Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Zeman: Ruský prezident Putin patří před válečný soud i před soud v Rusku

Ruský prezident Vladimír Putin patří kvůli invazi na Ukrajinu před válečný soud. Stanout by měl i před soudem v Rusku, protože poslal svou zemi do izolace a uvrhl ji vývojově zpět. V rozhovoru pro ukrajinskou redakci Rádia Svobodná Evropa to řekl český prezident Miloš Zeman. Přepis rozhovoru zveřejnil Pražský hrad na svém webu.

Zeman se v minulosti se svým ruským protějškem několikrát setkal a byl znám svým vstřícným postojem k Rusku. Po útoku Ruska na Ukrajinu, který trvá od konce února, názor změnil. Na dotaz, zda by nyní jednal s Putinem, kterého americký prezident Joe Biden označil za válečného zločince, řekl: "Dnes si myslím, že Putin opravdu patří před válečný soud. A zároveň před soud ruský, a to za vše, co je s Ruskem ochoten udělat." Už dříve Zeman uvedl, že Putin se dopustil zločinu proti míru a tento zločin je synonymem válečného zločinu.

Ruský zákonodárce chce tvrdou odvetu za znemožnění Lavrovovy návštěvy

Kolektivní odmítnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie umožnit letadlu šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova přeletět do Srbska nezbytně vyžaduje tvrdou reakci, a to společnou Ruska a Srbska, uvedl dnes místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Lavrov měl dnes zahájit dvoudenní návštěvu v Bělehradu, ale nedělní rozhodnutí Sofie, Podgorice a Skopje nepovolit přelet jeho letadla vedlo podle médií k jejímu zrušení.

Ruské jednotky pokračují ve snaze o dobytí Severodoněcka a útočí také u Lymanu v Donbasu na východě Ukrajiny, uvádí ukrajinský generální štáb.

Británie dodá na Ukrajinu raketomety s dostřelem 80 kilometrů

Británie dodá Ukrajině raketomety s dostřelem až 80 kilometrů, které mají pomoci v boji proti ruským silám na východě země. Oznámil to dnes britský ministr obrany Ben Wallace. Ministerstvo z taktických důvodů neupřesnilo, kolik salvových raketometů M270 a příslušné munice pošle. Oznámilo však, že ukrajinští vojáci se budou učit raketomety obsluhovat v Británii.

Kyjev: Ukrajina potřebuje neustálé dodávky zbraní, jednorázová pomoc nestačí

Ukrajina potřebuje pravidelné dodávky zbraní ze Západu, a to až do dosažení vítězství nad Ruskem. Podle ukrajinských médií to v neděli řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Kyjev zatím nemá k dispozici dost zbraní na to, aby se mohl plně postavit ruské armádě, uvedla také politička. Zapotřebí jsou podle ní hlavně prostředky protivzdušné obrany a těžké zbraně.

Ruské síly pokračují v útoku na ukrajinské město Severodoněck. Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje kontrolují východní část města. Jak v neděli ráno uvedl generální štáb ukrajinské armády, ruští vojáci se v regionu zaměřují na útočné operace s cílem obklíčit ukrajinské jednotky v oblasti Severodoněcku a Lysyčansku a zablokovat hlavní logistické trasy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vydal na frontovou linii do Záporožské oblasti. V Záporoží se také setkal s uprchlíky z Mariupolu.

Na Ukrajině dnes podle médií zemřel další ruský generál

Během bojů na východě Ukrajiny dnes zemřel ruský generálmajor Roman Kutuzov, píše ukrajinská agentura Unian. Moskva úmrtí dalšího svého generála na Ukrajině zatím nepotvrdila, kondolence adresované Kutuzovovým blízkým se ale objevují i na proruských kanálech na komunikační platformě Telegram, podotklo internetové médium Nexta.

Generálmajor zemřel nedaleko Lysyčansku v Luhanské oblasti, na jehož ovládnutí se v poslední době zaměřuje ruská armáda. Okolnosti jeho úmrtí nejsou známy, v některých zprávách ale podle Unian stojí, že odešel "jako voják a vojín".

