Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Masarykova univerzita přijala přes 650 přihlášek uprchlíků z Ukrajiny

Masarykova univerzita v Brně přijala v mimořádném přijímacím řízení pro studenty z Ukrajiny, kteří prchají před válkou, 658 přihlášek ke studiu. Největší množství jich zaznamenala Ekonomicko-správní fakulta. Některé fakulty v přijímacím řízení přijaly už i první desítky studentů a studentek, řekl dnes ČTK mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Mimořádné přijímací řízení bylo určené pouze pro ukrajinské studenty, kteří mají udělenou dočasnou ochranu. Přihlášky šlo podávat od 15. dubna do 31. května. "Toto přijímací řízení bylo mimořádné například v tom, že prchající před válkou na Ukrajině mohli doložit své předchozí vzdělání jednoduše čestným prohlášením, navíc byli osvobozeni od všech poplatků spojených s přijímacím řízením," uvedl Sajbot.

Univerzita podle jejího rektora Martina Bareše mimořádným přijímacím řízením reagovala na válečnou situaci, kdy přicházejí lidé, kteří utíkají ze své země. "A takto výjimečná situace si žádá mimořádný přístup a řešení," uvedl už dříve Bareš.

Zájemci mohli podávat přihlášky na jednotlivé fakulty. Nejvíce jich podle Sajbota zaznamenala Ekonomicko-správní fakulta, kam se přihlásilo 181 ukrajinských studentů a studentek. Některé fakulty přitom už v přijímacím řízení přijaly studenty a studenty ke studiu. Celkem 25 jich podle Sajbota přijala právnická fakulta a 48 fakulta informatiky.

Masarykova univerzita je připravená pomoct novým studentům například s jazykovou bariérou. Připravila pro ně systém intenzivních kurzů češtiny, které budou k dispozici každému studentovi v různé míře pokročilosti a délce trvání.

Evropská unie nově na sankční seznam zařadila přes 60 osob z Ruska včetně zakladatele internetové firmy Yandex nebo bývalé gymnastky Kabajevové. Podrobnosti čtěte tady.

Na hlavním nádraží v Praze v noci na dnešek nocovalo přes stovku uprchlíků

Na pražském hlavním nádraží v noci na dnešek nocovala více než stovka především romských uprchlíků z Ukrajiny. Další část z nich se přesunula do stanových městeček v Troji a Malešicích. ČTK to dnes sdělili zástupci iniciativy Hlavák, která běžencům poskytuje humanitární pomoc. Ze středy na čtvrtek v městečkách nocovalo dohromady 210 lidí. Obě mají kapacitu po 150 místech a jejich součástí je zázemí včetně jídelního stanu či sprch. Na hlavním nádraží už ukrajinským uprchlíkům pomáhá jen iniciativa Hlavák, neziskové organizace zde přestaly oficiálně působit k 1. červnu.

Praha se potýká s velkým přílivem uprchlíků. Asistenční centrum KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině) ve Vysočanech pro uprchlíky, které slouží pro Prahu a střední Čechy, dosud odbavilo přes 94.000 lidí. Kvůli jeho přetíženosti jej magistrát od 15. června plánuje uzavřít.

"Včera (ve čtvrtek) tam bylo asi 200 lidí, kteří byli na nádraží, ale i v parku před ním. V noci na dnešek jich na hlavním nádraží přespávalo 114. Převážně se jedná o romské uprchlíky," řekla ČTK jedna ze zástupkyň iniciativy Hlavák. Dobrovolníci se podle ní potýkají s problémy v důsledku ukončení humanitární pomoci ze strany města a dalších neziskových organizací.

Na nádraží zůstali pouze zástupci cizinecké policie, tlumočníci a hasiči. "Organizace je nyní náročnější a některá pomoc nám chybí, například nemůžeme využívat mediky, přitom denně musíme řešit zdravotní obtíže lidí. Náročnější je také zajistit jim jídlo a základní hygienické potřeby," popsala dobrovolnice. Peníze a potraviny iniciativa získává ve sbírkách.

Zástupci magistrátu se na nádraží podle mluvčího Víta Hofmana vydali ve středu 1. června. "Ve středu se ve večerních hodinách uskutečnilo na hlavním nádraží předběžné zjišťování, kdo má teoreticky možnost získat vízum, a kdo ne," sdělil. Následně bylo 92 uprchlíků odvezeno do stanového městečka v Malešicích a dalších 12 do Troje. V noci ze středy na čtvrtek tak ve stanovém městečku v Troji nocovalo 118 lidí a v Malešicích 92. "Situace je v městečkách obecně klidná a postupně ubývá nově přicházejících," dodal Hofman.

