Krize na Blízkém východě, AI deflace a muž, který odstartoval elektronické obchodování na burze

Vážená e15 investorská komunito,

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Ani uplynulý týden nás nenechal v klidu. Společně si dnes rozebereme tržní dopady konfliktu na Blízkém východě, představíme si tržní scénář v podobě myšlenkového experimentu, který nastínila společnost Citrini Research, a v neposlední řadě se podíváme na život zakladatele brokerské společnosti Interactive Brokers, jež demokratizovala přístup na burzu pro miliony uživatelů.

Děkujeme, že nás čtete!  

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Potenciální negativní dopady vývoje AI
• Jak zareagovaly trhy na konflikt na Blízkém východě
• Proč bychom měli znát jméno Thomas Peterffy

Stručně 📻

• Trh s plynem čelí největší hrozbě od roku 2022

Eskalace konfliktu na Blízkém východě by mohla podle agentury Bloomberg způsobit největší otřes na trhu se zemním plynem od ruské invaze na Ukrajinu. Klíčovým problémem může být případně paralyzovaný Hormuzský průliv, kudy běžně proudí pětina celosvětového exportu zkapalněného zemního plynu. Aktuálně panují obavy, zda se plavba tankerů v této úžině zastaví – velké japonské přepravní společnosti již nařídily svým plavidlům vyhnout se rizikové oblasti nebo prozatím zůstat v bezpečí, dokud se situace nevyjasní. V největším ohrožení jsou asijské trhy, jelikož více než čtyři pětiny katarského plynu směřují právě tam. Čína je na katarském plynu obzvlášť závislá, protože představuje dvě třetiny jejího celkového dovozu. Zásadním rizikem, které trhy v tuto chvíli naceňují, je dopad blokády na samotnou produkci. Pokud bude narušení lodní dopravy přetrvávat, katarští těžaři mohou být nuceni omezit těžbu i zkapalňování. Situaci navíc zhoršuje fakt, že jeden z produkčních uzlů v obřím katarském komplexu Ras Laffan aktuálně prochází plánovanou údržbou. Lokální konflikt tak rychle přerůstá v globální cenový šok. Pokud bude přetrvávat, je pravděpodobné, že se zemní plyn pro konečné spotřebitele citelně prodraží.

• Konec prémie za lidský rozum: Úspěch, který může zničit celou ekonomiku

„Co když je náš optimismus ohledně umělé inteligence oprávněný, ale její dopad na ekonomiku bude drtivě negativní?“ ptá se analýza společnosti Citrini Research. Formou myšlenkového experimentu zasazeného do roku 2028 popisuje scénář, v němž AI nespustí novou vlnu pracovních míst, ale ničivou deflační spirálu. Nahrazení vysokopříjmových pracovníků v technologickém, finančním a konzultačním sektoru autonomními agenty by vedlo k propadu spotřebitelské poptávky, dalšímu propouštění a masivním investicím do levnějších AI nástrojů. Výsledkem by byl tlak na americký hypoteční trh v hodnotě 13 bilionů dolarů, protože ztráta příjmů by zasáhla schopnost domácností splácet úvěry. Nákaza by se následně přelila i na trh s firemním dluhem, zejména do sektoru soukromých úvěrů financujících technologické firmy závislé na stabilních tržbách. Dominový efekt by zároveň ochromil veřejné finance, které jsou postaveny na zdanění lidské práce. Podle autorů by v takovém prostředí selhaly i tradiční nástroje fiskální a monetární politiky – historická prémie za lidskou inteligenci by jednoduše zmizela.

