Kaláb hraje, třásli se soupeři

Zlínští volejbaloví fanoušci dodnes vzpomínají v tom nejlepším na Zdeňka Kalába.

Nejzářivější období zlínského volejbalu je spojeno se jménem Zdeňka Kalába. V jeho případě se naplnilo heslo „přišel, viděl, zvítězil“. Právě před deseti lety oznámil, že Zlínu již dát víc nemůže a odešel. Předtím s ním získal mistrovský titul. „Strávil jsem ve Zlíně tři krásné sezony,“ vzpomíná na své angažmá Kaláb.

Zářivý tým hvězd

Do Zlína jej přivedl manažer Roman Macek, jemuž se podařilo před dvanácti lety vybudovat mimořádně silný kádr. „Přišli výborní hráči s dlouholetými mezinárodními zkušenostmi. Mohli jsme se opřít o Petera Gogu, Josefa Smolku a Zdeňka Kalába, kteří byli vhodně doplněni mladými hráči Přemyslem Obdržálkem, Petrem Sedláčkem, Jiřím Kmentem a Markem Novotným,“ popisuje Macek.

Kaláb na zápasy do Zlína pouze dojížděl, jako borec se zkušenostmi z reprezentace a italské nejvyšší soutěže měl tréninková privilegia. „Já jsem se ve Zlíně volejbalem hodně bavil. Díky zkušenostem jsem nemusel trénovat pět hodin denně jako ostatní a pořád to stačilo, abych byl mužstvu platný,“ říká Kaláb, který současně s hraním rozvíjel společně s bratrem rodinnou firmu. „Jde o strojařinu, přivezl jsem si podnikání z Itálie,“ líčí Kaláb.

Titul mistra republiky získala Fatra v roce 2000 ve finálové sérii s Českými Budějovicemi, suverénem základní části extraligy. Zlíňané tenkrát dvakrát vyhráli v Budějovicích a v odvetě ve vyprodané hale před třemi tisícovkami diváků zakončili sérii hned v prvním domácím utkání.

„Oslavy byly veliké. Pak už jsem ale cítil, že Zlínu víc dát nemůžu a odešel jsem. Dojíždění bylo stále únavnější, z Kbel jsem to měl tři sta deset kilometrů,“ dodává Kaláb.

Za Fatru však přece jen ještě hrál. „V další sezoně jsme měli potíže, hrozila nám baráž. Zdeněk nastoupil ve dvou zápasech, soupeři ho viděli a třásli se ještě před zápasem. Vyhráli jsme dvakrát tři nula a bylo to. Tím jeho působení u nás skončilo,“ dodává Macek.

Kontakty se Zlínem ale Kaláb udržuje dodnes. „Když jedu pracovně na Slovensko, vždycky se zastavím u Romana Macka a probíráme spolu volejbal. Když jede on zase na sezení s potentáty ze svazu, přespává u mne doma,“ uzavírá Kaláb.