Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruské ministerstvo zahraničí si podle TASS předvolalo českého velvyslance a sdělilo mu, že vyhoštění ruského diplomata z ČR nezůstane bez odpovědi.

AFP: Francie vyhostí 35 ruských diplomatů

Francie vyhostí 35 ruských diplomatů, jejichž činnost je v rozporu s francouzskými zájmy, píše agentura AFP s odkazem na zdroj blízký francouzskému ministerstvu zahraničí. Podle něj opatření je "součástí evropské iniciativy" a "naší prvořadou povinností je vždy zajistit bezpečnost francouzských a evropských občanů". Německo dříve dnes oznámilo, že se rozhodlo vypovědět 40 ruských diplomatů, kteří podle Berlína pracují pro ruské tajné služby.

Ruské síly od začátku agrese přišly o 18 300 lidí, tvrdí Kyjev

Ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu přišly už přibližně o 18 300 vojáků. Uvedl to dnes generální štáb ukrajinské armády, který také zvýšil údaje o zničené ruské výzbroji. Kyjev rovněž tvrdí, že drží v zajetí na 600 ruských vojáků. O růstu ztrát ukrajinských sil dál informuje také ruské ministerstvo obrany. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková podle agentury Ukrinform dnes v televizi sdělila, že v ukrajinském zajetí je v současné době kolem 600 ruských vojáků. V této souvislosti uvedla, že pro ně bude potřeba postavit speciální tábor, který by měl odpovídat normám mezinárodního práva. Mimo jiné se také zmínila o výměnách zajatců s Ruskem. Naposledy ukrajinské úřady v pátek informovaly o vzájemném propuštění 86 lidí v Záporožské oblasti.

Podle údajů generálního štábu, citovaných listem Ukrajinska pravda, ruské invazní síly dosud přišly o 647 tanků, 1844 dalších bojových obrněných vozidel, 330 dělostřeleckých systémů, 107 salvových raketometů a 54 prostředků protivzdušné obrany. Zničeno také bylo 147 bojových letounů, 134 vrtulníků, 92 bezpilotních letounů, 1273 automobilů a sedm válečných plavidel.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dnes večer podle agentury TASS řekl, že od začátku "speciální operace", jak Rusko svou agresi vůči sousednímu státu označuje, bylo zničeno 1948 ukrajinských tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 226 salvových raketometů, 838 děl a minometů a 1842 speciálních vojenských vozidel. Ukrajinci podle něj také přišli o 125 bojových letounů, 91 vrtulníků a 394 bezpilotních letounů.

Ukrajinská strana údaje o ztrátách svých sil neuvádí a zdrženlivá je v tomto ohledu i Moskva. Ruské ministerstvo obrany naposledy 24. března přiznalo, že během "speciální operace" přišlo o život 1351 ruských vojáků. Údaj o lidských ztrátách Ukrajinců dnes Konašenkov neaktualizoval, 24. března tvrdil, že zatím přišli o 30 tisíc lidí, z toho o 14 tisíc z nich "nenávratně".

Přes 200 europoslanců vyzývá unijní vlády k embargu na ruský plyn či ropu

K úplnému embargu na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí do EU či odpojení všech ruských bank od bankovního systému SWIFT dnes vyzvalo evropské vlády přes 200 europoslanců. Na twitteru to oznámil někdejší belgický premiér a iniciátor výzvy, europoslanec Guy Verhofstadt. Členové Evropského parlamentu ve výzvě mimo jiné požadují okamžité svolání zasedání Evropské rady.

"Po odhalení hrozivých ruských válečných zločinů v Buče, po neustávajícím ničení Mariupolu a kvůli deportaci tisíců ukrajinských občanů do Ruska nutně potřebujeme zesílit sankce proti Putinovu zločinnému režimu," píše se ve výzvě, kterou v plném znění zveřejnila česká europoslankyně Dita Charanzová. Podepsaná je pod ní mimo jiné i její kolegyně Martina Dlabajová, napsala její kancelář.

Europoslanci kromě odpojení ruských bank a embarga na ruské suroviny navrhují i uzavření všech evropských přístavů pro ruská plavidla a zboží, rozšíření sankčnímu seznamu ruských oligarchů, činitelů a státních zaměstnanců.