Téma týdne 🗞️  

O víkendu zahájily Spojené státy a Izrael masivní a koordinovaný vojenský útok na Írán pod krycími názvy „Operation Epic Fury“ a „Roar of the Lion“. Tento rozsáhlý úder se přímo zaměřil na íránské vedení a vojenskou infrastrukturu v Teheránu, přičemž íránská státní televize následně potvrdila smrt nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího i dalších vysokých představitelů. Írán na tuto ofenzivu bezprostředně odpověděl raketovými a dronovými útoky na americké vojenské základny v regionu, přičemž zasaženy byly i civilní oblasti v Dubaji a Dauhá. Eskalace konfliktu může navíc paralyzovat klíčový Hormuzský průliv a íránské útoky si vynutily uzavření největšího světového terminálu na zkapalněný zemní plyn v Kataru a největší ropné rafinerie v Saúdské Arábii.

Prvotní reakce globálních trhů byla výrazná, avšak její dopady se napříč jednotlivými sektory dramaticky lišily. Na trhu s ropou vyskočila cena ropy Brent zhruba o 8 procent k hranici 78 dolarů za barel. Tento nárůst je však považován za relativně tlumený, jelikož podle agentury Bloomberg obchodníci sázejí na to, že konflikt bude krátkodobý a nedojde k trvalému zničení ropné infrastruktury. Mnohem dramatičtější je situace na trhu se zemním plynem, který čelí největšímu narušení od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Plavba tankerů skrze Hormuzský průliv se omezila, což vyvolalo paniku zejména mezi asijskými odběrateli, kteří se nyní narychlo snaží zajistit alternativní dodávky.

Akciové trhy v USA prošly v prvním obchodním dni po úderech vysokou volatilitou a počátečním výprodejem, klíčové americké indexy však během dne posílily a uzavřely víceméně beze změny. Výjimkou byl index Russell 2000, který uzavřel dokonce o 1 procento výše, než kde před víkendem skončil. Pod povrchem ovšem proběhla razantní rotace kapitálu – strmý pád zaznamenaly akcie aerolinek a sektor zbytné spotřeby, zatímco absolutními vítězi se staly zbrojařské firmy, těžaři zlata a energetický sektor.

Příkladem je americký exportér plynu Venture Global, jehož akcie vystřelily o 17 procent. Geopolitické napětí a skokový růst cen energií naopak tvrdě zasáhly trh se státními dluhopisy, protože oživily obavy z návratu inflace. Výnosy amerických desetiletých dluhopisů v reakci na to překonaly hranici 4 procent, zatímco bezpečné přístavy posilovaly – cena zlata překonala úroveň 5 322 dolarů za unci a americký dolar posílil o téměř 1 procento.

Další vývoj situace bude záviset především na tom, zda dojde k fyzickému a dlouhodobému omezení toků na energetickém trhu. Analytici společnosti Invesco upozorňují, že finanční trhy historicky podobné geopolitické události obvykle vstřebají, pokud zásadně nezmění ekonomické fundamenty. Ve svém základním scénáři, s pravděpodobností 40 procent, očekávají pouze oslabení íránských vojenských kapacit bez trvalého zásahu do ropných zařízení, což by za přispění zvýšené produkce kartelu OPEC+ mohlo v následujících týdnech dokonce vést k poklesu cen ropy. Nejrizikovějším scénářem, s pravděpodobností 30 procent, však zůstává výrazné a trvalé omezení plavby Hormuzským průlivem, například prostřednictvím skokového zdražení válečného pojištění. Jelikož pro tento průliv neexistuje plnohodnotná alternativa, znamenalo by to drtivý globální šok pro nabídku ropy i plynu, který by významně zasáhl především ekonomiky v Asii.

Co by vám nemělo uniknout 🚨

💥 Evropské akcie zažívají nevídaný boom a míří k nejdelší měsíční růstové sérii od roku 2013. Zahraniční investoři ve velkém přesouvají pozornost i kapitál ze Spojených států na starý kontinent, kam od začátku roku přiteklo již 18 miliard dolarů. Zatímco za oceánem trhy ovládla horečka kolem umělé inteligence, evropské indexy letos překvapivě táhnou tradiční sektory a nečekaně silné cyklické oživení v menších ekonomikách zaměřených na výrobu. Proč globální hráči dávají přednost průmyslové Evropě před přehřátými technologickými tituly? Dozvíte se na webu e15.

