Polsko a další země zlevňují benzin a naftu, Babiš hrozí pumpařům. A české ceny dál letí nahoru
- Podle premiéra Babiše mají čeští prodejci pohonných hmot na hlavních dopravních tazích hrubou marži deset korun na litr.
- Orlen Unipetrol a MOL tvrdí, že ceny určují mezinárodní trhy. Ministerstvu financí posílají každý týden hlášení.
- Vláda zatím nechce snížit spotřební daň, obává se miliardových výpadků v příjmech státního rozpočtu.
Premiér Andrej Babiš opět sází na mikromanagement a řeší prudce rostoucí ceny pohonných hmot u čerpacích stanic po svém. Ceny považuje za nehorázné, jedním z důvodů jsou podle něj vysoké marže pumpařů. Argumentuje tím, že síť čerpacích stanic EuroOil, které provozuje státní Čepro, má průměrnou cenu nafty 45,50 koruny. To je asi o šest korun méně než u největších prodejců.
Oproti tomu ministerstvo financí se snaží situaci klidnit tvrzením, že marže jsou díky včasně zavedenému systému sledování pod kontrolou. Údajně činí dvě koruny na litr. Hlavním ukazatelem je pro úřad celorepublikový cenový průměr, nikoli „lokální extrémy“.
Z rozporuplných postojů není jasné, jak se stát ke zvyšování cen na pumpách postaví. Někteří koaliční politici už před několika dny řekli, že vláda by měla zasáhnout, pokud ceny stoupnou nad 50 korun za litr. A právě to se už stalo.
Opozice navrhuje, aby vláda snížila spotřební daň o 1,7 koruny na litr. Šéfka resortu financí Alena Schillerová (ANO) to však z důvodu miliardových výpadků v příjmech státního rozpočtu a nutnosti úpravy zákona zatím odmítá. Nízký pokles daně by navíc lidé nemuseli ve svých peněženkách pocítit, spíše by podle ministryně nahrál prodejcům.
Řada zemí už přijala či brzy přijme různá opatření. Například Polsko, kam zřejmě čeští řidiči ze severních Čech a Moravy začnou jezdit tankovat, sníží sazbu daně z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 na osm procent. Polská vláda také zastropuje maximální ceny paliv. Slovensko tento týden zavedlo dvojí ceny nafty. Řidiči aut se zahraniční SPZ musejí platit více než domácí motoristé. Evropská komise však varovala, že takový postup je diskriminační a v rozporu s unijním právem.
Mají marži deset korun na litr, odhadl Babiš
„Dnes jsem navštívil Karlovarský kraj a po cestě tři čerpačky a nestačil jsem se divit. Proto bych chtěl vyzvat hlavní dvě sítě čerpacích stanic Orlen a MOL, které mají dohromady až padesát pět procent podílu na trhu, takže jsou dominantní, aby nezneužívaly situaci v zásobování pohonnými hmotami z titulu vzniklé íránské krize. Cena 51,90 koruny za naftu je nehorázná,“ uvedl ve čtvrtek premiér.
Babiš odhadl, že pumpaři mají hrubou marži deset korun na litr, přitom na menších silnicích jsou ceny zhruba o tři koruny nižší. „Je to neakceptovatelné. O podezření na kartel na dálnicích a hlavních tazích se mluví dlouhou dobu. Doufám, že antimonopolní úřad bude konat,“ dodal.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle svého mluvčího Martina Švandy trh s pohonnými hmotami v posledních týdnech pečlivě sleduje. „Jestliže zjistíme známky možného protisoutěžního jednání, jsme připraveni okamžitě zasáhnout,“ ujistil.
Benzin Natural 95 za poslední týden v Česku podle údajů společnosti CCS zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 koruny za litr a nafta o 4,75 koruny, v průměru na 47,90 koruny za litr. Kvůli bojům na Blízkém východě, které začaly 28. února, se průměrná cena paliv v tuzemsku dostala na nejvyšší úroveň za zhruba tři a půl roku.
Nafta pak na českých čerpacích stanicích zdražuje nejrychleji v Evropské unii, oproti některým jiným zemím jsou ale ceny stále ještě nízké. „Podle nejnovějších dat Evropské komise k 19. březnu je nafta v Česku osmá nejlevnější v celé EU. Nejnižší ceny pohonných hmot mají momentálně řidiči na Maltě, v Bulharsku a Slovinsku. Naopak nejdražší naftu tankují řidiči v Nizozemsku a Dánsku,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Na osmé příčce je podle něj Česko také v případě cen benzinu.
Reagujeme na situaci na trzích, tvrdí firmy
Nicméně síť čerpacích stanic EuroOil, které provozuje státní Čepro, má průměrnou cenu nafty 45,50 koruny, což je asi o šest korun méně než u největších prodejců. Ti by proto podle Babiše neměli turbulentní vývoj způsobený bezpečnostní situací zneužívat. Firmy nařčení odmítají.
„Orlen Unipetrol podniká v souladu se zákony a ceny na čerpacích stanicích jsou určovány trhem, stejně jako u ostatních účastníků trhu,“ reagoval mluvčí firmy Pavel Kaidl. Výroky premiéra odmítl komentovat. „Plně spolupracujeme s ministerstvem financí, kterému zasíláme každý týden transparentní cenový report,“ doplnil.
Podle společnosti MOL patří Česko mezi nejvíce konkurenční trhy v Evropě – má jeden z nejvyšších počtů čerpacích stanic na obyvatele, což údajně vytváří silný cenový tlak napříč celým sektorem. „Ceny pohonných hmot se odvíjejí především od vývoje na mezinárodních trzích s ropou a ropnými produkty, přičemž významný vliv mají také daně – zejména spotřební daň a DPH, které tvoří podstatnou část konečné ceny pro motoristy,“ argumentoval manažer komunikace MOL Mikuláš Duda.
Španělsko chce srazit ceny miliardami eur
Ať už unijní země nebo zámořské státy zahájily kroky, které mají dopady války v Íránu zmírnit. Španělsko představilo rozsáhlý plán v hodnotě pěti miliard eur (přes 122 miliard korun), který zahrnuje snížení DPH a slevu až 30 centů (7,34 koruny) na litr pohonných hmot u čerpacích stanic. V Itálii snížil vládní dekret cenu pohonných hmot o 25 centů (6,12 koruny).
Další země, jako Maďarsko, Chorvatsko, Jižní Korea nebo Thajsko, zavedly cenové stropy na pohonné hmoty. Rakousko chce dočasně snížit daň z benzinu a nafty a omezí marže maloobchodních prodejců pohonných hmot, Vietnam zrušil do konce dubna clo na dovoz pohonných hmot, ke stejnému kroku sáhla Brazílie u nafty, na kterou jezdí drtivá většina nákladních vozidel.
