Tanja Askani miluje živé tvory. Už od mala přinášela domů zraněná zvířata, starala se o ně, aby je mohla zdravá vypustit zpátky do přírody. Později se začala věnovat sokolnictví, díky němuž našla i svého německého manžela.
Když pak mnohem později poznala polární vlky, navázala s nimi velmi blízký vztah. V zooparku nedaleko Hamburku, kde již řadu let pracuje, pro ně vybudovala se svým manželem a spolupracovníky pavilon.
Jedno vlčí štěně s nimi žilo i nějaký čas doma. I když jim změnilo zahradu v oraniště, přesto všechno by mu nikdy neublížila. S vlky si povídá, cítí s nimi, je členkou smečky. Dokonce tvrdí, že ji mají přečtenou mnohem lépe než ona je. Je s nimi spjatá.
Miluje nejen vlky, ale všechna zvířata celým svým srdcem. V atmosféře lásky ke zvířatům jsem při prohledávání internetu bohužel minulý týden narazil na video, které mne šokovalo natolik, že jsem zpočátku nebyl schopen slova. Musel jsem zadržovat slzy, drásalo mi to srdce.
Šlo o rituální masakr delfínů, který provádějí každoročně obyvatelé Faerských ostrovů, patřících Dánsku. Tedy Evropané, k nimž se řadíme i my.
Velmi hraví a inteligentní delfíni k nim připlouvají, aby se spřátelili. Místo lásky ovšem narazí na řádění sadistických jedinců, kteří si tím údajně dokazují svou zralost. Jako smyslů zbavení je bodají noži, řežou je zaživa, až je moře zcela krvavé. Nedá se na to dívat.
A to vše se děje s posvěcením místních úřadů, spadajících pod vládu v hlavním městě Kodani. Pokud dánští politici dopouštějí taková zvěrstva, prohřešky českých politiků pak pouze připomínají legrační půtky mezi dětmi na písečku. Tak to vidím já, vy rovněž?
