Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

RTR: v Kyjevě dnes ráno byla slyšet silná exploze

V Kyjevě byla dnes ráno slyšet silná exploze a po ní byl vidět stoupat sloup dýmu, uvedla agentura Reuters s odkazem na svého svědka. Příčiny výbuchu nejsou zatím známé. Před výbuchem byly v Kyjevské oblasti slyšet sirény, jež varují před leteckým útokem. Známý zatím není přesný počet výbuchů a zda způsobily škody či oběti.

O několika explozích ve dvou kyjevských čtvrtí informoval na síti Telegram také kyjevský starosta Vitalij Kličko, který ale nesdělil další detaily. Na místě podle něj zasahují záchranáři.

"Agresor i nadále vede raketové a letecké útoky na civilní a vojenskou infrastrukturu v naší zemi, a to hlavně v Kyjevě," uvedl generální štáb ukrajinské armády.

Častost útoků na ukrajinské hlavní město se snížila poté, co se ruská vojska stáhla z Kyjevské oblasti. Raketový útok ruské jednotky podnikly například na konci dubna, kdy byl v Kyjevě na návštěvě generální tajemník OSN António Guterres.

Moskva: Část ukrajinských jednotek se stáhla od Severodoněcku

Některé ukrajinské jednotky se stáhly od Severodoněcku, tvrdí ruská armáda. Podle ní tyto jednotky utrpěly značné ztráty a stahují se do Lysyčansku, ležícího na druhé straně řeky Severní Doněc, která od sebe obě města odděluje. Moskva tvrdí, že ustupující ukrajinské jednotky podminovaly zásobníky s dusičnany a kyselinou dusičnou v průmyslové zóně s cílem zamořit oblast a zpomalit tak další ruský postup. 

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj naopak dnes ráno napsal, že Ukrajinci dobyli zpět velkou část Severodoněcku a kontroluji zhruba polovinu města. Vzhledem k probíhajícím bojům se v oblasti nepohybuji nezávislí pozorovatelé a informace tak nelze ověřit. 

Pozice Ruska na Baltu se zkomplikuje, říká nejvýše postavený generál USA

Vstup Finska a Švédska do NATO postaví Rusko v oblasti Baltského moře do obtížné vojenské pozice, prohlásil ve Stockholmu na úvod vojenského cvičení Baltops 22 šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley. 

Finsko a Švédsko požádaly o přijetí do NATO v květnu, převážná většína zemí aliance jejich připojení podporuje. Proti se staví především Turecko. 

Podle Milleyho je Baltské moře strategicky významné, po připojení obou zemí přitom celé jeho pobřeží s výjimkou svou nepříliš rozsáhlých oblastí kolem Petrohradu a Kaliningradu bude pod kontrolou NATO.

S Rusy nemá smysl vyjednávat, dokud je nezatlačíme zpět, říká poradce Zelenského

S Moskvou nemá smysl vyjednávat, dokud nebudou ruské síly zatlačeny co nejvíc k ukrajinsko-ruské hranici. V reakci na nedávné prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona to uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Macron v rozhovoru s francouzským regionálním tiskem tento týden zopakoval, že Rusko nemá být poníženo. V den, kdy boje ustanou, totiž bude třeba „vybudovat cestu ven diplomatickými kanály“, dodal francouzský prezident.

„Dokud nezískáme dostatečné množství zbraní, dokud neposílíme naše pozice, dokud je (Rusy) nezatlačíme zpátky, co nejvíc to bude možné k ukrajinské hranici, nemá smysl vyjednávat,“ reagoval Podoljak v televizním prohlášení

Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni, kterého citovala agentura Reuters.

Gentiloni rovněž řekl, že po létě hodlá představit reformu unijního Paktu stability. Nová pravidla podle něj budou pravděpodobně zohledňovat dluhové cíle jednotlivých zemí.

Bombardování zasáhlo klášter Všech svatých Svatohorské lávry u Doněcku, významné poutní místo, jehož historie se datuje až do roku 1526.

Více než 40 válečných plavidel zemí NATO připlulo do Stockholmu v předvečer společných manévrů Baltops 22 v Baltském moři.

Ruská armáda u jihoukrajinské Oděsy sestřelila ukrajinské vojenské letadlo s nákladem zbraní a munici, uvedlo ruské ministerstvo obrany. To také tvrdí, že ruská armáda zasáhla výcvikové centrum dělostřeletctva v Sumké oblasti, kde působí i zahraniční instruktoři. 

Ukrajinské síly dobyly zpět část Severodoněcku, Rusové utrpěli velké ztráty, tvrdí gubernátor

Ukrajinci dobyli zpět zhruba procent rozlohy strategického města Severodoněck a kontrolují nyní polovinu města, oznámil gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. 

