Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 6. dubna 2022
V ukrajinských městech opět zaznívají exploze a sirény varující před útokem. Pozdě večer zazněly i ve městě Radechiv na západě země, zhruba 70 kilometrů od Lvova. S odkazem na prohlášení gubernátora Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého o tom informovala agentura AFP. V Dněpropetrovské oblasti na východě země hlásili očití svědci výbuchy v Novomoskovsku, uvedl server Ukrajinska pravda. (ČTK)
Turecko přesunulo své velvyslanectví na Ukrajině zpět do Kyjeva. V době bezprostředního ohrožení ukrajinského hlavního města ruskými invazními vojsky působili turečtí diplomaté ve městě Černivci na jihozápadě země.
Zprávy ze dne 5. dubna 2022
Gubernátor Záporožské oblasti řekl, že v některých vesnicích, odkud se stáhly ruské jednotky, jsou ztráty mezi obyvateli srovnatelné s Bučou u Kyjeva.
Švédsko zahájilo předběžné vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině
Švédští žalobci dnes zahájili předběžné vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině a vyzvali svědky, aby se přihlásili. Podle agentury Reuters to dnes oznámila švédská prokuratura.
Úřad uvedl, že účelem vyšetřování je co nejdříve zajistit důkazy, které by mohly být použity u švédských nebo mezinárodních soudů. Vyzval oběti i všechny, kdo byli na Ukrajině svědky násilí páchaného na civilistech, aby kontaktovali švédské úřady.
"Na základě dostupných informací o situaci na Ukrajině existuje důvod se domnívat, že byly spáchány závažné válečné zločiny," uvedla švédská prokuratura ve svém prohlášení s tím, že v současné době nemá žádné podezřelé.
Americký prezident Joe Biden v pondělí obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina z válečných zločinů a vyzval k soudnímu procesu. Jeho vyjádření se týkalo událostí v ukrajinském městě Buča, kde podle ukrajinských úřadů ruská okupační vojska zavraždila kolem 300 civilistů. Kreml uvedl, že obvinění Západu z válečných zločinů jsou "obludným podvrhem".
Johnson vyzval Rusy, aby sdíleli pravdu o zvěrstvech na Ukrajině
Britský premiér Boris Johnson dnes zveřejnil video, v němž apeluje na Rusy, aby sdíleli pravdivé informace o "zvěrstvech", která páchají ruská vojska na Ukrajině. Výzvu ministerský předseda zahájil a uzavřel v ruštině a mimo jiné prohlásil, že Rusové si zaslouží znát pravdu a fakta. Pokud by věděli, jaká je realita, válku na Ukrajině by podle Johnsona nepodporovali.
Spojené státy a evropské země, včetně Británie, po zveřejnění snímků zabitých civilistů v ukrajinském městě Buča nedaleko Kyjeva obvinily Rusko z válečných zločinů.
Moskva, která tvrdí, že provádí "speciální vojenskou operaci" s cílem Ukrajinu "denacifikovat", obvinění odmítla s tím, že jde o podvrh, který má očernit ruskou armádu.
Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval, aby byl postaven před soud. Rusko považuje Bidenovy komentáře za nepřijatelné a neodpustitelné.
"Ruský lid si zaslouží pravdu, zasloužíte si fakta," uvedl Johnson v projevu, který zveřejnil na twitteru. "Svět zděsila zvěrstva páchaná ruskými jednotkami v Buči, Irpini a jinde na Ukrajině. Zmasakrovaní civilisté - zastřelení s rukama svázanýma za zády, ženy znásilněné před svými malými dětmi, surově spálená těla naházená do hromadných hrobů nebo ponechaná na ulici. Tyto zprávy jsou tak šokující a tak odporné, že není divu, že se je před vámi vaše vláda snaží utajit," uvedl britský premiér.
"Váš prezident ví, že byste tuto válku nepodporovali, pokud byste viděli, co se děje," řekl Johnson. "Ví, že tyto zločiny podrývají důvěru každé ruské matky, která hrdě mává na rozloučenou svému synovi, jenž míří do armády. Ví, že jsou skvrnou na cti samotného Ruska," dodal.
Johnson zároveň vyzval Rusy, aby pomocí virtuální privátní sítě (VPN) získávali nezávislé informace o válce na Ukrajině a přesvědčili se tak na vlastní oči.