Za plán uzavřít své asistenční centrum pomoci si Praha vysloužila kritiku některých hejtmanů. Předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) plán označil za nekolegiální krok a politické gesto. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ČR se zvládne o uprchlíky postarat i při uzavření pražského centra. O situaci v Praze je ochoten s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) jednat premiér Petr Fiala (ODS).

EU povolila Česku nakupovat produkty z dovezené ruské ropy do prosince 2023

Česko bude moci do 5. prosince příštího roku nakupovat produkty z ruské ropy dovezené do Evropské unie ropovodem Družba. Vyplývá to z výjimky, kterou si Praha vyjednala v rámci šestého balíku protiruských sankcí, jenž začal platit dnes odpoledne. Česko si bude moci zajistit dostatek nafty či benzínu z rafinerií na Slovensku či v Německu. Objem takto dovezených paliv by podle textu výjimky neměl překročit hodnoty z posledních pěti let.

Šestý balík sankcí EU proti Rusku vstoupil v platnost. Na sankční seznam přibyla údajná Putinova přítelkyně či hlavní depozitář cenných papírů.

Turecko podle velvyslance Kyjeva nakoupilo Ruskem ukradené obilí z Ukrajiny

Ukradené obilí z Ukrajiny koupilo několik zemí včetně Turecka, uvedl dnes podle agentury AP ukrajinský velvyslanec v Ankaře Vasyl Bodnar. Ukrajinské velvyslanectví se v souvislosti s tím chystá podniknout právní kroky proti společnostem i jednotlivcům, kteří byli do nákupů zapojeni. Kyjev tvrdí, že Rusko s invazí na Ukrajinu zabavuje na okupovaných územích obilí, které potom prodává. Moskva to popírá.

S vyšetřováním údajného nákupu kradeného obilí podle Bodnara pomáhají jak turecké úřady, tak mezinárodní policejní organizace Interpol. "Najdeme a před soud postavíme každého, kdo se na prodeji kradeného zboží podílel," uvedl Bodnar.

Ukrajinské přístavy v Černém moři, kde podle Kyjeva čeká na vývoz na 22 milionů tun obilí, jsou pod blokádou od začátku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno obvinil Rusko z krádeže uskladněných potravin, zabavilo podle něj půl milionu tun obilí a snaží se ho prodat.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes uvedla, že zprávy o ruské blokádě ukrajinských přístavů jsou dezinformace, napsala agentura TASS. Zopakovala dřívější tvrzení Moskvy, že za problémy s lodní dopravou a exportem může Ukrajina, protože své přístavy zaminovala.

Konflikt podnítil celosvětovou potravinovou krizi a zapříčinil prudký nárůst cen obilí, kuchyňského oleje, pohonných hmot a hnojiv. Rusko a Ukrajina zajišťují téměř třetinu světových dodávek pšenice. Rusko je také klíčovým vývozcem hnojiv a Ukrajina významným dodavatelem kukuřice a slunečnicového oleje. Nemožnost vyvážet potraviny je právě jedním z důvodů krize, která podle odborníků zasáhne hlavně chudší státy světa.

Moskva ze situace viní Západ a sankce, které proti Rusku zavedl po začátku invaze.

"Musíme zdůraznit, že riziko hladomoru v některých částech světa a odstřižení některých států od dodávek obilí je důsledkem ruské války, nikoliv západních sankcí," uvedl dnes mluvčí německého ministerstva zahraničí. Berlín podle něj silně odmítá ruské vysvětlení, podle kterého za potravinovou krizí stojí Západ.

Pomoc s řešením vzniklé krize dnes nabídl i běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, z jehož země ruské jednotky mimo jiné podnikly invazi na Ukrajinu. Minsk je podle něj připraven diskutovat o možném vývozu pšenice z Ukrajiny přes Bělorusko k přístavům v Baltském moři. Podle agentury Belta o tom Lukašenko dnes telefonicky hovořil s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.

ČR a Polsko budou společně žádat EU o pomoc ve financování nákladů na uprchlíky

Premiéři Česka Petr Fiala a Polska Mateusz Morawiecki se dnes v Praze dohodli, že budou společně požadovat po Evropské unii nové prostředky na zvládnutí migrace z Ukrajiny. Řekli to na tiskové konferenci po společných konzultacích, ke kterým do Prahy přijela s polským premiérem i část jeho ministrů. Fiala uvedl, že je třeba opakovaně proklamovanou solidaritu Evropské unie promítnout do konkrétních nástrojů, které umožní financovat pomoc ukrajinským uprchlíkům. Běženci do Polska a Česka přicházejí po napadení Ukrajiny Ruskem.

