Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Německá ministryně obrany vyzvala k jednání o konci nákupu plynu z Ruska

V souvislosti se zločiny, kterých se ve městě Buča u Kyjeva měla dopustit ruská armáda, požaduje německá ministryně obrany Christine Lambrechtová zpřísnění protiruských sankcí. V Evropské unii je podle ní třeba jednat o ukončení nákupu ruského plynu.

„Musí přijít reakce. Tyto zločiny nesmějí zůstat bez odpovědi,“ řekla sociálnědemokratická politička v televizi ARD. V souvislosti s možným přerušením odběru plynu prohlásila, že „naší silnou stránkou bylo to, že se jednotlivé země neunáhlovaly, ale že se společně domlouvalo, co se dá snést“. Přesně to se podle ní musí stát v nejbližších hodinách.

První unijní zemí, která nákup plynu z Ruska zastavila, je Litva. Její ministerstvo energetiky v sobotu oznámilo, že od začátku tohoto měsíce země kryje spotřebu této suroviny z dodávek zkapalněného zemního plynu dováženého do terminálu v Klajpedě. Polský premiér Mateusz Morawiecki tento týden oznámil, že jeho země v květnu omezí dovoz ruského plynu, ve stejném měsíci přestane z Ruska dovážet uhlí a do konce tohoto roku i ropu.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian podle agentury Reuters odsoudil „masivní zneužívání síly“, kterého se na Ukrajině dopouštějí ruské jednotky. Zmínil především dění ve městě Buča, kde podle ukrajinských úřadů došlo k masakru civilního obyvatelstva. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil záběry z Buči za „nesnesitelné“, ruské úřady se podle něj „musejí za tyto zločiny zodpovídat“.

„To, co se odehrálo ve městě Buča, jsou bestiální vraždy civilistů. Stejně jako proběhla denacifikace, musí proběhnout i deputinizace na všech úrovních. Do té doby musí Rusko stát mimo civilizovaný svět,“ napsal předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09). Ruský velvyslanec podle Ženíška zastupuje v Česku Putina i to, co se v Buče odehrálo. „ČR tohle nemůže trpět a měla by jít příkladem,“ míní.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy.

Ruský ústup od Kyjeva není skutečným stahováním, řekl Stoltenberg

Ruský ústup od ukrajinské metropole Kyjeva není skutečným stahováním vojsk, ale spíše přesunem, po němž by mohly následovat další útoky. Řekl to v rozhovoru s televizní stanicí CNN generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„To, co vidíme, není skutečné stahování, zato vidíme, že Rusko své jednotky přeskupuje,“ řekl Stoltenberg a varoval před přílišným optimismem. „Útoky budou pokračovat,“ míní. „Máme přitom obavy z možných zesílených útoků, zejména na jihu a na východě,“ dodal šéf aliance.

Ruské ministerstvo obrany označilo fotografie a videa s mrtvými civilisty z Buči zveřejněné ukrajinskou stranou za provokaci. Informuje o tom ruská agentura RIA Novosti.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil masakr civilistů ve městě Buča za „nepřijatelný“. V rozhovoru pro CNN, řekl, že je to „brutalita proti civilistům, kterou Evropa desítky let nezažila“ a že tyto činy „zdůrazňují důležitost toho, že válka musí co nejdřív skončit.“ 

Záběry zavražděných civilistů na Ukrajině označil premiér Petr Fiala za děsivé. Ruská armáda se podle něj dopouští válečných zločinů. „Svět nikdy nesmí zapomenout Putinovi, že rozpoutal zbytečnou válku, při které umírají nevinní lidé,“ dodal předseda vlády.

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík připustil možnost, že Slovensko bude platit za dodávky ruského plynu rubly. Takový postup požaduje Moskva, Evropská unie ho odmítá.

Agrární komora žádá pozastavení některých plánovaných kroků kvůli válce

Agrární komora žádá vládu, aby odložila účinnost některých opatření, která by měla pro tuzemské zemědělce začít platit už v příštím roce. Jde zejména o Národní strategický plán a rámcové nastavení reformy Společné zemědělské politiky pro roky 2023 až 2027. Komora na svém řádném sněmu na brněnském výstavišti shrnula hlavní požadavky do desatera, které předala ministrovi zemědělství Zdeňku Nekulovi (za KDU-ČSL). Po skončení sněmu řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.

„Oba tyto dokumenty vznikaly ještě před koronavirovou pandemií a zejména před válkou na Ukrajině. Jejich nastavení z hlediska aktuální situace vůbec není optimální. Musíme si uvědomit, že jsme ve válce a ve válce se nemůžeme vzdávat svých zbraní. V době rostoucích cen nemůžeme hodit přes palubu zemědělskou produkci,“ uvedl Doležal.

Na pražské Letné začal v 15 hodin koncert Společně pro Ukrajinu. Krátce po začátku se ho podle odhadů ČTK účastnily stovky lidí. Součástí koncertu je takzvané tržiště pomoci, lidé tam mohou přispět na konkrétní činnosti či přivézt materiální pomoc. Ukrajinci, kteří utekli před válkou, tam dostanou možnost najít práci. Koncert má trvat zhruba do 18 hodin. Je moderován v češtině i ukrajinštině.

Putinův režim spáchal válečný zločin, uvedl Černínský palác

Česká diplomacie i čeští politici odsoudili vraždění ukrajinských civilistů ruskými vojáky. Podle ministerstva zahraničí jde o válečný zločin Putinova režimu.

„Systematické vraždění civilistů, jehož se dopouští prchající ruská armáda, je další z řady odporných válečných zločinů Putinova režimu. Česká diplomacie se společně se spojenci bude zasazovat o to, aby všichni odpovědní byli potrestáni,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.