"A když najdete pravdu, podělte se o ni. Ti, kdo jsou za to zodpovědní, budou pohnáni k zodpovědnosti, a historie si bude pamatovat, kdo odvrátil zrak," řekl britský premiér a v ruštině dodal: "Váš prezident je obviněn z páchání válečných zločinů. Ale nevěřím, že jedná vaším jménem."
Ukrajina musí i po Buči pokračovat v jednáních s Ruskem, řekl Zelenskyj
Nehledě na válečné zločiny, které podle Kyjeva ruské síly spáchaly ve městě Buča u Kyjeva, nemá Ukrajina jinou možnost než dál s Ruskem vyjednávat. Podle serveru RBK-Ukrajina to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ukrajinskými novináři. V Buči ukrajinské úřady, novináři a další pozorovatelé po ústupu Rusů nacházejí zabité civilisty. Podle Zelenského přišlo v tomto městě na okraji Kyjeva o život nejméně 300 civilních obyvatel. Ruský ministr Sergej Lavrov obvinil Ukrajinu, že se po zveřejnění informací o "incidentu" v Buči snaží zmařit rozhovory s Moskvou a Západ "hysterii rozdmýchává".
"Považujeme to za genocidu a jsme toho názoru, že (Rusové) musejí být za to všechno potrestáni. Ale i když máme tento postoj, musíme hledat možnosti setkání," řekl podle RBK-Ukrajina Zelenskyj. Zdůraznil, že hlavní otázka podle něj je, nakolik tvrdě budou ukrajinští zástupci hájit svoji pozici u jednacího stolu, a podotkl, že mluvit právě o Buči s ruskou stranou bude složité. Moskva odmítla, že by za zabíjením civilistů v obcích v okolí Kyjeva stáli ruští vojáci.
Lavrov řekl, že ruští a ukrajinští vyjednavači minulý týden na schůzce v Istanbulu dosáhli pokroku. Pak ale byla podle něj v Buči "zorganizována provokace, o které dnes mluvíme". Informace o dění v tomto městě byly zveřejněny podle Lavrova s cílem odvrátit pozornost od jednání, od toho, že "se ukrajinská strana snažila přijít s novými podmínkami". Západní média přišla s "falešnými tvrzeními o Buči" a ukrajinští vyjednávači se pokusili rozhovory přerušit, tvrdí Lavrov podle agentury Interfax.
Zelenskyj také prohlásil, že Kyjev nemá důvěru v bezpečnostní záruky, které by Moskva mohla slíbit v budoucí mírové dohodě. "Chápeme, že pokud s Moskvou podepíšeme i tu nejrobustnější mírovou dohodu, tak se za dva roky může Rusko vrátit," řekl Zelenskyj a vyzval Západ k větší podpoře Ukrajiny.
Se skepsí se ukrajinský prezident vyjádřil k možnosti, že by Severoatlantická aliance nabídla Ukrajině členství. "Pokud nám zítra nabídnou vstup do NATO, ne aby si zahrávali s naším životem, ale vážně, tak vstoupíme. Ale to se bohužel nestane," citovala ho agentura Unian.
Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož strana Fidesz zvítězila v nedělních parlamentních volbách, vzkázal, že si bude muset vybrat mezi Moskvou a "zbytkem světa". Orbán chce navzdory ruské agresi udržovat co nejlepší vztahy s Moskvou a hlasitě se staví proti přijetí důraznějších protiruských sankcí, jako by bylo například embargo na ruský plyn. Zelenskyj a Orbán si v minulých týdnech vyměnili několik osobně laděných výpadů.
V rozhovoru pro internetové vydání listu Ukrajinska pravda Zelenskyj řekl, že za vítězství by považoval, pokud by Ukrajina byla schopna bránit své území v rozloze ze 24. února, tedy ze začátku ruské invaze. Myslí si, že pokud by se ukrajinská armáda pokusila získat zpět ty části v Donbasu, které už dříve ovládali proruští separatisté, mohlo by ji to stát 40.000 až 50.000 i více těch nejlépe vycvičených lidí. "A pak by se vetřelci mohli vrátit na Ukrajinu ne za několik let, ale hned další měsíc," dodal.
