Česko v desítce zemí EU, kde ceny benzinu kvůli válce v Íránu explodovaly. Státy zavádějí opatření
- Česko je mezi státy EU, kde benzin zdražil nejvíce.
- Jakými opatřeními vlády reagují?
- Kde od začátku blízkovýchodního konfliktu zdražil benzin na litr skoro o 10 korun?
Vlády evropských států postupně přicházejí s opatřeními, která reagují na rostoucí ceny pohonných hmot. Některé země jsou zdrženlivější, jiné už navrhují rovnou snížení spotřební daně nebo DPH, které ve státech EU tvoří podstatnou část ceny benzinu a nafty. Žebříček obsahuje deset zemí, ve kterých podle dat Evropské komise zdražil litr benzinu nejvíce. Data srovnávají období před útokem USA a Izraele na Írán s posledními dostupnými údaji, které Komise zveřejnila k 26. březnu.
10. Belgie
V Belgii zdražil benzin od začátku konfliktu na Blízkém východě o 7,21 koruny na litr. Řidiči na tamních čerpacích stanicích tankují aktuálně litr naturalu 95 za více než 45 korun. Podobně jako v Česku platí v Belgii na pohonné hmoty sazba DPH 21 procent, která se navíc vypočítává až z celkové ceny včetně spotřební daně. Vláda zatím daňové úlevy nechystá.
Kabinet sází na mechanismus ze sedmdesátých let, který stanovuje maximální ceny paliv na čerpacích stanicích. Ten při výpočtu ceny vychází z několika parametrů, jako jsou ceny ropy na trzích, kurz eura a dolaru, daně, marže a podobně. Čerpací stanice pak nesmí prodávat palivo dráž, než určí tento systém. I přesto ale ceny benzinu v Belgii rostou. Vláda se proto chystá jednat s ropnými společnostmi a distributory o případných dalších krocích.
9. Řecko
V Řecku cena benzinu přesahuje dvě eura za litr, což znamená, že se blíží 50 korunám. V žebříčku zdražení pak země zaujala deváté místo, protože litr naturalu v Řecku od začátku války v Íránu zdražil o 7,24 koruny na litr. Ceny pohonných hmot jsou v Řecku dlouhodobě vysoké, protože podléhají na řecké poměry vysokému zdanění. Sazba spotřební daně je jednou z nejvyšších v Evropě (cca 17 korun na litr) a dále se pohonné hmoty daní 24procentní sazbou DPH.
Řecká vláda se na vysoké ceny snaží reagovat různými opatřeními. Hlavní složky ceny, tedy spotřební daň a DPH, se ale zatím snižovat nechystá. Kabinet zavedl například dočasný strop na marže u obchodníků s palivy. Vedle toho ještě řecká vláda přišla s dotacemi na paliva a hnojiva, aby se podle kabinetu rostoucí náklady nepřenášely na ceny spotřebního zboží.
8. Německo
Padesát korun stojí litr benzinu také v Německu. Od začátku blízkovýchodního konfliktu tam natural 95 zdražil o 7,41 koruny na litr. Cenu v největší evropské ekonomice určuje kromě spotřební daně a 19procentní DPH také uhlíková daň. Zdanění pohonných hmot tak v Německu přesahuje polovinu ceny za litr paliva. Lidé v pohraničí tak například jezdí tankovat do Česka nebo Polska, kde jsou ceny nižší.
Ani zde se vláda zatím nechystá daně přímo snižovat. Zatím se v Německu zavedlo pravidlo, že čerpací stanice mohou zdražovat ceny pouze jednou denně, naopak zlevňovat mohou kdykoliv. Spolková vláda si od tohoto opatření slibuje větší transparentnost. Kancléř Friedrich Merz přesto připustil, že vláda bude muset kvůli vysokým cenám zavést další opatření, která by se mohla dotknout i energetické uhlíkové daně.
7. Dánsko
Od konce února v Dánsku litr benzinu zdražil o 7,46 koruny a řidiči tak v průměru natankují asi za 55 korun. Stejně jako v Německu platí na palivo kromě spotřební daně ještě daň uhlíková. Benzin i nafta se pak daní ještě 25procentní DPH, což je jedna z nejvyšších sazeb v Evropě.
Ohledně možných opatření je zatím dánská vláda velmi zdrženlivá. Dánsko, kde se zároveň nedávno konaly volby, zatím pouze připustilo možnost cílených opatření, jako jsou například daňové odpisy pro dojíždějící nebo zvláštní příspěvky pro domácnosti, které vysoké ceny nejvíce zasáhly. V reakci na rostoucí ceny ropy kabinet zároveň vyzval obyvatele k omezování spotřeby energie a zbytečných cest autem.
6. Polsko
V Polsku litr benzinu od začátku konfliktu zdražil o 7,52 koruny. I přesto v zemi celkové ceny paliva zůstávají v evropském srovnání spíše nižší. Zdanění spotřební daní a DPH je spíše průměrné, a tak se Polsko stává cílem palivové turistiky například z Německa.
