Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Na východě Ukrajiny ruské bomby zabily dva lidi a čtyři zranily, uvedly úřady

Nejméně dva mrtvé a čtyři raněné si dnes vyžádalo ruské bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Pod troskami budov ještě mohou být další lidé, pátrání pokračuje, uvedl na sociální síti šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Jeho vyjádření citovala média. U Kupjanska v Charkovské oblasti ruský dron zasáhl automobil: dva civilisté, muž a žena ve věku 63 a 58 let, vyvázli se zraněním, vůz shořel, informovala ukrajinská policie.

Ruské bomby podle prvních odhadů poškodily deset výškových budov, 21 rodinných domů, tři průmyslové areály, šest garáží, elektrické vedení, rozvod plynu a devět aut, vypočítal Filaškin. „Buďte zodpovědní. Evakuujte se včas“, vyzval obyvatele města, které - jak se blíží postupující ruská vojska - stále častěji čelí bombardování a ostřelování. Město se nachází jen několik kilometrů od frontové linie.

Trumpův zvláštní vyslanec se na cestě do Moskvy sešel s Putinem

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ potvrdil, že se na nedávné cestě do Moskvy sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru The Moscow Times to Steve Witkoff uvedl ve videu z konference v Miami, kterou pořádala nezisková organizace napojená na Saúdskou Arábií. Witkoff jel do Ruska, aby se zasadil o propuštění amerického vězně.

„Strávil jsem s prezidentem Putinem hodně času, mluvil jsem s ním, rozvíjel jsem s ním přátelství, vztah,“ říká ve videu podle webu Witkoff. Dodává, že „měl podporu prezidenta Trumpa, což je opravdu velká věc.“

O Witkoffově schůzce s Putinem se už dříve zmiňoval moderátor Fox News Sean Hannity. Ten tvrdil, že Trumpův vyslanec 11. února absolvoval tříapůlhodinovou schůzku s Putinem, když vyjednával o propuštění vězněného amerického učitele Marca Fogela.

Na oficiálních stránkách Kremlu je v den Witkoffovy návštěvy uvedena pouze schůzka Putina s regionálním gubernátorem. Witkoffovy výroky přicházejí v době, kdy se Trump snaží osobně setkat s Putinem, aby splnil svůj předvolební slib, že ukončí válku na Ukrajině, která začala ruskou invazí v únoru 2022.

Česko pokračuje v podpoře Ukrajiny, pomáhá různými způsoby, uvedl Rakušan

Česká republika pomáhá Ukrajině od začátku války a bude jí pomáhat i nadále. ČTK to u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Napadenou zemi Česko podle něj podporuje nejen diplomaticky, vojensky a humanitárně, ale například i prostřednictvím zdravotně-humanitárního programu ministerstva vnitra Medevac. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022.

ČR loni Ukrajině zprostředkovala dodávky 1,5 milionů kusů munice různých ráží

Česko v posledních měsících posílá na Ukrajinu desítky tisíc kusů velkorážové munice, za rok 2024 ČR pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva obrany David Šíma. Za tři roky od začátku války Česko také poskytlo Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, podílelo se i na výcviku více než 7000 ukrajinských vojáků na území Česka a Polska.

ČR podle mluvčího v loňském roce pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky asi 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. "A to včetně asi 500.000 kusů dělostřelecké munice ráže 155 mm, na kterou se zaměřuje nejen muniční iniciativa, ale také další mechanismy financování," uvedl Šíma.

S českou muniční iniciativou, tedy návrhem nakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu mimo členské státy Evropské unie, přišel český premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU počátkem loňského února. Celkem se do ní zapojily dvě desítky států.

Česko podle Šímy munici na Ukrajinu dodává z více finančních zdrojů, jedním z nástrojů je právě muniční iniciativa. Jde ale také o bilaterální spolupráci například s Dánskem a Nizozemskem, výnosy ze zmražených ruských aktiv nebo nákupy Ukrajiny.