Má jít o "nové peníze", nikoliv o změny v čerpání doposud vyjednaných programů. Mohou podle Fialy pomoct zvládnout náklady, které země mají se zvládáním uprchlické krize ve zdravotnictví, školství a dalších oblastech. Morawiecki v té souvislosti zmínil pomoc, kterou dostalo při zvládání uprchlické krize v uplynulých letech Řecko.

Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí, velká většina z nich našla útočiště v zemích EU. Výrazně nejvytíženější je Polsko a mezi dalšími zeměmi je v popředí Česko, kde se registrovalo přes 360.000 běženců.

Evropská komise se v dubnu zavázala poskytnout státům nejvíce zasaženým uprchlickou vlnou celkem 400 milionů eur (zhruba 9,9 miliardy Kč), z nichž první část nyní rozděluje mezi pětici zemí. Více než polovina z celkových 248 milionů připadne Varšavě, která dostane 144,6 milionu eur. Zbylou část celkových 400 milionů chce unijní exekutiva uvolnit poté, až tento plán schválí členské státy a europoslanci.

Brusel již unijním státům ve snaze pomoci s řešením uprchlické vlny umožnil využít nevyčerpané peníze z končícího sedmiletého období. Pro Česko je to podle vládních politiků nedostatečné, neboť velkou většinu peněz již vyčerpalo nebo ji má vázanou. Je proto mezi mezi desítkou zemí, jejichž vlády začátkem května požádaly komisi o další pomoc. Navrhly například využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech.

V polovině května komise oznámila, že Česko dostane na pomoc s uprchlíky z fondů 27,4 milionu eur. Spolu s ČR mají získat peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.

Peskov: Ruská operace na Ukrajině neskončí, dokud nedosáhneme svých cílů

Rusko bude pokračovat ve své vojenské operaci na Ukrajině, dokud nedosáhne všech jejích cílů. U příležitosti sta dní od začátku ruské invaze na Ukrajinu to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Jedním z hlavních cílů je chránit lidi v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice,“ doplnil Peskov. „Byla učiněna opatření k zajištění jejich ochrany a přinesla určité výsledky,“ dodal.

Rusko si předvolá vedení amerických médií v Moskvě

Rusko podnikne ta nejpřísnější možná odvetná opatření, pokud nebude ve Spojených státech normalizovaná práce ruských novinářů a médií. Oznámila to mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, podle které si ruská diplomacie v Moskvě na začátku příštího týdne předvolá vedení amerických médií působících v Rusku, píše agentura TASS.

„Ruské ministerstvo obrany si 6. června předvolá šéfredaktory všech moskevských poboček amerických médií, aby jim v tiskovém centru vysvětlilo následky nepřátelské linie, kterou zastává jejich vláda... jejich mediální režim a která se odráží ve všech mediálních záležitostech,“ uvedla Zacharovová.

Embargo na ruskou ropu dopadne nejvíc na nás, tvrdí Slovensko

Důsledky částečného embarga na dovoz ruské ropy do Evropské unie dopadnou z členských zemí EU nejhůře na Slovensko, napsalo slovenské ministerstvo hospodářství. Bratislavská rafinerie Slovnaft už ve čtvrtek uvedla, že schválený nový balíček sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu postupně ohrozí zásobování středoevropského trhu.

„Vnímáme Slovnaftem prezentované obavy a i to, že negativní dopad vyvolaných omezení je ze všech členských států nejvýraznější právě na Slovensko,“ uvedlo ministerstvo hospodářství. Dodalo, že v rámci solidarity očekává zvláštní přístup země k penězům od EU v rámci dříve představeného plánu, jehož cílem je podle Evropské komise ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska.

Embargo na dovoz ropy a ropných produktů začne platit osm měsíců poté, co sankce vstoupí v platnost. Na Slovensku následně bude možné dalších deset měsíců vyrábět z ropy dopravené potrubím pohonné hmoty a ropné produkty, jakož je i exportovat do Česka. Po celkově 18 měsících bude možné ruskou ropu, která bude dovezena do země ropovodem, využít pouze k výrobě pro domácí trh. Bratislava původně žádala tříleté přechodné období.

