Do Německa na ryzlink

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Jiří Kolečko
Náš západní soused sice nepatří co do rozlohy tratí ke světovým velikánům, přesto zde najdete velmi zajímavé příspěvky do domácí vinotéky. Zaměřme se například na oblast kolem řeky Rýn, která proslula vynikajícím a dnes navíc vyloženě trendy ryzlinkem.

Německo se sice řadí na závěr první desítky pěstitelů révy vinné na světě, ale plocha vinic činí v porovnání se třemi evropskými velmocemi Francií, Itálií a Španělskem jen pouhou pětinu.

Převažují zde bílé odrůdy – kromě rýnského Müller-Thurgau, Silvaner (Sylván), Tramín, Trollinger, Kerner, Weißburgunder (Rulandské bílé po našem, ale ve světě známé jako Pinot Blanc), z červených Dornfelder a stále populárnější Pinot Noir (Rulandské červené). Ze třinácti regionů, do kterých se dělí vinné Německo, stále vede moselská oblast. Rád bych ale upozornil i na bavorské Franky, kde se vyrábí drsnější Sylvánské, které bezpečně poznáte podle typických plochých láhví (Bocksbeutel). Nesmíme ovšem zapomenout na druhou největší vinařskou oblast, kterou je Palatinate, dříve Rheinphalz, kde se kromě výborných ryzlinků a také Pinotu Blanc začíná dařit i modrým odrůdám. Tím nejvíce trendy vínem od sousedů je ovšem Ryzlink rýnský, jehož německá výsadba tvoří 60 % všech světových tratí.

Rheingau – vinohrady na strmých brezích RýnaRheingau – vinohrady na strmých brezích Rýna | Profimedia.cz

Historie ryzlinku

Jako v mnoha jiných oborech i ve vinařství často sehrála velkou roli náhoda. Klášter na Johannisbergu v kraji Rheingau obývali benediktini již od 11. století. A od 15. století se pilně věnovali ošetřování vinic na malebných kopcích severního břehu Rýna.

Pěstovali zde jako mnozí jiní z kraje ryzlink, který však neměl mimořádnou kvalitu, a tak se přidával většinou do směsek. V roce 1775 poslali jako každoročně ke svému představenému ve Fuldě posla se vzorkem hroznů, aby je okusil a dal souhlas ke sklizni. Posel se však kvůli bouřlivým válečným událostem opozdil. Hrozny se již začaly scvrkávat, ale disciplinovaní mniši čekali na souhlas. Ten přišel se značným zpožděním až koncem října. Benediktini tedy rychle začali se sběrem a z napohled nevzhledných hroznů získali výtečný mok, který určil i další osudy této odrůdy. Od té doby se Ryzlink rýnský sbírá velice pozdě, často i v listopadu.

Němci mají pro své ryzlinky nejrůznější označení: Rheingauer (v láhvi s takovou etiketou najdete opravdu špičkovou kvalitu), Hochheimer, Klingelberger nebo Gräfenberger.

Vinice v RheingauVinice v Rheingau | Profimedia.cz

Sascha a Yvonne

Poznat se to dá v útulné restauraci spojené s vinným sklepem, kde může každý návštěvník za 10 eur zažít nezapomenutelnou degustaci – od svěžích mladých vín až po vyzrálé několikaleté pozdní sběry. Ve zdejší restauraci je možné ochutnat krajové speciality, skvělá jsou zvláště zvěřinová jídla, a na závěr si můžete koupit zdejší raritu – bonboniéru s rheingauerskými riesling trüffel – bonbony, jejichž náplň je zajímavě posilněna ryzlinkem.

Rýnský ryzlink z RheingauRýnský ryzlink z Rheingau | Profimedia.cz

Jak se vyznat v etiketách?

Pokud někde můžete posuzovat kvalitu podle toho, jak dlouho je nutné studovat etiketu, pak je to rozhodně Německo. Podobně jako u nás souvisí základní členění s obsahem cukru v době sklizně.

Kabinett (kabinet), Spätlese (pozdní sběr), Auslese (výběr z hroznů) a pak Beerenauslese (výběr z bobulí), Eiswein (ledové víno) a Trockenbeerenauslese (hrozny již ve vinici byly dehydrovány botritidou). K tomu však naši sousedé přidávají ještě další údaje jako jméno obce a trati včetně jejího popisu. Neměli byste přehlédnout ani označení VDP, které smějí nosit jen vína vyrobená členy sdružení nejlepších německých vinařů.

Článek vyšel v časopisu F.O.O.D.