Trhy čekají na výsledkovou sezonu i zápis z Fedu, slabá koruna přitom může tlačit ČNB ke zvyšování sazeb

Vážená e15 investorská komunito, 

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Trhy vkročily do posledního kvartálu tohoto roku a s tím je tradičně spojeno i zhodnocení kvartálu předešlého formou výsledkové sezony, která oficiálně začíná příští týden, ale několik společností zveřejní své výsledky již během následujících dní. Investoři budou upínat zrak také na středeční zveřejnění zápisu z posledního zasedání FOMC, který by měl odhalit, jak se centrální bankéři dívají na vývoj trhu práce a inflace. Je tedy na co se těšit a pojďme se na nový týden společně připravit. 

Děkujeme, že nás čtete! 

V tomto vydání se dozvíte ✅

Jaké společnosti představí své výsledky za třetí kvartál? 

Proč kurz české koruny slábne? 

Jak data z trhu práce ovlivnila očekávání změny sazeb? 

Stručně 📻

Očekávání jsou na maximu

Investoři netrpělivě vyhlížejí začátek výsledkové sezony za třetí čtvrtletí letošního roku, kterou tradičně odstartují reporty velkých bank, přičemž již v tomto týdnu se nám představí společnosti PepsiCo (PEP), Delta Air Lines (DAL) a Constellation Brands (STZ). Očekávání jsou tentokrát nastavena neobvykle vysoko – podle dat společnosti FactSet se počítá s meziročním nárůstem zisků v rámci indexu S&P 500 o 29,5 procenta. Tento optimismus potvrdili i sami analytici, kteří během uplynulého kvartálu výjimečně nezhoršovali, ale naopak zlepšovali své odhady, konkrétně o 1,4 procenta. Očekávaný dvouciferný růst, zhruba o 12,3 procenta, by měl index S&P 500 vykázat také v celkových tržbách, přičemž všechny sledované sektory mají zaznamenat meziroční nárůst. Slabší oblastí by mohly být mezinárodní tržby amerických firem, na které bude působit mírně silnější americký dolar. Pokud se však odhady naplní, půjde již o třetí po sobě jdoucí kvartál se ziskovým růstem přesahujícím hranici 25 procent. 

Koruna pod tlakem

Česká koruna během posledního měsíce skokově oslabila vůči americkému dolaru a dostala se na své nejslabší úrovně od loňského června, kdy se její kurz propadl až k hranici 21,75 koruny za dolar. Tuzemská měna přitom neztrácí pouze proti dolaru, ale oslabila také vůči euru, britské libře či švýcarskému franku. Zatímco pro exportéry či investory do zahraničních aktiv představuje tento pohyb pozitivní impuls, pro domácí ekonomiku nese citelné proinflační riziko v podobě dražšího dováženého zboží a komodit. 

Za oslabením české koruny stojí primárně silný americký dolar, jehož pozici upevňují rostoucí výnosy tamních vládních dluhopisů, a zároveň celoevropská averze k riziku, jež pramení z fiskálních problémů Francie a vyhlášení předčasných voleb ve Španělsku. Významnou roli hraje také zužující se úrokový diferenciál, neboť zatímco ECB v září zvýšila sazby na 2,5 procenta a počítá s dalším zpřísňováním, Česká národní banka zatím vyčkává, čímž klesá atraktivita koruny pro zahraniční kapitál. Pokud by tento slabší kurz přetrval a dále zesiloval dovozní inflační tlaky, mohl by se stát podpůrným argumentem pro to, aby bankovní rada ČNB na svém listopadovém zasedání přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb. 

Téma týdne 🗞️

Pozornost investorů se v uplynulém týdnu soustředila především na středeční zprávu o vývoji inflace a páteční statistiky z trhu práce, jejichž kombinace zmírnila očekávání ohledně dalšího uvolňování měnové politiky ze strany Fedu. Středeční údaje ukázaly, že americká inflace měřená indexem výdajů na osobní spotřebu (PCE), který Fed preferuje pro své měnověpolitické rozhodování, v srpnu meziročně stagnovala na úrovni 3,4 procenta a meziměsíčně tento celkový ukazatel vzrostl o 0,3 procenta. Jádrový index PCE, z něhož jsou vyloučeny kolísavé ceny potravin a energií, zaznamenal meziměsíční nárůst o 0,2 procenta a v meziročním vyjádření zůstal na hodnotě tři procenta. Z těchto čísel vyplývá, že se inflace sice nezvyšuje prudkým tempem, ale nadále se drží nad dvouprocentním cílem centrální banky, kde se nachází nepřetržitě od roku 2021. 

