Z výsledků šetření také vyplynulo, že rovné čtvrtině lidí je jedno, jak Zeman uctil památku 17. listopadu, a 22 procent to nedokáže posoudit.
„Většině voličů Miloše Zemana se to líbilo, většině voličů Karla Schwarzenberga (Zemanova soupeře z prezidentské volby) se to nelíbilo, ale existují i výjimky,“ řekl ČT sociolog Daniel Prokop. Prezidentovo počínání podle něj kritizují hlavně lidé z větších měst a s vyšším vzděláním. Zemana naopak podporuje ta část společnosti, která souhlasí s názorem, že je přehlíženou částí společnosti.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) řekl v Otázkách Václava Moravce v reakci na výsledky šetření, že on by si vedle představitele Bloku proti islámu Martina Konvičky nestoupl. „Jestliže naše společnost v této složité situaci něco skutečně nepotřebuje, tak je to nějaké dělení, nějaké prohlubování příkopů, nějaké extrémní názory,“ poznamenal.
Stropnický: Jestliže naše společnost v této složité situaci něco skutečně nepotřebuje, tak je to nějaké dělení
Stropnického oponent v debatě místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek označil za nestoudné, že prezident místo toho, aby se v takto vypjatých situacích snažil společnost sjednotit a dát ji naději, tak ji nadále rozděluje. Podle něj se prezident postavil vedle lidí, kteří svými výroky připomínají Itálii 20. let nebo Německo 30. let minulého století a je to pro něj naprosto nepřijatelné.
Premiér Sobotka pátečním Hospodářským novinám řekl, že prezident by neměl vystupovat na akci xenofobní sekty šířící nenávist. Zeman se podle něj projevem 17. listopadu na pražském Albertově po boku představitelů extremistického Bloku proti islámu zařadil mezi populisty, kteří parazitují na obavách lidí z Islámského státu a migrační krize. Zeman oponoval tím, že jeho projev islamofobní nebo nenávistné formulace neobsahoval.
Také ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier Zemana kritizoval. Podle něj hlava státu pomáhá vytvářet podhoubí pro fašizaci české společnosti.