Polská vláda je zároveň jednou z prvních v EU, která zavedla velký balík opatření, který snižuje mimo jiné i DPH. Ta klesne z 23 procent na osm. Do konce června také ministerstvo financí snížilo spotřební daň a kabinet zároveň přichází i se zavedením maximálních cen benzinu a nafty. U benzinu cena nově nebude přesahovat v přepočtu asi 35,23 koruny. Ještě minulý týden cena litru naturalu 95 přesahovala 40 korun.
5. Česko
Cena litru benzinu v Česku se v průměru zvýšila o 7,6 koruny. Minulý týden pak řidiči tankovali natural za více než 41 korun za litr. Oproti evropským zemím je zdanění pohonných hmot v Česku průměrné. U benzinu platí spotřební daň asi 12 až 13 korun a k tomu se ještě připočítává 21procentní DPH.
Se zaváděním opatření je vláda Andreje Babiše opatrná, přestože před čtyřmi lety po ruské invazi na Ukrajinu hnutí ANO z opozice tento postup vlády tehdejšího premiéra Fialy kritizovalo. Ministerstvo financí zatím pouze kontroluje marže na čerpacích stanicích, u nichž ovšem žádné zneužívání situace na trhu s pohonnými hmotami neprokázalo. Přesto vláda plánuje marže u obchodníků zastropovat a ministerstvo financí prověří i možnost dočasného snížení spotřební daně.
4. Estonsko
V Estonsku od konce února benzin zdražil o 7,85 koruny. Litr naturalu 95 tak řidiči v zemi tankují asi za 43 korun. Cenu paliv v pobaltské zemi netlačí nahoru ani tak zdanění, které je srovnatelné s jinými státy EU, jako spíš fakt, že Estonsko nemá vlastní rafinerie a musí dovážet hotové produkty. Kvůli tomu je citlivější na otřesy na mezinárodních trzích.
Přesto estonská vláda zatím na současný růst cen paliv reaguje spíše opatrně a neplánuje výrazné snížení daní. Podobně jako v Dánsku se zatím diskutuje o cílených opatřeních, například pro firmy působící v dopravě. Stát také více dohlíží na cenotvorbu u distributorů a čerpacích stanic.
3. Rakousko
Ceny paliv vylétly také v Rakousku. Průměrně tam benzin stojí okolo 45 korun za litr. Od začátku války v Íránu pak cena naturalu vzrostla o více než osm korun. Také v Rakousku se kromě spotřební daně a DPH daní pohonné hmoty ještě uhlíkovou daní, která v zemi platí od roku 2022. Poptávku po naftě a benzinu v zemi navíc zvyšuje fakt, že přes zemi vedou významné dopravní cesty.
Prudkým výkyvům cen na čerpacích stanicích zamezuje v Rakousku už zmiňované pravidlo, že benzinky mohou zdražovat pouze jednou za den, zatímco zlevňovat mohou kdykoliv. Úřady zároveň pravidelně zveřejňují ceny na jednotném portálu, kde mohou spotřebitelé porovnávat ceny u jednotlivých pump. Částky za litr se ale přesto zvyšují, a tak rakouský parlament schválil, že vláda bude moci od dubna přistoupit k mírnému snížení spotřební daně.
2. Švédsko
Čelo žebříčku obsadily severské země. Na druhém místě je Švédsko, kde litr benzinu zdražil od začátku konfliktu v Íránu o 8,27 koruny. Zemi zdražování pohonných hmot zasáhlo citelně, protože například u růstu cen nafty by v podobném evropském srovnání obsadilo první místo. K růstu cen paliv dlouhodobě přispívá nadprůměrně vysoká DPH ve výši 25 procent a také například povinnost přidávat do paliv biosložku, což zvyšuje výrobní náklady.
Právě rozvolnění těchto ekologických pravidel prosadila vláda jako jedno z prvních opatření, které mělo růst cen zpomalit. Kabinet zároveň výhledově nevylučuje ani další kroky, například dočasné úpravy daní nebo cílené kompenzace pro dopravní sektor, pokud by ceny paliv dál výrazně rostly.
1. Finsko
Nejvíce litr benzinu zdražil ve Finsku. Řidiči tam natankují natural 95 o 9,75 koruny dráž než před blízkovýchodním konfliktem. Podobně jako v Dánsku i ve Finsku navíc patří ceny pohonných hmot k nejvyšším v Evropě. Cenu ovlivňují poměrně vysoká spotřební daň, 24procentní sazba DPH a ještě ekologická daň zavedená kvůli snižování emisí.
Protože daně tvoří asi 60 procent ceny paliv, vláda už reagovala jejich úpravou. Například dočasně snížila ekologické daně a pozastavila i proces jejich zvyšování, což ve Finsku platilo jako dlouhodobý cíl klimatické politiky. Další snižování daní u pohonných hmot je ovšem stále součástí politické debaty, zejména kvůli dopadům vysokých cen na obyvatele venkovských oblastí, kde je automobil často jediným dostupným dopravním prostředkem.