Slovnaft, který dvě třetiny své produkce vyváží, a to i do Česka, už ve čtvrtek v reakci na schválené sankce uvedl, že nedokáže zaručit zásobování střední Evropy. Podle podniku sankce povedou k omezení zpracovatelské kapacity rafinerie v Bratislavě pod úroveň technologického minima a kvůli tomu nebude zaručena bezpečnost dodávek ani na slovenský trh.

Bratislavská rafinerie ročně zpracuje kolem 5,5 milionu tun ropy, a to hlavně surovinu z Ruska. Slovnaft patří maďarské skupině MOL.

EU potvrdila další sankce včetně zákazu dovozu ropy

Evropská unie definitivně schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od příštího roku. Z embarga budou mít dočasné výjimky Česko, Slovensko a Maďarsko, tedy země závislé na dodávkách ropovodem Družba. Evropský blok zároveň vyloučí z mezinárodního platebního systému SWIFT tři ruské banky včetně největší Sberbank. Tři ruské televize šířící válečnou propagandu Kremlu budou mít zakázáno vysílat v EU.

Na více než tisícihlavý seznam potrestaných ruských činitelů po dnešku přibyde 65 lidí, zejména vojenských velitelů spojených s masakry civilistů v Buči a násilnostmi v Mariupolu. Seznam rozšíří i 18 firem, většinou zbrojovek. EU rovněž zakáže vývoz desítek chemikálií, které mohou Rusku posloužit k výrobě chemických zbraní.

„Dnešním balíkem dále omezujeme ruské možnosti financovat válku,“ komentoval shodu sedmadvacítky zemí šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Pro ruskou ropu je EU největším trhem, na nějž míří téměř polovina veškerého vývozu. Evropská komise v původním návrhu před měsícem usilovala o úplné embargo, tento plán však vetovalo Maďarsko.

Rusové ovládají 90 procent Luhanské oblasti

Ruské jednotky mají pod kontrolou 90 procent Luhanské oblasti na východě Ukrajiny a během příštích dvou týdnů ji pravděpodobně ovládnou celou, uvedlo britské ministerstvo obrany. Pokroku ale Rusové dosáhli za cenu velkých ztrát a zastavení postupu na jiných částech fronty, kde naopak ruské jednotky přešly do obrany.

Podle Britů bude ruské síly dalšího postupu na Ukrajině schopny dosáhnout pouze po značných investicích do techniky, nutná je také mobilizace dalších jednotek. I tak ale další postup bude pravděpodobně pomalý.

Ukrajinci vlákali Rusy u Severodoněcku do pasti, tvrdí prezidentův poradce

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Blíže neupřesněné vojenské úspěchy ve východoukrajinském městě zmínil také prezident Volodymyr Zelenskyj. Situaci na místě nelze kvůli aktivním bojům nezávisle ověřit.

Ruská armáda po předchozím mohutném ostřelování vstoupila koncem minulého týdne do Severodoněcku, který slouží jako prozatímní administrativní centrum z velké části okupované Luhanské oblasti. Podle Kyjeva se ruským jednotkám podařilo ovládnout již zhruba 80 procent města.

„Vlákali jsme ruské vojáky do pasti v Severodoněcku tím, že jsme předstírali, že se města vzdáváme. Ruské velení je nyní v šoku. Už ohlásili dobytí SD (Severodoněcku), když naše vojska zahájila tvrdý protiúder a nyní cupují moskevské soudruhy na kusy, navzdory jejich letecké a dělostřelecké převaze,“ uvedl Arestovyč na facebooku.

Prezident Zelenskyj ve svém pravidelném poselství ve čtvrtek večer uvedl, že ukrajinské síly v Severodoněcku - nejzazší výspě ukrajinské obrany na donbaské frontě - zaznamenaly „určité úspěchy“. Je však podle něj příliš brzy na to, aby se o nich dalo veřejně hovořit. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj sdělil, že „Severodoněck se drží a má šanci na rychlé osvobození“.

McDonald's bude mít 15letou opci na zpětný odkup svých restaurací v Rusku

Americký řetězec restaurací s rychlým občerstvením McDonald's Corp. bude mít možnost v příštích 15 letech odkoupit zpět do svého vlastnictví restaurace v Rusku. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruského antimonopolního úřadu, který schválil dohodu o prodeji ruských restaurací.

Novým majitelem ruských restaurací McDonald's je Alexandr Govor, jeden z dosavadních ruských držitelů licence na provoz restaurací. Ten nyní restaurace přejmenuje.

Západ se na Ukrajině musí připravit na dlouhou, opotřebovávací válku, varoval podle agentury AFP Stoltenberg. Náznaky ukončení ruské agrese nevidí.