Česko dnes čeká největší dluhopisová splátka v historii země. Stát vrátí věřitelům devadesát miliard korun vypůjčených jen několik měsíců před vypuknutím globální finanční krize.
Čtyřmi procenty ročně úročený papír vydaný v roce 2007 splatí Česko novým dluhem prodaným investorům během prvního čtvrtletí. Nutnost sehnat peníze na obří dubnovou splátku přispěla k tomu, že se stát letos od ledna do března rekordně zadlužil.
„Předfinancovali jsme se na tuto splátku relativně zvýšenou emisní činností střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů,“ uvádí mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.
Úřad udal bondy za rekordních 104 miliard korun, státu šel na ruku především blížící se konec devizových intervencí ČNB. Spekulanti sázející na posílení koruny totiž byli ochotni půjčit Česku za rekordně nízký úrok. Desetiletá půjčka vyšla během února na osminu úroku z roku 2007. V červenci čeká stát první velká splátka dluhu po uvolnění koruny. Ministerstvo musí sehnat 48 miliard korun, v září pak 70 miliard.
„Zájem zahraničních investorů o české bondy přitom po uvolnění koruny pravděpodobně prudce opadne. Ministerstvo financí proto bude muset na pokrytí jejich splátek prodat dluhopisy domácím investorům, kteří ale budou požadovat podstatně vyšší výnos,“ uvádí ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Do konce roku musí ministerstvo financí vrátit 191 miliard korun dalších půjček, letošek se tak stane doposud nejnáročnějším splátkovým rokem v dějinách Česka. Na rozdíl od prvního čtvrtletí ale investoři už nejsou ochotni za nákup dluhopisů platit záporný výnos, jak bylo v Česku od loňského léta takřka zvykem.
Aktuálně tak stát i za dvouletou půjčku zaplatí úrok 0,02 procenta ročně. Naposledy investoři tak vysoký úrok žádali v květnu roku 2015. „Lze očekávat další růst sazeb, a to především v souvislosti s avizovaným rychlejším utahováním měnové politiky americkým Fedem,“ připomíná analytik BH Securities Martin Vlček. Příští rok přitom Česko musí splatit 254 miliard korun starých dluhů.
