Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Použití taktické jaderné zbraně na Ukrajině by od Ruska bylo vážnou chybou, řekl Biden v reakci na ruská tvrzení o přípravě špinavé bomby Ukrajinou.

Zničení Kachovské elektrárny by Krym připravilo na léta o vodu, varuje Kyjev

Pokud by ruské síly vyhodily do povětří Kachovskou vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny, připravilo by to poloostrov Krym na deset i 15 let o dodávky vody. V rozhovoru se stanicí Sky News to řekl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Poloostrov, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko, trápí nedostatek vody už od tohoto připojení.

„Pokud ji (elektrárnu) vyhodí do povětří, tak na samotnou myšlenku dodávek vody na Krym můžeme na deset i 15 let zapomenout, a možná, že i napořád. Vzniká tady ale otázka, k čemu je Rusům Krym dobrý, pokud ho plánují nechat bez vody,“ sdělil Danilov.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady v rozhovoru zopakoval tvrzení Kyjeva, že ruská armáda areál Kachovské hydroelektrárny zaminovala, a to s pomocí „obrovského množství výbušnin“. Rusko to popírá a naopak tvrdí, že útok na přehradu možná chystá Ukrajina. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden uvedl, že ruský útok by mohl vést k zatopení více než 80 obcí včetně města Chersonu.

Pitná voda z Kachovské přehrady na řece Dněpr je na Ruskem obsazený poloostrov přiváděna Severokrymským kanálem. Po anexi poloostrova Ruskem se dodávky vody touto cestou téměř zcela zastavily, když správa kanálu dostala příkaz uzavřít v Tavrijsku v Chersonské oblasti hraničící s Krymem stavidla. Když však v únoru část kanálu v Chersonské oblasti ovládli ruští vojáci, dodávky se obnovily. Krym má ale i vlastní zdroje pitné vody. Od roku 2014 se například pro zásobování pitnou vodou používají vodní nádrže ve východní části poloostrova, které byly původně určeny k zavlažování.

Německý prezident Steinmeier v Kyjevě oznámil, že Ukrajina dostane z Německa další dva raketomety MARS, čtyři houfnice a systémy protivzdušné obrany.

Ukrajinská armáda podnikla protiútok u Bachmutu

Ukrajinská armáda podnikla protiútok u Bachmutu, na který v uplynulých měsících vytrvale útočily ruské síly. Informoval o tom dnes ukrajinský generální štáb. Zdroje deníku The Washington Post hovoří o tom, že v tomto donbaském městě byli donuceni k ústupu členové ruské žoldnéřské Wagnerovy ((v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny.

„Ozbrojené síly Ukrajiny se nevzdávají pokusů o útočné akce ve směru Bachmutu a Avdijivky,“ uvedl ve své pravidelné večerní svodce bez bližších podrobností ukrajinský generální štáb.

Podle nepotvrzených informací na sociálních sítích ukrajinské síly v posledních 48 hodinách osvobodily areál betonárny ve východní části města a zatlačily Rusy zpět o dva kilometry.

Bachmut byl dosud posledním místem na Ukrajině, kde se ruské síly stále snažily o postup. Bitva o město v Doněcké oblasti patří k nejdelším v dosavadní válce na Ukrajině, ruské a ukrajinské síly o něj svádějí intenzivní boje po více než dva měsíce.

The Washington Post také uvedl, že protiofenziva ukrajinské armády pokračuje také v Luhanské oblasti, kde dosáhla klíčové silnice spojující města Svatove a Kreminna. Postup udržuje také v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.

Kuleba: Nejnovější ruské obviňování Kyjeva působí dojmem, že Moskva něco chystá

Ruské obviňování Kyjeva z přípravy takzvané špinavé bomby působí dojmem, že Moskva plánuje operaci pod cizí vlajkou. Dnes to podle agentury Reuters novinářům řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. S tvrzením, že se Ukrajina chystá použít zbraň, která způsobí radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivního materiálu pomocí běžné trhaviny, přišel o víkendu ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Západní představitelé i Kyjev ho označili za falešné.

Rusko od neděle obvinění několikrát zopakovalo a požádalo, aby se jím zabývala Rada bezpečnosti OSN. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí podle Reuters vyjádřil obavy, že si Moskva hledá záminku k eskalaci situace na Ukrajině, kde od února vede invazi.

