Filmový festival v Benátkách, který má začít už příští týden, aspiruje na to stát se první kulturně-globální akcí, která se uskuteční od vypuknutí celosvětové pandemie.
Nejen pro filmařský svět půjde o těžkou a velmi sledovanou zkoušku, ale vzhledem k tomu, že Itálie byla na začátku března a dubna jednou z nejpostiženějších zemí koronavirem, provázejí nejstarší filmový festival restrikce i ze strany místních pořadatelů.
Navzdory tomu, že se Italové snaží o iluzi normálních festivalových příprav, už ze zveřejnění letošního programu je jasné, že filmové Biennale bude jiné než předchozí ročníky. Těm dominovaly americké filmy s komerčním, a hlavně oscarovým potenciálem (Gravitace, La La Land, Joker). Žádné takové se letos v Benátkách neobjeví, chybět budou i početné hvězdné delegace, které PR manažeři jen zřídka nahrazují možností on-line rozhovorů. Projekce budou provázet přísná hygienická nařízení, do festivalových oblastí se nebude vpouštět se zvýšenou teplotou, v sálech se bude sedět jen ob jednoho a všichni budou muset téměř neustále nosit roušky.
Každou krizi ale doplňují i příležitosti. Festival si konečně začal víc všímat režisérek a v hlavní soutěži je z osmnácti snímků osm od ženských autorek. Vzhledem k absenci české stopy (po loňském Nabarveném ptáčeti) je k nám, alespoň geograficky, nejbližší Małgorzata Szumowská, jejíž snímek Sněžit už nikdy nebude stihli Poláci prohlásit svým kandidátem na Oscary. Kterému z filmů nakonec předsedkyně poroty, australská herečka Cate Blanchettová, sošku Zlatého lva předá, se dozvíme 12. 9., jedinými předem ohlášenými oceněními jsou ta za celoživotní přínos pro herečku Tildu Swintonovou a režisérku Ann Huiovou.
Pilotním projektem, který bude Benátky doprovázet, je také spojená iniciativa „podzimních festivalů“, tedy Toronta, Telluride a New Yorku, které se letos rozhodly solidárně nesoutěžit o premiérové exkluzivity, ale naopak v některých případech nabídnou spojený program.
Autor je spolupracovník redakce