Na začátku května šéf americké vojenské rozvědky DIA Scott Berrier uvedl, že od začátku invaze Rusko přišlo o osm až deset generálů. Koncem května pak přišla zpráva o úmrtí generálmajora ruských vzdušných sil ve výslužbě, který se z neobjasněných důvodů zapojil jako letec do bojů.

Rusko ve válce na Ukrajině utrpělo také značné ztráty v řadách důstojníků, uvedlo dříve britské ministerstvo obrany. Důvodem je podle něj skutečnost, že důstojníci pravděpodobně musejí vykonávat úkoly, které by mohli zastávat níže postavení armádní příslušníci.

Tři balkánské země zakázaly přelet letadla s Lavrovem, který se chystá do Srbska

Černá Hora, Severní Makedonie a Bulharsko zakázaly přelet ruskému vládnímu letadlu, kterým měl v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov cestovat na oficiální návštěvu do Bělehradu. Serveru srbského deníku Danas to řekly neoficiální zdroje z vedení státu.

Lavrov měl do Srbska v pondělí přicestovat na dvoudenní návštěvu, během níž se měl setkat mimo jiné s prezidentem Aleksandarem Vučičem nebo patriarchou Srbské pravoslavné církve.

Srbská premiérka Ana Brnabičová uvedla, že situace kolem příjezdu ruského ministra je "velmi komplikovaná" a že logistikou jeho cesty se zabývá prezident Vučić.

"Je opravu neuvěřitelné, že situace v Evropě a ve světě je taková, že prezident jedné země se musí zabývat takovými věcmi, jako jsou logistické otázky cesty ministra zahraničních věcí, na nichž závisí, zda dorazí, či ne," řekla premiérka podle serveru Danas srbské televizi Pink.

Prezidentská kancelář zároveň oznámila, že Vučić se v pondělí sejde s ruským velvyslancem v Bělehradě.

Vučić dříve ruskou invazi na Ukrajinu označil za porušení mezinárodního práva, kterého se však podle něj "v desítkách případů dopouštěly i západní mocnosti". V této souvislosti zmínil bombardování Jugoslávie zeměmi NATO v roce 1999.

Srbsko v poslední době čelí zvýšenému tlaku západních států, aby sladilo svou zahraniční politiku s Evropskou unií a přidalo se k sankcím proti Rusku. To však Vučić dosud odmítal, i s ohledem na proruské smýšlení velké části srbského obyvatelstva.

Řecko podle ministra obrany zašle Kyjevu nebývalou vojenskou pomoc

Řecko předalo nebo v nejbližší době předá Ukrajině 122 bojových vozidel pěchoty BMP-1 sovětské výroby, 20 tisíc útočných pušek AK-47, munici různé ráže a další zbraně. Řecký ministr obrany Nikos Panajotopulos, který pomoc ohlásil, ji podle agentury Unian označil za nebývalou. Další dodávky zbraní chystá také Španělsko, které podle informací deníku El País Kyjevu pošle protiletadlové střely a německé tanky Leopard a zaškolí ukrajinské vojáky v používání tanků.

Řecko mimo to poskytne Ukrajině 60 protiletadlových střel Stinger či 1100 protitankových raket, 17.000 dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů nebo náboje ráže 73 a 122 milimetrů. Dopravu zbraní zajistí šest řeckých přepravních letadel, deset kanadských a pět novozélandských.

Výcvik, který se chystá Španělsko poskytnout ukrajinským ozbrojeným silám, se má uskutečnit v Lotyšsku, kam Španělsko vyslalo 500 svých vojáků v rámci posilování přítomnosti NATO. Druhá fáze tréninku je pak podle deníku El País plánována ve Španělsku.

Španělské ministerstvo obrany se chystá také dodat protiletadlové střely Shorad Aspide, které španělská armáda vyměnila za modernější systémy.

Začátkem března Španělsko oznámilo, že posílá na Ukrajinu zásilku granátometů, kulometů a munice. Premiér Pedro Sánchez v dubnu oznámil, že jeho země dodá novou zásilku 200 tun munice a vojenského materiálu, tedy více než dvojnásobek předchozí vojenské pomoci.

Šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin potvrdil, že čtyři rakety zasáhly ráno opravnu vagónů v Kyjevě. Odmítl, že by se tam nacházely tanky.

V sobotu bylo uděleno uprchlíkům z Ukrajiny 340 víz, opět méně než před týdnem

V sobotu pokračoval pokles počtu víz dočasné ochrany udělených v Česku uprchlíkům z Ukrajiny. Vydáno jich bylo 340, tedy o 142 méně než před týdnem. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru. Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu dostalo víza v Česku 364.431 uprchlíků. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) již dříve v tomto týdnu uvedl v médiích, že část běženců odjíždí, takže v zemi nyní zůstává zhruba 300.000 uprchlíků z Ukrajiny.

Rusko zahájilo útok na Ukrajinu 24. února. Od té doby podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z minulého týdne odešlo do zahraničí z Ukrajiny 6,6 milionu lidí, většinou do Polska. V Česku se na cizinecké policii za celou dobu trvání konfliktu nahlásilo podle údajů vnitra 280.927 lidí. Za sobotu jich bylo 1044. Na policii se nemusí hlásit děti do 15 let, které tvoří asi třetinu uprchlíků. Ministr Rakušan řekl tento týden deníku Právo, že do Česka denně přijíždí průměrně tisícovka ukrajinských uprchlíků, ale stejný počet jich i odjíždí.

Po celém Česku fungují regionální střediska, která nabízejí uprchlíkům z Ukrajiny pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ve středu oznámil, že město k 15. červnu uzavře asistenční centrum pro uprchlíky ve Vysočanech, které je společné pro Prahu a střední Čechy. Praha se podle Hřiba potýká až s několikanásobně vyšším počtem běženců než další regiony, a požaduje proto přerozdělování uprchlíků do méně vytížených krajů.

Rakušan již dříve uvedl, že o běžence se Česko i při uzavření pražského centra dokáže postarat. O situaci v Praze bude s Hřibem 17. června jednat premiér Petr Fiala (ODS).

Moskva: Ruské útoky zničily na předměstí Kyjeva tanky dodané evropskými zeměmi

Ruské útoky zničily na předměstí Kyjeva tanky a další obrněná vozidla, která Ukrajině poskytly východoevropské země, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Kyjev dnes brzy ráno zasáhlo několik explozí, při kterých podle starosty ukrajinské metropole utrpěl zranění jeden člověk. Tanky sovětské výroby T-72 poslalo na Ukrajinu podle dostupných informací Česko. Jak nedávno uvedl polský rozhlas, více než 200 tanků stejného typu dodalo Kyjevu i Polsko.

Jestliže Západ začne dodávat na Ukrajinu rakety dlouhého doletu, zaměříme se při svých útocích na cíle, které jsme dosud nezasáhli, uvedl Putin.

Rusové pokračují v útoku na Severodoněck, kontrolují východní část města

Ruské síly pokračují v útoku na ukrajinské město Severodoněck. Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje kontrolují východní část města. Jak dnes ráno uvedl generální štáb ukrajinské armády, ruští vojáci se v regionu zaměřují na útočné operace s cílem obklíčit ukrajinské jednotky v oblasti Severodoněcku a Lysyčansku a zablokovat hlavní logistické trasy.

"Ve směru na Severodoněck provádějí okupanti s podporou dělostřelectva útočné operace ve městě Severodoněck a ovládají východní část města," uvedl generální štáb. Rovněž se ruská armáda snaží podniknout ofenzivu ve směru na obce Nyrkove a Mykolajivka v Doněcké oblasti.