„Postupují krok za krokem. Jejich dělostřelectvo, letadla, minomety a tanky ničí jednoduše všechno. Ale jakmile budeme mít dost západních zbraní s dlouhým dosahem, vytlačíme jejich dělostřelectvo od našich pozic. A potom, věřte mi, ruská pěchota zkrátka uteče," prohlásil v televizi UATV.

Rusové vydávají pasy obyvatelům Melitopolu a Chersonu

Ruští okupanti začali vydávat ruské pasy občanům Chersonu a Melitopolu, píše americký Institut pro výzkum války (ISW). Stále se jim ale nedaří překonat odpor obyvatel měst a účinně se bránit partyzánským akcím.

Rusové podnikli neúspěšné útoky jihovýchodně a jihozápadně o Izjumu a na západ od Lymanu, uvádí ISW. Ruské jednotky dosáhly malých územních zisků na východě Severodoněcku, Ukrajinci ve městě pokračují v lokalizovaných protiútocích. Ruský protiútok na severovýchodě Chersonské oblasti se nezdařil, Rusové pokračují v bránění dříve dobytých pozic.

EU dneškem pozastavuje na rok dovozní cla na ukrajinské zboží

Evropská unie pozastavuje ode dneška na dobu jednoho roku dovozní cla na ukrajinské zemědělské a potravinářské produkty. Opatření se dotkne i ovoce a zeleniny a průmyslových produktů dovážených z Ukrajiny do EU. Podrobnosti popisuje úřední věstník EU. Unie tak chce podpořit ukrajinskou ekonomiku, která se potýká s následky ruské vojenské invaze.

Úpravu pravidel schválili v květnu ministři zemědělství EU. Kromě zrušení dovozních cel přijímá EU také opatření, které má usnadnit přepravu zboží mezi EU a Ukrajinou, mimo jiné prostřednictvím takzvaných solidárních tras. Jejich cílem je nahradit ukrajinské přístavy v Černém moři blokované ruskou armádou novými bezpečnými koridory pro dopravu obilovin z Ukrajiny.

Vzájemný obrat agrárního zahraničního obchodu EU s Ukrajinou přesáhl v roce 2021 deset miliard eur. Vývoz zemědělských výrobků z EU na Ukrajinu přitom z tohoto objemu představoval zhruba třetinu.

Ruské zbraně používají čipy ze Západu, ukázal výzkum

Vybavení, které ruská armáda používá v bojích na Ukrajině, vychází ze západních technologií. Vyplývá to z analýzy dvou amerických expertů, kteří v květnu strávili více než týden na Ukrajině na pozvání ukrajinských tajných služeb. O výzkumu informoval deník The New York Times.

Oba výzkumníci prověřovali pokročilé ruské vybavení, ke kterému se během pobytu na Ukrajině dostali. „Ruské pokročilé zbraňové a komunikační systémy stojí na čipech ze Západu,“ shrnul závěry výzkumu Damien Spleeters, jeden z členů investigativního týmu společnosti CAR, která sbírá důkazy o dodávkách zbraní při konfliktech.

Stopy západních technologií objevil investigativní tým na ruských motorech, mikročipech, anténách i plošných spojích. U prvních dvou čipů, k nimž se výzkumníci dostali, byly podle Spleeterse patrné pokusy o zamaskování jejich původu. Z jejich povrchu byly opatrně odstraněny výrobní značky.

„Třetí čip pocházející z ruské vysílačky nicméně ruským cenzorům proklouznul. Byl stejný jako první dva a bylo na něm patrné, že byl vyrobený ve Spojených státech,“ popisují The New York Times závěry práce investigativců.

Ruská armáda je zatím schopná do jisté míry restrikce na dovoz technologií obcházet díky soukromým distributorům, podvodným společnostem a třetím státům, uvedl Spleeters.

Marriott pozastavil činnost v Rusku

Hotelová společnost Marriott International po 25 letech pozastavuje činnost v Rusku. S odvoláním na oznámení firmy o tom informovala agentura Reuters. Podnik se už 10. března rozhodl kvůli invazi Ruska na Ukrajinu pozastavit otevírání připravovaných hotelů a veškerý budoucí rozvoj a investice v Rusku. Zavřel tehdy také svou kancelář v Moskvě.

„Dospěli jsme k názoru, že nově oznámená omezení ze strany USA, Británie a Evropské unie znemožňují společnosti Marriott pokračovat v provozování hotelů i v poskytování franšíz na ruském trhu,“ uvedla americká firma v prohlášení.

„Od začátku války jsme podporovali své kolegy na Ukrajině, v Rusku i v celém regionu, včetně zajištění zaměstnání u společnosti Marriott mimo země přímo postižené konfliktem. Pro spolupracovníky a jejich rodiny jsme vyčlenili jeden milion dolarů (...), abychom jim pomohli s přesídlením,“ dodal řetězec. „V sousedních zemích více než 85 našich hotelů poskytuje ubytování uprchlíkům z Ukrajiny,“ píše se také v prohlášení.

