V nejvyšší soutěži nastřílel sedmasedmdesát branek. Nastupoval v Lize mistrů i v Poháru UEFA. Oblékal dres Jablonce, Sparty či Mladé Boleslavi. To je ale minulost. Radim Holub nyní střílí góly za Chrudim. I díky jeho devíti přesným zásahům patří nováčkovi ČFL s velkým náskokem první místo. „Sami jsme překvapení, že nám to tak jde. A postup? To je ještě daleko,“ říká šestatřicetiletý fotbalista.
V prvoligových klubech vám spoluhráči říkali Emil, podle cestovatele Holuba. Říkají vám tak i v Chrudimi?
Jo, říkají. Ale v Chrudimi tak říkají i Tomáši Linhartovi, takže se vždycky otočíme oba. Toho už se asi nezbavím, táhne se to se mnou od nějakých sedmnácti let. Ale jsou dvě verze, proč se mi tak říká. V Hradci jsem z nějakého výběhu dorazil asi dvacet minut po ostatních a Michal Šmarda prohlásil, že doběhl Zátopek. Anebo podle toho cestovatele. Asi jsem něco mezi.
Emil Holub byl cestovatel, ale vy jste hrál jen v Česku. Do ciziny vás to netáhlo?
Ale v Česku jsem procestoval asi devět klubů, takže to je taky docela dost. Byl jsem párkrát venku na zkoušce, ale vždycky to z nějakých důvodů nedopadlo. Jednou mě například Sparta nepustila a týden nato jsem se zranil. Ale člověk nemůže mít všechno, takže toho nijak nelituju.
Ve Spartě jste jeden rok zářil, dal jste v ligové sezoně dvanáct gólů. Nemrzí vás, že jste tam nevydržel déle?
Trochu jo. Ale člověk má taky v pětadvaceti jinou hlavu než teď. Byl jsem zvyklý hrát a chtěl jsem jít někam, kde bych dostal víc příležitostí. Až potom člověk zjistí, že třeba nehraje ani v jiném klubu a říká si, že klidně mohl sedět ve Spartě. Ale to už se vrátit nedá.
Na který z těch devíti klubů vzpomínáte nejradši?
V Hradci jsem nakoukl do velkého fotbalu, pak jsem byl čtyři roky v Jablonci. Tam byla dobrá parta. Sparta, to byl úplně jiný život. A další čtyři roky v Boleslavi, kde se tehdy sešli taky dobří hráči a měli jsme úspěchy. Na tyhle čtyři kluby vzpomínám nejraději.
Jak jste se z první ligy dostal do Chrudimi?
Vzniklo to tak nějak postupně. Byl jsem půl roku v boleslavském béčku a přišla nabídka ze Slovácka. Šel jsem tam, ale neprosadil jsem se. Pak jsem šel do Čáslavi, to už jsem se blížil sem. Ale přece jenom to byla druhá liga, to je boj, a já jsem jiný typ fotbalisty. Tak jsem šel na pár zápasů do Živanic. Hráli jsme proti Chrudimi, s jejímž trenérem Pavlem Jirouskem jsem byl v Jablonci, a on mně řekl, abych šel do Chrudimi. To bylo před dvěma lety. Od té doby jsem tady a šlape to.
Je velký skok z profesionálního fotbalu do divize?
Sešup je to rychlý. Člověk si musí zvyknout i na úplně jiný život, protože musí začít chodit do práce. Ale není to tak, že když někdo přijde z ligy, bude tady zářit. Jenom zkušenostmi se to uhrát nedá.
Nepřipadá vám, že jste s profesionálním fotbalem skončil docela brzy? Dnes přece není výjimkou, že hráči hrají dlouho po třicítce.
Jo. Ale když se útočníkovi přestane dařit, není po něm poptávka. Navíc když má třeba lepší platové podmínky než mladí hráči. Musel jsem se s tím smířit, šel jsem níž.
Takže rozhodnutí jít do Chrudimi bylo správné?
První rok se nám dařilo v divizi, druhý rok taky. Skončili jsme druzí a postoupili do třetí ligy. A tenhle rok, to je neuvěřitelné. Nevěděli jsme, do čeho jdeme, ale povedl se nám začátek a tam se to nastartovalo.
Chrudim vyhrála dvanáct zápasů v řadě. To jste asi jinde nezažil?
To nezažil asi nikdo, kdo tady jsme. Nelítá nám hlava v oblacích, mužstvo dobře brání. Držíme si výkonnost, soupeři ztrácí a náskok narůstá.
Teď už máte náskok čtrnáct bodů. Myslíte na postup do druhé ligy?
Na to je ještě brzo. Máme i dost štěstí. Stát se ještě může cokoli. A jestli bychom šli do druhé ligy, to je spíš otázka na vedení klubu.
Prý máte rád poker, jak se vám daří?
Už jsem dlouho nebyl, je to jen takový koníček. Když jedeme na zápas, kluci vytáhnou stůl, rozdají žetony a jedem. Ale tak jako Staszko to nehraju.
Co říkáte na jeho úspěch?
Je to borec. Už proto, že do toho šel. Dát sto osmdesát tisíc, aby si vůbec zahrál, to chce odvahu. Je tam šest tisíc hráčů a může kdykoli vypadnout.
V posledním zápase podzimu vás čeká derby s Pardubicemi. Těšíte se?
Bude to boj a všichni se na to těšíme. Pardubice jsou silné, i když se jim v poslední době nedaří venku. Chceme podat dobrý výkon, aby fanoušci měli radost.
RADIM HOLUB
* Narodil se 12. listopadu 1975.
* V první lize nastoupil k 304 zápasům a dal 77 gólů.
* Pochází z Bylan, s fotbalem začal v Rozhovicích, pak hrál v Pardubicích, Hradci Králové, Jablonci, Spartě, Drnovicích, Mladé Boleslavi, Slovácku a Čáslavi.
* Po ukončení profesionální kariéry hrál za Živanice, nyní je už dva roky v Chrudimi, kde také bydlí.
* Je ženatý, má dvě dcery .