Zatímco inflační tlaky přetrvávají, páteční data z amerického trhu práce ukázala zřetelné ochlazení. Ekonomika v září vytvořila pouze 29 tisíc nových pracovních míst, což výrazně zaostalo za odhadovaným nárůstem o 84 tisíc pozic. Údaje za červenec a srpen navíc prošly revizí, která z předchozích statistik odmazala dalších 60 tisíc míst. Míra nezaměstnanosti vzrostla o desetinu procentního bodu na 4,2 procenta, k čemuž však částečně přispěl i strukturální faktor v podobě růstu míry participace na čtyřměsíční maximum 61,8 procenta, což značí, že si práci aktivně hledá více lidí. Známky zpomalení potvrdil i vývoj mezd, když průměrný hodinový výdělek meziročně stoupl pouze o tři procenta a jde o nejpomalejší mzdový růst od května roku 2021. Na druhou stranu počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti klesal čtvrtý týden v řadě na hodnotu 197 tisíc, což naznačuje, že firmy sice omezily nábory, ale zároveň nedochází k propouštění. 

Celkový vývoj tak vytváří na trhu práce dynamiku, kterou analytici označují jako období „low-hire, low-fire“, což dává představitelům Fedu prostor pro případné vyčkávání s dalšími kroky. Nová data vedla k přehodnocení tržních očekávání ohledně bezprostředního říjnového zvýšení úrokových sazeb, jehož pravděpodobnost klesla z předchozích 70 procent na pouhých 22 procent. Do konce roku však trh nadále počítá s 84procentní šancí na další utažení měnové politiky. Bližší informace pro budoucí vývoj by měl poskytnout středeční zápis ze zářijového zasedání FOMC, který odhalí pohled bankéřů na faktory udržující cenové tlaky, mezi něž centrální bankéři řadí zejména ceny energií nebo poptávku spojenou s rozvojem umělé inteligence. 

Tyto protichůdné makroekonomické signály se promítají do ocenění klíčových aktiv, kde proti sobě v současnosti působí dva odlišné faktory. Na jedné straně stojí ochlazující se trh práce, který tlumí tlak na bezprostřední růst sazeb, na straně druhé přetrvává zvýšená inflace, jež udržuje silný americký dolar a výnosy desetiletých vládních dluhopisů USA drží v blízkosti dvacetiletých maxim. V této situaci se ocitlo především zlato – silnější dolar prodražuje nákupy zahraničním investorům a atraktivní výnosy na dluhopisech odčerpávají kapitál z aktiv bez úrokového výnosu, avšak tento tlak byl vykompenzován právě ústupem očekávání na říjnový růst sazeb, jenž zlatu poskytl potřebnou oporu. „Než kupující zasáhnou smysluplným způsobem, mohli bychom v krátkodobém horizontu zaznamenat pokles ceny zlata, a to vše souvisí s tím, že dolar roste a výnosy jsou zvýšené,“ okomentoval situaci tržní analytik Fawad Razaqzada. 

Pozvánka na konferenci Age of Care 📅

• Jak připravit ekonomiku na stárnutí společnosti? 

• Kdo zaplatí delší život a rostoucí náklady na dlouhodobou péči? 

• Jakou roli budou hrát investice, prevence nebo zdravotní pojišťovny? 

Právě těmto otázkám se bude věnovat dopolední část konference Age of Care pod hlavičkou e15, která se uskuteční už 15. října v pražském WPP Campusu. Vystoupí mimo jiné Jakub Hlávka, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace a poradce prezidenta, nebo Aleš Rod, ekonomický stratég České asociace pojišťoven. 

Odpolední program otevře další témata spojená s prevencí, medicínou a technologiemi, kde mezi výraznými osobnostmi vystoupí například světově uznávaný neurolog Martin Tolar nebo bývalý šéflékař FIFA Jiří Dvořák. 

