Žebříček evropských zemí s nejméně migranty. Česko a jeho sousedé patří mezi špičku
Které státy Evropské unie mají nejmenší podíl migrantů v populaci? Na to odpovídají data Eurostatu sledující oficiální počet cizinců v členských zemích. Následující žebříček začíná možným překvapením. Evropský žebříček zemí s nejmenším počtem migrantů přináší nečekané výsledky. Podívejte se, jak si v něm vede Česko – a kdo je úplně na dně.
10. Řecko
Desátou zemí s nejméně cizinci v populaci je možná překvapivě Řecko. Podle oficiálních statistik žije v zemi asi 12 procent migrantů. Řecko je ale stále jednou ze zemí, která čelí největšímu náporu migrantů v Evropě, a to zejména z Afriky, ale také třeba z Blízkého východu. Část migrantů, kteří se do země dostanou, ovšem nezíská oficiální status, a tak nemohou být zahrnuti v datech Eurostatu.
Řecko se proto potýká s dvojí realitou. Oficiální čísla ukazují relativně nízký podíl cizinců, ale v každodenním životě, zvláště ve velkých městech, je přítomnost migrantů výrazná. Tento rozdíl vytváří napětí v politické debatě i v praxi, protože vláda musí řešit tlak na azylový systém, pracovní trh i veřejné služby.
9. Itálie
Úplně stejně to platí pro Itálii, která je vnímaná jako jeden z hlavních příjemců migrantů z Afriky do Evropy. Data Eurostatu tedy nemusí zachytit úplně všechny. Značná část migrantů také využívá Itálii jako tranzitní zemi a snaží se dostat do jiných evropských států. I tak Eurostat evidoval v Itálii více než 6,5 milionu migrantů, což představuje v absolutních počtech jednu z největších cizineckých komunit v Evropě. V procentech tvoří asi 11 procent obyvatel Itálie.
Migrace se v Itálii stala v posledních letech celospolečenským tématem. Politická debata se pohybuje mezi obavami z nekontrolovaných přílivů lidí přes Středozemní moře a na druhé straně uznáním, že přistěhovalci jsou nezbytní pro vyrovnání se například s úbytkem pracovních sil. Přítomnost migrantů je koncentrovaná zejména ve velkých městech a v regionech s vysokou poptávkou po pracovní síle, například v zemědělství nebo ve stavebnictví.
8. Česko
Osmou evropskou zemí s nejnižším podílem cizinců je Česko, kde jich podle Eurostatu žije asi 10 procent, tedy něco přes milion. Tento stav je dán především dlouhodobě stabilní ekonomikou a geografickou polohou v centru Evropy, díky čemuž se Česko stalo atraktivní destinací pro pracovní migranty z okolních zemí i vzdálenějších regionů.
Cizinci stále nacházejí uplatnění na poměrně vyčerpaném pracovním trhu. Vysoká poptávka je například po pracovnících v průmyslu, stavebnictví nebo službách. Do Česka na rozdíl od jižních zemí nemíří migranti z Afriky. Zejména v posledních letech se i kvůli ruské válce na Ukrajině zvýšil počet migrantů z východu, tedy zejména Ukrajinců, které Česko přijímalo jako válečné uprchlíky.
7. Maďarsko
Sedm procent obyvatel tvoří cizinci v Maďarsku, což v absolutních počtech znamená necelých 700 tisíc lidí. Země přitahuje určité množství cizinců, a to především díky své poloze na křižovatce mezi Balkánem, střední Evropou a Rakouskem.
Migrace je v zemi citlivým politickým tématem. Vláda dlouhodobě rétoricky přijímání migrantů odmítá. Na druhé straně ale cizinci můžou mít pozitivní efekt pro tamní ekonomiku, která čelí podobným problémům jako v jiných státech, tedy stárnutí populace a nedostatku pracovní síly. Cizinci, kteří v Maďarsku zůstávají, se proto uplatňují hlavně v odvětvích s nižší mzdovou úrovní, kde je domácích pracovníků nedostatek.