Diplomatická jednání vedou ruští a ukrajinští zástupci již několik týdnů. Delegace obou zemí se několikrát setkaly osobně, rozhovory se konají také on-line. Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij v neděli odmítl sobotní tvrzení Kyjeva, že by příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí. Zelenskyj dnes zopakoval, že je připraven se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem setkat, nevyloučil ale, že k této schůzce nedojde. Náměstek ruského ministra zahraničních věcí Andrej Ruděnko dnes podle agentury Interfax potvrdil, že jednání pokračují prostřednictvím videokonferencí.
Indie odsoudila vraždy civilistů v ukrajinské Buči a vyzvala k nezávislému vyšetřování. Podle Reuters přitvrzuje postoj vůči ruské invazi na Ukrajinu.
Průzkum: Ukrajinská podpora vstupu do NATO klesla skoro na předválečnou úroveň
Mezi Ukrajinci klesá podpora vstupu do Severoatlantické aliance, upozornil dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na výsledky průzkumu sociologické skupiny Rejting. Tato podpora podle deníku klesla skoro na "předválečnou" úroveň před ruským vpádem z 24. února.
"V prvních dnech války podpora (vstupu do NATO) vzrostla z 62 na 76 procent," upozornil list. Ale už během prvního týdne války klesla na 72 procent. A nyní - podle průzkumu z konce března - klesla na 68 procent, "tedy blíží se k předválečným ukazatelům".
Sociologové příčiny tohoto jevu blíže nevysvětlili. "Může to souviset s tím, že Ukrajinci neuviděli očekávanou podporu ze strany NATO ve střetu s Ruskem," usoudila Ukrajinska pravda.
Norové předali své ruské tiskárny šéfredaktorovi nezávislého listu
Norská mediální skupina Amedia, která odchází z ruského trhu, předala plnou kontrolu nad svými čtyřmi tiskárnami v Rusku šéfredaktorovi listu Novaja gazeta Dmitriji Muratovovi, oznámila dnes agentura Interfax. Amedia vysvětlila, že vzhledem k počínání Ruska na ukrajinském území nepokládá za možné pokračovat v polygrafickém podnikání v Rusku.
V tiskárně norské firmy se tiskla Novaja gazeta, než list po dvojí výstraze ruského cenzurního úřadu byl nucen pozastavit své vydávání v tištěné i internetové podobě, a to až do ukončení ruské "speciální vojenské operace" na Ukrajině. Tímto souslovím Rusko oficiálně označuje válku proti Ukrajině, kterou rozpoutalo před 41 dny.
"Amedia předává plnou kontrolu nad svými ruskými tiskárnami nositeli Nobelovy ceny míru Dmitriji Muratovovi. Bude vykonávat veškerá práva akcionáře podle svého úsudku a bude řídit každodenní záležitosti," praví se v prohlášení firmy.
"Posuzovali jsme různé varianty odchodu z ruského podnikání při velice zúženém poli pro manévrování. Soudíme, že je to nejlepší možné řešení za daných okolností. Tímto způsobem polygrafické firmy i v budoucnu mohou zůstat důležitými pro nezávislá média v Rusku," prohlásil šéf firmy André Stöylen.
Muratov uvedl, že Novaja gazeta s vděčností přijímá tato skvělá aktiva, a přislíbil, že se postará jak o tiskárny, tak o jejich zaměstnance. Dodal, že rozhodnutí norské skupiny podpoří svobodu slova v Rusku.
Amedia, která v Rusku vlastnila čtyři tiskárny stoprocentně a další dvě s menšinovými ruskými akcionáři, odepsala účetní hodnotu svého byznysu v Rusku z 38 milionů norských korun (asi 97 milionů Kč) na nulu s tím, že prostředky z případného budoucího prodeje podpoří nezávislá média v Rusku. Firma také upřesnila, že se snaží dohodnout s menšinovými akcionáři svých dalších dvou tiskáren, aby mohla z Ruska úplně odejít.
Amedia je druhou největší mediální společností v Norsku, kde vlastní několik desítek regionálních novin, tiskárny a zpravodajskou agenturu.
