Jak najít nejlepší místo pro život. Výpočet e15 se pustil do hloubky
• Praha zůstává podle e15 nejlepším místem pro život v Česku díky službám, zdravotnictví a celkové kvalitě života.
• Žebříčk e15 longevity index, který jsme do výpočtu nově zařadili, sleduje dlouhověkost, zdraví seniorů a oblasti, kde se lidé dožívají vyššího věku v lepší kondici.
• Žebříček hodnotí také dostupnost bydlení, zdravotní péče, škol, dopravy, bezpečnost, zeleň i ekonomickou situaci obcí.
Nejznámější žebříček životní spokojenosti World Happiness Report sice zařadil Česko na dvacáté místo, e15 magazín se ale rozhodl stejně jako každý rok podívat se na život v tuzemsku podrobněji. Celosvětový report je založen na dotazech lidí, my přinášíme o tom, kde a proč se v Česku žije nejlépe, tvrdá data.
Nejlepším místem pro život je podle e15 magazínu Praha. Není to překvapení, žebříček díky dostupnosti služeb, zdravotní péče a dalším aspektům opanuje každý rok. Než se v pokračování tématu zaměříme na oblast jižní Moravy, která se stává výrazným konkurentem kvality života v Praze, je důležité zaměřit se na aspekty, z nichž datoví specialisté e15 vycházeli.
Letos má žebříček jednu velkou novinku. Počítá se v něm s e15 longevity indexem. Při jeho výpočtu jsme vycházeli z konceptu Blue Zones, jak jej definoval americký spisovatel a výzkumník Dan Buettner. Cílem bylo najít oblasti s nejvyšší koncentrací dlouhověkých lidí, kteří se vysokého věku dožívají v lepším zdraví a větší vitalitě, než je tomu ve zbytku země.
České modré zóny jsme se proto rozhodli identifikovat na základě tří indikátorů, jež dohromady tvoří výsledný index dlouhověkosti, použitá data vždy zahrnují muže i ženy. Prvním je průměrná naděje dožití od narození v letech 2015–2024, druhým podíl osob nad 90 let ze skupiny lidí důchodového věku v roce 2024 a třetím průměrná zdravá délka života po 70 letech věku za roky 2014–2023.
Obce jsme také rozdělili podle jejich velikosti na skupiny 2–4, 4–10, 10–50, 50–100 tisíc obyvatel a nad 100 tisíc. Celkově je index složen z osmnácti indikátorů rozdělených do osmi hodnoticích kategorií. Rozsah indexu je 1–10 a čím vyšší je toto číslo, tím je na tom obec v dané oblasti lépe. Už zmíněný e15 longevity index má v celkovém výpočtu váhu deseti procent. Opačným směrem jde průměrný věk v obci, který počítáme z aritmetického průměru věku obyvatel obce k 1. 1. 2025. Na rozdíl od e15 longevity indexu upozorňuje na negativa příliš vysokého průměrného věku. Ten totiž signalizuje, že obci se nedostává lidí v produktivním věku a dětí. V celkovém součtu má tento ukazatel váhu pěti procent.
Podobně přistupujeme i k dalším proměnným faktorům. Datoví specialisté hodnotili například vzdálenost do krajského města, přičemž kratší vzdálenost lze považovat za výhodnější z hlediska dostupnosti služeb, které krajské město poskytuje. Index dostal váhu tří procent. O půl procenta níže se hodnotí vzdálenost do nejbližší obce s rozšířenou působností, Nejlepší místo pro život ale počítá i se vzdáleností do nemocnice či na polikliniku.
Do kvality života podle e15 promlouvá rovněž pokrytí mobilním signálem, vzdálenost k bankomatu, nezaměstnanost, podíl obyvatel v exekuci, příjem obce z výnosu daní zaměstnanců, podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, dojezdová vzdálenost na střední školu, míra kriminality, volební účast či počet kandidátů na křeslo. A také dostupnost bydlení, k jejímuž výpočtu jsme zvolili poměr ceny měsíčního nájmu za byt o velikosti 60 m² vůči průměrné hrubé měsíční mzdě v kraji.
Tento poměr nám ukazuje, jakou část z průměrné hrubé krajské výplaty spolkne měsíční nájem referenčního bytu. Do indexu ještě patří znečištění ovzduší a podíl zeleně v obci. Veškerá data jsme čerpali z otevřených zdrojů.
