Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Čaputová: Výroky, že Ukrajina neměla válku začínat, jsou nesmyslné lži
Výroky, že Ukrajinci neměli válku s Ruskem začínat, jsou podle bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nesmyslné lži. Řekla to dnes v Praze při debatě Operace Naděje - 3 roky odvahy, kterou uspořádala ke třem letům od ruského vpádu na Ukrajinu iniciativa Dárek pro Putina. Výroky o tom, že Ukrajina, kterou Rusko napadlo, neměla válku začínat, pronesl tento týden v médiích prezident USA Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale podle Čaputové, která byla hlavou státu na Slovensku mezi lety 2019 až 2024, snažil spory s Ruskem urovnat už před invazí.
Rusko v noci poslalo na Ukrajinu 267 dronů, podle Ukrajinců je to rekord
Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 267 dronů. Je to nejvíce od začátku plnohodnotné ruské invaze 24. února 2022. Podle agentury AFP to uvedl mluvčí ukrajinského vojenského letectva Jurij Ignat. „Na ukrajinském nebi bylo spatřeno 267 nepřátelských dronů, což je rekordní počet za jediný útok od začátku invaze,“ napsal Ignat na facebooku.
Ruské útoky zabily civilistu v Kryvém Rihu, nad Ruskem se sestřelovaly drony
Rusko v noci na dnešek podniklo několik vln raketových a dronových útoků na Kyjev a na další části Ukrajiny. Zahynul při nich jeden civilista v Kryvém Rihu ve východní části centrální Ukrajiny. Poškodily také budovy a auta v Kyjevě i jinde, uvedli podle agentury Reuters dnes ráno místní činitelé. Ruské jednotky protivzdušné obrany v noci sestřelily nad šesti regiony země 20 ukrajinských bezpilotních letounů, sdělilo podle Reuters ruské ministerstvo obrany.
MPSV: ČR dala na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny 62,5 mld. Kč, odvedli 55,5 mld. Kč
Česko vydalo na humanitární dávky a další pomoc uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce loňska 62,5 miliardy korun. Lidé s dočasnou ochranou za tu dobu státu na odvodech a části daní zpátky zaplatili 55,5 miliardy korun. Příjmy postupně rostou. Poprvé převýšily výdaje ve třetím čtvrtletí roku 2023. Loni pak vybraná suma přesáhla poskytnutou podporu o osm miliard korun. Dosáhla 23,5 miliardy korun. Výdaje činily 15,5 miliardy. Ruská invaze na Ukrajinu začala před třemi lety 24. února. Podle statistiky resortu vnitra mělo před týdnem k nedělní půlnoci v Česku dočasnou ochranu 397 400 lidí z Ukrajiny. Z nich bylo 96 800 dětí a 17 700 lidí nad 65 let.
Při válce na Ukrajině zemřelo nejméně 95 tisíc ruských vojáků, tvrdí BBC
Při válce na Ukrajině, která v pondělí vstoupí do čtvrtého roku svého trvání, zemřelo nejméně 95 tisíc příslušníků jednotek ruské armády. Uvedla to dnes britská stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona údaj vypočítala na základě veřejně dostupných zdrojů. Sama stanice uvádí, že uvedený počet představuje zhruba 50 až 60 procent skutečných ruských ztrát, které by mohly činit přes 200 tisíc mrtvých vojáků.
Duda řekl Trumpovi, že je třeba posílit přítomnost USA v Polsku a střední Evropě
K posílení americké přítomnosti v Polsku a ve střední Evropě v sobotu amerického prezidenta Donalda Trumpa ve Washingtonu vyzval jeho polský kolega Andrzej Duda. Trump podle oznámení Bílého domu o krátkém setkání obou hlav států v zákulisí konzervativní konference CPAC „znovu potvrdil úzké spojenectví“ mezi USA a Polskem a také pochválil Polsko za závazek zvyšovat výdaje na obranu.