Dodávky podle Šímy i nadále pokračují. „Přesné počty nemůžeme z bezpečnostních důvodů zveřejňovat. Uvést můžeme, že v posledních měsících na Ukrajinu posíláme desítky tisíc kusů velkorážové munice,“ uvedl. ČR podle něj jedná s partnery o dalším financování, aby mohla v této podpoře Ukrajiny pokračovat.

Od začátku války Česko také poskytlo Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun.

Reuters: USA mohou Ukrajině vypnout Starlink, když se nedohodnou o minerálech

Spojené státy mohou Ukrajině vypnout internetové připojení Starlink, pokud se spolu nedohodnou na přístupu k ukrajinským nerostům. Podle tří zdrojů agentury Reuters tím Kyjevu pohrozili američtí vyjednavači. Projekt Starlink patří společnosti Space X Elona Muska, který je blízký americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a pro Ukrajinu a její armádu bránící se ruské agresi je životně důležitý.

O zachování přístupu Ukrajiny ke Starlinku se podle zdrojů Reuters začalo mluvit při jednáních mezi americkými a ukrajinskými představiteli poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl původní návrh amerického ministra financí Scotta Bessenta.

Otázka byla znovu na stole ve čtvrtek při setkání zmocněnce USA pro Ukrajinu Keitha Kellogga se Zelenským, sdělil jeden zdroj Reuters. Při schůzce podle něj směrem k Ukrajině zaznělo, že pokud nebude dohoda o kritických nerostných surovinách, hrozí jí bezprostřední odpojení služby.

„Ukrajina Starlink využívá. Považují ho za svou severní hvězdu,“ uvedl zdroj. "Ztráta Starlinku by byla obrovskou ranou," dodal.

Musk poskytl Ukrajině tisíce terminálů satelitní služby Starlink, které mají nahradit komunikační služby zničené Ruskem po jeho invazi v únoru 2022. Amerického miliardáře proto na Ukrajině oslavovali jako hrdinu. Ten se ale vůči napadené zemi stával postupně kritický a později na podzim roku 2022 jí přístup k systému nejméně jednou omezil.

Trump odvolal šéfa amerického sboru náčelníků štábů Charlese Browna

Prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na dnešek na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.

„Generál Caine je vynikajícím pilotem, odborníkem na národní bezpečnost, úspěšným podnikatelem a 'válečníkem' s významnými zkušenostmi,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth a současně poděkoval Brownovi za více než 40 let služby pro vlast. „Po boku ministra obrany Petea Hegsetha generál Caine a naše armáda obnoví mír prostřednictvím síly, postaví Ameriku na první místo a znovu vybuduje naši armádu,“ dodal Trump.

Caine je partnerem ve společnosti Shield Capital, která se zabývá rizikovým kapitálem, poznamenal server Politico. Trump, který výběrem důstojníka ve výslužbě porušil tradici, Cainea označil za vojáka hrajícího zásadní roli při „anihiliaci chalífátu ISIS“ za jeho prvního prezidentského období.

Vyměněna bude také šéfka amerického námořnictva, kterou je admirálka Lisa Franchettiová, první žena ve vedení ozbrojených sil, a dále zástupce náčelníka štábu letectva James Slife, uvedl Pentagon. Ministr Hegseth odvolá také generální advokáty pro armádu, námořnictvo a letectvo, což jsou klíčové pozice zajišťující výkon spravedlnosti v ozbrojených složkách.

Trumpovo rozhodnutí podle Reuters odstartovalo období otřesů v Pentagonu, jenž se beztak připravoval na hromadné propouštění civilních zaměstnanců, dramatickou revizi rozpočtu a změny v nasazení amerických sil v rámci Trumpovy nové zahraniční politiky „America First“.

Zatímco civilní vedení Pentagonu se při střídání administrativ mění běžně, uniformovaní příslušníci amerických ozbrojených sil mají být apolitičtí a uplatňovat politiku demokratických i republikánských vlád, píše Reuters. Také list The New York Times zdůraznil, že Trump svou výjimečnou čistkou v Pentagonu do výběru nejvyšších vojenských představitelů „vnesl politiku“.

