Odmítání migrantů nemůžete zdůvodňovat obavami o bezpečnost, vzkazuje Česku advokátka EU

Migranti v řeckém přístavu Pireus

Migranti v řeckém přístavu Pireus Zdroj: Reuters

Migranti v řeckém přístavu Pireus
Migranti v řeckém přístavu Pireus
Migranti v řeckém přístavu Pireus
Největší řecký tábor pro migranty: Moria na ostrově Lesbos
Největší řecký tábor pro migranty: Moria na ostrově Lesbos
8
Fotogalerie

Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů Evropské unie, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová. Státy žalované Evropskou komisí podle advokátky nemohou zdůvodňovat odmítání solidárního přebírání migrantů obavami o svou vnitřní bezpečnost. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný, často se jím však soudci při rozhodování řídí.

Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Trojice zemí se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s argumentem, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci.

Podle advokátky však systém umožňoval odmítnout uprchlíky, kteří by byli vyhodnoceni jako bezpečnostní riziko. "Tři žalované členské státy tudíž mohly bez problémů zajistit ochranu bezpečnosti a blahobytu svých občanů" odmítnutím konkrétních žadatelů o azyl, uvedla Sharpstonová v tiskovém prohlášení soudu.

EK zažalovala trojici států předloni v prosinci s cílem domoci se dodržování unijního práva. Jejich zástupci ale tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť nemůže zajistit nápravu. Připomínají, že program nefungoval a v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady. Přerozděleno bylo asi 29 tisíc osob z původně zamýšlených 160 tisíc, své kóty splnilo pět unijních států.