Čína posiluje pozici. Summit ukázal novou geopolitickou realitu vztahů s USA

Vážená e15 investorská komunito, 

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Akciové indexy si ke konci minulého týdne po vytrvalém měsíčním růstu alespoň trochu odpočinuly, i přesto se však aktuálně nacházejí na historicky nejvyšších hodnotách. Do popředí se zároveň dostávají výnosy státních dluhopisů světových ekonomik, jako jsou USA, Japonsko či Německo, které atakují mnohaletá maxima. Znamená to, že je čas se „přehřátých“ akcií zbavit a nakupovat dluhopisy? Není to tak jednoznačné. Stejně tak nebyl jednoznačný ani výsledek summitu v Pekingu. Zajímá vás, jaká témata se v Číně projednávala? Neváhejte a čtěte dál. 

Děkujeme, že nás čtete! 

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Jak dopadl summit americké delegace v Číně? 
• Co nabídne závěr výsledkové sezony? 
• Jaké tituly kupuje americký prezident? 

Stručně 📻

Globální dluhopisová bouře

Globální výnosy dluhopisů se pohybují na mnohaletých maximech, k čemuž přispívají obavy z inflace tažené rostoucími cenami energií. Cena ropy Brent se obchoduje nad 110 dolary za barel, a to zejména kvůli konfliktu mezi USA a Íránem a dosud neúspěšným snahám o znovuotevření Hormuzského průlivu. Výnosy třicetiletých amerických státních dluhopisů v reakci na to překročily pětiprocentní hranici a jsou nejvýše od roku 2007, zatímco výnosy německých dluhopisů se stejnou splatností vystoupaly na patnáctileté maximum 3,71 procenta. Podle portfolio manažerky Kim Crawford ze společnosti JPMorgan Asset Management zvýšila válka v Íránu strukturálně spodní hranici výnosů a na nákup dluhopisů je tak navzdory aktuálně vysokým sazbám zatím stále brzy. 

Nejvýraznějším propadům aktuálně čelí dluhopisový trh v Japonsku, kde navíc panují obavy z dalšího navyšování dluhu. Výnosy tamních třicetiletých státních dluhopisů vyskočily na nejvyšší úroveň od doby, kdy se začaly v roce 1999 vůbec prodávat. Výnosy desetiletých a dvacetiletých japonských dluhopisů se pak dostaly na svá maxima od roku 1996. Růst japonského desetiletého výnosu, který je aktuálně na úrovni 2,75 procenta, navíc způsobil, že překonal dividendový výnos tamního akciového indexu Topix, který činí zhruba 2,3 procenta, přičemž rozdíl mezi nimi je nejširší od utahování měnové politiky v roce 2007. 

Podle analytiků začínají být japonské dluhopisy mnohem lákavější než akcie, což by po uklidnění tržní volatility mohlo vyvolat silnou rotaci kapitálu z akciového trhu do dluhopisového. Tržní stratéžka Kristina Hooper ze společnosti Man Group navíc upozorňuje, že tyto rekordně vysoké domácí výnosy mohou přilákat zpět japonské investory ze zahraničí, což by znamenalo další odliv peněz z amerického trhu a negativní tlak na americké státní dluhopisy. 

Zpomalení vlivu, nebo další triumf? 

Wall Street se připravuje na hospodářské výsledky společnosti Nvidia, které budou zveřejněny ve středu 20. května po uzavření trhu. V minulém kvartálu společnost doručila velmi silná čísla – tržby vzrostly meziročně o 73 procent na 68,1 miliardy dolarů. Analytici aktuálně predikují tržby za první kvartál na úrovni 78,9 miliardy dolarů a zisk na akcii ve výši 1,75 dolaru, což by znamenalo meziroční skok o vynikajících 116 procent. Přestože Nvidia zůstává středobodem pozornosti investorů a hlavním tahounem trhu, její přímý vliv na růst zisků indexu S&P 500 mírně slábne. Podle analytiků se očekává, že její příspěvek k růstu zisků indexu klesne na 12,5 procenta, což je nejnižší úroveň za poslední rok. 