Zhruba třetina z celkového počtu členů Evropského parlamentu podepsaných pod výzvou také chce Ukrajině na obranu před ruskými jednotkami poslat další vojenské vybavení a zbraně včetně tanků a jiných obrněných vozidel, protilodních střel či sofistikovanější systémy protivzdušné obrany.

EU již proti Moskvě kvůli vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zavedla čtyři balíky sankcí. Od systému SWIFT ve spolupráci se západními spojenci odstřihla velké ruské banky, zakázala investice do ruské energetiky či znemožnila ruským letadlům využívat unijní vzdušný prostor. Na sankčním seznamu se ocitlo více než 800 činitelů, oligarchů či manažerů.

Ropa zdražuje. Civilní oběti na Ukrajině zvyšují tlak na Evropu, aby uvalila sankce na ruský energetický sektor. Brent roste o 1,8 pct. na 106,24 USD.

Americký dolar kvůli vyhlídkám dalších sankcí vůči Rusku posiluje

Americký dolar dnes již třetí seanci za sebou posiluje. Zpráva o zabitých civilistech na severu Ukrajiny a vyhlídky dalších sankcí přiměly investory hledat bezpečné investice, jako je dolar.

Kolem 18:10 SELČ dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, stoupl o 0,3 procenta na 98,92 bodu. Euro vůči dolaru oslabilo o 0,5 procenta na 1,0989 USD. Dolar k jenu posílil o 0,2 procenta na 122,78 JPY. Euro vůči jenu kleslo o 0,3 procenta na 134,88 JPY.

Americká měna také nadále těží ze silné zprávy o vývoji nezaměstnanosti a mezd ve Spojených státech za březen, která podpořila očekávání výrazného zpřísnění měnové politiky centrální bankou USA (Fed). Měnový výbor Fedu by mohl na zasedání příští měsíc zvýšit úrok o půl procentního bodu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k novým sankcím vůči Rusku a uvedl, že existují jasné indicie, že se ruské síly dopustily válečných zločinů v ukrajinském městě Buča. Kreml jakákoliv obvinění související s vraždami civilistů ve městě odmítl.

Euro je pod tlakem kvůli obavám z ekonomických škod způsobených válkou na Ukrajině. Nové sankce také znamenají zvýšení rizika z přerušení dodávek energií do Evropy.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová uvedla, že Evropská unie by měla jednat o ukončení dovozu ruského plynu. Rusko dodává do Evropy zhruba 40 procent plynu, který potřebuje, napsala agentura Reuters.

Britská ministryně zahraničí se vyslovila pro zpřísnění sankcí proti Rusku, zvěrstva v Buče jsou podle šéfa ukrajinské diplomacie špičkou ledovce.

Podle Kyjeva za války na Ukrajině zemřelo 18 novinářů a další byli zraněni

Od začátku ruské agrese zemřelo na Ukrajině 18 novinářů a další byli zraněni nebo uneseni. S odvoláním na údaje generální prokuratury a ministerstva kultury to dnes napsal list Ukrajinska pravda, přičemž v přehledu mrtvých či zraněných žurnalistů ze zahraničí bez podrobností uvádí dvě osoby z České republiky. České ministerstvo zahraničí zatím neodpovědělo na dotaz ČTK, zda má v této souvislosti nějaké informace.

Ukrajinský deník uvedl, že během už 40 dnů trvající války spáchali ruští okupanti na novinářích 74 zločinů. O život přišlo 18 pracovníků sdělovacích prostředků, mezi nimi tři ženy. Uneseni byli čtyři muži a čtyři ženy. Tři novináři se pohřešují. Podle podkladů generální prokuratury zranění utrpělo 13 novinářů a 15 bylo vystaveno zastrašování.

"Ruští okupanti přitom zabíjejí, unášejí a zastrašují nejen ukrajinské novináře. Mezi zabitými a zraněnými je i 19 pracovníků médií z jiných zemí: Británie - 5, Česká republika - 2, USA - 2, Dánsko - 2, Spojené arabské emiráty - 2, Rusko - 2, Irsko -1, Švýcarsko - 1, Francie - 1, Litva - 1," napsala Ukrajinska pravda bez upřesnění, zda jde v konkrétních případech o mrtvé nebo zraněné.