Spojené státy dostanou zpět peníze vložené do Ukrajiny, řekl Trump
Spojené státy jsou blízko uzavření dohody s Ukrajinou, která by jim zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství, řekl v sobotu americký prezident Donald Trump na republikánské konferenci CPAC. USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené do Ukrajiny, která se již tři roky brání ruské agresi. „Jsme dost blízko dohodě. Doufám, že jsme blízko dohodě,“ prohlásil Trump na na shromáždění konzervativců v National Harbor nedaleko Washingtonu.
Spojené státy byly za předchozí administrativy spolu s evropskými státy klíčovým spojencem napadené země, kterou podporovaly dodávkami vojenské techniky i finanční pomocí. USA podle Trumpa, který si postěžoval, že evropská pomoc má na rozdíl od té americké formu půjček, nyní od Ukrajiny žádají o vzácné nerosty, ropu nebo „cokoliv, co můžeme získat.“
Průzkum: Ukrajinští uprchlíci se dle většiny Čechů začlenili, pětina chce odchod
Tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu si skoro čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a zachovat jim podmínky pobytu. V průzkumu agentury Data Collect pro Českou televizi to uvedlo 22,7 procenta dotázaných. Naopak 21,6 procenta dotázaných by usilovalo o to, aby ukrajinští uprchlíci z Česka odešli. Výsledky průzkumu, který agentura provedla mezi 10. a 14. únorem letošního roku mezi tisícovkou respondentů, dnes představila ČT.
Většina respondentů podle průzkumu soudí, že se uprchlíci v Česku dobře integrovali. Odpovědělo tak 62 procent dotázaných. Podle třetiny respondentů (34 procent) má jejich začlenění rezervy.
Chceme minerály, plyn, ropu i příjmy z přístavů, tlačí USA na Ukrajinu
Kdyby Ukrajina přistoupila na požadavky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa rovnalo by se to kapitulaci po týdenním jednání, píše na svém webu list The New York Times (NYT) s odvoláním na návrh revidované dohody. Čtyři nynější a bývalí ukrajinští představitelé a ukrajinský podnikatel, kteří si nechali popsat nové požadavky, podle NYT potvrdili, že se návrh nezměnil. Některé požadavky vypadají dokonce ještě tvrdší než v předchozí odmítnuté verzi, uvádí list.
Dohoda by však mohla Ukrajinu připravit o zdroje, které nyní vynakládá hlavně na vojsko a zbraně a které by mohly pomoci obnovit zemi, až jednou boje skončí.
Nový návrh s pátečním datem od Ukrajiny podle NYT požaduje, aby se vzdala poloviny příjmů ze svých přírodních zdrojů, včetně minerálů, plynu a ropy, jakož i příjmů z přístavů a další infrastruktury. Americký prezident chce přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství jako splátku miliard dolarů, které Spojené státy poskytly Kyjevu na válku proti Rusku.
Ukrajina podle listu vnímala partnerství s USA při využití svých cenných přírodních zdrojů jako cestu, jak přesvědčit Trumpa, aby jí poskytl dodatečnou podporu ve válečném úsilí a bezpečnostní záruky, které by zemi ochránily před agresí Ruska v budoucnu, pokud by se podařilo uzavřít mírovou dohodu. Ale nový návrh opět neobsahuje ani jedno, píše NYT.
Naopak žádá, aby Ukrajina odesílala příjmy do fondu, ve kterém budou mít USA stoprocentní podíl, a to tak dlouho, dokud částka nedosáhne 500 miliard dolarů, což je suma, kterou Trump požaduje od válčící země jako splátku za americkou pomoc. Jde o více než dvojnásobek předválečného výkonu ukrajinské ekonomiky.Ukrajinský prezident už ve středu prohlásil, že americký požadavek na 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč) není "seriózní rozhovor" a on nemůže Ukrajinu prodávat. Spojené státy podle Zelenského poskytly jeho zemi zbraně za 67 miliard dolarů a další podporu ve výši 31,5 miliardy dolarů.Tato suma se v předchozím návrhu zmíněna nebyla. Není jasné, zda Trump tuto částku žádá pouze za již poskytnutou americkou pomoc, anebo má zahrnout i příští podporu.