Tisk: Kypr bude s USA jednat o předání zbraní sovětské výroby Ukrajině
Kypr bude jednat se Spojenými státy o předání části svých zbraní sovětské a ruské výroby Ukrajině. Američtí zástupci se s žádostí obrátili na kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise, který souhlasil se zahájením jednání. Američané a Ukrajinci mají zájem především o systémy protivzdušné obrany či bojové vrtulníky. Očekává se, že o záležitosti bude ve čtvrtek s kyperskými politiky v Nikósii hovořit náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová, uvedl dnes deník Kathimerini.
Podle řeckého deníku Spojené státy mají zájem především o bojové vrtulníky Mil Mi 35, bojová vozidla pěchoty či systémy protivzdušné obrany Tor-M1, které mohou zasáhnout i vysoko letící cíle.
Kyperské ministerstvo obrany uvedlo, že eventuální dohoda s USA nesníží obranyschopnost země. Podle zdrojů řeckého deníku si Kypr klade za podmínku, že zbraně sovětské výroby předá, až dostane náhradní výzbroj z USA. Nikósie také nechce zbraně předat přímo Ukrajině. O podrobnostech dohody budou podle listu ve čtvrtek jednat Nulandová a prezident Anastasiadis.
USA jsou ochotné poskytnout Kypru vojenské systémy, které by nahradily ty předané Ukrajině. Podle kyperských vojáků by dohoda mohla být "jedinečnou možností", jak nahradit výzbroj sovětské či ruské provenience. V jejím případě totiž bude kvůli sankcím čím dál obtížnější získat náhradní díly a zajistit údržbu.
Kypr, který je členem Evropské unie, ale nikoliv Severoatlantické aliance, zatím držel podle listu Kathimerini "neutrální postoj" k válce na Ukrajině. Ostrovní stát má dlouhodobě silné ekonomické vztahy s Ruskem a ruští podnikatelé často používali kyperské banky a firmy pro své operace na unijním trhu.
Zbraně sovětské výroby má i Řecko, nejbližší spojenec Kypru. Řečtí představitelé ale předání zbraní Ukrajině, například protivzdušného systému S-300, již dříve odmítli.
Vrchní generál USA chce nové základny na východě Evropy, bez trvalých posádek
Nejvýše postavený americký generál doporučil v reakci na ruskou hrozbu vytvořit v Pobaltí, Polsku či Rumunsku nové americké základny, na nichž by rotovaly skupiny vojáků. Šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley tuto myšlenku dnes formuloval při slyšení ve výboru Sněmovny reprezentantů. Vyjádřil při tom názor, že řada zemí na východě Evropy by velmi ráda hostila americké mise a mimo jiné by zaplatila za vybudování základen.
Milley společně s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem vystoupil na jednání věnovaném navrhovanému rozpočtu pro další fiskální rok, kongresmani se ale zpočátku soustředili na ruskou válku proti Ukrajině a snahy posílit bezpečnost v Evropě, píše agentura AP. Milley byl při tom tázán, jak je třeba postupovat v souvislosti s východním křídlem NATO, jehož členové se obávají ruské agrese.
"Já bych doporučoval vytvořit trvalé základny, ale nikoli trvalé nasazení (jednotek), čímž byste efekt trvalosti získali rotací sil proudících permanentními základnami," odpověděl Milley. Ministr Austin naznačil, že jakákoli snaha rozšířit přítomnost na východě Evropy by nebyla realizovaná okamžitě a že o návrzích se pravděpodobně bude diskutovat na červnovém summitu NATO.
"Domnívám se, že mnozí z našich evropských spojenců, zejména pobaltské země, Polsko a Rumunsko a jiní, jsou velmi, velmi ochotní zřídit permanentní základny. Postaví je, zaplatí za ně," řekl v této souvislosti generál Milley. Agentura AFP podotýká, že USA mají v Evropě dlouhodobě nasazených 67.000 vojáků, většinu z nich v Německu, Británii a Itálii. Otázka nových základen na východě Evropy podle ní nabírá na naléhavosti ve světle vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
Součástí dnešního slyšení v Kongresu byla také poměrně ostrá výměna názorů mezi ministrem Lloydem a republikánským zákonodárcem Mattem Gaetzem, který kritizoval Pentagon za některé predikce, mimo jiné ohledně šancí Ukrajiny v konfliktu s Ruskem. "Napadlo vás, že Rusko neovládlo Ukrajinu díky tomu, co jsme my udělali? A co udělali naši spojenci? Přemýšlel jste o tom někdy?" řekl v jisté chvíli Austin kongresmanovi.