Ačkoliv akcie Nvidie v letošním roce zatím zaostávají za některými konkurenty kvůli obavám z udržitelnosti masivních investic do AI a omezeným výrobním kapacitám, firma má k dispozici silný bezpečnostní polštář. Trh nyní vyhlíží nejen novinky o čipech Blackwell a systému Rubin, ale také informace o tom, jak firma naloží se svou obrovskou hotovostní rezervou. Podle expertů ze švýcarské banky UBS by Nvidia mohla trh překvapit oznámením programu zpětného odkupu akcií, který by se mohl vyšplhat až na 150 miliard dolarů, nebo případným navýšením dividendy, která aktuálně investorům vynáší pouhých 0,02 procenta. 

Prezident, nebo hedgeový fond? 

Americký prezident Donald Trump, respektive jeho investiční poradci, provedli v prvním čtvrtletí letošního roku na akciovém trhu více než 3 700 transakcí v hodnotě desítek milionů dolarů. Tento neobvyklý objem obchodů, který podle expertů z Wall Street připomíná spíše chování hedgeového fondu s obchodními algoritmy, vzbudil na trzích značný údiv. Mezi nakupovanými tituly, do nichž Trump vložil minimálně milion dolarů, figurují například technologičtí giganti Nvidia, Microsoft a Oracle, ale také společnost Boeing či řetězec Costco. K vůbec největším prodejům pak došlo 10. února, kdy se prezident zbavil podílů ve firmách Microsoft, Meta a Amazon, a to v částkách od pěti do 25 milionů dolarů.  

Vysoká aktivita na burze opět oživila obavy z možného střetu zájmů, jelikož prezident běžně činí politická rozhodnutí, která přímo ovlivňují společnosti, s jejichž akciemi obchoduje. Ukázkovým příkladem je výrobce čipů Intel, u kterého Trumpova administrativa schválila pořízení desetiprocentního podílu za téměř devět miliard dolarů, nebo společnost Nvidia, jejíž čipy podléhají vládním exportním regulacím. Na rozdíl od svých předchůdců navíc Trump své portfolio nepřevedl do nezávisle spravovaného svěřenského fondu – jeho rozsáhlé obchodní impérium řídí dva jeho synové. Bílý dům i zástupci Trump Organization nicméně jakýkoli střet zájmů odmítají s tím, že prezident jedná výhradně v nejlepším zájmu veřejnosti a o samotných transakcích, které provádějí třetí strany, není předem informován. 

Téma týdne 🗞️

Dlouho očekávaný dvoudenní summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga v Pekingu přinesl sice okázalé demonstrace vzájemného respektu a dílčí obchodní dohody, pod leskem diplomatické ceremonie však naplno odhalil posun v globální rovnováze sil. V situaci, kdy jsou Spojené státy strategicky i ekonomicky limitovány otevřeným válečným konfliktem s Íránem, čelil šéf Bílého domu výrazně sebevědomějšímu Pekingu než v minulosti. Výsledná ujednání tak spíše než definitivní průlom představují pragmatický barter, v němž hlavní roli hrají pokročilé polovodiče, vzácné zeminy a zemědělské komodity. 

Hlavním ekonomickým vyústěním setkání, které navázalo na loňské předběžné příměří z Jižní Koreje, je stabilizace vzájemného obchodu prostřednictvím masivních čínských nákupů. Peking se zavázal importovat americké zemědělské produkty v hodnotě minimálně 17 miliard dolarů ročně, a to až do roku 2028. Tento objem bude realizován nad rámec dřívějších závazků z podzimu roku 2025, kdy Čína slíbila roční odběr 25 milionů tun sójových bobů. Nová dohoda navíc formálně obnovuje plný přístup amerického hovězího a drůbežího masa na čínský spotřebitelský trh. Paralelně došlo k ujednání o zřízení specializovaných vládních výborů pro obchod a investice, které mají sloužit jako platforma pro budoucí bilaterální jednání a řešení případných sporů.   

Během summitu zároveň americký prezident oznámil, že se Čína zavázala k nákupu 200 letadel od společnosti Boeing, což následně potvrdil i samotný výrobce jako „počáteční závazek“ s očekáváním dalších objednávek. Trump navíc naznačil, že pokud Čína bude s prvními 200 stroji spokojena, mohla by se celková objednávka rozšířit až na 750 letadel. Zmínil také dohodu o nákupu 400 až 450 leteckých motorů General Electric. Přes tato ambiciózní prohlášení však detaily ohledně typů letadel a přesného načasování zůstaly nejasné, protože čínské úřady dohodu ve svých oficiálních výstupech zmínily pouze v obecné rovině a konkrétní počty letadel nepotvrdily. Peking ve svém prohlášení naopak zdůraznil požadavek, aby Spojené státy zajistily plynulé dodávky leteckých motorů a dalších klíčových komponentů pro čínský trh. 