💥 „Teoreticky není mezi teorií a praxí žádný rozdíl, v praxi je však obrovský.“ Tak by se dala shrnout krutá realita mnoha zdánlivě dokonalých investičních strategií. Zatímco na papíře vypadají inovativní nápady nesmírně lákavě, po střetu s reálným trhem často selhávají. Proč jsou nejlepší investiční strategie mnohdy ty, u nichž nemusíte nic dělat, a proč se vyplatí následovat pořekadlo „dvakrát měř, jednou řež“? Dočtete se v článku na WSJ.

Osobnost týdne 👑

Thomas Peterffy (*1944) je americký miliardář maďarského původu, zakladatel a předseda představenstva globální makléřské společnosti Interactive Brokers. Do historie Wall Street se zapsal jako vizionář, který na tradiční parket burzy jako první přinesl počítače a pomohl tak odstartovat moderní éru elektronického obchodování.

Peterffy se narodil v Budapešti na konci druhé světové války. V roce 1965 se rozhodl emigrovat do Spojených států, kam dorazil bez peněz a bez jakékoli znalosti angličtiny. Zpočátku pracoval jako architektonický návrhář na dálničních projektech. Brzy se však jako dobrovolník přihlásil k programování nově zakoupeného firemního počítače, což odstartovalo jeho celoživotní fascinaci technologiemi a neustálou automatizací procesů.

V roce 1977 si Peterffy ušetřil dostatek peněz na zakoupení „křesla“ na americké burze cenných papírů (AMEX), kde začal obchodovat s akciovými opcemi. Zatímco ostatní tradeři se tehdy spoléhali na intuici a tištěné tabulky, Peterffy si napsal vlastní počítačový program pro oceňování opcí – jednalo se o ranou verzi matematického modelu, který je dnes všeobecně známý jako Black-Scholes model.

V roce 1983 jeho firma Timber Hill vytvořila vůbec první přenosné počítače pro obchodování. Zaměstnanci je používali přímo na parketu burzy k okamžitému a nepřetržitému přepočítávání cen, což jim poskytlo výraznou konkurenční výhodu. Do roku 1986 vybudoval plně integrovaný a automatizovaný systém market makingu pro akcie, opce a futures.

S postupující globalizací a elektronizací burz založil Peterffy v roce 1993 společnost Interactive Brokers. Jeho cíl byl jasný: využít nejmodernější technologie k maximalizaci efektivity a stlačení transakčních poplatků na absolutní minimum. Tato strategie udělala z firmy jednoho z největších a nejefektivnějších online brokerů na světě.

Dnes je Thomas Peterffy jedním z nejbohatších lidí planety s odhadovaným čistým jměním kolem 80 miliard dolarů. Přestože v roce 2019 předal pozici generálního ředitele Milanu Galikovi, nadále zůstává předsedou představenstva a klíčovým stratégem firmy, ve které si drží majoritní podíl. Kromě finančních trhů je také významným vlastníkem pozemků – například na Floridě mu patří přes 560 000 akrů. Na základě svých životních zkušeností z komunistického Maďarska zůstává celoživotním hlasitým zastáncem volného trhu a svobody projevu.

Graf týdne 📊

Dle dat z roku 2024 je nejvíce závislé hlavně Japonsko, kde 85 procent celkového importu pochází právě z Blízkého východu. Na opačném konci spektra se nachází Evropa, kde ropa z oblasti konfliktu tvoří pouze 21,1 pouze evropského importu a 6,9 procent celkové spotřeby primární energie. Starý kontinent tak čelí spíše riziku globálního zdražování ropy než reálnému ohrožení fyzických dodávek.

Graf ukazuje, že případný výpadek dodávek ropy z Blízkého východu by znamenal drtivý šok především pro Asii. | Zdroj: Invesco

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. 

Děkuju a přeji hezký den!