Voják, ajťák, šéf. Izraelec Eli Nagar vede české Braiins do globálního souboje o bitcoin
Česká národní tradice nejrůznějšího kutilství, hračičkářství a schopnosti improvizovat stále žije. Nejen v kůlnách a na zahrádkách, ale také na globálním byznysovém hřišti. Díky tomu si můžou zaměstnanci pražské firmy Braiins podávat dveře i s čipovými giganty typu Nvidie. Pokoušejí se rozbít dominanci čínských firem v odvětví, z něhož vzešla jasně nejvýnosnější investice tohoto století: bitcoin.
Kryptoměnu, která ještě před deseti lety stála ani ne setinu aktuální ceny, spojuje se zlatem několik pozoruhodných vlastností. Bitcoinů existuje pouze omezené množství a lze je takzvaně těžit, takže i v jejich případě platí, že šanci k dechberoucímu výdělku nabízí mimo jiné prodej pomyslných krumpáčů a lopat. Přesněji speciálních počítačů, jež s porcí štěstí a spálené elektřiny umějí shrábnout nově vytvářené bitcoiny samy pro sebe.
Tuhle příležitost zatím naplno využily čínské firmy, které mají v produkci hardwaru na těžbu bitcoinů globální oligopol. Otřást zavedenými pořádky se chystá firma z Prahy. A do pomyslného souboje s titány ji vede osobnost, jež se v řadě ohledů vymyká jak manažerským škatulkám, tak i komunitě kryptosvěta.
Šok z bitcoinu
Eli Nagar první den v roli šéfa Braiins na podzim 2022 nestrávil v kanceláři, ale na bitcoinové konferenci v Rize. Seděl v malém sklepním sále a sledoval přednášku, při které publikum nadšeně reagovalo na každou zmínku o bitcoinu. „A já si pomyslel: Kam jsem se to sakra dostal? To je jako na srazu nějaké sekty! Takový byl můj prvotní dojem z bitcoinové komunity,“ vzpomíná Nagar na seznamování se světem kryptoměny, o níž měl do té doby jen velmi základní povědomí.
Izraelský rodák ovšem není klasický generální ředitel s kariérou z investičních fondů nebo Wall Street. Zato má třeba praxi z izraelské armády a zkušenosti získal i ve vedení vývojových týmů v hazardním byznysu nebo kyberbezpečnosti, aby se nakonec oklikou přes Estonsko ocitl v srdci jedné z technologicky nejambicióznějších českých firem. Přesun do Prahy, na rozdíl od prvního dojmu z bitcoinového společenství nebo ze života v Pobaltí, mu už žádný kulturní šok nezpůsobil.
V Estonsku, kde Nagar v minulosti pracoval, se musel přizpůsobit z jeho pohledu poměrně odtažitému přístupu k práci. Ta podle něj v domovském Izraeli pro mnoho lidí prakticky nekončí, zatímco pracovníci estonské pobočky měli v pět odpoledne prostě padla a tím prakticky zhasla po zbytek dne možnost firmu dál posouvat. Praha prý představuje v tomto směru rozumný kompromis mezi izraelskými a estonskými zvyklostmi. A to tím spíš, když v Braiins pracuje tolik nadšenců, kteří berou neustálé zlepšování všeho, co souvisí s bitcoinem, částečně jako životní poslání.
„Braiins pro mě byla první firma, kde jsem viděl, že se opravdu dělá výzkum. Ne jen tak naoko, aby se neřeklo. Tady se analyzují čipy do hloubky, rozebírají se až na úroveň návrhu, pracuje se s vlastními fyzikálními modely. Máme třeba i vlastního fyzika, který navrhuje simulační nástroje pro optimalizaci chování těžebních zařízení,“ pochvaluje si Nagar, jenž má za sebou roky ve vedení technologických týmů.