Speciálně pro odběratele Investičního newsletteru e15 nabízíme 30procentní slevu na vstupenku STANDARD. Při nákupu vstupenky zadejte slevový kód: AGEOFCARES30 

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Rostoucí výnosy státních dluhopisů a přetrvávající inflace tvrdě dopadají na klasické poučky o ideálním rozložení majetku. Slavné pravidlo „60 procent akcie, 40 procent dluhopisy“, které mělo investorům zaručit bezpečí, najednou selhává, protože akcie i dluhopisy klesají společně. Čeští portfolio manažeři proto mění investiční strategie a radí do portfolií začlenit hotovost či zlato. Jak si tedy v době drolících se jistot sestavit skutečně odolné portfolio? K přečtení na webu e15. 

Zatímco německá ekonomika za posledních deset let vzrostla pouze o 7,5 procenta, sousední Polsko za stejnou dobu zaznamenalo masivní růst o 42 procent. Tento hospodářský sprint dělá z tamní burzy lákavou alternativu vůči stagnujícím evropským trhům, a to i přes mírné měnové riziko. Kterých pět konkrétních akciových titulů z odvětví technologií, realit či energetiky by podle analytiků nemělo uniknout investorské pozornosti? Dozvíte se na portále e15. 

Vybrat si tu správnou akcii a porazit trh zní jako investorský sen – ve skutečnosti vám ale snaha o tipování budoucích vítězů může nepříjemně zkomplikovat finanční plány i osobní život. Analýza jednotlivých společností totiž spolyká obrovské množství času a z investování se snadno stane zdroj neustálé nervozity. Z jakých dalších důvodů se investorům vyplatí raději vsadit na indexové fondy? Více na InvestičníWeb. 

Graf týdne 📊

Cena zlata během září odepsala 6,5 procenta a nyní je důležité, zda v současném makroekonomickém prostředí znovu najde podporu na úrovni 4 tisíce dolarů za trojskou unci, tak jako v loňském listopadu či letošním červenci. Jedná se o významnou úroveň podpory, která zároveň představuje klíčovou psychologickou úroveň trhu, a bude tedy důležité sledovat, jak na tuto oblast trh zareaguje – její proražení by mohlo vyvolat výrazný medvědí trend. 

Osobnost týdne 👑

William H. „Bill“ Miller (* 1950) je americký investor, správce fondů a filantrop. Vystudoval ekonomii na Washington and Lee University, kde získal bakalářský titul v roce 1972. Po dokončení studia sloužil jako zpravodajský důstojník v americké armádě a následně se zapsal k postgraduálnímu studiu filozofie na Johns Hopkins University. Ačkoliv doktorský program nedokončil, získaný analytický způsob uvažování trvale formoval jeho přístup ke kapitálovým trhům. Do světa financí vstoupil koncem sedmdesátých let na pozici pokladníka ve společnosti J. E. Baker Company. V roce 1981 pak přestoupil do investiční firmy Legg Mason, kde začal pracovat jako akciový analytik. 

V rámci Legg Mason se rychle vypracoval a v roce 1982 převzal správu fondu Legg Mason Value Trust, přičemž dokázal překonat výnosnost indexu S&P 500 po dobu patnácti po sobě jdoucích let – v období 1991 až 2005. Miller uplatňoval přístup hodnotového investování, avšak jeho pojetí se lišilo od dobového standardu. Zásady pro vyhledávání podhodnocených aktiv aplikoval i na tehdy nastupující technologické společnosti. Jako jeden z mála hodnotových manažerů tak v devadesátých letech nakupoval akcie firem jako America Online nebo Amazon, u kterých posuzoval především budoucí schopnost generovat volné cash flow namísto tehdejších účetních ztrát. 

Během globální finanční krize v roce 2008 utrpěl jím spravovaný fond výrazné ztráty kvůli pozicím v klesajících finančních institucích, avšak Miller se dokázal během následující dekády z těchto ztrát zotavit. V roce 2016 ze společnosti Legg Mason odešel a převzal plnou kontrolu nad vlastní investiční společností Miller Value Partners. V pozdější fázi své kariéry dosáhl významného zhodnocení kapitálu především díky trvalému držení akcií Amazonu a rané investici do bitcoinu, který začal nakupovat již v jeho počátcích. Získaný kapitál následně částečně přesměroval do filantropie, přičemž formou rozsáhlých darů podpořil rozvoj filozofických a vědeckých programů na Johns Hopkins University. 

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka