Přísná pravidla pro migraci dusí ekonomiku Česka. Firmy žádají větší otevřenost cizincům

Úřad práce

Úřad práce Zdroj: ČTK

Česko je ostrůvkem ve střední Evropě, kde je velmi obtížné zaměstnávat cizince ze třetích zemí. Snáze to jde v Polsku, Německu, Maďarsku i na Slovensku. Tuzemské firmy přitom dlouhé roky volají po uvolnění přísné migrační politiky. Kvůli nedostatku lidí musejí rušit směny a nemohou růst. Chystané novely slibují zlepšení, podle firem ale nejsou dostatečné. Protekcionistické Česko se tímto přístupem okrádá o budoucí prosperitu.

Před dvěma lety vyzvali přední čeští zástupci byznysu české politiky k takzvané druhé ekonomické transformaci. Uvědomovali si totiž, co naplno vidíme v nejčerstvějších datech: že země začala zaostávat a je ohrožená nejen její prosperita, ale také životní úroveň.

Jedním z požadavků byla i větší otevřenost Česka, protože tuzemská migrační politika patří k těm nejpřísnějším v celé EU. To sice může odradit některé nelegální migranty, ale má to i opačnou a pro byznys negativní stránku. Tuzemské podniky nemohou najít nejen dělníky, ale mají problém do země dostat i špičkové programátory a inženýry, kteří si často vybírají z několika zemí najednou. 

Okolní státy bývalého východního bloku jako Polsko mohou ve velkých městech nabídnout podobné platové podmínky a životní standard jako v Česku s tou výjimkou, že nabídnou vízum pracovníkům rychleji a bez byrokratických obstrukcí. Za dva roky od výzvy tváří českého byznysu se navíc situace rapidně nezměnila a už i vláda přiznává, že Česko bude potřebovat nové ekonomické modely, neboť ty staré jsou vyčerpané. Migraci však zmiňuje stále jen okrajově.

Od podnikatelů zní, že už několik let bojují doslova o každého člověka a stát jim v tomhle ohledu nepomáhá. Nemohou kvůli nedostatku lidských zdrojů rozšiřovat provoz, ba naopak často musejí rušit směny a omezovat výrobu. „Česko má stále potenciál tuto situaci změnit, drobné navýšení kvót však situaci neřeší. Musíme vytvořit infrastrukturu a podmínky alespoň srovnatelné s okolními státy, abychom se pro vzdělané, schopné a pracovité lidi stali atraktivní zemí,“ říká například Martin Wichterle, majitel strojírenské firmy Wikov a člen správní rady Druhé ekonomické transformace, iniciativy osobností českého byznysu, která politikům adresovala výše zmíněnou výzvu.

„Česko vytváří snad největší obstrukce v EU, co se týče otevřenosti pracovního trhu. Naši političtí představitelé a státní správa si neuvědomují, že nikdo u našich hranic frontu nečeká. A bez aktivní politiky a lákání talentů právě tito schopní lidé skončí na pracovním trhu našich sousedů,“ míní Wichterle.

Situaci ztěžuje, že migrace se stává opět výrazným politickým tématem. Jako součást kampaně do Evropského parlamentu ji zvedá koalice KSČM a několika menších stran, které kandidují pod názvem STAČILO!. „Migrace zatěžuje náš sociální systém, ohrožuje každodenní bezpečnost na našich ulicích, přetěžuje vzdělávací systém,“ zahájila kampaň lídryně Kateřina Konečná.

Podle čísel agentury STEM vidíme, že mezi Čechy klesá podpora ukrajinských uprchlíků, jedná se o jedno z témat, která začínají štěpit společnost. Vzhledem ke konfliktu v Izraeli se také více mluví i o migraci z Blízkého východu. 

infografika: Osoby cizi statni prislusnosti infografika: Osoby cizi statni prislusnosti | e15

„Některé strany si udělaly z nenávisti k cizincům politickou kampaň, tak se předchozím vládám nechtělo nábor v zahraničí podporovat,“ říká manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. „Než přišla válka, byly nábory na Ukrajině dostatečné a přicházelo hodně lidí i ze Slovenska, Rumunska a z Bulharska. Ti už si ale vydělají doma téměř stejně jako u nás, tak již o práci v ČR nemají zájem,“ vysvětluje aktuální situaci Halbrštát. Připomíná, že vláda sice od ledna 2024 navyšuje kvóty pro zahraniční pracovníky ze zemí mimo EU o 20 tisíc ročně, ale podle dat ManpowerGroup činí výpadek pracovníků kvůli válce na Ukrajině až 40 tisíc lidí. 