Kuleba dnes znovu popřel, že by Ukrajina měla jakékoli plány špinavou bombu vyrobit. Zároveň uvedl, že do napadené země brzy dorazí odborníci z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a že Ukrajina jim nebude nijak bránit v přístupu. V této souvislosti Kuleba vyzval Moskvu, aby byla stejně transparentní. Chystanou inspekci expertů z MAAE šéf ukrajinské diplomacie ohlásil už v pondělí.

V posledních dnech je to už podruhé, co Ukrajina viní Rusko z přípravy operace pod cizí vlajkou. Ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že Moskva se chystá provést útok na Kachovské přehradě na jihu Ukrajiny a obvinit z něj Kyjev.

Rusko musí zrychlit rozhodovací procesy ohledně svých akcí na Ukrajině, řekl Putin koordinační radě pro zajištění potřeb tzv. speciální operace.

Rusko možná v Záporožské JE chystá jaderný útok, varuje provozovatel zařízení

Ukrajinský provozovatel jaderných elektráren Enerhoatom dnes varoval, že ruské síly provádějí utajovanou a podezřelou aktivitu v Záporožské jaderné elektrárně. Enerhoatom také v prohlášení na platformě Telegram uvedl, že podle jeho dohadů by Rusové mohli připravovat teroristický útok s použitím jaderného materiálu.

Celý článek najdete zde >>>

V Kyjevě byl vyhlášen letecký poplach, z Běloruska odstartovaly drony

V ukrajinském hlavním městě Kyjevě, kam dnes ráno přicestoval na neohlášenou návštěvu německý prezident Frank-Walter Steinmeier, byl vyhlášen letecký poplach, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Varování před nálety dal do souvislosti s informacemi nejmenovaných zdrojů z rozvědky, podle kterých z Běloruska odstartovalo deset ruských dronů Šáhed-136 íránské výroby, používaných k přímým útokům na cíl.

Německého prezidenta zastihl poplach ve městě Korjukivka v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny, kde musel strávit půldruhé hodiny v krytu, uvedli němečtí novináři. Steinmeier sestoupil do sklepa, kde pokračoval v debatě s místními obyvateli.

Pokud je vyhlášen letecký poplach, jednoznačně hrozí nálety, konstatoval mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Dodal, že nemůže komentovat současnou situaci, učinit tak bude moci až podle výsledku práce protivzdušné obrany. Dá se podle něj ale říci, že to není poprvé, co Rusové útočí na Kyjev z Běloruska; drony v tomto případě sledují tok řeky Dněpr z Běloruska až do Kyjeva. Za dne je ovšem snazší drony sestřelovat za pomoci různých zbraní, od velkorážných kulometů přes protiletadlová děla a protiletadlové řízené střely až po stíhačky.

Německý prezident Steinmeier přicestoval dnes ráno do Kyjeva vlakem na svou první návštěvu od začátku ruské invaze. "Pro mě je velmi důležité v této fázi útoků drony, střelami s plochou dráhou letu a raketami vyslat Ukrajincům znamení solidarity," uvedl německý prezident po příjezdu do ukrajinské metropole, kde má později během dne jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Steinmeier přijel do Kyjeva poté, co se mu dvakrát nepodařilo cestu podniknout. V dubnu, kdy chtěl navštívit ukrajinskou metropoli s polským prezidentem Andrzejem Dudou, mu Kyjev vzkázal, že si jeho návštěvu nepřeje. Steinmeier pak měl odjet do Kyjeva minulý týden. Po sérii raketových a leteckých útoků ruské armády na velká ukrajinská města ale návštěvu z bezpečnostních důvodů zrušil.

Ukrajinská ministryně Vereščuková v souvislosti s ruskými útoky na energetiku země vyzvala Ukrajince žijící v cizině, aby se nevraceli na zimu domů.

Kadyrovovi bojovníci utrpěli ztráty, Kadyrov navrhl vymazat ukrajinská města

Kolem 40 mrtvých a 60 raněných si vyžádal zásah základny proruských bojovníků z jednotek vládce autonomního Čečenska Ramzana Kadyrova na jihu Ukrajiny, napsala dnes agentura Unian s odvoláním na informační kanál v aplikaci Telegram, který se specializuje na sčítání ruských ztrát. Ukrajinská raketa zasáhla podle ní čečenskou základnu v Chersonské oblasti ještě během pondělní noci. Kadyrov podle ruských médií označil dosavadní ruskou odpověď na ukrajinské ostřelování ruského území za slabou a navrhl vymazat ukrajinská města z povrchu země.

