Francouzští vědci naslouchají včelám

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Shutterstock

Mluví spolu včely? Tým francouzských vědců zjistil zvláštní vibrace vydávané v úlech, podobající se klapání, jež by mohly odpovídat jakési formě komunikace s použitím hrstky slov.

Podle Yvese Le Conta, ředitele ústavu Včely a životní prostředí při Státním ústavu agronomického výzkumu (INRA) v jihofrancouzském Avignonu, by to znamenalo, že včely mají jiný způsob komunikace než prostřednictvím feromonů, jazyka hormonů.

Le Conte nechce hovořit o zvucích, ale nabízí hypotézu „vibračního profilu“, podle níž v úlu dochází k výměně pěti až šesti „slov“. To zachytily vysoce citlivé snímače. Tyto vibrace, sluchem nepostižitelné, vytvářejí při počítačové modelaci zvukový pás, jakési „kak, kak“, podobající se zvukům vydávaným při kriketu. Vědec bedlivě střeží tento záznam ve své laboratoři a vyčkává na zveřejnění svého výzkumu.

„Jestliže to dělají, musí to být nevyhnutelně komunikace. Zbývá zjistit, co si říkají a jak tyto zvlášt-ní vibrace vydávají,“ uvádí Yves Le Conte. Tento objev učinil díky spolupráci s fyzikem Martinem Benzickem z Nottinghamské univerzity v Británii. Tento expert na vibrace soudí, že bude možné předvídat některé aktivity včel.

Benzick vyvinul SwarMonitor, který umožňuje předpovídat, kdy jsou včely připraveny k rojení. Když rojení nastane, vysvětluje Yves Le Conte, znamená to pro včelaře velké ztráty: stará královna odletí s polovinou včel, aby se rozmnožovala jinde, a včely vytvoří roj na stromech nebo střechách.

„Chtěli bychom včelařům umožnit, aby mohli rojení předvídat a například rozdělit své včelstvo na dvě části. Chceme toho také využít k tomu, abychom mohli předvídat zdraví včelstva,“ uvádí biolog. Za pomoci jednoho včelaře instaloval v úlech snímače a kamery. Didier Crauser označil své včely barevně podle toho, v jaké byly stavu: miniaturními pastilkami v červené, modré a zelené barvě upevněnými na hřbetě včely podle toho, zda byla zdravá, uzdravující se nebo nemocná. To umožnilo sledovat každý pohyb křídla v úlu i mimo něj za pomoci počítače.

Ilustrační fotoIlustrační foto | Shutterstock

Asi sto metrů od laboratoře jsou úly nyní monitorovány přístroji, které registrují vibrace, sledují, kdy včely do úlu přilétnou a kdy odlétnou a jak dlouho sbírají nektar. Pak to je jakási váha k zjišťování množství pylu, který včely do úlu přinesou.

„Dvakrát do měsíce otevřeme úl, abychom zjistili případnou přítomnost predátora nebo nemoc,“ upřesňuje Le Conte. „Naším cílem je umožnit každému včelaři, aby si opatřil snímač, a to za nízkou cenu, dvě až tři eura (54 až 80 Kč), s nímž bude moci být přímo aktivitou včel upozorněn na nějaký problém. Včely samy vydají signál: jsem nemocná, byla jsem napadena,“ vysvětluje vědec.

Didier Crauser již podal žádost o dva patenty na své vynálezy, které umožňují sledovat dopad změn životního prostředí na včely. Znepokojivý úhyn včel, kdy v zimě ve Francii včelaři přišli o 20 až 30 procent úlů a v Belgii a Švédsku o 40 procent, přiměl vědeckou obec k rychlé reakci.

V Avignonu má ústav INRA 400 včelstev, každé o 30.000 až 50.000 včelách, v okruhu 50 kilometrů, na nichž studuje jejich chování a nebezpečí, která jim hrozí, a kombinaci virů a predátorů v životním prostředí, jehož stav se zhoršil používáním pesticidů.

„Stala se z toho politická záležitost,“ zdůrazňuje Yves Le Conte. Evropskému zemědělství totiž již chybí 13,4 milionu včelstev.