Podle Wichterleho je nutné lidem vysvětlovat rozdíly v migraci. „Poukazujeme na rozdíly mezi nelegální migrací – lidmi, kteří jsou nám často i kulturně vzdálení – a chytrou migrací, bez které se už pouze z demografických důvodů staneme zemí, která prohraje,“ dodává Wichterle.

Některé firmy jsou už zoufalé

V rodinné Pekárně Kabát museli omezovat výrobu, protože nemají dostatek dělníků na nekvalifikovanou práci jako například úklid či přesuny přepravek. „Tahle situace nenastala před pár měsíci, v tomhle žijeme dva roky. Ministerstvům se snažíme říkat, že potřebujeme uvolnit pravidla pro zaměstnanecká pracovní víza, ale na to nikdo nereaguje. Kývají, ale nedělají nic,“ stěžuje si majitel rodinné pekárny Richard Kabát.

„Řeknou jen, ať si ti lidé podají žádost o pracovní vízum. Tu si podají, a za šest měsíců jim přijde zamítnutí. Jeden zaměstnanec tady pracuje dva roky. Když mu končí vízum, musí odcestovat do své země a tam na naší ambasádě podat žádost o vízum. Místo toho, aby ho třeba za třicet dnů dostal a mohl se vrátit zpět a měl kontinuální příjem z Čech, úřad mu to během šesti měsíců třikrát zamítne. On pak ztratí motivaci a hledá práci v jiných zemí, kde jsou vstřícnější – třeba v Německu, kde to naopak jde,“ popisuje Kabát jeden z příkladů.

graf: Zeme puvodu cizincu graf: Zeme puvodu cizincu | e15

Přepravní služba Geis by zase uvítala, kdyby mělo Česku podmínky alespoň podobné sousedním zemím. Tak přísná vízová politika totiž není ani na Slovensku ani v Polsku, které podobně jako Česko patří na půdě EU mezi tvrdé kritiky migrace. Svůj pracovní trh si ale tyto země dokážou zabezpečit lépe.

„Z našeho hlediska by bylo vhodné urychlit celý proces a přiblížit jej časově k postupům v okolních zemích, kde vyřízení podobných administrativních úkonů trvá oproti České republice polovinu času. Vnímáme to tak, že zdlouhavost procesu Českou republiku připravuje o možnost získat ty nejnadějnější a nejzajímavější uchazeče, kteří nakonec dávají přednost práci v jiných zemích,“ řekla deníku e15 HR manažerka Geis CZ Jaroslava Šindelářová.

Vízová povinnost spadá převážně na vnitro a ministra Víta Rakušana (STAN). Od roku 2019 resort spustil tři programy na podporu ekonomické migrace. Jak jejich názvy napovídají, dva z nich s názvy Program klíčový a vědecký personál a Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec jsou určeny převážně pro odborníky s vysokou kvalifikací. Pracovní migrace v Česku je nastavená tak, že osm procent položek spadá pro vysoce kvalifikované pracovníky, na kvalifikované připadá 36 procent a pro nízko kvalifikované 57 procent. Podle vnitra se pak kvóty ani nedaří vyčerpat a využívány jsou v průměru nejvíce z 15–20 procent.

I přes výtky podnikatelů a pracovních agentur vidí ministerstvo vnitra situaci jinak. „Nedomnívá, že by imigrační politika ČR byla ve srovnání s okolními státy přísná. Imigrace do ČR je vysoká, v ČR žije 1,1 milionu cizinců, což je přes 10 procent populace. Tento podíl je srovnatelný, i vyšší než u jiných států EU. V posledních několika letech ČR dosahuje jednoho z pěti nejvyšších objemů pracovní migrace v rámci celé EU,“ říká Ondřej Krátoška z odboru komunikace.

Bodový systém pro cizince

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tvrdí, že se snaží zvyšovat kvóty a situaci zlepšovat alespoň na straně firem. „Chceme, ať se vízová agenda zrychlí, a kroky, které jsou pak na naší straně, jako zaměstnanecké karty a podobně, jsme již pro firmy významně zrychlili. K dalšímu zrychlení dojde novelou zákona o zaměstnanosti,“ řekl e15 ministr.

Vláda v letošním roce schválila navýšení kvót pro zahraniční pracovníky o 20 tisíc lidí na 70 tisíc ročně. To je ale podle firem nedostatečné. Podle šetření MPSV z června 2023 zaměstnavatelé poptávali 249 tisíc zaměstnanců a podobná data vykazují odhady Úřadu práce ČR.

