Souhlasíte s tím, že má Česko nejsilnější výběr za poslední roky?
Určitě. Všichni vnímáme, že o našich ročnících – 1988 a 1989 – se mluví jako o jedněch z nejsilnějších. Na druhou stranu, naše skupina je obrovsky těžká. (Soupeři jsou Anglie, Španělsko a Ukrajina – pozn. aut.) Přesto věřím, že z ní postoupíme do semifinále.
Myslíte na to, že nejlepší tři z osmi účastníků turnaje nejenom získají medaile, ale taky postoupí na olympijské hry v Londýně 2012?
Jasně, vždyť olympiáda je asi můj největší sen. Šance na Londýn je tím prvním, co se mi vybaví, když se řekne EURO jedenadvacítek. Dostat se tam by bylo úplně parádní.
V národním týmu jste skoro tři roky nedal gól. Věříte, že to na mistrovství Evropy „21“ prolomíte?
Určitě by to bylo pěkné, ale nepřikládám tomu vysokou důležitost. Hrozně se těším na EURO jako takové. Osobní ambice dávám stranou, chci pomoct mančaftu.
Nebude pro vás problém, že s ostatními nejste moc sehraný? Příliš jste toho s nimi neodkopal…
To je svým způsobem pravda. Na druhou stranu, něco jsme spolu odehráli. Všechny je znám poměrně dobře. A teď už jsme týden pohromadě, což tomu taky napomáhá.
Straší vás ještě předloňské mistrovství světa do dvaceti let v Egyptě, kde jste v osmifinále s Maďarskem přispěl k neúspěchu v penaltovém rozstřelu?
Že by mě strašilo, to ne. Ale to víte, že když se řekne mistrovství světa v Egyptě, je to samozřejmě první věc, která mě napadne. Ten turnaj se mi celkově nepodařil podle mých představ. Na druhou stranu, teď jsem v diametrálně odlišné situaci než tehdy. Na konci předminulé sezony jsem neměl odkopáno skoro nic mimo českou scénu. Tentokrát mám v nohou povedený rok v Německu a věřím tomu, že i výsledek bude úplně jiný.
Jak hodnotíte sezonu, kterou jste strávil na ročním hostování ze Schalke v Kaiserslauternu a udělal si během ní jméno? Je zatím vaše životní?
Životní… Já to řeknu takhle: Zatím jsem neodkopal zas tolik sezon, ale z těch, které jsem odehrál, je tahle určitě nejpovedenější. Jsem hrozně šťastný, že se mi povedlo to, co jsem si přál před jejím začátkem. Chtěl jsem pravidelně hrát Bundesligu – jednu z nejkvalitnějších soutěží světa – a zvykat si na ni. Myslím, že se mi i vcelku dařilo. Celou sezonu beru jako jeden velký zážitek a obrovskou zkušenost. Kaiserslautern je v Německu poměrně specifický klub, podobně jako u nás Bohemka. Jsem strašně rád za to, že jsem mohl být jeho součástí.
Stačil jste si po skončení Bundesligy užít Prahu, rodinu, kamarády?
Určitě. Nejdřív jsem byl na šestidenní dovolené v Egyptě. Pak jsem navštívil tenisové Roland Garros a potom jsem byl pět dní v Praze.
Byl jste v Paříži fandit nějakému svému oblíbenému hráči nebo hlavně nasávat atmosféru?
Chtěl jsem zažít tu atmosféru a zároveň jsem si vybral hráče. Byl jsem na zápasech Novaka Djokoviče, Tomáše Berdycha i Radka Štěpánka. Byl to pro mě obrovský zážitek. Jsem jenom rád, že si můžu odškrtnout návštěvu prvního grandslamového turnaje, a doufám, že ty zbylé tři ještě přibudou.
Co říkáte výkonům Bohemians 1905, kde jste fotbalově vyrostl?
Naprostá senzace. Byl jsem obrovsky překvapený – jako asi všichni. Musím před kluky smeknout klobouk. Jsem strašně rád za to, že zvládli sezonu podobně jako Kaiserslautern, dokonce s větším klidem. Snad na to navážou.
Byla ve hře varianta, že byste na EURO nejel a místo toho absolvoval s reprezentačním A-týmem japonský Kirin Cup?
Ne, ne, ne. Nepřipouštěl jsem si, že bych jel s áčkem, a oba trenéři to podle mě cítili stejně. Od začátku bylo dané, že v tomhle reprezentačním termínu bude mít přednost jedenadvacítka. Je to nejrozumnější varianta.
Jste rád, že platí?
Naprosto.
