Česko riskuje miliardy z Bruselu kvůli snazšímu vyhazování úředníků
- Vláda chce prosadit nový zákon o státních zaměstnancích, který by usnadnil propouštění úředníků a oslabil nominační komise.
- Opozice ho chce zcela zrušit nebo vrátit zpět do původní podoby.
- Kritici varují, že návrh byl připraven bez standardního připomínkového řízení a bez analýzy. Zastánci změn tvrdí, že jde o modernizaci a zrychlení fungování úřadů s úsporami.
Snaha vládního kabinetu otevřít si cestu do státní správy se prodlužuje. Opoziční poslanci ve druhém čtení zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit současný služební zákon, chtějí normu úplně vymazat nebo vrátit do původních mezí. V zásadě jde o to, že má být jednodušší úředníky vyhodit a má být oslabena role nominačních komisí, tedy bariéry mezi nimi a politiky. Vláda chce zákon protlačit parlamentem, aby začal platit už od začátku července.
Největším rizikem přijetí tohoto zákona je však ohrožení čerpání evropských dotací. Současný služební zákon platí od roku 2015 a Evropská komise právě jím podmiňovala další čerpání dotací, protože chce v Evropě chránit odborníky-úředníky před vlivem politiků. „Návrh jste napsali mezi cukrovím a šampaňským, tedy mezi Vánocemi a Silvestrem,“ vyčítá vládní koalici Vít Rakušan, předseda opozičního hnutí STAN.
Právě rychlost zavádění změn je podle něj jednou ze změn, kvůli kterým bude mít Evropa s Českem problém. Jde o to, že zákon neprošel připomínkovým řízením a do sněmovny zamířil jen jako poslanecký návrh. Vláda také nepočkala na analýzu o dopadu fungování současného zákona, kterou spolufinancovala EU z Národního plánu obnovy. „Je křišťálově jasné, že jde o politický nátlak na státní správu v této zemi,“ řekl Vít Rakušan.
Zákon o státních zaměstnancích proto ve druhém čtení navrhl zrušit. Pozměňovacím návrhem také chce vrátit roli nominačních komisí z poradní zpět do rozhodující. Tvůrci zákona také chtějí, aby komise měla 15 dnů na rozhodnutí, jinak bude platit fikce souhlasu při propouštění úředníků, i to chce Rakušan zvrátit. „Pokud se dějí velké změny, poradní komisi zvládnete zahltit. Ti lidé budou vyhozeni, pokud se to nestihne projednat,“ kritizuje Rakušan.
Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) změna reaguje na měnící se svět a má urychlit přijímání a odchody ze státní správy, což přinese i úspory. Mimo jiné má nový zákon zrušit tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až 80 procent platu. „Odvolací a výpovědní důvody zůstávají z 95 procent stejné, je to z vaší strany čirá demagogie,“ zastal se zákona proti Vítu Rakušanovi Radek Vondráček z hnutí ANO.
Třetí čtení zákona by mělo přijít na řadu zhruba za měsíc. Vzhledem k tomu, že jde o koaliční návrh, Rakušanovy úpravy ve sněmovně nemají velkou šanci na úspěch. Ve hře bude ale ještě Senát, kde současná vládní koalice většinu nedrží. Přinejmenším může plán na červencový termín začátku platnosti zákona sabotovat, podobně jako může normu následně vetovat prezident, což není kvůli možnému ohrožení evropských zájmů vyloučeno.
Také odbory vyzvaly vládu, aby předlohu odmítla. Poukazují na to, že zamýšlené změny s dopadem na desetitisíce zaměstnanců s odboráři nikdo neprojednal, neprošly řádným legislativním procesem, jsou nekoncepční a mohly by ohrozit fungování úřadů. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO) Pavla Bednáře by vedly k destabilizaci státní služby.
Zákon chtějí zastavit i neziskové organizace, jako je Transparency International nebo Česko, Funguj! „Poslanecký návrh neřeší hlavní problémy státní správy, jako je nízká efektivita řízení a demotivující systém odměňování státních úředníků. Politici napříč spektrem přitom v předvolebním období právě tyto reformy podpořili. Je proto nepochopitelné, že vládní poslanci krátce poté přišli se zcela odlišným návrhem, který má spíše destruktivní potenciál,“ řekla Karolína Kopka z iniciativy Česko, funguj!
K zákonu se sešlo ve druhém čtení celkem několik desítek pozměňovacích návrhů, některé i ze strany koalice. Vesměs míří k technickým úpravám.
Místopředseda ANO Radek Vondráček například doporučil ministrům umožnit stanovení pořadí náměstků, v jakém ho zastupují. Vedoucí místo ve státní správě by podle návrhu Marie Pošarové (SPD) také mohli zastávat i lidé, kteří zdárně dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům by mělo stačit středoškolské vzdělání, přičemž jejich zařazení do některé z platových tříd by nemělo být zákonem na rozdíl od původní předlohy omezeno.
Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) rovněž navrhla prodloužit z 20 odpracovaných dnů na 30 dnů lhůtu, po kterou bude možné na úředníka vyhotovit pracovní hodnocení. Doporučila také zachovat možnost, aby personální otázky u malých úřadů typu územních správ sociálního zabezpečení nebo oblastních inspektorátů práce mohl plnit nadřízený služební úřad.