Graf: Vyvoj poctu zahranicnich pracovniku Graf: Vyvoj poctu zahranicnich pracovniku | e15

Nyní probíhá meziresortní připomínkové řízení novely zákona o zaměstnanosti, kam zákonodárci zahrnuli i řadu bodů, jež se týkají právě i zaměstnávání cizinců. Zavede se takzvaný bodový systém pro zahraniční pracovníky, který by měl pomoci převážně lidem s vyšší kvalifikací. Ti s nejvyšším počtem bodů podle návrhu získají tří- až pětileté pobyty. Standardní doba zaměstnaneckých karet je nyní dva roky. Úředníci by se také lidem s nejvyšším počtem bodů měli věnovat přednostně. To se má dotknout víz, ale také procedury, jako je sloučení rodiny.

„Konkrétní podobu bodového systému bude stanovovat vláda po projednání tripartity nařízením. Půjde o pružnou věc, která zohlední aktuální situaci na trhu práce. Parametry budou zahrnovat charakteristiky jako povolání, mzdu, věk, české a zahraniční vzdělání, jazykové znalosti a pracovní zkušenosti v zahraničí i v České republice. Více bodů může být přiděleno také cizincům pracujícím ve strategických odvětvích nebo povoláních,“ říká Jakub Augusta z oddělení mediální komunikace ministerstva práce.

Dalším nástrojem je zavedení institutu uznaného zaměstnavatele pro potřeby zahraniční zaměstnanosti. Ten také umožní přednostní vyřizování žádostí.

„Pouze uznaní zaměstnavatelé budou také moci zaměstnat nově příchozí cizince přes bodový systém. Podmínkou pro zavedení zaměstnavatele do evidence bude bezdlužnost vůči státu – zaměstnavatel nesmí mít evidovaný nedoplatek vyšší než 10 tisíc korun. Další podmínkou je, že zaměstnavateli nebyla v období dvou let před podáním žádosti uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, pokuta za zastřené zprostředkování zaměstnání nebo opakovaně pokuta vyšší než 50 tisíc korun za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních a jiných předpisů. Evidenci uznaných zaměstnavatelů bude vést ministerstvo práce a sociálních věcí,“ vysvětluje Augusta.

Zatím jen drobné změny

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar vypichuje také několik věcí, které se za poslední roky od výzvy Druhé ekonomické transformace povedly. Zmiňuje třeba ony navýšené kvóty pro kvalifikované zaměstnance z Filipín a Mongolska. K navýšení má dojít i u kvót pro vědce a vysoce kvalifikovaný personál – o 1500 osob ročně​​​​.

Graf: Pocet zahranicnich zamestnancu podle klasifikace zamestnani Graf: Pocet zahranicnich zamestnancu podle klasifikace zamestnani | e15

„Značnou administrativní zátěž, kterou trpí celá migrační politika, pomůže snížit nahrazení některých povinných příloh při podání žádosti o modrou kartu čestným prohlášením. Vítáme i rozšíření Programu kvalifikovaný zaměstnanec o další země – Severní Makedonie, Arménie, Gruzie,“ popisuje Špicar. 

Za dob pandemie se uvolnily také podmínky pro digitální nomády z bohatých zemí. Pod nomády je možné si představit lidi, kteří často pracují v IT a mají nadprůměrný příjem. Díky tomu si mohou dovolit trávit čas na místech, která jsou pro ně příjemná pro život bez větších vazeb s danou zemí. 

Dnes už to nejsou pouze tropické ráje, kde si člověk od notebooku odskočí k moři. Vyhledávaná je také bezpečnost a kvalita služeb, v čemž si Praha nevede ve světových žebříčcích špatně. Program byl určený pro nomády ze zemí jako Austrálie, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Nový Zéland, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Spojené státy americké nebo Tchaj-wan.

Ke zlepšení situace může pomoci i digitalizace vízového procesu, která je součástí připravovaného zákona o pobytu cizinců. 

Pracovní agentury dávají za pravdu, že některé procesy se zlepšily. Řada překážek podle nich ale stále zůstává. „V zahraničí existují vyzkoušené, na digitalizaci založené modely, které celý proces významně urychlují. Vzhledem k přehřátému trhu práce a poptávce po profesích, jež nejsou pro naše občany atraktivní nebo pro ně nemáme kvalifikované uchazeče z vlastních zdrojů, bychom něco podobného potřebovali i u nás,“ tvrdí generální ředitel společnosti Randstad Martin Jánský.