Minulý týden bylo v oblasti bojů severně od Kyjeva nalezeno tělo ukrajinského dokumentaristy a fotografa Maksyma Levina, který pracoval mimo jiné pro britskou stanici BBC a pro agentury Reuters a AP. Při ruském ostřelování zahynula před 14 dny v Kyjevě novinářka Oxana Baulinová pracující pro ruský server The Insider. V polovině března ruští vojáci v Irpini zastřelili novináře listu The New York Times Brenta Renauda, který jako filmař pokrýval i války v Iráku nebo Afghánistánu.

Německo rozhodlo o vypovězení 40 ruských diplomatů, má jít o agenty

Německo dnes rozhodlo o vypovězení 40 ruských diplomatů. Informuje o tom agentura DPA, podle níž jde o osoby, o kterých je Berlín přesvědčen, že pracují pro ruské tajné služby. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že dotyční působili proti zájmům Německa. Nyní mají pět dnů na opuštění země.

Baerbocková uvedla, že se spolková vláda rozhodla "za nežádoucí osoby označit značný počet příslušníků ruského velvyslanectví, kteří zde v Německu každý den pracovali proti naší svobodě a proti soudržnosti naší společnosti". Spolková republika to podle ní nebude dále snášet.

Rozhodnutí bylo dnes podle Baerbockové sděleno ruskému velvyslanci v Berlíně, který byl předvolán na ministerstvo zahraničí.

V Německu se tlak na další tvrdé kroky vůči Moskvě vystupňoval poté, co ukrajinská armáda objevila stovky těl zabitých civilistů v Buče v blízkosti Kyjeva, kterou donedávna okupovaly ruské jednotky. "Obrázky z Buči jsou nesnesitelné. Putinovo bezuzdné násilí likviduje nevinné rodiny a nezná hranic," napsala v reakci na twitteru Baerbocková s tím, že Německo dále zpřísní protiruské sankce a Ukrajinu bude ještě více podporovat.

Ukrajinské úřady podle generální prokurátorky zaznamenaly od vpádu ruských ozbrojených sil na Ukrajinu před 40 dny více než 7000 válečných zločinů.

Německý stát převezme dočasně kontrolu nad německou dceřinou společností ruského Gazpromu, oznámil německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Biden označil Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím

Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Informovala o tom dnes agentura AP. Biden reagoval na zprávy ukrajinských úřadů, že ruští vojáci zabili stovky civilistů ve městě Buča u Kyjeva. Rusko odmítá, že jeho vojáci v této válce zabíjí civilisty. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud.

USA usilují o pozastavení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva

Spojené státy budou ve spolupráci s partnery prosazovat pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC), ohlásila dnes americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Podle ní je třeba konat mimo jiné ve světle "obrázků přicházejících z Buči", kde ukrajinští činitelé a další pozorovatelé po ústupu Rusů nacházejí zabité civilisty. UNHRC, v níž je Rusko aktuálně zastoupené, minulý týden jmenovala členy komise pro vyšetřování možných válečných zločinů Rusů na Ukrajině.

Thomasová-Greenfieldová americký záměr podrobně nevysvětlila, uvedla jen, že USA postupují v "těsné koordinaci" s Ukrajinou a dalšími členskými zeměmi. Agentura Reuters uvádí, že člena UNHRC lze vyloučit hlasováním ve 193členném Valném shromáždění OSN, když návrh získá dvoutřetinovou podporu. Rezoluce odsuzující vpád ruských jednotek na Ukrajinu v posledních týdnech podpořilo nejméně 140 zemí, tedy přes 70 procent.

"Můj vzkaz těmto 140 zemím: Obrázky z Buči a zkáza napříč Ukrajinou si žádají, abychom teď naše slova podpořili činy," napsala na twitter velvyslankyně USA při OSN. Odkazovala při tom na obec ležící severozápadně od Kyjeva, která byla v posledních týdnech dějištěm tvrdých bojů mezi Rusy a Ukrajinci a z níž se v posledních dnech ruské jednotky stáhly. Novináři na místě zdokumentovali mrtvoly ležící na ulicích, ukrajinské úřady hovoří o stovkách zabitých civilistů.

"Nemůžeme nechat členský stát, který překrucuje všechny principy, jichž si vážíme, aby se nadále účastnil UNHRC. Rusko by v tomto orgánu nemělo mít vliv, stejně tak bychom neměli Rusku umožňovat používat jeho místo v Radě jako nástroj propagandy, kterým naznačuje, že se upřímně zajímá o lidská práva," uvedla Thomasová-Greenfieldová.

