Přitom je to bohužel teprve začátek. !Uno! má být totiž pouze první nahrávkou rozsáhlé trilogie, jejíž zbývající části se na pultech prodejen objeví postupně do konce ledna 2013. Kapela se dokonce chvástá, že pro trilogii složila hned 38(!) skladeb, což při vědomí nezáživnosti !Uno! vzbuzuje oprávněné obavy. Posluchače pak nepřekvapí, když kapela za inspiraci tohoto konceptu označí jinou, podobně ubíjející trilogii Van Halen I. až Van Halen III.
Co naopak překvapí, jsou pak ohlášené žánrové inspirace. „Album se nachází někde mezi AC/DC a ranými Beatles,“ tvrdí Armstrong. Inu, taky názor. Ohánět se Beatles je vždy ošidné, v případě současných Green Day pak dvojnásob. !Uno! se totiž monotónností a aranžérskou bezkrevností pohybuje ve vodách, kam Lennon s McCartneym nezabrousili snad ani ve svých nejslabších chvilkách. Každá skladba zaujme pouze tím, jak je nepřekvapivá. Stále stejné aranže, stejná stavba skladeb. Jediným oživením je snad tu více tu menší dávka čistého popu do bezzubého pop punku (Kill the DJ je dokonce čistokrevná diskopopová skladba).
Nepomohl ani návrat starého známého producenta Roba Cavalla, který kapelu kdysi na počátku devadesátých let vytáhl z punkového undergroundu. Ostatně pohled na jeho producentské portfolio z posledních let jasně signalizuje ztrátu tahu na branku a citu pro hudební energii. !Uno! je klasickým příkladem muzikantské nesoudnosti a až příliš okatého ždímání momentální popularity. Přesto je jasné, že se teenagerským fanouškům kapely bude velmi pravděpodobně líbit.
***
Green Day: !Uno! Vydavatel: Reprise Records / Warner Music, 2012 Hodnocení: 30 %