V Izraeli spoluzakládal on-line kasino, pak pracoval v tamní pobočce Microsoftu jako vedoucí programátorů v oddělení kyberbezpečnosti. Do Evropy přišel, aby pomáhal rozvíjet estonskou pobočku firmy Playtech, hlavního světového tvůrce softwaru na provoz hazardních her typu on-line kasin. Těsně před nástupem do čela Braiins, kam ho doporučili jeho dva bývalí kolegové, řídil Nagar produktový vývoj ve společnosti EmbedIT, dceřiné firmě PPF zaměřené na poskytování IT služeb nejen pro Home Credit.
Nic z toho včetně štace v EmbedIT se ale podle jeho slov nevyrovná míře novátorství, s jakou se setkává v Braiins. Dopomáhá k tomu také skutečnost, že výzkumnému oddělení se může naplno věnovat i spoluzakladatel Braiins Pavel Moravec, který se v roce 2022 stáhl z vedení společnosti. „Mým cílem bylo vždy hledat nové cesty, experimentovat a posouvat technologii kolem bitcoinové těžby dopředu. To je to, co mě naplňuje a kde můžu Braiins přinést největší hodnotu. Díky Elimu se můžu plně věnovat výzkumu a vývoji, protože vím, že vedení firmy je v těch nejlepších rukou,“ těší Moravce.
„Založili jsme malou hardwarovou laboratoř, začali zkoumat chování čipů, navrhli si vlastní řídicí jednotky a testovali různé metody chlazení. Postupně jsme dospěli k tomu, že nestačí jen upravovat fungování cizího zařízení. Rozhodli jsme se vytvořit od základu vlastní těžařský stroj. A nemyslím tím teď náš domácí miniminer, který je dalším výsledkem našich laboratorních pokusů,“ popisuje Nagar plány jím vedené společnosti, mezi jejíž hlavní klienty patří velké americké firmy, které využívají v porovnání s Evropou levnou elektřinu k masivní těžbě bitcoinů.
Nagarovi k plnění smělých plánů dopomáhají i zkušenosti, bez nichž by se většina lidí na českém pracovním trhu nejspíš ráda obešla. Do překotně se rozvíjejícího prostředí bitcoinového byznysu se nicméně můžou hodit.
„V osmnácti jsem v Izraeli nastoupil vojenskou službu a už po roce vedl jednotku dělostřelectva. Prošel jsem velitelským kurzem a měl pod sebou vlastní tým. Nenacházel jsem se přímo v první bojové linii, ale rozhodně to nebyly klidné oblasti,“ vzpomíná Nagar. „To hlavní, co jsem si z armády odnesl, je sebekázeň a schopnost jednat samostatně. To prostředí vás nutí rychle přemýšlet, hledat řešení, být samostatný. Izraelci podle mě nejsou nutně chytřejší než ostatní národy, ale umějí dobře řešit problémy a využívat kritické myšlení. A právě tyhle schopnosti si pak nesete dál. Do start-upů, do manažerských rolí, do každodenního rozhodování.“
Těžba jedniček a nul
Nutnost neustále hledat vlastní cestu na úkor spoléhání na zavedené postupy je přitom základním předpokladem úspěchu také v odvětví bitcoinové těžby. K jasně definovanému cíli, tedy vydolování více virtuálních mincí s využitím menšího množství zdrojů, nicméně vede ohromné množství odboček. Dokládá to šíře aktivit Braiins. Vyvíjejí speciální programy, jež z těžebních strojů cizích značek umějí dostat co nejvyšší výkon. Vytvářejí dokonce i vlastní součástky a momentálně testují čip, který si pro těžbu bitcoinu sami navrhli. Na jaře obdrželi od tchajwanské TSMC první testovací sadu. Od firmy, u níž si nechávají stejným výrobním postupem zpracovávat čipy digitální giganty jako Apple, Nvidia nebo AMD. Už jen tento výčet značí, že návrh čipů a dalších klíčových součástek strojů na těžbu bitcoinu není zrovna levná kratochvíle. Celková investice do výzkumu a vývoje společnosti Braiins zatím dosahuje patnácti až dvaceti milionů dolarů.