Brownovi, teprve druhému černošskému důstojníkovi ve funkci šéfa sboru náčelníků štábů, mělo skončit čtyřleté funkční období až v září 2027. Nejmenovaný americký představitel Reuters řekl, že ve funkci končí s okamžitou platností, ještě předtím, než Senát potvrdí jeho nástupce. O jeho odvolání se spekulovalo už v listopadu krátce po prezidentských volbách, když si Trump za nového ministra obrany vybral moderátora televize Fox News Hegsetha.

Export z ČR na Ukrajinu loni činil 44,7 miliardy korun a meziročně stoupl

České firmy loni na Ukrajinu vyvezly zboží za 44,7 miliardy korun, což bylo asi o čtvrtinu více než předloni a nárůst o polovinu ve srovnání s rokem 2021 před začátkem ruské invaze. Dovoz byl o 7,5 procenta vyšší než v roce 2023, podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) činil 32,9 miliardy korun. Oproti roku 2021 ale import přibližně o 12 procent klesl.

Z předběžných dat ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že Ukrajina loni byla 19. nejdůležitějším exportním partnerem ČR. Největší podíl na vývozu - více než poloviční - měly stroje a dopravní prostředky, následovaly chemikálie a příbuzné výrobky. Také v roce 2021 v exportu vedly tyto dvě kategorie. Největší část z dovozu pak minulý rok tvořila železná ruda a její koncentráty, což je rovněž stejné jako v roce 2021.

„Lze říci, že současné bankovní a obchodní podmínky podnikání na ukrajinském trhu v určitých regionech částečně připomínají předválečnou situaci. Nicméně velká část území Ukrajiny je stále okupována, snížil se počet obyvatel, což vedlo k významnému smrštění vnitřního trhu,“ řekla ČTK vedoucí zahraniční kanceláře státní agentury CzechTrade v Kyjevě Oksana Antonenko.

Kvůli mobilizaci podle ní firmy včetně těch českých čelí nedostatku pracovníků, výpadky proudu se naopak podařilo částečně omezit, uvedla. „S ohledem na potřeby válečné ekonomiky registrujeme větší počet českých firem v segmentu energetiky, zdravotnictví, projektování a výstavby infrastruktury,“ dodala Antonenko. V březnu letošního roku podle ní CzechTrade plánuje dvě podnikatelské mise, první bude zaměřená na vodní hospodářství a druhá na strojírenství a kovoobrábění.

K položkám, které Ukrajina nevyrábí, ale eviduje po nich vysokou poptávku, podle Antonenko patří zdravotnické potřeby, zařízení na autonomní generaci elektřiny a tepla či stavební materiály včetně okenních skel. Naopak soběstačná je Ukrajina v produkci potravin, dodala.

Ve Fondu Ukrajina státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), který má podpořit export do válkou zasažené země, loni české firmy uzavřely 32 smluv v celkové hodnotě 644 milionů korun. Předloni to bylo devět smluv za 306 milionů korun a letos jde zatím o pět smluv za 81 milionů korun, sdělila pojišťovna ČTK. V roce 2021 objem pojištěného vývozu z ČR na Ukrajinu dosáhl 423 milionů korun, smluv tehdy bylo 41. Ve Fondu Ukrajina české firmy nejčastěji pojišťují export zemědělských strojů, trvanlivých potravin a keramiky.

Vývoz z ČR do Ruska loni ve srovnání s rokem 2023 zaznamenal pokles o sedm procent na 14,8 miliardy korun. Před invazí v roce 2021 export do této země dosáhl 80,6 miliardy korun. Dovoz naopak loni meziročně stoupl, a to o 4,3 procenta na 78,4 miliardy korun. Import byl ale výrazně nižší než v roce 2021, kdy jeho hodnota podle ČSÚ byla 152 miliard korun. Největší podíl na dovozu z Ruska mají minerální paliva, maziva a příbuzné materiály.

