Východní Německo nikdy nedohnalo západního bratra. Dnes mu dýchají na záda i sebevědomí Poláci
- Experti varují před tím, že se rozdíly mezi východem a západem Německa mohou spíše prohloubit.
- Polské příhraniční regiony dohánějí evropský průměr, zatímco německé se propadají.
- Poláci už o ekonomickou migraci do Německa tolik nestojí, soused pro ně přestal být vzorem.
Někdejší NDR je dlouhodobě frustrovaná tím, že se regionu ani dekády po sjednocení Německa nepodařilo dosáhnout úrovně západních spolkových zemí. Nyní navíc musí Sasové, Braniboři a obyvatelé Meklenburska-Předního Pomořanska sledovat, jak se vzmáhají polské regiony v jejich sousedství. Poláci naopak přestávají považovat největší evropskou ekonomiku za svůj vzor a vracejí se odtud domů.
Letošní zpráva o konkurenceschopnosti východního Německa varuje, že dohánění západní části státu je v ohrožení. „Proces konvergence ve východním Německu již nelze považovat za samozřejmost. Pokud politici a byznys nyní nepodniknou rozhodující protiopatření, hrozí, že se propast opět prohloubí,“ tvrdí podle Euronews Joachim Ragnitz z hospodářského institutu Ifo, který je autorem podkladů pro zprávu.
Majetkové rozdíly mezi východem a západem jsou velké
Východní Němci mají nižší příjmy, méně byznysového bohatství a podstatně menší část z nich vlastní nemovitosti, což ve výsledku vede i k důchodové chudobě a dědění socioekonomických rozdílů. V roce 2023 činil medián jmění východoněmeckých domácností přibližně 35 900 eur, ve srovnání se 143 200 eury na západě. Na problematické regiony také hůře dopadly německé hospodářské potíže v posledních letech.
Východním zemím se v poslední době podařilo přilákat několik průmyslových projektů v hodnotě mnoha miliard eur. Patří mezi ně továrna společnosti Tesla v Grünheide v Braniborsku, rozšíření drážďanského polovodičového centra ESMC nebo výroba baterií CATL poblíž Erfurtu. Velké části postkomunistického prostoru z nich ale podle zmíněného experta nemají prospěch.
Největším problémem východu je, že postrádá investice a kvalifikované pracovníky. Mezi lety 2019 a 2023 dosáhly soukromé investice na obyvatele pouze zhruba tří čtvrtin úrovně v západním Německu. Pokud se vyloučí výstavba domů a veřejné infrastruktury, šlo dokonce zhruba o dvě třetiny.
Spolkové země bývalé NDR neúprosně drtí demografie. Očekává se, že do roku 2035 počet lidí v produktivním věku ve východním Německu klesne přibližně o sedm procent a v některých regionech ještě více. Ve spolkových zemích Durynsko a Sasko-Anhaltsko se potenciál pracovní síly v nadcházejících letech zmenší o čtvrtinu. Už loni tam přitom zavřelo více podniků, než bylo nově založeno.
Polské regiony nastupují, využívají svobody a výhod
Nejde však už jen o srovnání se západními spolkovými zeměmi, z nichž některé patří mezi nejbohatší oblasti celé Evropy. Alarmující začíná být i srovnání s polskými kraji na západě a ve středu země. Statistiky Eurostatu ukazují, že zatímco Braniborsko dosahovalo v roce 2014 v přepočtu na kupní sílu obyvatel 93 procent unijního průměru, v roce 2024 už to bylo jen 86 procent. Sasko-Anhaltsko se propadlo z 88 procent na 83.
Naproti tomu Lubušské vojvodství se vyhouplo z 58 procent na 63 procent a Dolnoslezské vojvodství ze 76 procent na 83. Jen v roce 2024 hrubý domácí produkt v těchto polských krajích vzrostl tempem kolem čtyř procent. Za západní hranicí HDP zhruba o procento klesl.