Podle ukrajinské armády Rusové dále pokračují v raketových a leteckých útocích na vojenskou a civilní infrastrukturu v zemi, zejména v Kyjevě. V oblasti Volyně a Polesí i nadále trvá hrozba útoku z území Běloruska.

Britská vojenská zpravodajská služba v dnešním hlášení uvedla, že ukrajinské síly provedly za posledních 24 hodin v Severodoněcku protiútok, což by mohlo mít vliv na ruské operace v oblasti. Ruské síly přitom v okolí Severodoněcku v uplynulých dnech soustředily bojové jednotky i zbraně.

Pro boj v oblasti Rusové využívají i bojovníky z proruské separatistické Luhanské lidové republiky (LNR), kteří mají ale jen velmi špatné vybavení a téměř žádný výcvik. "Použití zástupných pěchotních sil pro čištění měst je ruskou taktikou, která byla již dříve k vidění i v Sýrii. Tam Rusko využívalo k útokům na městské oblasti jednotky syrské armády. Cílem nejspíš je snaha omezit počet obětí mezi ruskými vojáky," uvedli britští zpravodajci.

Podíl Ruska v největším platinovém projektu v Zimbabwe odrazuje investory

Největší projekt na těžbu platiny v Zimbabwe, který se země snaží rozjet v posledních dvou letech, má nový problém. Významný podíl ruského magnáta odrazuje potenciální zájemce o financování těžby v projektu za tři miliardy USD (69 miliard korun). Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.

Počáteční fáze na rozvoji ložiska Darwendale byla zahájena zkraje roku 2020. Provoz byl ale brzy zastaven kvůli nedostatku kapitálu a lokalita je od počátku loňského roku opuštěná, uvádí zpráva zimbabwského Centra pro správu přírodních zdrojů. Společnost Vi Holding, kterou vlastní podnikatel Vitalij Maščickij, se podle zdrojů po letech odkladů zdráhá pokračovat v investici. Vi Holding vlastní podíl 50 procent ve firmě Great Dyke Investment, majiteli ložiska.

Zbývajících 50 procent vlastní společnost Kuvimba Mining House, ve které má většinu stát, a té se nedaří přilákat nové investice, protože evropští kupci platiny nechtějí uzavírat smlouvy o nákupu se subjektem s ruskými akcionáři. Obavy z toho, že projekt může narazit na sankce související s invazí Ruska na Ukrajinu, také znamenají, že je obtížné půjčit si na rozvoj projektu peníze, dodávají zdroje. Firma Kuvimba na dotaz uvedla, že projekt pokračuje, a další podrobnosti odmítla poskytnout.

Ložisko Darwendale je spojeno s Ruskem od roku 2006, kdy bývalý prezident Zimbabwe Robert Mugabe odebral koncesi místní divizi jihoafrické společnosti Impala Platinum Holdings a předal ji ruským investorům. První podnik, který se pokusil těžbu rozjet, se jmenoval Ruschrome Mining a jeho součástí byla statní firma Zimbabwe Mining Development, ruský obranný konglomerát Rostec, Vnesheconombank a Vi Holding. Později se podnik přejmenoval na Great Dyke a jediným investorem z Ruska zůstal Vi Holding.

Maščickij je podle časopisu Forbes přítelem šéfa společnosti Rostec Sergeje Čemezova. Byl členem správní rady několika divizí firmy Rostek. Čemezov je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým kdysi pracoval v Německu, a vztahují se na něj sankce USA, EU a Británie.

Podle Great Dyke roční těžba z ložiska Darwendale by mohla činit až 860 tisíc uncí kovů platinové skupiny. Ložisko by mohlo být využíváno až čtyři desetiletí. Původně se očekávalo, že těžba začne v roce 2021. Ruské vazby a nedostatek kapitálu však nejsou jediné, co projekt zpozdilo. Roli v tom hraje i neprůhledné vlastnictví ze strany vlády. Ta sice tvrdí, že vlastní v projektu 50 procent, ale není jisté, komu ve státní firmě Kuvimba patří podíl 35 procent, který nevlastní stát.