Nejvýraznějším symbolem toho, jak hluboce jsou dnes technologie vetkány do nejvyšší geopolitiky, se stala přítomnost Jensena Huanga, generálního ředitele společnosti Nvidia, v americké delegaci. Huang byl přitom Trumpem osobně pozván na poslední chvíli a k delegaci se připojil až během mezipřistání prezidentského speciálu Air Force One na Aljašce. Právě čipy pro umělou inteligenci se staly ústředním bodem neoficiálního výměnného obchodu mezi oběma supervelmocemi. Americké ministerstvo obchodu v průběhu summitu schválilo licenční výjimku pro export pokročilých AI čipů architektury Nvidia H200 do Číny, přičemž celkový objem byl striktně zastropován na 750 tisíc kusů. 

Pro Nvidii to znamená zajištění tržeb v řádu několika miliard dolarů, byť v kontextu jejího globálního boomu jde o minoritní podíl. Washington nicméně odmítl ustoupit v otázce svých absolutně nejmodernějších technologií a nejnovější čipové architektury Blackwell a Rubin zůstávají pro čínský trh i nadále pod přísným embargem. Proti americkým čipům stojí čínská dominance v oblasti vzácných zemin, které jsou naprosto nezbytné pro americký technologický a obranný průmysl. Obě velmoci o této problematice intenzivně jednaly, neboť tyto suroviny představují jednu z hlavních pák Si Ťin-pchingovy administrativy. Právě diskuse o vzácných zeminách a celních bariérách ukázaly limity současného vyjednávání, kdy obě strany hledají rovnováhu mezi nutnou spoluprací a ochranou vlastních trhů. 

Největším limitem Trumpovy vyjednávací pozice byla situace na Blízkém východě. Probíhající válečný konflikt s Íránem, který vedl k zablokování Hormuzského průlivu a vyvolal citelný tlak na růst cen ropy, výrazně omezil manévrovací prostor Washingtonu. USA nutně potřebovaly pomoc Číny jako strategického partnera Teheránu a historicky největšího odběratele íránské ropy při diplomatickém tlaku na zprůchodnění této klíčové námořní tepny. Peking však tuto kartu využil k posílení vlastního vlivu a odmítl Trumpovi poskytnout přímé záruky. 

V otázce Tchaj-wanu, který Čína považuje za svůj klíčový zájem, se jednalo hlavně o plánovaném zbrojním balíčku v objemu 14 miliard dolarů, který Spojené státy autonomnímu ostrovu přislíbily. Trump později novinářům sdělil, že se Si Ťin-pchingovi k ničemu ohledně Tchaj-wanu nezavázal a o zmíněné transakci rozhodne až poté, co si promluví s „člověkem, který řídí Tchaj-wan“. Postoj čínského prezidenta k celé situaci vyjadřuje jeho komentář, v němž uvedl, že „nechce vidět boj za nezávislost Tchaj-wanu, protože by to byla velmi silná konfrontace“. Když se během diskusí Trumpa zeptal, zda by USA v konfliktu bránily Tchaj-wan, Trump odpověděl: „O tom nemluvím.“ Rostoucí sebevědomí čínských úřadů ilustrovalo i nedávné zablokování plánované akvizice AI startupu Manus americkou společností Meta v hodnotě dvou miliard dolarů. Naopak Trumpův pokus otevřít otázku lidských práv a žádat propuštění vězněného hongkongského vydavatele Jimmyho Laie odmítl čínský vůdce konstatováním, že jde o „složitou záležitost“. 

Z dlouhodobého hlediska summit potvrdil aktuální realitu, v níž Čína již nejedná z pozice slabšího partnera. Podle geopolitických analytiků, jako je Jacob Shapiro ze společnosti The Bespoke Group, sice bilaterální vztahy za Trumpova prezidentství zaznamenají mírné zlepšení, avšak Peking se již nyní spíše připravuje na příští americkou administrativu, u níž lze očekávat opětovné přitvrzení kurzu vzájemných vztahů. Pro finanční trhy je tak výsledek summitu zprávou o dočasném příměří a odvrácení okamžité eskalace – dlouhodobé strukturální napětí a rivalita mezi oběma břehy Pacifiku však zůstávají plně zachovány. 