Proč na bitcoin nefunguje CTRL + C a CTRL + V
Bitcoin je čistě digitální aktivum, jež se od běžných dat zásadně liší tím, že jej nejde jednoduše zkopírovat jako fotku nebo soubor. A právě těžba je ten mechanismus, který zajišťuje vzácnost a bezpečnost bitcoinu. Ve formě digitální mince jej nemůže existovat víc než 21 milionů jednotek. Počítače těžařů po celém světě neustále soutěží o to, kdo jako první vyřeší rébus s hádaným číslem a přidá každých zhruba deset minut nový záznam, přesněji řečeno blok, do bitcoinové účetní knihy. V těchto blocích jsou zapsané všechny aktuální bitcoinové transakce. Bez bloků by bitcoin neměl kde „existovat“ a bez těžby by to byl jen obyčejný soubor, který lze v digitální peněžence neomezeně kopírovat. Výsady vytvořit nový blok spojené s obdržením odměny ve formě 3,125 bitcoinu se dostává jen prvnímu úspěšnému řešiteli číselné hádanky a nikomu jinému. Proto je bitcoinová účetní kniha prakticky nezmanipulovatelná, i když ji neprovozuje žádný stát nebo firma. Nikomu se za více než šestnáct let existence bitcoinu nepodařilo jeho systém transakcí hacknout. Právě v tom spočívá jeho technologická revoluce.
„Chceme postavit zařízení, které bude stabilnější, otevřenější, bude mít delší životnost a vyšší účinnost než čínské stroje značek Bitmain, Canaan a MicroBT. Naším cílem je západní produkt s jasnými standardy kvality včetně vlastního čipu nebo firmwaru,“ zdůrazňuje Nagar. Braiins právě hledají strategického partnera, s nímž by firma dokázala svou vizi naplnit. „Jednak kvůli dalšímu kapitálu – jen dokončení vývoje našeho čipu bude stát čtyřicet až padesát milionů dolarů –, jednak proto, že bez velkého partnera se nedostaneme k potřebné výrobní kapacitě u výrobců čipů, jako je TSMC. Pokud se všechno podaří, mohli bychom se sériovou výrobou našeho těžebního zařízení začít ve druhém čtvrtletí roku 2026.“
Všechna tahle snaha směřuje ke zdánlivě prostému cíli: postavit stroj, který bude co nejefektivněji plnit jediný úkol – neúnavně zkoušet miliardy čísel, dokud neuhodne to správné. Pokud trefí cifru nově stanovenou zhruba každých deset minut, připíše svému majiteli 3,125 bitcoinu, tedy v kurzu z poloviny dubna bezmála šest milionů korun. „Když někdo těží doma například přes náš miniminer a doufá, že trefí blok, připomíná to losování loterie. Ale v jádru je to úplně jiná věc než hazard. Bitcoin je matematicky definovaný systém. Nejde o štěstí, ale o pravděpodobnost,“ vysvětluje šéf pražské firmy, která už se zařadila mezi světově nejvýznamnější v oboru bitcoinové těžby.
Na první pohled primitivní koncept miningu má postupem času stále více zásadních důsledků. Francouzská ministryně pro digitální záležitosti Clara Chappazová například v březnu prohlásila, že vedení tamního energetického kolosu EDF by se mělo vážně zabývat myšlenkou, jak by se daly momentální přebytky z jaderných elektráren využít na provoz energeticky nenasytných bitcoinových strojů. Ty by tak sloužily jako potenciálně výnosný „mařič“ nadbytečné elektřiny. Kryptokombajny ale umějí také třeba zahnat zimu. Ve finské provincii Satakunta probíhá experiment s cílem levně zajistit tepelnou pohodu desítkám tisíc občanů. Jejich domácnosti má prohřívat odpadní teplo, jež vzniklo provozem strojů dolujících bitcoin.
A na tom všem by uměli díky šíři svého byznysu vydělat právě i pražští Braiins, kteří už skoro patnáct let patří k úzké světové špičce podniků specializovaných na to, jak bitcoin těžit co nejefektivněji.