Ukrajinská obrana v noci zničila 82 ze 162 Ruskem vyslaných dronů, uvedl Kyjev

Ukrajinská obrana v noci na dnešek zničila 82 z celkem 162 bezpilotních vzdušných prostředků, které proti bránící se zemi vyslaly ruské síly. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odkazem na sdělení vzdušných sil.

Drony typu Šáhed, ale i jiných druhů byly zničeny v Charkovské, Kyjevské, Černihivské a dalších deseti oblastech, plyne z vyjádření ukrajinských vzdušných sil. Škody byly zaznamenány v okolí ukrajinské metropole, v charkovském regionu, a také v Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti.

Generální štáb ukrajinské armády také ráno oznámil, že obránci v okolí města Pokrovsk nově zastavili tři desítky ruských útoků, celkem za posledních 24 hodin zaznamenala ukrajinská strana okolo 90 bojových střetů. Podobné informace není v podmínkách války možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajina se ozbrojené ruské agresi se západní podporou brání už tři roky, ruské síly zemi napadly 24. února 2022. Rusko nyní za cenu vysokých materiálních a lidských ztrát pomalu postupuje na východě země.

Dosažením klíčových opěrných bodů ruská armáda dosáhla cílů, míní expert

Frontová linie na Ukrajině má podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany poměrně dlouhou dobu stabilní podobu a zdá se, že dosažením klíčových opěrných bodů nyní dosáhla ruská armáda stanovených operačních cílů. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK ke zhodnocení tří let od začátku konfliktu. Rusko vojensky zaútočilo na Ukrajinu 24. února 2022.

Ukrajina podle Petráše v posledních měsících ztrácí mnohem více, než se čekalo. „Ukazuje se, že Rusko má v úmyslu upevnit své zisky a rozšířit kontrolu nad východní Ukrajinou. Výsledek plánovaných jednání o poválečném uspořádání bude bezpochyby diktován tím, jak se věci vyvinou především v oblasti Donbasu,“ uvedl odborník.

Původním záměrem ruského velení bylo podle něj zcela jistě provést bleskovou vojenskou operaci vedoucí k rychlému dosažení strategického cíle. A po takřka třech letech bojů se zdá, že oním strategickým cílem bylo dobýt a vojensky kontrolovat tu část území Donbasu, kde se nacházejí separatistické republiky Luhansk a Doněck, dále pak část oblasti Záporoží a oblast jižně od Chersonu, respektive levou stranu delty Dněpru tvořící pozemní přístup ke Krymu, řekl Petráš.

Rusové ztratili tempo

V centrální části frontové linie dosáhlo Rusko podle něj poměrně důležitých územních zisků v létě 2022 a drželo i ofenzívní operační iniciativu. „Z dnešního pohledu už není tak překvapující, že ruské jednotky poté, co dosáhly hranice Luhanské a Doněcké oblasti, nepokračovaly v úspěšné ofenzivní činnosti, ale naopak přistoupily k takzvané operační přestávce, patrně s cílem přeskupit a zkoncentrovat síly pro následné posílení vojenské kontroly nad dobytým územím,“ uvedl. Ovšem v té chvíli ruská armáda podle něj ztratila operační tempo a už nedokázala navázat na předcházející ofenzivní iniciativu, která by umožnila posunout frontovou linii do hloubky ukrajinského území.

Paradoxně tato operační přestávka podle Petráše způsobila to, že se ukrajinská armáda dokázala uspořádat, rychle přeskupit své jednotky do míst, kde to protivník neočekával a kde se projevilo jeho slabé místo, a zatlačila zpět ruské síly na severu a severovýchodě země. Do září 2022 tak ukrajinská armáda osvobodila více než 12.000 kilometrů čtverečních okupovaného území v Charkovské oblasti. „Dalším poměrně důležitým momentem vývoje celého konfliktu bylo rozhodnutí ruského vedení na podzim roku 2022 o stažení vojsk z oblasti Chersonu, respektive ze západního břehu Dněpru. Delta Dněpru tak vytvořila přirozenou přírodní překážku, která měla spolu s rozsáhlým opevněním a minovými poli zabránit ukrajinským jednotkám v postupu směrem na Krym,“ míní expert.

Nevydařená ofenziva

Významnou změnu ve vývoji konfliktu měla přinést ukrajinská protiofenziva, plánovaná na období konce jara a počátek léta roku 2023. Protiofenziva však podle Petráše očekávané výsledky neměla. Hned v úvodu ztratila svou dynamiku, a to jednak v důsledku silných ruských obranných linií, především v jižní části frontové linie, ale i kvůli nedostatku schopností vést důraznou ofenzivní činnost.

„Jasně se projevilo, že plánované hromadné útoky ukrajinských smíšených pěchotních a obrněných formací na hustě zaminovaném terénu bez masivní vzdušné podpory a podpůrné dělostřelecké palby nemohou proti ruským obranným liniím uspět. Rovněž se projevilo to, že mírná, ale přesto dostatečně efektivní vzdušná převaha Rusů způsobila, že ukrajinské jednotky nemohly bez palebné podpory ze vzduchu proniknout do hloubky ruské operační sestavy a přinutit ruské jednotky k ústupu,“ řekl Petráš. Zahájení protiofenzivy bez dostatečného potenciálu vzdušných sil a palebné podpory ze vzduchu i ze země tak považuje za klíčový omyl ukrajinského velení.

Dalším významným mezníkem dosavadního vývoje konfliktu byl ukrajinský vpád na ruské území v regionu Kursk na začátku srpna 2024. „Ukrajině se podařilo Rusy zcela zaskočit, přičemž ukrajinské síly během prvních dnů tažení postoupily o desítky kilometrů do Kurské oblasti,“ uvedl Petráš.

Záměrem Ukrajiny bylo podle něj pravděpodobně zmírnit vojenský tlak na jihu a východě země, kde Rusko do té doby postupovalo pomalu, ale vytrvale. Ukrajinští velitelé se podle Petráše domnívali, že útokem přes špatně bráněnou hranici a obsazením ruského území mohou donutit Kreml stáhnout jednotky z předních linií války na Ukrajině a přemístit je na obranu samotného Ruska. Ofenziva také vytvářela příležitosti pro Ukrajinu, aby znovu získala vojenskou iniciativu. „Vedení této ofenzivy ovšem na straně druhé oslabilo ukrajinskou obranu na klíčových úsecích frontové linie, a Ukrajina tím poskytla Rusku až příliš prostoru pro další manévr pozemními silami a postup v severní části frontové linie, ve směru na Charkov, především pak ve směru na Pokrovsk. Z úzce vojenského pohledu představoval ukrajinský útok na ruské území pouze dočasný taktický úspěch,“ soudí Petráš. Ofenziva ukrajinských ozbrojených sil u Kurska v tomto smyslu podle něj není otázkou zisku území, ale můžných přístupů k mírovému řešení konfliktu.

Epizodní role Severokorejců

Nasazení severokorejských jednotek v oblasti Kursku, ale i na dalších místech frontové linie, podle Petráše mělo a má jen epizodní charakter a rozhodně nemělo zásadní dopad na celý konflikt. „Ukázalo se, že schopnost komunikace a vedení koordinované operační činnosti s jednotkami ruskými je velmi slabá, i když vojenská technika a vybavení, které mají Severokorejci, je do značné míry kompatibilní s vybavením ruské armády,“ míní odborník.

Každopádně frontová linie má podle něj už poměrně dlouhou dobu stabilní podobu. Podle Petráše se tak zdá, že dosažením klíčových opěrných bodů na čáře Kupjansk, Kreminna, Bachmut a Pokrovsk dosáhla ruská armáda stanovené operační cíle. „Pokud se Rusku podaří ještě více posílit vojenskou kontrolu nad okupovanou částí Donbasu, bude tím pravděpodobně dosaženo i plánovaného strategického cíle celé operace. Stávající podoba frontové linie bezesporu Rusku vyhovuje a bude představovat výchozí bod při jednání o stanovení nové demarkační linie mezi Ruskem a Ukrajinou,“ řekl odborník z Univerzity obrany.

Fico v USA řekl, že se těší na spolupráci s Trumpem a kritizoval Zelenského

Slovenský premiér Robert Fico ve svém projevu na konferenci konzervativců CPAC nedaleko Washingtonu řekl, že se těší na spolupráci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Uvedl to server hnonline.sk.

Fico prohlásil, že Evropa potřebuje rozmanitost názorů, protože politika jediného správného názoru ji ničí. Ti, kteří jdou proti proudu, jsou pak podle něj odsouváni na okraj a trestáni.

„Můj přítel, maďarský premiér Viktor Orbán, si nedávno stěžoval, samozřejmě s úsměvem na tváři, že se roky snažil nastavit zrcadlo EU a tento proces byl extrémně zdlouhavý. Potom přišel Donald Trump a podařilo se mu to dokázat za několik dní,“ řekl Fico v projevu. „Váš prezident dělá velkou službu Evropě, přináší pravdu,“ dodal. Za tato slova ho publikum odměnilo potleskem.

Podle Fica nikdo nezpochybňuje, že ruská invaze na Ukrajinu byla porušením mezinárodního práva. Dodal ale, že Rusko mělo k invazi vážné bezpečnostní důvody, protože Západ Moskvu dlouho klamal v otázce rozšiřování NATO. Ukrajina se pak stala obětí špatné geopolitické strategie Západu, jejímž cílem je politicky a ekonomicky oslabit Rusko. Zopakoval, že politika neomezené vojenské, finanční a politické podpory Ukrajiny v kombinaci se sankcemi vůči Rusku se zjevně minula účinkem.

Trump popřel tvrzení francouzského listu, pojede do Moskvy 9. května

Americký prezident Donald Trump na dnešní tiskové konferenci uvedl, že nepojede 9. května do Moskvy na oslavy konce druhé světové války v Evropě. Popřel tak zprávu francouzského týdeníku Le Point, který se odvolával na nejmenované zdroje.

Zprávu převzal ruský deník Kommersant, který připomněl, že ruský vůdce Vladimir Putin a Trump spolu minulý týden telefonicky hodinu a půl hovořili. Trump uvedl, že se domluvili okamžitě začít jednat o Ukrajině, a Putin pozval Trumpa do Moskvy.

„Pro Vladimira Putina je 9. květen nejdůležitějším dnem v roce. Je to Den vítězství ve Velké vlastenecké válce. Tato válka mu umožňuje tvrdit, že celý svět vděčí téměř za vše Sovětskému svazu, potažmo Rusku, které se tak může vrátit do světa po Jaltě, kdy se Moskva zmocnila východní Evropy. Je to také den, kdy v minulosti Putin často přednášel o dějinách 20. století, přepsaných tak, jak si přál,“ napsal Le Point a připomněl, že v Rusku se slaví válečné vítězství o den později než v Evropě, protože v době podpisu německé kapitulace bylo v Berlíně 23 hodin večer, ale v Moskvě už byla hodina po půlnoci.

Ale letos by podle listu 9. květen Trump a Putin mohli v Moskvě slavit ukončení války na Ukrajině - a tento společný triumf by byl především Putinovým triumfem, protože by tak potvrdil Putinovo počáteční tvrzení o „nacistické Ukrajině“, ospravedlňující v jeho očích rozpoutání války proti sousední zemi. Trump sice ještě proti Ukrajincům přirovnání k hitlerovcům nepoužil, ale už ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kritizoval jako diktátora, který rozpoutal válku, poznamenal francouzský týdeník.

„Pokud 9. května 2025 bude platit nová americko-ruská dohoda a nic neohrozí Trumpovo pozvání (do Moskvy), kalich hořkosti až do dna vypijí Evropané, kteří budou na svých obrazovkách sledovat přehlídku ruských vojáků, jež bude zdravit americký prezident,“ usoudil Le Point.