6. Finsko
Ve Finsku žije podle Eurostatu přes 300 tisíc cizinců, což odpovídá šesti procentům populace. Mezi skandinávskými zeměmi, které bychom spíš hledali na opačné straně žebříčku, působí Finsko jako výjimka. Přestože země vůči cizincům není tak otevřená, jejich počet v posledních letech roste.
V zemi se diskutuje hlavně o tom, jak migrace může pomoci řešit stárnutí populace a nedostatek pracovních sil v klíčových odvětvích, například ve zdravotnictví nebo v technologickém sektoru. Zároveň se ale objevují obavy, zda si země dokáže udržet sociální soudržnost a úroveň veřejných služeb, pokud by se počet cizinců zvyšoval rychleji.
5. Litva
Prvním a zároveň jediným zástupcem pobaltských států je v tomto srovnání Litva. V zemi žije jen asi pět procent cizinců, což je podle Eurostatu kolem 134 tisíc lidí. Litva tradičně není státem, který by cizinci vyhledávali. Naopak po vstupu do Evropské unie se země potýkala s úbytkem obyvatelstva – lidé mířili do zahraničí za lépe placenou prací.
Litva tak nemusí řešit problémy s případnou integrací, ale na druhou stranu se potýká se stárnutím obyvatelstva. V posledních letech je otázka migrace spojena také s bezpečnostními otázkami, například napětím na hranicích s Běloruskem, kde se objevují nové migrační trasy.
4. Slovensko
Na Slovensku žije podle Eurostatu asi 214 tisíc cizinců, tedy asi čtyři procenta obyvatelstva. Důvodem je mimo jiné poměrně malá atraktivita tamního pracovního trhu v porovnání se západní Evropou. Přesto se v posledních letech počet cizinců zvyšuje, zejména o pracovníky v průmyslu.
Slovenská ekonomika by každopádně další pracovní síly uvítala, protože se potýká s jejím nedostatkem, a to nejen v důsledku stárnutí populace, ale také třeba odchodu části lidí do zahraničí, zejména do Česka. Politicky je ale migrace stále vnímaná negativně, a tak k nějaké razantní změně zřejmě nedojde.
1.–3. Polsko
Následující tři země, které se umístily na špičce tohoto srovnání, mají shodně pouhá tři procenta cizinců v populaci. V Polsku je to asi 900 tisíc lidí. S relativně větším přílivem cizinců se země potýká až v posledních letech, přibývá například migrantů z Ukrajiny. Celkově je ale cizinců v zemi stále poměrně málo.
Polsko se potýká s nedostatkem pracovní síly, což zvyšuje tlak na otevřenější přístup k přistěhovalectví, zejména v klíčových odvětvích průmyslu a služeb. Politicky je však téma migrace velmi citlivé.
1.–3. Rumunsko
Rumunsko eviduje podle Eurostatu 588 tisíc cizinců, ale stále jde pouze o zmiňovaná tři procenta. Po vstupu země do Evropské unie řada lidí odešla za prací do Itálie, Španělska nebo Německa. Naopak cizinci Rumunsko nevyhledávají kvůli nižším potenciálním výdělkům oproti jiným zemím.
V posledních letech se přesto začínají objevovat první větší skupiny zahraničních pracovníků, zejména v průmyslu a stavebnictví, kde chybějí domácí zaměstnanci. Politická debata o migraci v zemi zatím také není tak vyhrocená jako jinde v Evropě, protože přistěhovalců je relativně málo.
1.–3. Bulharsko
V případě Bulharska jde o 212 tisíc lidí. Bulharsko spíš než migraci do země řeší odchody obyvatel do zahraničí, ať už kvůli ekonomickým problémům, nebo kvůli vyhlídkám na lepší životní podmínky v západní Evropě.
Cizinci by přesto mohli částečně zmírnit ekonomické dopady tohoto trendu, ale jejich počet zůstává příliš malý na to, aby měl zásadní vliv. Navíc zájem o usazení v Bulharsku zůstává nízký, protože země nabízí ve srovnání s jinými členskými státy Evropské unie nižší mzdy a méně rozvinutý trh práce.