První těžařské JZD
Firmě Jana Čapka a Pavla Moravce, kteří se postupně stahují z veřejného vystupování i z vedení společnosti, zatím vydělává hlavně provoz historicky prvního pomyslného JZD na těžbu bitcoinu na světě. Jejich Braiins Pool přes speciální software propojuje jednotlivé těžaře tak, aby sečetli své výpočetní síly, zvýšili šanci na uhádnutí správného čísla a zároveň se dohodli o rozdělení odměny mezi členy. Projekt dříve známý pod názvem Slush Pool založil už v roce 2010 Marek „Slush“ Palatinus, jenž rovněž spoluvytvořil i první hardwarovou peněženku na bitcoiny na světě, kterou vyrábí holding SatoshiLabs.
Že se v Česku tak daří tomuto druhu průkopnictví, sám Palatinus nepřímo spojuje s fenoménem pověstných zlatých českých ručiček a hračičkářství. „Můj táta byl kutil a spoustu toho dokázal opravit vlastníma rukama, hodiny, auto, dokázal postavit barák. Ovlivnilo mě právě to tátovo kutilství. Člověk díky němu přemýšlí, jak věci fungují, dokáže jít do hloubky,“ svěřil se už před lety v rozhovoru pro e15 Palatinus, jehož Slush Pool později převzala a přejmenovala společnost Braiins.
V současnosti patří její „družstvo“ do desítky největších na světě, přičemž za patnáct let existence jeho „členové“ vytěžili přes 1,3 milionu bitcoinů. Ty by při aktuálních cenách měly hodnotu přes dva biliony korun, byť drtivou většinu šestnáctileté existence bitcoinu se jeho směnný kurz pohyboval řádově níže.
Jak Braiins žijí z bitcoinu
Drtivá většina příjmů firmy přichází ve formě bitcoinu. V Braiins proto museli vedle hádání čísel v rámci bitcoinové těžby vyřešit ještě další rébus: jak financovat rozvoj firmy a neprodávat přitom nejrychleji se zhodnocující druh investice v dosavadním průběhu 21. století. Vyřešili to zástavou bitcoinů. Umožňuje ji například český start-up Firefish, v němž Braiins loni získali minoritní podíl. Firefish nabízí majitelům bitcoinu koruny, eura nebo franky na bankovní účet, aniž by museli svou kryptoměnu prodávat. Platforma propojuje dlužníky a věřitele podobně jako sociální síť — obě strany si domluví podmínky úvěru, přičemž bitcoin slouží jako zástava. Kryptoměna zůstává v takzvané chytré úschově, nikoli přímo u zprostředkovatele. Pokud dlužník nesplácí, systém bitcoin prodá a úvěr pokryje.
O peníze ve smyslu počítání tisícovek procent zisků tu ale nakonec tolik nejde. Ty jen pomáhají ilustrovat, jak prudce bitcoin dospěl z hračky anarchistů v mnohamiliardový byznys. I když kryptoměna nezničila svět tradičních komerčních a centrálních bank, jak doufali protisystémově naladění rebelové, mnoha svým zastáncům změnila způsob myšlení a přístup ke světu. Mezi takové lidi dnes už patří i Eli Nagar. V roce 2022 bral bitcoin jen jako technologickou zajímavost. V roce 2025 mluví o nezcenzurovatelné a nezabavitelné virtuální měně jako o ideji hodné následování.
„Možná je to jen náhoda, ale v mojí kariéře se postupně objevovaly tři oblasti: hazard, finance a kyberbezpečnost. A právě v bitcoinu se všechny tyhle světy potkávají. To je to, co mě na něm fascinuje. Postupně jsem o bitcoinu začal víc poslouchat, číst a chápat. Dnes, po dvou letech v Braiins, vnímám bitcoin i jako součást životního postoje. Je to způsob, jak přemýšlet o světě. Mnohem víc než jen o penězích nebo spekulacích. O svobodě projevu, ochraně soukromí, možnosti nespoléhat na žádné zprostředkovatele typu bank,“ uvažuje Nagar. „Věřím, že právě tyhle hodnoty mají sílu něco změnit. Ne hned, ale dlouhodobě ano.“