Celé Polsko v posledních letech dosáhlo významného tempa hospodářského růstu a přilákalo řadu průmyslových investic, například do baterií, logistiky a automobilového sektoru. „Polsko to má jednodušší, protože může volněji formovat svůj regulační rámec, než je možné v případě východního Německa,“ je přesvědčen Ragnitz. Zvláštní ekonomické zóny s vyššími dotacemi, nižšími mzdami a mírnější regulací podle něj usnadnily investování v této oblasti.
Východní Německo je naproti tomu plně integrováno do německého právního systému a pravidel kolektivního vyjednávání. Zvláštní podmínky jsou politicky i sociálně neproveditelné. Některé původní výhody pro nové německé regiony byly postupně zrušeny nejen kvůli jednotě německých pravidel, ale i z důvodu právních požadavků EU.
Polský ekonom Marcin Piatkowski připomíná, že Varšava také razí pragmatičtější fiskální politiku. „Polsko neupřednostňovalo snižování veřejného dluhu před investicemi,“ podotkl v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Míní rovněž, že mladí Poláci jsou vzdělanější než jejich němečtí vrstevníci a jsou více podnikatelsky naladění. Zdůrazňuje ale, že nejvíce Polsku pomohlo členství v Evropské unii.
Německo už pro Poláky není atraktivní
Sbližování životní úrovně je jedním z důvodů, proč začínají Poláci na sousední zemi pohlížet jinak. „Německo pro nás už není vzorem,“ uvedla politoložka Anna Kwiatkowská pro FAZ, který před časem publikoval i materiál o změnách v polsko-německých vztazích. Důvody, proč Poláci k Němcům méně vzhlížejí, jsou i politické. Za důležitý moment považuje deník výstavbu plynovodu Nord Stream. Varšava před závislostí na ruském plynu varovala, ale Berlín ji nebral vážně.
Také polská média si všímají změny vnímání sousedů. A zejména toho, že poprvé za čtvrt století se z Německa vrací více Poláků, než kolik jich tam odchází. Nejde ale ani tolik o masové návraty, jako o daleko menší zájem vyrazit do Německa za prací.
„Polsko je dnes jiná země, není to návrat k chudobě,“ uvedl pro polský Forbes Robert Lukowski, který se vzdal kariéry šéfkuchaře ve špičkových německých restauracích. „Je tady velká svoboda. Ve srovnání s Německem můžete vidět, jak neuvěřitelně rostou mzdy, a to ve velmi krátké době,“ sdělil svou zkušenost byznysmen Antoni Wladyka. V Německu strávil dětství, ale už v roce 2013 se vrátil do Varšavy, zatímco většina jeho rodiny zůstala.
Poláci chtějí sousedům pomoct spoluprací
Největší dojem na něj činí rychlý rozvoj polských měst. „Nikdy předtím nebyl pro polská města tak dobrý čas, jako je tomu nyní, a nikdy předtím nepřilákala tolik lidí ze Západu,“ dodal. I odborníci naznačují, že příčinou tohoto jevu je ztráta německé hospodářské atraktivity. „Můžeme spekulovat, že je to otázka německé ekonomiky, která má po covidu a energetické krizi velké problémy vrátit se na správnou kolej,“ komentoval pro Business Insider trend Andrzej Kubisiak z Polského ekonomického institutu.
Mnozí Poláci ale mají pocit, že Němci si ještě stále plně nepřipouštějí změny. „Německo zatím nepochopilo, že jeho východní soused je zemí s ekonomickou dynamikou Jižní Koreje,“ prohlásil Piatkowski. Podle jeho názoru by přitom užší spolupráce s Polskem mohla pomoci vyřešit strukturální problémy Německa. Expert zdůrazňuje, že na polské straně je například velký zájem o vybudování dalších dopravních spojení s Německem, ale na německé straně práce váznou.
„Z ekonomického hlediska je to těžké vysvětlit. Ale nejsou to jen německé firmy, pro které je obtížné dívat se přes hranice na svého východního souseda. V Berlíně mám mnoho přátel, kteří nikdy nebyli v Polsku,“ podotýká.