Kadyrov ve svém příspěvku uvedl, že Rusko vede „speciální vojenskou operaci“ na území Ukrajiny, ale na ruském území „se už vede válka“. Dodal, že s tím je velice nespokojen. „Odpovídáme, ale podle mého slabě odpovídáme. Pokud přiletěla střela na naši stranu, do našeho regionu, pak musíme vymazat (ukrajinská) města z povrchu země... aby pochopili, že je nesmí ani napadnout, že by stříleli po nás,“ řekl Kadyrov, podle kterého Západ již vyčerpal možnosti, jak by mohl reagovat na nemilosrdnější ruský postup.

„Dokud není pozdě, odejděte z Ukrajiny a bojujte za nezávislost Ičkerie,“ uvedl podle listu Ukrajinska pravda tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov s odkazem na název Čečenska, jaký mu dali místní separatisté bojující za nezávislost na Moskvě. „To je nejlepší záruka, že Rusko znovu nevymaže město Džochar (Groznyj) z povrchu země. Jestli Rusko nebude zničeno, vrátí se, aby znovu zabíjelo čečenské ženy a děti,“ dodal Danilov s odkazem na nedávné rusko-čečenské války. Ukrajinska pravda připomněla, že ukrajinský parlament před týdnem uznal Čečenskou republiku Ičkeria za dočasně okupovanou Ruskem a odsoudil genocidu čečenského národa.

Deník Kommersant v souvislosti s Kadyrovovým prohlášením připomněl ruský pokus o anexi Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti na jihu a východě Ukrajiny. Z té poslední ruské úřady nyní kvůli ukrajinskému ostřelování evakuují civilní obyvatelstvo. List také připomněl výroky ředitele ruského vysílání státní televize RT Antona Krasovského, který uvedl, že by topil a upaloval ukrajinské děti, hovořící o ruské okupaci své země. RT následně pozastavila spolupráci s moderátorem a šéf kriminální ústředny nařídil prověřit Krasovského výroky. Ten se mezitím za svá slova omluvil.

Server Meduza poznamenal, že Kadyrov je pokládán za jednoho z válkychtivých jestřábů v ruském vedení, který prosazuje další zvyšování napětí v konfliktu. Po ostřelování Kyjeva a dalších ukrajinských měst v reakci na výbuch, který poškodil Kerčský most vedoucí z Ruska na okupovaný ukrajinský poloostrov Krym, se vyjádřil, že je teď „na celých sto procent spokojen“. Dříve kritizoval ministerstvo obrany za nedostatečně rozhodné počínání.

Američané podle tisku dodali Ukrajincům nové rakety do raketometů HIMARS

Spojené státy dodaly ukrajinské armádě novou zbraň, rakety M30A1, které jsou určené proti živé síle a které lze odpalovat z již dříve dodaných raketometů M-142 HIMARS a M-270 MLRS, upozornil dnes polský list Gazeta Wyborcza s odvoláním na záběry z bojiště. "Po explozi rakety zasáhnou okolí tisíce wolframových kuliček. V okruhu sta metrů nic nepřežije," popsal deník účinek této zbraně. Její dodání dal do souvislosti s opevňováním a zakopáváním se ruských jednotek na východě a jihu země, kde čelí ukrajinským útokům.

Na Ukrajině je podle deníku momentálně nasazeno 16 raketometů HIMARS dodaných Spojenými státy a deset M-270 z Německa a Británie. Od počátku byly vyzbrojeny raketami M31, které jsou schopné dopravit hlavici s 90 kilogramy trhaviny až 90 kilometrů daleko. Ukrajinci s jejich pomocí ničili ruské sklady s municí a palivy, mosty či velitelství. Dodané raketomety umožnily zastavit ruskou ofenzívu v Donbasu tím, že útočníky odstřihly od zásobování. Ukrajinci podle amerických údajů odpálili rakety na 400 ruských cílů.

Nyní ale válka vstoupila do další etapy a Ukrajinci potřebují zbraně dalekého dosahu proti uskupením ruských sil. Rakety M30A1 sice přepravují méně trhavin, ale bojová hlavice obsahuje skoro 200.000 kuliček ze slitin velice tvrdého wolframu, které výbuch rozmetá do okruhu sta metrů. Kuličky vytvoří "déšť smrti", uvedla Gazeta Wyborcza. Jsou pohromou pro pěchotu. Rakety vybuchnou nad zákopy a kuličky zabíjí vojáky, kteří se v nich pokoušejí krýt. Proniknou nákladními vozy i obrněnými transportéry. S touto zbraní by Ukrajinci měli být podle polského listu schopni zničit nakvap vybudovaná obranná postavení Rusů v Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti. Rakety také zastaví protiútoky motostřeleckých jednotek.

Raketomety mohou ničit i tanky tím, že odpálí střely AT2 SCATMIN, obsahující protitankové miny. I tento druh zbraně byl zpozorován na Ukrajině, poznamenala Gazeta Wyborcza.

Američané nicméně nadále odmítají Ukrajincům dodat rakety ATACSM, které také lze odpalovat z raketometů HIMARS a které mají dolet přes 300 kilometrů. To by Ukrajincům umožnilo ničit cíle na Krymu a v Rusku. Rusové varovali USA, že dodání takové zbraně by znamenalo překročení nepřekročitelné meze a Američané je zjevně nechtějí ještě víc provokovat, dodal polský list.

Itálie bude dál pevným spojencem NATO, řekla v parlamentu Meloniová

Itálie bude dál věrným spojencem v NATO a bude podporovat Ukrajinu, slíbila dnes v projevu v parlamentu nová italská premiérka Giorgia Meloniová. Vláda se podle ní více zaměří i na podporu domácností a firem, které mají problémy kvůli vysokým cenám energií. Řešením energetické krize ale podle šéfky kabinetu nemůže být to, že by Evropa ustoupila požadavkům ruského prezidenta Vladimira Putina.

Meloniová dnes zákonodárcům představila program své vlády a varovala, že zemi čekají kvůli válce na Ukrajině a související energetické krizi složité časy. "Podlehnout Putinovu vydírání energiemi by ale problém nevyřešilo, naopak by ho umocnilo tím, že by to otevřelo cestu k dalším požadavkům a vydírání," řekla Meloniová.

Meloniová, šéfka krajně pravicové strany Bratři Itálie (FdI), se funkce ujala o víkendu. Koalice pravicových stran, kde je FdI nejsilnější formací, přesvědčivě vyhrála zářijové parlamentní volby a v parlamentu má většinu. Očekává se proto, že nový kabinet dnes hladce získá důvěru zákonodárců. Hlasování je naplánováno na 19:00.

Macron vyzval papeže, aby zavolal Putinovi a Bidenovi kvůli míru na Ukrajině

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí při audienci u papeže Františka vyzval hlavu katolické církve, aby zavolala ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, patriarchovi Kirillovi, který ruskou invazi na Ukrajině podporuje, a americkému prezidentovi Joeu Bidenovi. Papež by tak mohl podle Macrona pomoci zprostředkovat mírová jednání. Prezident to podle agentury EFE řekl v rozhovoru s francouzským časopisem Le Point.

"Vyzval jsem papeže Františka, aby zavolal Vladimiru Putinovi, patriarchovi Kirillovi, ale také Joeu Bidenovi. Potřebujeme, aby Spojené státy zasedly ke stolu a přispěly k mírovému procesu," řekl Macron ke svému pondělnímu setkání, z něhož dosud nebyly zveřejněny podrobnosti. Média zatím psala jen o tématech této schůzky. Francouzský prezident je přesvědčen, že papež může mít na Bidena vliv.

Macron v rozhovoru s francouzským časopisem komentoval svou dvoudenní cestu do Itálie a Vatikánu, během níž se setkal i s novou italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, za což doma sklidil od mnohých kritiku, neboť Meloniová vede krajně pravicovou stranu.

Podle Macrona by právě církev mohla v mírovém procesu sehrát roli. Francouzský prezident se o víkendu v Itálii zúčastnil také mezinárodního setkání o dialogu za mír, které zorganizovala katolická organizace Comunità di Sant’Egidio. Podle agentury EFE na něm Macron mimo jiné řekl, že mír bude možný, když se pro to Ukrajina rozhodne. "V určitém okamžiku, v závislosti na tom, jak se věci vyvinou, a až se ukrajinský lid a jeho lídři rozhodnou a za podmínek, pro které se rozhodnou, bude u jednacího stolu uzavřen mír," řekl podle EFE Macron.

Papež František ruskou invazi opakovaně odsoudil a už od jejího začátku se snaží přispět k jednání o míru. Už den po ruské invazi v neobvyklém kroku navštívil ruskou ambasádu v Římě a telefonoval si s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jeho pozvání k návštěvě Ukrajiny ale papež dosud nevyslyšel, v květnu to zdůvodnil tím, že do Kyjeva nepojede, protože nejdříve se chce setkat s Putinem. Tomu už v březnu nabídl setkání, ale neúspěšně. Několikrát se spekulovalo i o schůzce papeže s Kirillem, ani to se ale nakonec nekonalo.

USA zvažují, že Ukrajině dodají systémy protivzdušné obrany Hawk, uvádí Reuters

Spojené státy zvažují, že na Ukrajinu dodají starší systémy protivzdušné obrany Hawk. Agentuře Reuters to sdělili dva nejmenovaní američtí činitelé. Washington tím chce podpořit obranu Kyjeva proti ruskému ostřelování a náletům bezpilotních letounů, které v posledních dvou týdnech poškodily ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Systémy Hawk, které fungují na principu raket země-vzduch, by pro Ukrajinu znamenaly vylepšení oproti současným přenosným raketovým kompletům Stinger. Munici pro tyto systémy Kyjev dostává v podstatě od začátku války, a to nejen z USA, ale i z Německa a dalších evropských zemí. Dodávku čtyř systémů Hawk oznámilo minulý týden Španělsko.

Agentuře Reuters se nepodařilo zjistit, kolik systémů Hawk a munice mají Spojené státy k dispozici. Bílý dům odmítl věc komentovat. Americký prezident Joe Biden slíbil Ukrajině dodat vyspělé systémy protivzdušné obrany v reakci na masivní útoky na ukrajinská města i energetickou infrastrukturu z 10. října. Moskva od té doby ostřeluje tyto cíle pravidelně, rozsáhlé útoky pokračovaly i tento víkend.

Spojené státy na Ukrajinu pravděpodobně nejprve vyšlou střely pro systémy Hawk, protože není jasné, v jakém stavu jsou odpalovací zařízení, řekl jeden z anonymních činitelů Reuters. Systémy jsou totiž už několik desítek let ve skladech.

Scholz: Plán obnovy Ukrajiny musíme vypracovat ještě před koncem války

Musíme podpořit obnovu Ukrajiny i s ohledem na její cestu do EU, řekla dnes podle agentury Reuters v Berlíně Ursula von der Leyenová na úvod mezinárodní konference o obnově Ukrajiny. Mezinárodní koordinační platforma pro rekonstrukci musí podle ní vzniknout co nejdříve, nejlépe do konce roku, či začátkem roku příštího. Také německý kancléř Olaf Scholz, který jednání se šéfkou Evropské komise pořádá, se podle agentury DPA vyslovil pro co nejrychlejší vypracování plánu rekonstrukce, a to ještě před koncem války. Berlínská konference podle místních médii není "dárcovskou konferenci", ale o debatou expertů o způsobech, jak Ukrajině pomoci s poválečnou obnovu.

"Nemáme času nazbyt, rozsah destrukce je ohromný. Světová banka odhaduje náklady na 350 miliard eur (8,7 bilionu Kč)," řekl von der Leyenová. Dodala, že EU je připravena koordinovat rekonstrukční opatření. "Nevíme, kdy tato válka skončí, ale skončí. A až se to stane, budeme nadále stát po boku Ukrajiny v jejím boji za bezpečnost, svobodu a demokracii," řekl na konferenci Scholz.

Na úvod promluvil prostřednictvím videokonference i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který řekl, ruské rakety a íránské drony zničily v posledních týdnech více než třetinu ukrajinské energetické infrastruktury. "Rusko ničí všechno, takže bude pro nás obtížně zvládnout zimu," řekl též Zelenskyj.

Berlínské konference se účastní odborníci a zástupci některých vlád, mezinárodních organizací a občanské společnosti. Podle spolkové vlády cílem setkání nejsou konkrétní finanční závazky, ale diskuse o nástrojích pomoci. Některá německá média hovoří o novém Marshallově plánu s odkazem na americký program obnovy západní Evropy po druhé světové válce.

Už v pondělí se v Berlíně konalo německo-ukrajinské hospodářské fórum na toto téma, které jednalo o možných soukromých investicích. Scholz na něm mimo jiné uvedl, že "kdo dnes investuje do obnovy Ukrajiny, investuje do budoucí členské země EU".