Každý, kdo ví, co je hokejka, zná zkratku NHL. Nejslavnější hokejovou soutěž na světě není třeba představovat.
Ale co je to MHL? To vědí jen ti, kteří jsou doma na hokejbalovém hřišti v Malenovicích. U místní sokolovny se totiž odehrávají kromě zápasů týmu ACS Malenovice, který je účastníkem Moravské národní ligy, také boje Malenovické hokejbalové ligy.
Rozmach
Hra s hokejkou a tenisovým míčkem mezi malenovické paneláky vždy patřila, ale až v polovině osmdesátých let minulého století se začali místní borci organizovat a jezdili na turnaje po celé republice.
„Iniciátorem byl Robert Petřík. Pod jeho vedením jsme se tehdy zúčastnili dvou největších turnajů v republice, v Bratislavě a v Českých Budějovicích,“ vzpomíná Jan Patík, který hraje hokejbal v Malenovicích od jeho začátků.
Zájem hráčů o tento sport rostl. Kromě týmu, který hrál oficiální soutěž, tu byla řada mužstev, která si to spontánně rozdávala mezi sebou. Proto přišli někteří nadšenci s myšlenkou na založení místní soutěže. „Na jejím začátku bylo šest celků. Jedním z cílů bylo získat mladé a nadějné hráče pro extraligu, v níž Malenovice hrály. Zájem byl po čase tak velký, že jsme museli soutěž rozdělit na dvě ligové úrovně,“ říkal Patík.
Paradoxně v dobách největšího rozmachu nebylo v Malenovicích žádné regulérní hřiště, na kterém by se mohly soutěže hrát. „Hrálo se, kde se dalo, například ve Zlíně poblíž místa, kde dnes stojí Kaufland, nebo třeba ve Fryštáku,“ popsal Patík.
V soutěži, která sice ještě neměla oficiální název Malenovická hokejbalová liga, působily na přelomu tisíciletí na dvě desítky mužstev. „Hrály tam i týmy z okolních vesnic nebo z Fryštáku. Tenkrát se ještě hrávalo s tenisovým míčkem. Když se pak začalo hrát se speciálním hokejbalovým balonkem, mužstev ubývalo,“ vypozoroval současný předseda klubu ACS Malenovice Petr Hromadník.
Hokejisté na hřišti
Do hokejbalového dění se aktivně zapojovali také zlínští hokejisté. Během posledního čtvrtstoletí se jich v místních klubech objevily desítky.
„Hokejbal v Malenovicích hráli třeba Zdeněk Albrecht, Robert Svoboda nebo Miroslav Kořený. Z mladších a známějších hráčů pak Petr Leška, Petr Čajánek nebo bratři Čechové,“ vypočítal Hromadník.
V současnosti už hokejbal aktivní hokejisty příliš netáhne. Ne že by nechtěli, ale tento sport se hodně změnil. „Je to kontaktní hra, o hodně tvrdší než dřív, a profesionální hokejisté nechtějí riskovat zranění. Je to pochopitelné,“ myslí si Patík. „Aspoň mladí hráči, junioři nebo dorostenci, si ale přijdou hokejbal zahrát i dnes,“ dodal Patík.
Oficiální název Malenovická hokejbalová liga existuje od roku 1994, kdy se začala hrát na novém hřišti u místní sokolovny. Plynule do ní přešly týmy, které hrávaly v předchozí soutěži. Postupem času ale mužstev ubývalo. Dnes jich hraje v soutěži deset.
„Zájem je čím dál menší. Mladí raději sedí u počítačů a v lize hraje řada čtyřicátníků, kteří s hokejbalem v osmdesátých letech začínali,“ posteskl si Patík, jenž sám působí v klubu HC94. „Na tréninku se schází pár lidí, na zápas ale musí být minimálně deset. To byla podmínka pro přihlašování do soutěže, abychom se vyhnuli kontumacím kvůli nedostatečnému počtu hráčů,“ vysvětlil Patík, který stál léta v čele soutěže jako její organizační šéf.
Přesto věří, že ani přes pokles zájmu Malenovická hokejbalová liga nezanikne. „Je pravda, že dnes už nejsou vidět na ulicích nebo mezi paneláky kluci s hokejkami a tenisákem, ale věřím, že o tento sport bude pořád aspoň takový zájem, aby se místní liga hrála,“ doufá Patík.
