyzýval utopit ukrajinské děti, se prý nechal unést
Moderátor ruské televize RT Anton Krasovskij, který z obrazovky vyzýval k utopení či upálení ukrajinských dětí, se omluvil a požádal o odpuštění za svá slova. Stalo se tak poté, co s ním televize pozastavila spolupráci a šéf ruské kriminální ústředny na podnět jednoho z uživatelů sociálních sítí nařídil prověřit situaci po výrocích Krasovského. Oznámila ruská média.
Krasovskij, známý svou podporou války proti Ukrajině, dosud zastával funkci ředitele vysílání televize RT, považované za jednu z hlásných trub kremelské propagandy. Po Krasovského vyjádřeních na adresu ukrajinských dětí šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba vyzval země světa k zákazu RT.
Okupační úřady v Chersonu se pokoušejí zmobilizovat místní muže do domobrany
V okupovaném Chersonu na jihu Ukrajiny, ke kterému se blíží ukrajinská vojska, ruské okupační úřady zřídily domobranu. Vyzývají všechny muže, kteří zůstali ve městě, aby do ní vstoupili, oznámila dnes ruská média.
„Pro všechny muže, kteří si přejí zůstat v Chersonu, bez ohledu na zvýšené ohrožení bezpečnosti kvůli počínání ukrajinských nacionalistů, byla vytvořena příležitost připojit se k jednotkám územní obrany města,“ citovala agentura TASS z úředního oznámení.
Rusko podle Londýna používá íránské drony jako náhražku za vlastní zbraně
Ukrajinští vojáci čím dál úspěšněji bojují s drony íránské výroby, které Rusko ve velkém počtu zřejmě používá jako náhražku za přesné zbraně s dlouhým doletem. Těch totiž začíná mít nedostatek, upozornilo britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se telefonáty západním protějškům s nesmyslnými obviněními, že by Ukrajina mohla použít takzvanou špinavou bombu, snažil zastrašovat Západ, aby méně pomáhal Ukrajině, usoudili analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Ukrajinský generální štáb hlásí odražení nepřátelských útoků u 11 obcí, včetně Bachmutu na východě země.
Rusko nadále používá drony íránské výroby Šáhed-136 proti cílům po celé Ukrajině. Ale tato bezpilotní letadla jsou pomalá, hlučná a létají v nízkých výškách, takže osamělé stroje snadno zaměřuje konvenční protiletecká obrana. Ukrajinské snahy sestřelovat tyto bezpilotní letouny jsou podle Londýna stále úspěšnější. Oficiální zdroje, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, tvrdí, že až 85 procent strojů je zachyceno, uvedlo britské ministerstvo. Rusko pravděpodobně nasazuje velký počet íránských bezpilotních letounů, aby proniklo stále účinnější ukrajinskou protivzdušnou obranou. Pravděpodobně je používá jako náhradu za ruské přesné zbraně dlouhého doletu, které jsou čím dál vzácnější, dodalo.
























Rusko podle ukrajinské správy ostřelovalo Nikopol a jeho okolí, oběti nejsou
Rusko v noci na dnešek ostřelovalo ukrajinské město Nikopol a obce Marhanec a Myrove v Dněpropetrovské oblasti. Oznámil to dnes oblastní gubernátor Valentyn Rezničenko, podle kterého útok způsobil škody, ale oběti si nevyžádal.
Rusko podle ukrajinských úřadů na město Nikopol, které leží na březích Dněpru naproti okupované části Záporožské oblasti, a na jeho okolí útočilo celou noc raketami Grad, těžkým dělostřelectvem a bezpilotními letouny, které po nárazu explodují.
"Zranění nejsou. Poškozené jsou domy, auta, potravinářský závod a vodovod," napsal na telegramu Rezničenko. Ve zbytku oblasti podle něj celou noc zněly sirény, ostřelování se ale nekonalo.
Informace znepřátelených stran nelze v době konfliktu nezávisle ověřit.
Šéf Doněcké oblasti na severovýchodě Ukrajiny Pavlo Kyrylenko dnes oznámil, že ruské útoky si v pondělí v oblasti vyžádaly sedm mrtvých a tři zraněné. Ruští vojáci podle něj zabili civilisty v Bachmutu. Ukrajinské úřady podle Kyrylenka také objevily tři těla civilistů dříve zabitých na okupovaných oblastech, ze kterých se Rusko od té doby stáhlo.