Na Vltavu žádná podobná loď dosud nevyjela. Podle zjištění týdeníku Sedmička do ní Pražská paroplavební společnost chystá přilákat první pasažéry už v polovině dubna. V tuto chvíli probíhají testovací plavby.
„O podobném typu lodi jsme začali uvažovat už před dvěma lety. S takovými pohony nejsou v Evropě zatím příliš velké zkušenosti, jde tedy o jakýsi zkušební prototyp,“ vysvětluje ředitel Pražské paroplavební společnosti Dušan Sahula.
Drobná loď pro dvacet pasažérů má podle něj být díky elektrické a solární energii velmi ekologická a tichá.
„Kapacita baterií vystačí zhruba na den, pak se musí dobít. Částečně získává energii i ze solárních panelů. Pokud je optimální počasí, může solární energie pokrýt až pětinu výkonu,“ uvádí ředitel Sahula.
Elektrický pohon využívají v Česku dlouhodobě ještě lodě brněnského dopravního podniku na tamní přehradě, aby neznečišťovaly vodu a ovzduší.
Využití energie ze slunce je pak v Česku úplnou novinkou.
Elektrická budoucnost?
Loď na pro Pražskou paroplavební společnost navrhl architekt František Weber, který pro firmu pracoval i na renovaci historického parníku Vltava.
„Ze zadání bylo jasné, že zcela zásadním bodem bude elektrický pohon a dobíjení pomocí solárních panelů,“ říká architekt Weber.
Velkou inspirací při přípravě projektu mu byla tvorba francouzského spisovatele Julese Vernea. „Byl to prvotní impulz, jakým směrem bychom se mohli vydat při realizaci plavidla, co se jeho designu týče,“ vysvětluje František Weber.
Po Verneově kapitánovi Nemovi dostala loď i jméno.
Další a větší lodě?
První české plavidlo na solární pohon stálo zhruba dva a půl milionu korun. Firma ho vyzkouší na hodinových okružních jízdách po metropoli.
„Pokud se osvědčí, mohou v budoucnu přibýt i další podobné a větší lodě,“ věří ředitel Pražské paroplavební společnosti Dušan Sahula.
Technické parametry:
Počet míst: 20
Délka: 10,3 metru
Šířka: 3,1 metru
Ponor: 0,35 metru
Pohon: 2 x 2,2 kW EP 2200 K