Podle revidovaného návrhu by USA mohly část z ukrajinských příjmů znovu investovat do poválečné obnovy země, včetně investic do rozvoje těžby z podzemních nalezišť a do infrastruktury. Nová dohoda by se měla vztahovat i na příjmy z nyní okupovaných území pro případ, že by se je podařilo osvobodit. Podíl příjmů ze zdrojů v osvobozených oblastech do fondu patřícího USA by měl činit 66 procent.
NYT: USA mají v novém návrhu dohody o ukrajinských surovinách tvrdé požadavky
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dál požaduje zisky ze vzácných ukrajinských přírodních zdrojů, aniž by na oplátku poskytla Kyjevu bezpečnostní záruky, napsal dnes na svém webu list The New York Times (NYT) s odvoláním na návrh revidované dohody, kterou se deníku podařilo získat. Ukrajina revidovaný americký návrh vážně zvažuje, přestože podle listu obsahuje stejná ustanovení, která Kyjev dříve jednoznačně odmítl jako nevýhodná. Některé požadavky vypadají dokonce ještě tvrdší než v předchozí odmítnuté verzi, uvádí list.
Rubio řekl Sybihovi, že Trump je nadále odhodlán ukončit válku na Ukrajině
Americký prezident Donald Trump je nadále odhodlán ukončit válku na Ukrajině. Ministr zahraničí USA Marco Rubio to v pátek řekl svému ukrajinskému protějšku Andriji Sybihovi, napsala agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení Rubiova mluvčího.
Sybiha na síti X napsal, že v rozhovoru s Rubiem pár dní před třetím výročím ruské invaze zdůraznil silnou vůli Ukrajiny dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, který posílí Ukrajinu i USA.
Trump v posledním týdnu na opakovaně slovně útočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajinského lídra označil mimo jiné za „diktátora bez voleb“ a nepravdivě naznačil, že válku začala Ukrajina. Na Ukrajině platí od jejího napadení Ruskem v únoru 2022 válečný stav, který volby uspořádat neumožňuje.
Spojené státy chtějí v pondělí nechat Radu bezpečnosti OSN a pak také Valné shromáždění organizace hlasovat o rezoluci k třetímu výročí války na Ukrajině. Její text však zdaleka neodpovídá textu rezoluce o válce, který předložily Ukrajina a Evropská Unie.
Psycholožka: Ukrajinci se nyní potýkají s beznadějí a nejistou budoucností
Počáteční stres s integrací a nalezením práce či školy vystřídaly nyní u části Ukrajinců žijících v ČR pocity beznaděje, syndrom vyhoření či nejistota. Ani po třech letech od počátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu nevědí, jaká budoucnost zemi čeká. Především ženy tak nyní potřebují a vyhledávají psychologickou pomoc. ČTK to dnes řekla psycholožka pracující pro organizaci Člověk v tísni Olena Stelmašenková. V Praze poskytuje konzultace a terapie více než 1500 klientům.
„Klienti žijí v neustálém stresu. Pořád oscilují mezi nadějí a zoufalstvím,“ uvedla psycholožka, která sama před válkou do ČR utekla. Většinou pomáhá ženám, které se zde již několik let musí samy postarat o sebe i své děti. Dopadá na ně chronické vyčerpání, mají velké problémy se spánkem. Zpočátku chápaly svoji situaci jako dočasnou, nyní neutuchá napětí z toho, že válka nekončí. Nemají představu, jestli jejich rodina bude někdy zase spolu ani v jakých podmínkách budou poté žít.
USA chtějí, aby o jejich rezoluci o Ukrajině nejprve hlasovala Rada bezpečnosti
USA chtějí, aby o jejich stručné rezoluci o válce na Ukrajině nejprve hlasovala Rada bezpečnosti OSN, než sejí bude zabývat Valné shromáždění, píše agentura Reuters s odvoláním na své diplomatické zdroje. USA se tak v OSN postavily proti Ukrajině a Evropské unii, které již měsíc jednají s členskými státy OSN o vlastním návrhu textu o válce. Valné shromáždění má podle Reuters o americkém textu, v němž není Rusko nijak zmíněno jako agresor, hlasovat v pondělí.