Podle Macrona Putin invazí udělal historickou chybu a nyní je v izolaci

Ruský prezident Vladimir Putin se útokem na Ukrajinu dopustil historické a zásadní chyby a dnes je v izolaci. Řekl to podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s francouzským regionálním tiskem. Zopakoval také, že Rusko nemá být poníženo.

"Myslím, a řekl jsem mu to, že udělal historickou a podstatnou chybu pro svůj lid, pro sebe a pro dějiny," řekl šéf Elysejského paláce 100. den od ruského vpádu na Ukrajinu.

"Myslím, že je izolovaný," poznamenal Macron a dodal, že je obtížné se z takové izolace vymanit. Francouzský prezident však zopakoval, že není třeba Rusko ponížit, což je názor, který už dříve nebyl kladně přijímán na východě Evropy. V den, kdy boje ustanou, totiž podle Macrona bude třeba "vybudovat cestu ven diplomatickými kanály".

Na otázku, zda se vydá do Kyjeva, jak to učinila řada jeho evropských kolegů, Macron odpověděl: "Dnes nic nevylučuji."

"Chceme navýšit finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. A konečně učinit vše pro to, aby se z Ukrajiny dostalo obilí," vyjádřil se k dalšímu ožehavému tématu.

Putin dnes podle senegalského prezidenta a předsedy Africké unie Mackyho Salla, který navštívil Rusko, dal najevo ochotu "usnadnit" export ukrajinského obilí. Krizový koordinátor OSN pro Ukrajinu Amin Awad dnes varoval, že nedostatek potravin by mohl postihnout 1,4 miliardy lidí, pokud budou pokračovat výpadky exportu obilí z Ukrajiny a hnojiv z Ruska.

Francouzský prezident také řekl, že požádal domácí průmysl, aby urychlil výrobu zbraní. Podle něj nejde jen o obnovu arsenálu, ale také o posílení nezávislosti Francie.

Putin je ochoten uvolnit vývoz ukrajinského obilí, uvedl předseda Africké unie

Africké země jsou oběťmi současné potravinové krize vyvolané válkou na Ukrajině, řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podle agentury Reuters předseda Africké unie Macky Sall, který dnes navštívil ruské Soči. Putin podle vyjádření senegalského prezidenta dal najevo ochotu "usnadnit" export ukrajinského obilí. Šéf Kremlu zároveň podle agentury TASS znovu odmítl, že by Rusko mělo současnou krizi na svědomí. Ruská Černomořská flotila ale podle ukrajinských a západních zdrojů blokuje ukrajinské přístavy, přes něž se před válkou většina obilí vyvážela.

"Přijel jsem za vámi, abych vás upozornil, že naše země, přestože jsou daleko od (válečného) dramatu, jsou oběťmi ekonomické krize," řekl podle Reuters Putinovi senegalský prezident, který nyní stojí v čele Africké unie.

Situace, kdy rostou ceny obilí nebo stolních olejů, tvrdě dopadá na africké státy. Ty v letech 2018 až 2020 dovážely 44 procent obilí z Ruska a Ukrajiny, vyplývá podle agentury AP z dat OSN.

Putin dnes ale předsedu AU podle jeho slov ubezpečil, že Rusko je připraveno krizi řešit. "Prezident Putin nám dal najevo ochotu usnadnit vývoz ukrajinských obilovin," uvedl Sall na twitteru. "Rusko je také připraveno zajistit export ruského obilí a ruských hnojiv. Vyzývám všechny partnery, aby zrušili sankce na obilí a hnojiva," doplnil Sall, který se vydal do Soči společně s prezidentem komise Africké unie, Moussou Fakim Mahamatem.

Moskva z přerušení vývozu ukrajinského obilí viní Kyjev a Západ. Tvrdí, že ukrajinští vojáci zaminovali ukrajinské přístavy a že západní země způsobily krizi uvalením protiruských a protiběloruských sankcí. Tuto pozici dnes znovu zopakoval Putin. "Západní země po zahájení speciální vojenské operace na Ukrajině podnikly kroky, které vyostřily situaci s hnojivy a potravinami," řekl. Tvrzení, že Rusko brání vývozu obilí z ukrajinských přístavů, označil za lež.

Ruský prezident zároveň prohlásil, že Rusko je připraveno zabezpečit vývoz ukrajinského obilí přes přístavy, nad nimiž získalo během války na Ukrajině kontrolu, například přes Berďansk na pobřeží Azovského moře. Obilí by se podle něj mohlo vyvážet také například přes Bělorusko, ale v takovém případě by bylo zapotřebí zrušit sankce uvalené na Minsk. Putin také uvedl, že Rusko může v nadcházející sezoně (od začátku června letošního roku do konce června příštího roku) zvýšit export obilí až na 50 milionů tun. Do konce nynější sezony podle něj Rusko vyveze dohromady 37 milionů tun.