Devět let od vraždy dětí. Bolí to pořád
Čas všechny rány nedokáže zahojit. Ani po devíti letech od doby, kdy Miladě Vosmanské zavraždil zeť její dvě děti, pro ni není život o nic víc snesitelnější. „Kriminalisté říkali, že je utýral, že to vypadalo jako rituální vražda. Ale proč? On se choval jako slušný člověk, nechápu to,“ ptá se neustále žena.
Nejotřesnější případ vraždy na Přerovsku posledních deseti let sledovala v roce 2001 celá republika. Tehdy jedenáctiletý Honzík a třináctiletá Dášenka odjeli se svým strýcem, manželem jejich starší sestry, na jednu noc stanovat. Už se nikdy nevrátili.
„Pořád je vidím, jak odjíždí. Bylo to jen na jednu noc, ani jsme se pořádně nerozloučili. Myslím na Honzíka a Dášenku pořád, a ty vzpomínky bolí. Odstěhovala jsem se kvůli tomu před šesti lety z Hranic do Přerova, abych zapomněla, ale nejde to,“ říká Vosmanská.
Událostí trpí i její dcera, bývalá vrahova manželka. „Vyčítá si to,“ vysvětluje Vosmanská, která už devět let každý večer zapaluje za své zavražděné děti svíčku. A také za dceru Helenku, která zemřela dva roky po tragédii při dopravní nehodě.
Má ale ještě šest dětí, a pro ty se snaží žít dál. Jde to ale těžko. „Dodnes beru léky proti depresím a i můj psychiatr mi řekl, že už nikdy nebudu šťastná,“ říká žena se stále smutnýma očima.
Na smrt svých dětí zapomene snad jen ve chvíli, když je se svými vnoučaty. „V noci nemůžu spát, protože všechny špatné zprávy přišly právě v noci. Když usnu, zdají se mi stále stejné sny. Slyším děti volat o pomoc nebo se mi zdá, že klepou na dveře a říkají: Maminko, nezlob se, že jdeme tak pozdě.
Často se mi také zdá o remízku, kde je našli, a před očima mi běhá milion scénářů, co se tam tehdy mohlo stát,“ říká žena.
Odpověď na svou otázku nikdy nedostane. Vrah spáchal sebevraždu. Po Přerovsku ale chodí další vrazi, které kriminalisté zatím neusvědčili.
Vrazi, kteří zatím chodí po Přerovsku
Kriminalisté na Přerovsku mají stále na stole složky čtyř vražd, u kterých dosud nenašli vraha. Vzdát to ale nemíní a na případech průběžně pracují. Na hledání vrahů, kteří teď chodí mezi lidmi, mají vždy dvacet let. Teprve pak je případ promlčený.
Většinu pachatelů hrůzných činů ale kriminalisté vypátrají. „Od roku 1994 se na Přerovsku stalo šestačtyřicet vražd a jen tři z nich jsme nevyšetřili,“ upřesňuje vrchní komisař Marek Nádvorník. Všechny patřily mezi nájemné vraždy. „Ty jsou jedny z nejzávažnějších a objasňují se složitěji,“ říká šéf krajské kriminálky Libor Šamšula. Dvě dosud neobjasněné vraždy se staly v lednu 2007.
„Jednou z obětí byl podnikatel Jiří Falta, jehož někdo zavraždil v jeho domě v Horní Moštěnici, druhou krátce nato podnikatel Aleš Bouchal, zavražděný v přerovském baru Koner. Oba měli pracovně široký záběr aktivit, spoustu kontaktů, a tím pádem dost nepřátel. Museli jsme prověřit spoustu lidí, zjistit, jaké měli vazby, a případné motivy. Průběžně se k těmto případům vracíme,“ podotýká Šamšula.
Neobjasněná je zatím i vražda podnikatele Jindřicha Tvrdoně z Hranic. „Jeho tělo našli náhodou děti ve studni u Olšovce v roce 2001, rok poté, co ho zabili,“ doplňuje kriminalista Marek Nádvorník.
Po svobodě chodí také vrah ženy, kterou našel v roce 1992 jeden člověk v polích u Bochoře. „Byla hodně pobitá a vyšetřování komplikoval fakt, že jsme ze začátku nevěděli, kdo to je. Pachatel tak měl čas zamést stopy,“ říká Nádvorník.
Podle kriminalistů dnes vrazi volí většinou rychlé řešení. „Mezi blízkými bývá vražedným nástrojem nejčastěji nůž či střelná zbraň, pokud ji lidé mají doma. U loupežných a nájemných vražd střelné zbraně převládají,“ vysvětluje Šamšula.
Připomenutí kauzy: Vražda dětí Vosmanských
• Celostátně nejsledovanější kriminální případ roku 2001 začal v polovině prázdnin, koncem července.
• V pondělí 30. července 2001 odjeli třináctiletá Dagmar a jedenáctiletý Jan Vosmanský z Hranic na výlet po hradech a zámcích jižní Moravy s manželem své starší sestry, jednačtyřicetiletým Stephanem Knaepenem z Belgie.
• V noci 1. srpna vypukl požár v domě manželů Knaepenových v brněnském Starém Lískovci. V tu dobu už byly pravděpodobně obě děti Vosmanských po smrti a jejich vrah se požárem pokusil připravit o život ještě vlastní tři děti, svou ženu a tchyni. Zapálil dům, kde spalo pět lidí. Jeho další hrůzný čin mu však nevyšel.
• Ve čtvrtek 2. srpna oznámil otec dětí policistům, že pohřešuje syna a dceru, kteří byli na výletě s jeho zetěm Stephanem Knaepenem.
• Do pátrání po dětech se zapojily desítky kriminalistů, stovky policistů a vojáků. Vojáci prohledávali vytipované oblasti, po dětech pátral vrtulník s termovizí, své tipy dávali i jasnovidci a policie je prověřovala.
• 7. srpna našli policisté mrtvolu Belgičana. Vrah zanechal dopis, ve kterém uvedl, že ničeho nelituje, a proto, aby pro jeho děti neplynuly žádné následky, nechá je zmizet s sebou.
• 8. srpna našli policisté vrahovo auto v obci Ostopovice na Brněnsku.
• 25. listopadu objevil těla dětí náhodou muž, který šel na dřevo do remízku u Brankovic na Vyškovsku.