Rezoluce navržená administrativou Donalda Trumpa pár dní před třetím výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu má pouhé tři odstavce. Návrh krátkého dokumentu, který má ČTK k dispozici, lituje „tragické ztráty životů v rusko-ukrajinském konfliktu“ a stručně připomíná, že smyslem OSN je udržování mezinárodního míru, bezpečnosti a mírové urovnávání sporů. Dokument pak v poslední větě požaduje „rychlý konec“ konfliktu a „trvalý mír mezi Ukrajinou a Ruskem“.
V textu není Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, nikde přímo označené jako viník nynějších bojů či země, která napadla svého souseda. Ruské jednotky překročily ukrajinskou hranici 24. února 2022 z přímého rozkazu prezidenta Vladimira Putina.
USA odmítly podpořit text vypracovaný Ukrajinou a EU, informovala ve čtvrtek agentura Reuters. V pátek pak Washington navrhl vlastní rezoluci k pondělnímu hlasování ve Valném shromáždění, které má 193 členů, a v tentýž den stejný návrh předal také Radě bezpečnosti.
Formuje se koalice evropských zemí pro pomoc Ukrajině
Hodnoty až 20 miliard eur, 501,7 miliardy korun, má dosáhnout nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, píše bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje.
Na nové vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU. Bude to tedy určitá „koalice ochotných“, nikoli celá sedmadvacítka. Odpadne tak nutnost jednomyslných schvalování včetně rizika, že některá ze zemí pomoc zablokuje, uvedlo Politico. Nyní se tomu tak děje například v souvislosti s Evropským mírovým nástrojem (EPF), kde vyplácení peněz blokuje Maďarsko.
Návrh upřesňující navýšení pomoci pro letošní rok byl rozeslán jednotlivým státům EU a diplomaté o něm začali tento týden diskutovat. Česko podle zdrojů ČTK s jeho obsahem souhlasí. První oficiální debata o tomto dokumentu by se měla odehrát v pondělí v Bruselu na jednání unijních ministrů zahraničí.
„Ruská útočná válka proti Ukrajině pokračuje s jasným cílem podkopat Ukrajinu a evropskou bezpečnost. V reakci na to poskytla EU od února 2022 na podporu Ukrajině 134,5 miliardy eur, z čehož 48,5 miliardy eur tvořila vojenská pomoc," stojí v dokumentu, do kterého ČTK měla možnost nahlédnout. Evropská unie přitom poskytla Kyjevu více než polovinu veškeré vojenské podpory, kterou Ukrajina obdržela v roce 2024.
„Evropská unie bude Ukrajině poskytovat vojenskou podporu tak dlouho, jak to bude potřeba, a tak intenzivně, jak to bude potřeba. Rusko nesmí zvítězit,“ dodává dokument.
Unijní diplomacie v návrhu určeném členským státům píše, že nová iniciativa si klade za cíl „zaměřit se na splnění nejnaléhavějších krátkodobých potřeb Ukrajiny“ a doručení pomoci urychlit. Konkrétně by měla EU Ukrajině co nejdříve poskytnout dělostřeleckou munici (minimálně 1,5 milionu nábojů), systémy protivzdušné obrany, rakety, drony, rovněž podporu výcviku vojáků a podporu ukrajinskému obrannému průmyslu, píše se v dokumentu.
Politico: Nový balíček EU pro Ukrajinu by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur
Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur, 501,7 miliardy korun, informoval bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje. Předchozí spekulace hovořily o částce od šesti do deseti miliard eur. Balíček by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Americká administrativa v posledních dnech vystupňovala kritiku Kyjeva a prezident Donald Trump označil ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského dokonce za „diktátora“.