UNHRC tvoří 47 členských zemí, přičemž o složení rozhoduje VS OSN. Rusko je aktuálně ve druhém roce tříletého členství v orgánu se sídlem v Ženevě, píše Reuters. Rada ve středu jmenovala tři členy komise, jejímž úkolem je vyšetřit možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu.

V souvislosti s ukrajinskou krizí vyšetřuje policie 11 případů, uvedl Rakušan

Policie vyšetřuje 11 případů souvisejících s ukrajinskou krizí, u zhruba 150 dalších zahájila úkony trestního řízení. Po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to dnes řekl jeho šéf a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Na policii podle ministra lidé dali zhruba 530 podání, 304 z nich bylo vyřešeno. Nenávistných projevů a schvalování ruské agrese se týká 45 případů. Většina zbylých případů souvisí s majetkovou trestnou činností, dodal Rakušan.

"Celková čísla kriminality, a to je velký úspěch celého procesu v současné době, nevybočují z dlouhodobého normálu a z meziročního srovnání," řekl ministr.

Mezi trestnými činy je podle Rakušana i kriminalita spáchaná na Ukrajincích, jde například o drobné podvody či krádeže. Ministr už v neděli v České televizi řekl, že policie monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.

Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v pátek serveru iDNES.cz řekl, že mezi uprchlíky se objevují i lidé z Maďarska, kteří tvrdí, že jsou z Ukrajiny. Podle Rakušana se takové případy skutečně staly. Situaci podle něj řeší s maďarskou stranou policejní prezident Martin Vondrášek. "Dočasná ochrana (...) je specifickým typem ochrany pro Ukrajince. Tedy lidé, kteří přijdou do České republiky s jakýmkoli jiným pasem, včetně toho maďarského, tak nemají nárok na služby poskytované v rámci dočasné ochrany," upozornil ministr.

Česko k dnešnímu ránu vydalo ukrajinským uprchlíkům téměř 260.000 víz. V neděli jich přibylo 2500. Počet vydaných víz se v posledních dnech snižuje, ve stejný den minulý týden je dostalo zhruba 3200 běženců.

Červený kříž se opět do Mariupolu nedostal, vicepremiérka viní Rusko

Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK) se ani dnes nepodařilo evakuovat civilisty z několik týdnů obléhaného východoukrajinského města Mariupol. Týmu organizace se do města na břehu Azovského moře nepodařilo dostat kvůli bezpečnostním podmínkám, řekl agentuře Reuters mluvčí MVČK Jason Straziuso. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková z blokování evakuačních snah obvinila ruské invazní jednotky.

Desítky tisíc lidí jsou po několika týdnech těžkého ruského bombardování stále v Mariupolu uvězněny a mají jen velmi omezený přístup k potravinám, vodě a elektřině, poznamenala dnes stanice BBC.

Mezinárodní výbor Červeného kříže se už několik dní neúspěšně pokouší dostat do přístavu a v autobusech odvézt civilisty na území kontrolované ukrajinskou vládou. Ven se zatím povedlo proniknout některým lidem v osobních automobilech nebo v soukromých autobusech, píše BBC.

Do města se nedostane ani jeden autobus v rámci organizované evakuace obyvatel, funguje pouze podmíněný koridor pro osobní automobily, k obyvatelům Mariupolu se nedostane ani humanitární pomoc, řekl podle agentury Interfax-Ukrajina starosta města Vadym Bojčenko.

"Dnes se nacházíme za hranicí humanitární katastrofy. Město je už více než měsíc bez světla, bez vody, bez jídla, bez léků. Proto trváme na tom, aby byla Mariupolu umožněna plná evakuace a přístup do města," prohlásil Bojčenko, který z blokování humanitární pomoci městu rovněž obvinil ruské síly.

Podle agentury AFP uvedl, že Mariupol je z 90 procent zničen a 40 procent jeho infrastruktury nebude možné opravit.

Strategicky položený Mariupol na začátku března obklíčily ruské jednotky, které jej od té doby těžce ostřelují. Velká část předchozích pokusů o evakuaci civilistů částečně nebo úplně selhala, z čehož se obě strany viní navzájem. Rusko popírá, že by cílilo na civilisty, čemuž ale protiřečí svědectví místních i novinářů. Podle místních úřadů během obléhání zemřelo ve městě na 5000 civilistů, včetně dětí.