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Z lákavého snu se mnohdy klube past – studie ukazují, že většina doporučení takzvaných finfluencerů svými výnosy zaostává za trhem a popularitu tito tvůrci získávají spíše agresivním marketingem či prodejem online kurzů. Jsou to užiteční edukátoři, nebo spíše prodejci iluzí bez patřičných licencí, na které už si posvítila i Česká národní banka? Přečtěte si, jak fenomén finančních influencerů mění svět osobních financí, na webu e15. 

Sázka na známé technologické giganty, jako je Microsoft, už dnes pohádkové zisky zdaleka negarantuje. Skutečná zlatá horečka kolem umělé inteligence se totiž přesunula od hlavních tváří oboru k nenápadným, ale o to dravějším firmám v pozadí. Kteří hráči momentálně diktují tempo technologické revoluce a slibují extrémní zhodnocení? To se dozvíte v novém článku Jaroslava Bukovského na webu e15. 

Osobnost týdne 👑

Vivian Prem Watsa (*1950) se narodil nedaleko indického města Hajdarábád. Nejprve úspěšně vystudoval chemické inženýrství na prestižním Indian Institute of Technology Madras, kde promoval s vyznamenáním v roce 1971. Přestože měl v kapse inženýrský diplom, jeho skutečnou vášní byl byznys. V roce 1972 se rozhodl emigrovat do Kanady, přičemž do nové země údajně dorazil s pouhými osmi dolary. Aby se uživil a dokázal zaplatit školné na Richard Ivey School of Business při University of Western Ontario, prodával dům od domu pece, klimatizace a papírenské zboží. I přes tyto těžké začátky nakonec úspěšně dokončil studium a získal titul MBA. 

Zlom v jeho kariéře nastal až v roce 1974, kdy získal pozici investičního analytika v torontské pojišťovně Confederation Life Insurance. Zde narazil na svého mentora Johna Watsona, který ho zasvětil do tajů hodnotového investování podle slavného Benjamina Grahama. Po devíti letech sbírání cenných zkušeností se Watsa rozhodl postavit na vlastní nohy. V roce 1984 spoluzaložil investiční společnost Hamblin Watsa Investment Counsel. Hned o rok později pak převzal kontrolu nad malou kanadskou pojišťovnou Markel Financial, která balancovala na pokraji bankrotu, a přejmenoval ji na Fairfax Financial Holdings. Samotné jméno „Fairfax“ je zkratkou jeho hlavní byznysové filozofie – „fair and friendly acquisitions“. 

Watsův styl investování a řízení podniku je silně inspirován společností Berkshire Hathaway. Své investice zaměřuje zásadně na dlouhodobý horizont a etický přístup, přičemž se nenechává strhnout honbou za krátkodobými zisky. Přestože Fairfax dnes generuje tržby v řádu desítek miliard dolarů ročně, Prem Watsa se záměrně vyhýbá záři reflektorů a udržuje si velmi nenápadný veřejný profil. Volný čas a prostředky věnuje filantropii. Působí mimo jiné jako člen správní rady dětské nemocnice The Hospital for Sick Children a v minulosti zastával prestižní post devátého kancléře University of Waterloo. Za svůj hluboký vztah k rodné zemi a pomoc tamním komunitám, včetně podpory během pandemie covidu-19, mu bylo v lednu 2020 v Indii uděleno vysoké civilní státní vyznamenání Padma Shri. 

Graf týdne 📊

objemy a počty obchodů na burze Donalda Trumpa | Zdroj: Bloomberg

Obecnými investičními poučkami, které hovoří o tom, že „méně je často více“ a že „většinou je lepší nic nedělat“, se americký prezident zjevně neřídí. Na grafu je uveden počet obchodů podle celkového objemu transakce za první kvartál roku 2026. Pokud bychom uvažovali pouze dny, kdy měla otevřeno newyorská burza NYSE, tedy 61 dní, vychází americkému prezidentovi průměr zhruba 61 obchodů denně, za což by se nemuseli stydět ani profesionální obchodníci. 

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví. Zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka