Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rakousko odmítá všeobecné zastavení vydávání víz Rusům

Rakousko je skeptické vůči návrhu plošného zastavení vydávání schengenských víz ruským turistům. Bylo by to kontraproduktivní při úsilí o oslabení ruských dezinformací, uvedlo na dotaz agentury APA rakouské ministerstvo zahraničí.

„Všeobecné zastavení vydávání víz by téměř znemožnilo zbývající kontakty s ruskou občanskou společností. EU by se uzavřela občanské společnosti a opozičníkům, ale také například příbuzným Rakušanů a Rakušanek,“ uvádí ministerstvo

Pro zastavení udělování víz Rusům se vyslovily Polsko, Česko a pobaltské státy či skandinávské země jako Finsko a Dánsko. Naopak proti se staví Německo nebo Slovinsko. 

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) je velmi blízko dohodě o inspekci Záporožské jaderné elektrárny, řekl šéf MAAE Grossi médiím.

ČR a Ukrajina chystají dohodu o vzdělávání, umožní koordinovat výuku

Česká republika a Ukrajina chystají dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Má mimo jiné sladit postup ve výchově a výuce. Uzavřít by se měla na podzim. Po své návštěvě Ukrajiny to na dnešní tiskové konferenci řekl ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Experti z ministerstva se svými ukrajinskými protějšky jednali také hlavně o zajištění vzdělávání a školní docházky ukrajinských školaček a školáků od září.

Podle původních odhadů se očekávalo, že do škol v Česku může nastoupit v novém školním roce až 130.000 žaček a žáků z Ukrajiny. Balaš dnes řekl, že skutečný počet bude asi poloviční. Minulý týden uvedl, že se zapsalo kolem 57 tisíc dětí a mladých a že kapacity škol by měly být ve většině míst v republice dostatečné. V některých místech by mohly ale fungovat ukrajinské třídy, uvedl Balaš. Dál by měly být v provozu také adaptační skupiny. Ukrajinská strana podle Balaše stojí i o takzvané ukrajinské sobotní školy. V Brně a Praze by pak měla vzniknout centra, kde by ukrajinští žáci mohli skládat přijímací či jiné zkoušky.

Odborník: Pomoc Ukrajině byla dostačující k obraně, neumožňuje ale převahu

Dosavadní zahraniční pomoc Ukrajině stačila podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany k efektivní obraně, neumožňuje ale napadené zemi převahu nad Ruskem. Stojar řekl ČTK, že zahraniční podpora je a byla pro Ukrajinu nicméně zásadní. Bez dodávek vojenského materiálu, který ukrajinské síly obdržely ještě před ruskou invazí 24.února, by podle něj efektivní obrana v první fázi konfliktu byla sice rovněž možná, ale zřejmě za cenu vyšších vlastních ztrát a nižší efektivity při ničení nepřátelských cílů. Rusko napadlo Ukrajinu před půl rokem.

Ukrajinská armáda odrazila útoky ruských sil u Slovjansku, Bachmutu a Avdijivky na východě země, vyplývá z hlášení ukrajinského generálního štábu.

Útok na ukrajinské nádraží si vyžádal už 25 životů a 31 zraněných. 

Severoukrajinskou Kyjevskou oblastí otřáslo několik výbuchů

Kyjevskou oblastí v noci na dnešek otřáslo několik explozí, uvedly ukrajinské úřady. Nejsou zatím hlášeny oběti ani škody. Výbuchy se ozvaly ve Vyšhorodském okrese severně od centra ukrajinské metropole, okolo čtvrté ráno se nad oblastí rozezněly sirény.

„Máme informace o několika explozích v jedné z obcí Vyšhorodského okresu. Informace upřesňujeme. Záchranné služby již pracují,“ napsal na telegramu gubernátor Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba.

Gubernátor obyvatele oblasti na severu Ukrajiny vyzval, aby neignorovali sirény a odešli do krytů. Zprávy o původu explozí nebo obětech zatím nejsou k dispozici.

Ruský útok na ukrajinské nádraží si vyžádal nejméně 22 mrtvých

Nejméně 22 mrtvých si vyžádal dnešní ruský útok na nádraží v obci Čaplyne v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Agentura Unian dříve napsala, že ruská raketa na nádraží zasáhla vlak a zapálila čtyři osobní vagony. Předchozí informace se rovněž zmiňovaly o 50 zraněných.

"V tuto chvíli je 22 mrtvých, pět z nich uhořelo v autě, zemřel i nezletilý chlapec, kterému bylo 11 let. Ruská raketa zničila jeho dům," napsal Zelenskyj k útoku na Čaplyne s tím, že vyprošťovací práce pokračují. Při předchozím vyjádření o útoku na nádraží Zelenskyj varoval, že bilance obětí může ještě vzrůst.

Putin už válku prohrál, ale Ukrajina ji ještě nevyhrála, míní Juščenko

Ruský prezident Vladimir Putin už válku prohrál, ale Ukrajina ji ještě nevyhrála, uvedl bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko v rozhovoru zveřejněném na webu deníku Ukrajinska pravda.

Juščenka, který byl prezidentem v letech 2005 až 2010 a kterého do čela země vynesla prozápadní „oranžová revoluce“, inspirovaly k úvaze o Putinově porážce především poslední útoky na ruské vojenské objekty na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, jako byl muniční sklad u města Džankoj na severu poloostrova a vojenská letiště v různých místech Krymu.

„Poslední tři dny, které byly naplněny událostmi od Džankoje až po všechna letiště, na která pronikli ukrajinští partyzáni, dávají velkou naději. Vypovídá to všechno o tom, že jsme se ocitli v situaci, kdy Putin už bezpochyby prohrál. Ale my jsme ještě nezvítězili,“ řekl Juščenko. Podle listu zdůraznil, že Ukrajinci „už dokázali zatopit“ Putinovi a předvedli celému světu, že dokáží bojovat.

Bývalý prezident doufá, že postoj Západu k válce na Ukrajině se bude přehodnocovat a posune se k „větší mobilizaci a k rychlejší a i citelnější pomoci Ukrajině“.

Rusko za půl roku války přišlo podle Kyjeva o tisíce vojáků a zbraně za miliardy

Rusko za půl roku války proti Ukrajině zaplatilo ztrátou přibližně 45 700 vojáků, 1924 tanků, 4243 obrněných vozidel, 1036 děl, 266 raketometů, 147 protileteckých zbraní, 234 letadel, 199 vrtulníků, 819 bezpilotních letounů, 196 střel s plochou dráhou letu, 15 plavidel, 3160 vozidel a cisteren a 99 kusů speciální techniky, odhadl dnes ukrajinský generální štáb. Podle ukrajinské verze časopisu Forbes tak Rusko přišlo o zbraně za 16,56 miliardy dolarů (téměř 410 miliardy korun).

Ruské ministerstvo obrany naopak podle agentury TASS tvrdí, že od začátku „speciální vojenské operace“, jak Moskva oficiálně nazývá válku proti Ukrajině, ruské síly zničily 268 ukrajinských letadel, 148 vrtulníků, 1803 dronů, 369 raketových protileteckých zbraní, 4382 tanků a dalších obrněných vozidel, 819 raketometů, 3339 děl a minometů a 5034 kusů speciální vojenské automobilové techniky.

Ukrajinský prezident Zelenskyj promluví prostřednictvím videa k Radě bezpečnosti OSN, uvedl TASS s tím, že jen Rusko bylo proti a Čína se zdržela.

Bloomberg: Rusko nabízí asijským zemím ropu se slevou až 30 procent

Rusko oslovilo několik asijských zemí s nabídkou dlouhodobých kontraktů na ropu se slevou až 30 procent. S odvoláním na západního představitele, který si nepřál být jmenován, to uvedla agentura Bloomberg. Nabídka slev může být známkou toho, že se Rusko snaží odvrátit snahu skupiny vyspělých zemí G7 o prosazení plánu, který by umožnil třetím stranám snadněji nakupovat ruskou ropu, ale za nízkou cenu stanovenou západními zeměmi.

Celý článek najdete zde >>>

Rusové podle TASS zadrželi dva zaměstnance okupované Záporožské jaderné elektrárny kvůli podezření, že předávali informace ukrajinským silám.

Biden ohlásil dosud největší vojenskou pomoc Ukrajině za tři miliardy dolarů

Americký prezident Joe Biden dnes oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši téměř tří miliard dolarů (74 miliard korun). Jak uvedl list The Washington Post, jde o nejvyšší částku americké pomoci Kyjevu od začátku války. Bílý dům ohlášení načasoval na dnešní Den nezávislosti Ukrajiny.

Dosud Washington bojující Ukrajině poskytl pomoc za víc než deset miliard dolarů. „Spojené státy jsou odhodlány podporovat Ukrajince, kteří dál brání svou suverenitu. V rámci tohoto závazku mám tu čest oznámit náš dosud největší díl bezpečnostní pomoci - zbraně a vybavení za téměř 2,98 miliardy dolarů, které budou poskytnuty prostřednictvím iniciativy bezpečnostní pomoci Ukrajině,“ uvedl Biden v prohlášení.

Podle prezidenta tato suma Ukrajině umožní získat letecké obranné systémy, dělostřeleckou techniku a munici, bezpilotní letecké systémy a radary, což umožní Ukrajině i nadále se bránit v konfliktu s Ruskem.

„Vím, že tento den nezávislosti má pro mnohé Ukrajince hořkosladkou příchuť, protože tisíce lidí zahynuly nebo jsou zraněny, miliony jsou mimo domovy a další se stali oběťmi ruských krutostí a útoků. Ale šest měsíců neochabujících útoků pouze posílilo v Ukrajincích hrdost, víru v jejich zem a 31 let nezávislosti,“ uvádí Bidenovo prohlášení.

USA dosud posílaly na Ukrajinu zbraně a munici, které měla armáda k dispozici a které proto mohly být distribuovány prakticky ihned. Nyní jde spíše o vybavení armády pro další léta a dodávky, které se na Ukrajinu dostanou nejspíš až za rok nebo za dva.