USA chtějí OSN předložit rezoluci o Ukrajině, jež neoznačuje Rusko za agresora

Spojené státy chtějí Valnému shromáždění OSN předložit k hlasování rezoluci o válce na Ukrajině, jež neoznačuje Rusko explicitně za agresora, píše dnes agentura DPA s odvoláním na diplomatické zdroje. Jak poznamenává agentura Reuters, Washington tímto krokem jde proti snaze Kyjeva a jeho evropských spojenců prosadit v rámci Valného shromáždění vlastní text.

Rezoluce navržená administrativou Donalda Trumpa pár dní před třetím výročím ruské agrese vůči Ukrajině má tři odstavce, v nichž se píše o „rusko-ukrajinském konfliktu“ a požaduje se jeho „rychlý konec“ a dosažení „trvalého míru mezi Ukrajinou a Ruskem“.

Podle Reuters není jasné, kdy by podle představ Washingtonu o návrhu měla světová organizace hlasovat. Na pondělí, na které připadá třetí výročí zahájení války, má Valné shromáždění v plánu hlasovat o návrhu Ukrajiny a Evropské unie, který hovoří o „agresi“ a vyjadřuje „naléhavou potřebu ukončit válku v tomto roce“.

Evropští diplomaté se podle DPA již dříve obávali, že USA jejich návrh nepodpoří, čímž by se diplomaticky stvrdilo verbální odmítání Kyjeva ze strany Trumpa. Ten Ukrajinu a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského v posledních dnech tvrdě kritizuje; opakovaně Zelenského označil za diktátora. Naproti tomu k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který konflikt vyvolal, se vyjadřuje vstřícně.

Dnes Trump oba prezidenty vyzval, aby spolupracovali. Poznamenal také, že si Rusko přeje dohodu, o čemž však velká část amerických spojenců v rámci NATO není přesvědčena. Americký prezident také vyjádřil přesvědčení, že bude brzy uzavřena dohoda o ukrajinských minerálech, z nichž si jich velkou část nárokuje jako náhradu za dosavadní americkou pomoc.

Polský ministr předvedl americkým politikům íránský dron v ruských službách

Jako symbol smrti tisíců nevinných lidí ukázal šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na sociální síti X íránský dron Šáhed používaný Ruskem k náletům proti Ukrajině. Nyní je tento konkrétní stroj, který sestřelili Ukrajinci a který Poláci přepravili do Spojených států, vystaven na konferenci amerických konzervativních politiků CPAC ve Washingtonu.

„Polsko-americké spojenectví je nerozborné (....) Společně účinně čelíme ose zla,“ zdůraznil Sikorski. Vystavený dron označil za ilustraci k "partnerství pro evropskou bezpečnost".

Ministr má ve Washingtonu jednat se svým americkým protějškem Markem Rubiem. A v sobotu se má polský prezident Andrzej Duda podle diplomatů setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, není však jasné, zda se schůzka odehraje v Bílém domě, anebo právě na okraji CPAC, kde má Trump promluvit.

Jakkoli Duda a Sikorski pocházejí z rozdílných politických táborů, Polsko bylo za předchozí konzervativní i nynější liberální vlády vnímané jako jeden z nejodhodlanějších spojenců Ukrajiny. A v podílu výdajů na obranu v hrubém domácím produktu předstihlo i Spojené státy a ocitlo se z tohoto relativního hlediska v čele Severoatlantické aliance, jakkoli v absolutních číslech je až za většími ekonomikami.

Průzkum: Češi podporují humanitární pomoc Ukrajině, dodávky zbraní spíš odmítají

Více než tři čtvrtiny lidí v Česku souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněná také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu agentury Data Collect pro Českou televizi (ČT). Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklánějí k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území. Výsledky průzkumu z první poloviny února dnes na webu zveřejnila ČT.

Tisícovky lidí se agentura Data Collect dotazovala od 10. do 14. února, tedy ještě před Mnichovskou bezpečnostní konferencí a dalšími událostmi kolem ruské agrese na Ukrajině. Účastníci průzkumu tak nemohli zohlednit například jednání USA a Ruska nebo kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského od amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Průzkum ukázal, že s humanitární pomocí Ukrajině souhlasí 77 procent lidí v Česku a s diplomatickými snahami hájit napadenou zemi na mezinárodní scéně 66 procent. Zhruba 60 procent respondentů se zároveň přiklonilo k prosazování rychlého příměří za cenu územních ztrát Ukrajiny ve prospěch agresora. Dodávky zbraní a munice napadené zemi však mají po třech letech konfliktu už nižší podporu, těsná většina dotázaných by tuto formu pomoci už spíše omezovala. Se vstřícnou azylovou politikou souhlasí polovina Čechů.

