„Pohonné hmoty na čerpacích stanicích v říjnu zlevnily, což se promítlo i do spotřebitelské inflace. Oproti tomu se však zvýšily ceny u některých druhů potravin,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. S nízkou inflací je podle něj nutné počítat i nadále a ani v roce 2016 nebude meziroční růst cen výrazný. „V nadcházejících měsících však přestane působit efekt levných pohonných hmot, a inflace by tak měla směřovat k jednomu procentu,“ uvedl.
„Inflaci tlačily nahoru ceny potravin s tím, že byl tento efekt mírněn dalším poklesem cen pohonných hmot,“ uvedl i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
I podle analytika Home Credit Michala Kozuba na inflaci tlačí stále se snižující ceny pohonných hmot. „Je to velký tlak na celou inflaci, a tak není důvod, proč by ceny v úhrnu měly růst více. Tento efekt by ale brzy měl opadnout,“ uvedl. Kozub počítá v září dokonce s poklesem meziroční inflace na 0,3 procenta.
Naopak růst meziroční inflace na 0,6 procenta očekává analytik Komerční banky Viktor Zeisel. „Náš odhad, který je vyšší než tržní konsenzus, je založen na rostoucích cenách potravin. To naznačuje nejen měsíční šetření ČSÚ, ale i již zveřejněné údaje o růstu cen potravin v Sasku a Bavorsku. Domníváme se, že za současným růstem cen potravin stojí letní sucha, která snížila úrodu některých druhů ovoce a zeleniny,“ uvedl.
Obdobně se vyjádřil i hlavní ekonom ING Jakub Seidler, který čeká růst inflace na 0,5 procenta. „Na další pokles inflace bude tlačit pokračující pokles cen pohonných hmot. Na druhou stranu však v říjnu dle předběžných údajů vzrostly ceny potravin. Celkově by tak inflace mohla nepatrně oproti září zrychlit,“ uvedl.
