Globální oteplování: planeta ročně pohltí energii 91 tisíc temelínských reaktorů | E15.cz

Globální oteplování: planeta ročně pohltí energii 91 tisíc temelínských reaktorů

Jan Stuchlík

Loňský rok byl globálně třetí nejteplejší rok za dobu, co se sbírají data o průměrné teplotě vzduchu. Jenže když se odečte vliv klimatického jevu El Nino, který dokáže globální teplotní průměr zvednout až o dvě desetiny stupně, tak byl rok 2017 vůbec nejteplejším. Proti průměru z let 1981 až 2010 byla teplota vzduchu o 0,38 stupně vyšší. 

Necelé čtyři desetiny stupně vypadají jako malichernost. I takto titěrné oteplení je ale ve skutečnosti důsledkem nepředstavitelného množství energie, kterou Země jako gigantický akumulátor musela vstřebat.

Mezinárodní klimatický panel vědců spočítal, že od roku 1993 do roku 2010 se vlivem silnějšího skleníkového efektu zvýšila energie nahromaděná v oceánech, pevnině a atmosféře o 163 zettajoulů. Toto podivné číslo představuje 45 milionů terawatthodin energie. Jinými slovy Země za sedmnáct let akumulovala tolik energie, kolik by celému lidstvu stačilo při současné spotřebě 281 let.

Každý rok přibylo ve vodě a vzduchu tolik tepelné energie, kolik zvládne vyrobit 91 tisíc temelínských jaderných reaktorů. Energetická kapacita tohoto ročního přírůstků je 44krát vyšší než je instalovaný výkon všech světových elektráren.

Spojené státy se chovají pokrytecky, řada rozvojových zemí se cítí zrazená, říká klimatolog

Naprostá většina, přesně 93 procent z energie, kterou si Země uchovává, končí v oceánech. V hloubce do 700 metrů se uloží 64 procent z nadbytečné energie. Tři procenta se spotřebují na tání ledovců, tři procenta se promítnou do oteplení pevniny a jen jedno procento se uloží v atmosféře.

Údaje amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru ukazují, že od roku 2010 se v oceánech do hloubky dvou kilometrů akumulovalo dalších 100 zettajoulů nadbytečné energie. Z takto nabitého akumulátoru by lidstvo dokázalo vyžít 175 let.

Zdaleka nejde jen o výpočetní fyzikální cvičení. Vyšší teplota povrchové vody v oceánech ohřívá i okolní vzduch. Více energie v oceánech má za následek třeba silnější hurikány a tajfuny, které způsobí větší škody.

Rostoucí hladina oceánů zaplaví americká města již během pár desítek let, varuje studie

Extrémnější budou i další klimatické jevy jako třeba zmiňované El Nino, při němž dávají v centrálním Pacifiku do pohybu masy teplé vody ze západu směrem na východ. „Po silném El Nino vyskočí průměrné teploty nad dlouhodobý průměr a po dvou až třech letech se k tomuto průměru zase vrátí,“ vysvětluje Jan Stryhal z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Jenže tento průměr pořád roste.

Ředitel britského meteorologického úřadu UK Met Office Peter Stott pro BBC uvedl, že teplota v roce 2017 byla mimořádně vysoká vzhledem k tomu, že El Nino už odeznělo a svět naopak čeká chladnější období spojené s opačným jevem La Nina. „Ukazuje to, že význam největšího přírodního faktoru ovlivňujícího klima klesá kvůli lidské činnosti, především emisím oxidu uhličitého,“ dodává Stott.

Podle údajů britských meteorologů byla loňská průměrná teplota o 0,99 stupně vyšší než dlouhodobý průměr za období let 1850 až 1900. „Trend jednoznačně směřuje vzhůru. Sedmnáct z osmnácti nejteplejších roků jsme zaznamenali v tomto století,“ říká generální tajemní Světové meteorologické organizace Petteri Taalas. Nejvíce se oteplují arktické oblasti, což se projeví zvyšováním hladin moří a většími výkyvy počasí v různých částech světa.

Bedřich Moldan: Klimatické změny už teď jasně vidí čeští zemědělci

 

 

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!