Putin: Svět kvůli sankcím Západu čelí potravinové krizi
Rusko musí bedlivě sledovat svůj vývoz potravin do nikoli přátelských zemí, protože protiruské sankce západních států vyvolaly globální potravinovou krizi a spirálovitý růst cen energií. Prohlásil to dnes prezident Vladimir Putin při poradě s představiteli ruského zemědělství. Varoval současně, že vyšší ceny energií v kombinaci s nedostatkem hnojiv přimějí Západ tisknout peníze na skupování zásob, což povede k nedostatku potravin v chudších zemích.
Západní sankce vůči Rusku zavedené kvůli jeho invazi na Ukrajinu 24. února způsobily, že země se ocitla na pokraji nejhorší hospodářské krize od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Moskva ale uvádí, že globální dopad sankcí může být mnohem významnější.
"(Sankce) nevyhnutelně zhorší nedostatek potravin v nejchudších zemích světa, způsobí nové vlny migrace a obecně povedou k dalšímu zvýšení cen potravin," řekl Putin na jednání o rozvoji produkce potravin. Dodal, že za současných podmínek je nevyhnutelný nedostatek hnojiv na globálním trhu. Rusko podle jeho slov bude muset být opatrnější při dodávkách potravin do zahraničí a zejména pečlivě sledovat vývoz do zemí, které vůči Rusku nezaujímají přátelský postoj.
Jeden z Putinových spojenců minulý týden varoval, že Rusko by kvůli západním sankcím mohlo omezit dodávky zemědělských produktů a vyvážet je pouze do "přátelských zemí".
Rusko je největším světovým vývozcem pšenice, kterou dodává především do Afriky a na Blízký východ. Je také významným producentem potaše, fosfátů a hnojiv obsahujících dusík, což jsou důležité živiny pro plodiny a půdu. Ročně vyrobí více než 50 milionů tun hnojiv, což představuje 13 procent celosvětového objemu produkce. Největšími hráči na trhu s hnojivy jsou společnosti Phosargo, Uralchem, Uralkali, Acron a Eurochem.
Sankce podle Putina narušily logistiku dodávek hnojiv z Ruska a Běloruska. Vyšší ceny zemního plynu pak zdražují produkci hnojiv na Západě.
Putin také varoval evropské země, že Moskva odpoví na jakýkoliv pokus o znárodnění ruských aktiv a že takové akce jsou "dvousečnou zbraní". Putinovo varování přišlo den poté, co Německo oznámilo, že jeho energetický regulační úřad převezme kontrolu nad společností Gazprom Germania, která obchoduje s plynem, skladuje ho a přepravuje, a kterou ruský Gazprom koncem minulého týdne opustil. Také britská vláda zvažuje, že by dočasně převzala vedení v britské divizi Gazpromu, která má na starosti dodávky pro drobné spotřebitele.
"Speciální vojenská operace", což je oficiální kremelský termín pro invazi na Ukrajinu, je podle Putina nutná, protože Spojené státy využívaly tuto zemi k ohrožování Ruska a Moskva musí bránit ruskojazyčné obyvatelstvo na Ukrajině před pronásledováním. Kyjev podobná Putinova tvrzení o pronásledování odmítá a říká, že Rusko vede nevyprovokovanou útočnou válku.
Ruský velvyslanec při OSN Něbenzja řekl, že ruská armáda na Ukrajinu nepřišla dobývat území, ale přinést mír do krví nasáknutého Donbasu.
Resort obrany popřel informaci, že náměstek Kopečný potvrdil The Wall Street Journal dodávku tanků T-72M na Ukrajinu. List už jeho jméno vypustil.
Z oblastí bojů na Ukrajině se v úterý podařilo evakuovat 3846 lidí, uvedla v úterý večer na facebooku vicepremiérka Iryna Vereščuková. Téměř 1500 z nich pochází z ruskými jednotkami obleženého Mariupolu, kde panuje katastrofální humanitární situace. Kolona dalších sedmi evakuačních autobusů z Mariupolu, kterou doprovázel Mezinárodní výbor Červeného kříže, se kvůli blokádě musela zastavit. (ČTK)