Názory na konec války jsou rozdělené, vyplývá z průzkumu. Téměř polovina lidí by sympatizovala s vítězstvím Ukrajiny a návratem hranic před rok 2014. Podobně početný tábor naopak vidí jako optimální dohodu s příměřím vykoupeným územními ztrátami pro Ukrajinu. Čtyři procenta respondentů si přejí, aby si Rusko Ukrajinu zcela podmanilo.

Tři čtvrtiny lidí považují ruskou invazi v roce 2022 na Ukrajinu za neoprávněnou, naopak to vidí jeden ze sedmi oslovených. Zhruba desetina s odpovědí v této věci váhala. Pro další zpřísnění protiruských sankcí je 61 procent účastníků průzkumu, odmítlo to 29 procent. Jeden z deseti Čechů nemá v této otázce vyhraněný názor. Dosavadní sankce fungují podle zhruba pětiny dotázaných, opak si myslí víc než dvě třetiny.

Agentura Data Collect se ptala také na to, jaké by měly být výdaje České republiky na obranu. Přesně dvě procenta hrubého domácí produktu (HDP) ročně by to mělo být podle 36,5 procenta lidí, přes dvě procenta do tří procent HDP podle pětiny a přes tři procenta do pěti procent HDP podle víc než desetiny Čechů. Pět procent HDP by na obranu chtělo dát zhruba pět procent lidí. Výdaje na obranu nižší než dvě procenta HDP, což je dosavadní cíl NATO splněný loni poprvé i Českou republikou, by preferovalo 14 procent.

Pavel ujistil Zelenského o podpoře, evropské státy hodlají zintenzivnit pomoc

Prezident Petr Pavel dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi. Pavel to uvedl na síti X. Ukrajina si váží podpory Čechů, uvedl po hovoru s Pavlem Zelenskyj v příspěvku na X. S hlavou českého státu podle něj mluvili o iniciativě v dodávkách dělostřeleckých granátů i další podpoře.

„Velmi dobře víme a nezapomeneme, kdo je v této válce obětí a kdo agresorem. Spolu s dalšími evropskými státy hodláme zintenzivnit naši pomoc Ukrajině v jejím statečném a spravedlivém boji. Boji nejen za ukrajinskou, ale také naši svobodnou a bezpečnou budoucnost,“ napsal český prezident.

„Hluboce si vážíme toho, že i v těchto náročných časech stojí Češi bok po boku s Ukrajinou,“ uvedl po telefonátu ukrajinský prezident. „Naše diskuse se zaměřila na další kroky, společné plány a udržení silných, dobře odůvodněných pozic. Evropa musí mluvit jedním hlasem, aby dosáhla spravedlivého míru – a my toho dosáhneme. Diskutovali jsme také o pokračování české iniciativy v oblasti dodávek dělostřeleckých granátů a novém návrhu České republiky na podporu Ukrajiny,“ sdělil Zelenskyj.

Bruselský server Politico dnes informoval o tom, že Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.

Pavel se ve středu také ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Zelenskému. Nazvat diktátorem prezidenta země, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci, vyžaduje velkou dávku cynismu, uvedl tehdy na síti X. Trump ukrajinskou hlavu státu označil za "diktátora bez voleb", jenž odvedl hroznou práci.

Odbor komunikace prezidentské kanceláře dnes také oznámil, že se Pavel v pondělí dopoledne prostřednictvím videokonference připojí ke konferenci Ukrajiny a partnerských zemí, pořádané Zelenským v Kyjevě. Do ukrajinského hlavního města přijede Evropská komise v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou i předseda Evropské rady António Costa.