Věděli jste, že nedělní obloha nad Hradcem Králové bývá plná závodníků? Tisíce sportovních holubů se každý letní víkend snaží co nejrychleji dostat do svých holubníků.
Sami nebo v menších skupinkách neomylně letí krajinou ke svému cíli. Pak jeden z nich sklopí křídla a šipkou se spustí ke známému místu - třeba na zahradu Karla Marečka v Roudničce.
„Vždycky mám zvláštní pocit, když je vidím letět ze západu a jeden z nich si to zamíří přímo domů. Kolikrát mají v křídlech stovky kilometrů. Letí z Německa, Holandska nebo třeba z Francie. Největší český závod se startuje dokonce v belgickém Ostende, kde bývá až tři tisíce holubů. Ten se mi také jednou povedlo vyhrát se čtyřhodinovým náskokem,“ vzpomíná na svůj úspěch Mareček, který nedaleko Hradce Králové chová přibližně sto třicet poštovních holubů.
Pokud sám není na cestách, o víkendu zaplatí několika vybraným holubům jízdenku na kamion, který je odveze společně s dalšími východočeskými šampiony na start. Tam je pořadatelé v neděli ráno vypustí. Nejdelší závody měří přes devět set kilometrů. Holub je dokáže uletět na jeden zátah.
„Když má příznivý vítr, vyvine rychlost až sto čtyřicet kilometrů za hodinu. Podle slunce a magnetismu země ví přesně, kam má letět. Protože má každý závodník trochu jiný cíl, měří se u holubů pomocí čipů nebo holubářských hodin průměrná rychlost, kterou při závodě dosáhli,“ vysvětluje způsob hodnocení Mareček.
Závodí jen samci
Do holubníku ptáky nevede jen neomylný orientační smysl, ale i touha po partnerovi. Pan Mareček totiž závodí pouze se samci, před kterými celý týden schovává jejich zamilované holubice. „V sobotu jim je přes mřížku ukážu a nasadím na závod. Holub se pak na partnerku těší a snaží se rychle vrátit domů. Když se mu závod podaří, tak ho za odměnu na chvíli k holubici pustím,“ usmívá se Mareček.
Závody nejsou nikterak jednoduché. Na poštovního holuba po cestě čeká mnoho nástrah. Nejčastěji do jejich osudů zasáhnou dravci. Karel Mareček letošní sezonu odstartoval se sedmi šampiony, ze kterých mu zbyli čtyři.
